odkaz na úvodní stranu - logo SONS

Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR
Czech Blind United English flag

Informační systém BraillNet
Toto je archivní verze těchto webových stránek, jejíž poslední aktualizace proběhla v červnu 2015. Nové stránky naleznete na adrese www.sons.cz
SONS -> Publikace a dokumenty SONS - > Přehled základních sociálněprávních informací pro nevidomé a slabozraké občany - > VII. Přehled dávek státní sociální podpory
VII. Přehled dávek státní sociální podpory

1. SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY

Systém státní sociální podpory je jedním ze tří základních pilířů realizace sociální reformy v České republice. Tento systém upravuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění, (dále jen zákon), který nabyl účinnosti 1. října 1995.

Přijetím tohoto zákona došlo ke sjednocení státních sociálních dávek vyjadřujících podporu státu občanům a rodinám s dětmi do jednoho uceleného komplexu.

Prostřednictvím státní sociální podpory se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích. Státní sociální podpora se ve stanovených případech poskytuje v závislosti na výši příjmu.

Systém státní sociální podpory tvoří:

  1. dávky poskytované v závislosti na výši příjmu
    1. přídavek na dítě,
    2. sociální příplatek,
    3. příspěvek na bydlení,
    4. příspěvek na dopravu,
  2. ostatní dávky
    1. rodičovský příspěvek,
    2. zaopatřovací příspěvek,
    3. dávky pěstounské péče,
    4. porodné,
    5. pohřebné.

Dávky státní sociální podpory náleží za zákonem stanovených podmínek pouze fyzickým osobám, které mají na území České republiky trvalý pobyt.

2. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ

2.1. PŘÍJEM ROZHODNÝ PRO PŘIZNÁNÍ DÁVKY

Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují
  1. z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy:
    1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů,
    2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, a jde-li o uvedené příjmy podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem,
    3. příjmy z kapitálového majetku uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů,
    4. příjmy z pronájmu uvedené v § 9 zákona o daních z příjmů,
    5. ostatní příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, přičemž jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení předpokládané výdaje, po odpočtu dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy,
  2. z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou osvobozeny od této daně, příjmy uvedené v § 4 odst.1 písm. b), e), ch), k), jde-li o stipendia ze státního rozpočtu, m) až r), v), w) a y) a v § 6 odst. 9 písm. k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů,
  3. dávky nemocenského pojištění a důchodového pojištění,
  4. hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,
  5. příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b), nebyly-li tyto příjmy už započteny podle písmen a) až d),
  6. rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek pro nárok na přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na dopravu a příspěvek na bydlení,
  7. přídavek na dítě pro nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení.

Do rozhodného příjmu se započítává každý z výše uvedených příjmů samostatně, a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž došlo za jiné období než za období, za něž se rozhodný příjem zjišťuje.

Byla-li poplatníkovi daně z příjmů zvýšena, popřípadě snížena daň z příjmů podle zákona o daních z příjmů, příjem se o toto zvýšení snižuje, popřípadě se o toto snížení zvyšuje v tom kalendářním roce, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní rok, nebo v tom kalendářním čtvrtletí, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí, v němž došlo k takovému zaúčtování. Obdobně se postupuje u přeplatků nebo nedoplatků na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaaměstnanosti a pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

2.2. ROZHODNÉ OBDOBÍ

Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je
  1. u přídavku na dítě a příspěvku na dopravu kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku, v němž před počátkem uvedeného období je třeba podle § 51 prokázat rozhodný příjem,
  2. u sociálního příplatku a příspěvku na bydlení období kalendářního čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na dávky uplatňuje.

2.3. RODINA

Za rodinu se pro účely tohoto zákona považuje, není-li dále stanoveno jinak, oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby, a není-li těchto osob, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba.

Společně posuzovanými osobami jsou

  1. nezaopatřené děti,
  2. nezaopatřené děti a rodiče těchto dětí; za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby,
  3. manželé nebo druh a družka, nejde-li o rodiče posuzované podle písmene b),
  4. nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, rodiče [písmeno b)] těchto rodičů, pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Podmínka, že osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se považuje vždy za splněnou, jde-li o

  1. nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče; pokud rodiče dítěte jsou rozvedeni, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič, s nímž dítě společně žije, a bylo-li uvedeným rodičům svěřeno dítě do společné nebo střídavé výchovy obou rodičů, posuzuje se s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič určený na základě dohody těchto rodičů s tím, že tuto dohodu mohou rodiče změnit vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí,
  2. zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže rodiče a dítě jsou v témže bytě hlášeni k trvalému pobytu,
  3. manžele.

Je-li nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, považuje se za rodinu samo toto dítě. Za plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, poskytuje-li tento ústav (zařízení) dětem stravování, ubytování a ošacení.

Jde-li o sociální příplatek, nepřihlíží se kromě nezaopatřených dětí uvedených v předchozím odstavci jako ke společně posuzované osobě k nezaopatřenému dítěti svěřenému do pěstounské péče nebo svěřenému do péče poručníkovi, včetně nezaopatřeného dítěte, jemuž náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti, a nezaopatřeného dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek.

Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby (s výjimkou nezaopatřených dětí v plném přímém zaopatření ústavu či zařízení pro péči o děti nebo mládež), které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu; podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje.

Okresní úřad může při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují jako osoby společně posuzované, nebo jde-li o příspěvek na bydlení v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží, i když je v bytě hlášena k trvalému pobytu.

Za osamělého rodiče se pro účely tohoto zákona považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije-li s oprávněnou osobou alespoň tři měsíce.

Společně posuzovanými osobami jsou i osoby, které se přechodně z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních zdržují mimo místo, kde jsou hlášeny k trvalému pobytu.

2.4. STANOVENÍ ČÁSTEK ROZHODNÝCH PRO NÁROK NA DÁVKY A JEJICH VÝŠI

Pro nárok na dávky nebo jejich výši se částkou

  1. životního minima,
  2. potřebnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb (dále jen "částka na osobní potřeby"),
  3. potřebnou k zajištění nezbytných nákladů na domácnost (dále jen "částka nákladů na domácnost")

rozumí částka stanovená zákonem o životním minimu. Závisí-li stanovení této částky na počtu osob, berou se v úvahu osoby společně posuzované.

Věk dítěte rozhodný podle zákona o životním minimu pro stanovení částek je věk, kterého dítě dosáhne v kalendářním měsíci, za který dávka náleží.

2.5. NEPŘÍZNIVÝ ZDRAVOTNÍ STAV, KLASIFIKACE POSTIŽENÍ ZRAKU

Podle § 9 odst.1 zákona se pro účely státní sociální podpory za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok.

Jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činí stupeň zdravotního postižení

  1. od 20 % do 49 %, považuje se nezaopatřené dítě za dlouhodobě nemocné,
  2. od 50 % do 79 %, považuje se osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,
  3. od 80 % do 100 %, považuje se osoba za dlouhodobě těžce zdravotně postiženou.

Klasifikaci zdravotního postižení podle stupňů a způsob jejich posuzování stanoví Vyhláška MPSV č. 207/1995 Sb., v platném znění.

Ustanovení § 1 odst. 1 citované vyhl. charakterizuje pojem stupně zdravotního postižení a stanoví, že stupeň zdravotního postižení vyjadřuje míru funkční poruchy způsobující omezení nebo znemožnění uspokojování běžných životních potřeb fyzické osoby v závislosti na věku, pohlaví a sociálních a kulturních potřebách. Funkční poruchou je nedostatek tělesných, smyslových nebo duševních schopností.

Stupně zdravotního postižení vyjádřené v procentech se stanoví podle druhů zdravotního postižení uvedených v příloze, která je součástí této vyhlášky. Stupeň zdravotního postižení v příloze neuvedeného se stanoví podle zdravotního postižení uvedeného v příloze, které je mírou funkční poruchy a důsledků způsobujících omezení nebo znemožnění uspokojování běžných životních potřeb nejvíce srovnatelné.

V kapitole IV. - SMYSLOVÉ ORGÁNY, ODDÍL A - ZRAK stanoví příloha k citované vyhlášce pravidla pro hodnocení zraku pro účely klasifikace stupně zdravotního postižení takto:

Obecné posudkové zásady:

Stupeň postižení se stanoví podle zrakové ostrosti dosažené s korekcí, které může být trvale užíváno, rozsahu zorného pole a jejich vlivu na schopnost orientace v běžném životě. Vedle funkcí zrakového orgánu je nutno přihlédnout k prokazatelným dráždivým jevům, slzení, citlivosti na zevní účinky (světlo, prach, chemikálie atd.) stejně jako na onemocnění očních adnex.

Položka Druh zdravotního postižení Stupeň zdravotního postižení v %
1. Slabozrakost lehkého až středního stupně
- visus 6/18 (0,3), 3/10 - 6/60, (0,1), 1/10,
kategorie zrakového postižení 1
10-20
2. Slabozrakost těžkého stupně
- visus 6/60 (0,1) - 3/60 (0,05), 1/10 - 1/20,
kategorie zrakového postižení 2
a) u dětí do ukončení povinné školní docházky
b) v ostatních případech
a) 50-55
b) 20     
3. Těžce slabý zrak
- visus 3/60 (0,05) - 1/60 (0,02), 1/20 - 1/50,
kategorie zrakového postižení 3
a) u dětí do ukončení povinné školní docházky
b) v ostatních případech
a) 60 - 70
b) 40       
4. Praktická nevidomost obou očí
- visus 1/60 (0,02), 1/50 až světlocit s jistou projekcí světla nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena,
kategorie zrakového postižení 4
80
5. Úplná nevidomost obou očí
- zahrnuje stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou projekcí světla,
kategorie zrakového postižení 5
90
6. Ztráta jednoho oka 30
7. Enukleace oka pro maligní tumor
a) během onkologického léčení
b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech)
c) neléčitelné formy tumorů
a) 80
b) 40
c) 90
8. Ztráta čočky bez postižení visu, při artefakii
a) jednoho oka
b) obou očí
a) 10
b) 20
9. Ztráta čočky jednoho oka při slepotě nebo ztrátě druhého oka 30
10. Ptóza horního víčka s uzávěrem oční štěrbiny 20
11. Obrny očních svalů na jednom oku, jestliže oko musí být vyloučeno z vidění 20
12. Výpady zorného pole úplné poloviční nebo kvadrantové výpady
Posudkové hledisko: Při neúplných polovičních nebo kvadrantových výpadech je nutno sazby stupně postižení přiměřeně snížit.
a) homonymní hemianopsie
b) bitemporální hemianopsie
c) homonymní dolní kvadrant
d) výpad poloviny zorného pole (laterální) při ztrátě nebo slepotě druhého oka
a) 30
b) 30
c) 20
        d) 60 - 70
13. Koncentrická zúžení
Posudkové hledisko: Oboustranné omezení zorného pole na 10 - 5 stupňů centrálně lze považovat za těžce slabý zrak; omezení zorného pole do 5 stupňů centrálně lze považovat za praktickou slepotu, i když zraková ostrost není porušena.
 
13.1. Koncentrické zúžení na 5 stupňů vzdálenosti od centra při normálním zorném poli druhého oka 20
13.2. Koncentrické zúžení oboustranné na 30 stupňů vzdálenosti od centra 20
13.3. Koncentrické zúžení při chybění druhého oka
a) na 50 stupňů vzdálenosti od centra
b) na 30 stupňů vzdálenosti od centra
c) na 10 stupňů vzdálenosti od centra
d) na 5 stupňů vzdálenosti od centra
a) 40
b) 60
c) 80
d) 90
14. Nepravidelné výpady zorného pole, velké skotomy v 50 stupních zorného pole binokulárně 30
15. Glaukom (zelený zákal) stanoví se podle rozsahu zrakového postižení
(ostrost zraková, zorné pole)
16. Strabismus u dětí 10-20
17. Ostatní oční choroby a poruchy vidění, záněty, zákaly, degenerativní změny, cévní uzávěry, odchlípení a trhliny sítnice apod.
Posudkové hledisko: Stupeň zdravotního postižení se stanoví s ohledem na omezení vizu, zorného pole, schopnosti orientace.
a) lehké poruchy
b) středně těžké poruchy
c) těžké poruchy
a) 10-20
b) 30-40
c) 50      

2.6. VÝDĚLEČNÁ ČINNOST

Výdělečnou činností se rozumí činnost
  1. v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění,
  2. osoby samostatně výdělečně činné; za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění, nebo
  3. vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.

2.7. NEZAOPATŘENÉ DÍTĚ

Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže

  1. se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo
  2. se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo
  3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.

Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je poživatelem plného invalidního důchodu z důchodového pojištění.

3. DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY POSKYTOVANÉ V ZÁVISLOSTI NA VÝŠI PŘÍJMU

3.1. PŘÍDAVEK NA DÍTĚ

§ 17 - 19 zákona

Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě

  1. ve zvýšené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin životního minima rodiny a koeficientu 1,10,
  2. v základní výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,10, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80,
  3. ve snížené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 3,00.

Výše přídavku na dítě činí za kalendářní měsíc

  1. ve zvýšené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,32,
  2. v základní výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,28,
  3. ve snížené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,14.

Přídavek na dítě náležející zletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí tomuto dítěti.

Přídavek na dítě náležející nezletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí osobě, která má dítě v přímém zaopatření, a to do konce kalendářního měsíce, v němž nezaopatřené dítě dovršilo zletilosti. Přídavek na dítě se zletilému nezaopatřenému dítěti vyplácí od splátky přídavku na dítě náležející za kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž dovršilo zletilosti. Přídavek na dítě se zletilému nezaopatřenému dítěti vyplácí v hotovosti, pokud toto dítě nesdělí jiný způsob výplaty. Má-li nezletilé nezaopatřené dítě v přímém zaopatření více osob, vyplácí se přídavek na dítě osobě určené na základě dohody těchto osob.

Nedohodnou-li se tyto osoby, určí okresní úřad, který o přídavku na dítě rozhoduje, které z těchto osob se bude přídavek na dítě vyplácet.

Je-li nezletilé nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, vyplácí se přídavek na dítě tomuto ústavu (zařízení).

Pokud doba pobytu nezletilého nezaopatřeného dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, v němž je dítě v plném přímém zaopatření, byla přerušena na dobu zahrnující celý kalendářní měsíc, vyplatí ústav (zařízení) přídavek na dítě osobě, která má dítě, jemuž tento přídavek náleží, po tuto dobu v přímém zaopatření.

3.2. SOCIÁLNÍ PŘÍPLATEK

§ 20 - 23 zákona

Nárok na sociální příplatek má rodič pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině je nižší než součin částky životního minima rodiny (popřípadě dále zvýšeného) a koeficientu 1,60.

Nárok na sociální příplatek nevzniká u dítěte svěřeného do pěstounské péče nebo do péče poručníka, u nezaopatřeného dítěte, které má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti, a u nezaopatřeného dítěte, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež,

Je-li současně splněno více podmínek umožňujících další zvýšení sociálního příplatku, stanoví se životní minimum s přihlédnutím k té skutečnosti, která umožňuje použití nejvyššího koeficientu.

Splňuje-li v rodině podmínky nároku na sociální příplatek více osob, náleží sociální příplatek jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí okresní úřad, který o příplatku rozhoduje, komu se sociální příplatek přizná.

Výše sociálního příplatku činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte (součtem částek na osobní potřeby nezaopatřených dětí) a částkou určenou jako podíl, v jehož čitateli je součin částky na osobní potřeby uvedeného dítěte (uvedených dětí) a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,60.

Pokud rozhodný příjem rodiny nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše sociálního příplatku jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny. V tomto případě se však při stanovení životního minima ke zvýšení částek zohledňujícímu stupeň zdravotního postižení nepřihlíží.

Při stanovení výše sociálního příplatku se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte násobí, jde-li o

  1. dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 2,70,
  2. dítě dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,40,
  3. dítě dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,20,
  4. děti, které se narodily současně, a to v době do tří let jejich věku, koeficientem 1,10, ;;

Jestliže nezaopatřené dítě je poživatelem částečného invalidního důchodu z důchodového pojištění, nepoužijí se pro stanovení výše sociálního příplatku koeficienty uvedené pod písm. a) až c).

Při stanovení výše sociálního příplatku se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte a součet částek na osobní potřeby rozhodný pro stanovení životního minima rodiny násobí, jestliže

  1. oba rodiče jsou dlouhodobě těžce zdravotně postižení, koeficientem 1,40,
  2. osamělý rodič je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,40,
  3. jeden z rodičů je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,10,
  4. jde o osamělého rodiče a nejde o případ dle písmene b), koeficientem 1,05.

Je-li splněno současně více podmínek uvedených v předchozích odstavcích, stanoví se výše sociálního příplatku s přihlédnutím ke každé podmínce samostatně a vypočte se rozdíl mezi takto stanoveným sociálním příplatkem a sociálním příplatkem stanoveným bez přihlédnutí k těmto zvýšením.

Výše sociálního příplatku pak činí součet rozdílů podle předchozí věty a sociálního příplatku, jehož výše byla stanovena bez přihlédnutí ke zvýšeným koeficientům podle předchozích odstavců.

3.3. PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ

§ 24 - 26 zákona

Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu (obytné místnosti), který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliže rozhodný příjem v rodině je nižší než částka součinu životního minima rodiny a koeficientu 1,60.

Za vlastníka bytu se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá, pokud je v něm hlášen k trvalému pobytu.

Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob, náleží příspěvek jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se, určí okresní úřad, který o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na bydlení přizná.

Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou nákladů na domácnost rodiny a podílem, v jehož čitateli je součin částky nákladů na domácnost rodiny a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,60.

Pokud rozhodný příjem rodiny nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše tohoto příspěvku jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny.

3.4. PŘÍSPĚVEK NA DOPRAVU

§ 27 - 29 zákona

Nárok na příspěvek na dopravu má nezaopatřené dítě, které mimo místo obce, kde je hlášeno k trvalému pobytu,

  1. plní povinnou školní docházku, nebo
  2. se soustavně připravuje na budoucí povolání na střední nebo vysoké škole a rozhodný příjem rodiny nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,00.

Za dojíždění dítěte z místa obce, kde je hlášeno k trvalému pobytu, do místa sídla školy se považuje také dojíždění z jedné části obce do druhé části této obce, není-li mezi těmito částmi obce provozována městská linková osobní doprava.

Pokud dítě plní povinnou školní docházku studiem na střední škole, považuje se pro účely příspěvku na dopravu za dítě plnící povinnou školní docházku.

Příspěvek na dopravu se za červenec a srpen nevyplácí.

Výše příspěvku

Dojíždí-li dítě do místa sídla školy nebo její součásti denně, činí výše příspěvku za kalendářní měsíc z částky definované jako čtyřicetinásobek jednosměrného plného jízdného v pravidelné autobusové dopravě na tarifní vzdálenost vyplývající z platných jízdních řádů, kterou stanoví Ministerstvo financí opatřením vyhlášeným ve Sbírce zákonů vždy k 1. září (pokud se částka platná od 1. září zvýší alespoň v jednom tarifním pásmu nejméně o 10 %, stanoví se tato částka i k 1. únoru)

  1. 30 %, jde-li o dítě mladší 15 let, které plní povinnou školní docházku, nebo
  2. 50 %, jde-li o dítě, které plní povinnou školní docházku a dosáhlo 15 let nebo které se připravuje na budoucí povolání na střední nebo vysoké škole nebo se připravuje pro pracovní uplatnění.

Nedojíždí-li dítě do místa sídla školy nebo její součásti denně, činí výše příspěvku na dopravu na kalendářní měsíc z částky stanovené Ministerstvem financí

  1. 6 %, jde-li o dítě mladší 15 let, které plní povinnou školní docházku,
  2. 10 %, jde-li o dítě, které plní povinnou školní docházku a dosáhlo15 let nebo které se připravuje na budoucí povolání na střední škole nebo se připravuje pro pracovní uplatnění, nebo
  3. 5 %, jde-li o dítě, které se připravuje na budoucí povolání na vysoké škole.

Při dojíždění do školy do ciziny se považuje za sídlo školy místo silničního nebo železničního hraničního přechodu, kde dítě opouští území České republiky. Pokud nelze při dojíždění do školy do ciziny stanovit sídlo školy způsobem uvedeným v předchozí větě, náleží dítěti příspěvek na dopravu odpovídající vzdálenosti 200 km.

4. DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY POSKYTOVANÉ BEZ OHLEDU NA VÝŠI PŘÍJMU

4.1. RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK

§ 30 - 32 zákona

Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě

  1. do čtyř let věku nebo
  2. do sedmi let věku, jde-li o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené.

Na výplatu rodičovského příspěvku nemá v kalendářním měsíci rodič nárok, jestliže v kalendářním měsíci

  1. při výdělečné činnosti dosahuje příjem vyšší, než stanoví tento zákon, nebo jde o výdělečnou činnost vykonávanou v zahraničí,
  2. má rodič nárok na dávky nemocenského pojištění , na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání nebo na příspěvky náležející občanům se změněnou pracovní schopností v době jejich pracovní rehabilitace,
  3. dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu větším, než povoluje tento zákon, nebo základní školu.

Vykonává-li rodič výdělečnou činnost, která zakládá účast na nemocenském pojištění, má nárok na výplatu rodičovského příspěvku, jen jestliže příjem z této výdělečné činnosti nepřesáhne v kalendářním měsíci po odpočtu daně z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění částku na osobní potřeby u tohoto rodiče.

Do příjmu se započítávají dávky nemocenského pojištění z této činnosti, a to v kalendářním měsíci, v němž byly plátcem zaúčtovány, a do příjmů se nezapočítává náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou.

Je-li rodič výdělečně činný jako osoba samostatně výdělečně činná, vyplácí se mu rodičovský příspěvek zálohově v těch kalendářních měsících, v nichž podle sdělení rodiče byl jeho příjem včetně dávek nemocenského pojištění nižší než povolený příjem.

Má-li rodič stanovenu daň z příjmů paušální částkou, má nárok na rodičovský příspěvek v tom kalendářním měsíci, ve kterém součet jedné dvanáctiny předpokládaných ročních příjmů a dávek nemocenského pojištění zaúčtovaných v tomto měsíci je nižší než částka na osobní potřeby rodiče.

Po uplynutí kalendářního roku, v němž byl rodičovský příspěvek zálohově vyplácen, se provede zúčtování rodičovského příspěvku, a to tak, že se znovu posoudí nárok na výplatu příspěvku za jednotlivé kalendářní měsíce podle výše průměrného měsíčního příjmu dosahovaného při výkonu samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, v němž byl rodičovský příspěvek zálohově vyplácen.

Pobíral-li rodič dávky nemocenského pojištění z této činnosti, započítávají se do příjmu pro zálohové poskytování rodičovského příspěvku i do průměrného měsíčního příjmu rozhodného pro zúčtování záloh, a to v tom kalendářním měsíci, v němž byly tyto dávky plátcem zaúčtovány.

Pro účely zúčtování rodičovského příspěvku je rodič povinen nejpozději do 30. června kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který se podává daňové přiznání, předložit potvrzení o příjmu z této výdělečné činnosti za období, za které se zúčtování provádí. Zúčtování se pak provede nejpozději do 31.srpna tohoto roku.

Dojde-li v kalendářním měsíci u rodiče k souběhu výdělečné činnosti, která zakládá účast na nemocenském pojištění (péči), a samostatné výdělečné činnosti, výplata rodičovského příspěvku za tento kalendářní měsíc nenáleží.

Jestliže byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a nebyly přitom splněny podmínky pro výplatu tohoto příspěvku, je rodič povinen vrátit okresnímu úřadu vyplacené částky tohoto příspěvku, které nenáležely.

Obdobně se postupuje, je-li příspěvek vyplácen zálohově.

Je-li rodič pobírající rodičovský příspěvek nebo dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení déle než tři kalendářní měsíce, rodičovský příspěvek nenáleží od čtvrtého kalendářního měsíce trvání této skutečnosti.

Rodičovský příspěvek dále nenáleží, jestliže v rodině druhý z rodičů má nárok po celý kalendářní měsíc na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc poskytovanou podle předpisů nemocenského pojištění, a to v době ode dne narození dítěte.

Rodičovský příspěvek náleží, jestliže

  1. dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku nejvýše tři kalendářní dny v kalendářním měsíci; za návštěvu dítěte v jeslích, mateřské škole nebo jiném obdobném zařízení pro děti předškolního věku v kalendářním dnu se rozumí každý den, kdy dítě jesle, mateřskou školu nebo uvedené zařízení navštíví, bez ohledu na délku doby trvání návštěvy,
  2. dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně,
  3. dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně,
  4. dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně a jestliže stupeň zdravotního postižení zraku nebo sluchu obou rodičů (osamělého rodiče) je v rozsahu 50 % a více.

Při péči o totéž dítě náleží rodičovský příspěvek jen jednou, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů, a je-li v rodině více dětí zakládajících nárok na rodičovský příspěvek, náleží při péči o tyto děti rodičovský příspěvek jen jednomu z rodičů, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů.

Nedohodnou-li se rodiče, určí okresní úřad, který o rodičovském příspěvku rozhoduje, kterému z rodičů se rodičovský příspěvek přizná.

Rodičem se pro účely rodičovského příspěvku rozumí též osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela.

Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou, jestliže rodič zajistil péči o dítě jinou zletilou osobou, jde-li o případy, kdy je

  1. při zachování nároku na příspěvek výdělečně činný,
  2. žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání, nejde-li o studium po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil.

Výše rodičovského příspěvku činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby rodiče, který má na rodičovský příspěvek nárok, a koeficientu 1,10.

Jestliže rodič v době, kdy pečuje o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, má nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc z nemocenského pojištění (péče), jejichž výše je nižší než výše rodičovského příspěvku, náleží rodičovský příspěvek ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a uvedenými dávkami (příspěvky).

4.2. ZAOPATŘOVACÍ PŘÍSPĚVEK

§ 33 - 35 zákona

Nárok na zaopatřovací příspěvek má, koná-li muž vojenskou základní (náhradní) službu nebo vojenské cvičení v Armádě České republiky nebo civilní službu (dále jen "služba" a "voják") a voják nemá po dobu služby nárok na náhradu mzdy, platu nebo jiného příjmu podle zvláštních předpisů,

  1. nezaopatřené dítě vojáka; za dítě vojáka se považuje dítě vlastní (osvojené) a dítě převzaté vojákem do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu,
  2. manželka vojáka, která pečuje o dítě ve věku do čtyř let, popř. o dítě ve věku do sedmi let, jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, nebo která je plně invalidní anebo z jiného vážného důvodu není výdělečně činná; za vážný důvod, pro který manželka vojáka nemůže být výdělečně činná, se považuje zejména soustavná příprava na budoucí povolání a péče o dítě předškolního věku starší čtyř let, pokud ji nelze zajistit jinak,
  3. osoba s výjimkou osob uvedených pod písmeny a) a b), které soud přiznal vůči vojákovi výživné nebo příspěvek na výživu nebo která uzavřela s vojákem dohodu o placení výživného nebo příspěvku na výživu, pokud voják pro výkon uvedené služby nemůže plnit svou vyživovací povinnost.

Pro nárok na zaopatřovací příspěvek platí předchozí odstavec obdobně, koná-li žena vojenskou základní službu v Armádě České republiky..

Výše zaopatřovacího příspěvku náležejícího osobám shora uvedeným pod písm. a) a b) činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby oprávněné osoby a koeficientu 0,67.

Výše zaopatřovacího příspěvku náležejícího osobě uvedené pod písm. c) činí za kalendářní měsíc částku výživného nebo příspěvku na výživu, na kterou má tato osoba vůči vojákovi nárok, nejvýše však součin částky na osobní potřeby oprávněné osoby a koeficientu 0,67.

Pro výplatu zaopatřovacího příspěvku nezaopatřenému dítěti vojáka platí obdobné podmínky jako u přídavku na dítě.

4.3. DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE

§ 36 - 43 zákona

Dávkami pěstounské péče v systému státní sociální podpory jsou:

  1. příspěvek na úhradu potřeb dítěte,
  2. odměna pěstouna,
  3. příspěvek při převzetí dítěte,
  4. příspěvek na zakoupení motorového vozidla.

4.3.1. PŘÍSPĚVEK NA ÚHRADU POTŘEB DÍTĚTE

Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé dítě svěřené do pěstounské péče.

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte se vyplácí pěstounovi.

Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, který náležel ke dni dosažení zletilosti dítěte, se zachovává i po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do 26. roku jeho věku, jde-li o nezaopatřené dítě, které trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby s osobou, která byla do dosažení zletilosti jeho pěstounem. Příspěvek náležející dítěti podle předchozí věty se vyplácí tomuto dítěti.

Jestliže dítě požívá důchod z důchodového pojištění, náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a částkou důchodu.

Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 1,20; jde-li o nezaopatřené dítě, použije se koeficient 2,00.

Při stanovení výše tohoto příspěvku se částka na osobní potřeby dítěte podle předchozího odstavce násobí, jde-li o dítě

  1. dlouhodobě nemocné, koeficientem 2,10,
  2. dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,60,
  3. dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 2,80,

4.3.2. ODMĚNA PĚSTOUNA

Nárok na odměnu za výkon pěstounské péče má pěstoun, kterému bylo svěřeno dítě do pěstounské péče, a to až do zletilosti dítěte a poté po dobu, po kterou má dítě svěřené do pěstounské péče nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte.

Nárok na odměnu za výkon pěstounské péče má i pěstoun, jestliže dítě, které mu bylo svěřeno do pěstounské péče, nemá nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek.

Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc za každé dítě svěřené do pěstounské péče součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu 0,50.

4.3.3. PŘÍSPĚVEK PŘI PŘEVZETÍ DÍTĚTE

Nárok na příspěvek při převzetí dítěte má pěstoun, který převzal dítě do pěstounské péče, nebo osoba, které bylo dítě před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče svěřeno do péče nahrazující péči rodičů; příspěvek při převzetí dítěte, jde-li o totéž dítě, náleží jen jednou.

Výše příspěvku při převzetí dítěte činí součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 4,00. Příspěvek při převzetí dítěte se vyplatí jednorázově.

4.3.4. PŘÍSPĚVEK NA ZAKOUPENÍ MOTOROVÉHO VOZIDLA

Nárok na příspěvek na zakoupení motorového vozidla má pěstoun, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti nebo má nárok na odměnu pěstouna z důvodů péče o čtyři děti, včetně zletilých nezaopatřených dětí, jež zakládají pěstounovi nárok na odměnu pěstouna, pokud zakoupil osobní motorové vozidlo nebo zajistil nezbytnou celkovou opravu osobního motorového vozidla a toto vozidlo nepoužívá pro výdělečnou činnost.

Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí 70 % pořizovací ceny osobního motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však 100 000 Kč. Součet těchto příspěvků poskytnutých pěstounovi v období posledních deseti kalendářních let přede dnem podání žádosti nesmí přesáhnout 200 000 Kč.

Příspěvek na zakoupení motorového vozidla může být poskytnut v bezhotovostní formě i před zakoupením osobního motorového vozidla. Použití příspěvku na zakoupení motorového vozidla je pěstoun povinen prokázat; pokud tohoto příspěvku nepoužil k zakoupení osobního motorového vozidla, je povinen příspěvek vrátit.

4.4. PORODNÉ

§ 44 - 46 zákona

Nárok na porodné má žena, která porodila dítě.

Nárok na porodné má ode dne převzetí dítěte rovněž otec dítěte, jestliže žena, která dítě porodila, zemřela, a porodné nebylo vyplaceno jí ani jiné osobě.

Nárok na porodné vzniká dnem porodu.

Nárok na porodné má rovněž osoba, která převzala dítě do jednoho roku jeho věku do trvalé péče nahrazující péči rodičů, a to i v případě, že před převzetím dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů vznikl nárok na porodné matce nebo otci dítěte. Porodné při převzetí dítěte do péče, jde-li o totéž dítě, náleží jen jednou.

Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené a dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

V případě svěření dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů manželům náleží porodné jen jednomu z manželů určenému na základě dohody manželů. Nedohodnou-li se manželé, určí orgán, který o porodném rozhoduje, kterému z manželů se porodné přizná.

Výše porodného činí,

  1. narodilo-li se jedno dítě, součin částky na osobní potřeby tohoto dítěte a koeficientu 4,00,
  2. narodily-li se zároveň dvě děti, součin úhrnu částek na osobní potřeby těchto dětí a koeficientu 5,00,
  3. narodily-li se zároveň tři nebo více dětí, součin úhrnu částek na osobní potřeby těchto dětí a koeficientu 9,00.

Porodné se vyplatí jednorázově.

4.5. POHŘEBNÉ

§ 47 - 48 zákona

Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb osobě, která měla ke dni smrti trvalý pobyt na území České republiky nebo byl-li pohřeb vypraven v České republice. Splňuje-li podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží tato dávka jen jednou, a to osobě, která uplatní nárok na dávku jako první.

Nárok na pohřebné vzniká dnem vypravení pohřbu.

Výše pohřebného činí 5 000 Kč. Pohřebné se vyplatí jednorázově.

Vláda nařízením zvýší částku pohřebného, jestliže úhrnný index spotřebitelských cen zjištěných Českým statistickým úřadem vzroste o 20 % od posledního stanovení výše pohřebného.

5. NÁROKY NA DÁVKY A JEJICH VÝPLATU

5.1. NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI A ŘÍZENÍ O DÁVKU

O dávkách státní sociální podpory rozhodují okresní úřady příslušné podle místa trvalého pobytu oprávněné osoby.

Řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby podané příslušnému okresnímu úřadu na předepsaném tiskopisu. Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o zastavení její výplaty se zahajuje na návrh oprávněné osoby nebo z podnětu okresního úřadu.

Pokud není oprávněná osoba způsobilá k právním úkonům, jednají za ni její zákonní zástupci.

Žádost o dávku musí obsahovat

  1. jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, k němuž jsou hlášeny oprávněná osoba a osoby s ní společně posuzované a rodná čísla těchto osob,
  2. souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob se sdělením všech skutečností rozhodných pro nárok na dávku
  3. určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena, popř. vyplacena,
  4. doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob v rozhodném období v případech, kdy je přiznání dávky podmíněno příjmem,
  5. potvrzení o příjmech a dalších rozhodných skutečnostech, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek,
  6. skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné, potvrzení o místě sídla školy nebo její součásti, jde-li o nárok na sociální příplatek, příspěvek na dopravu nebo příspěvek na úhradu potřeb dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné,
  7. doklad o tom, že byt (obytná místnost) je užíván na základě nájemní smlouvy nebo na základě vlastnictví k nemovitosti, jde-li o žádost o příspěvek na bydlení,
  8. potvrzení o době trvání služby, jde-li o nárok na zaopatřovací příspěvek,
  9. rozhodnutí o svěření dítěte do pěstounské péče, jde-li o nároky na dávky pěstounské péče, nebo rozhodnutí o ustanovení opatrovníkem, popřípadě rozhodnutí příslušného orgánu o dočasném svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem.

Potvrzení o přípravě na budoucí povolání pro prokázání nezaopatřenosti dítěte a potvrzení o sídle školy nebo její součásti se předkládají každoročně vždy nejpozději do 30. září, pokud v jednotlivých případech okresní úřad neumožní, že lze potvrzení předložit v pozdějším termínu.

Lze-li skutečnosti uvedené výše ověřit z rozhodnutí příslušných orgánů nebo z jiných dokladů, nevyžaduje se přiložení potvrzení.

Písemné rozhodnutí se vydává jen v případě, že

  1. dávka nebyla přiznána vůbec nebo v požadovaném rozsahu,
  2. dávka byla odejmuta,
  3. výplata dávky byla zastavena,
  4. jde o přeplatek na dávce,
  5. přichází v úvahu více oprávněných a okresní úřad rozhoduje o tom, komu se bude dávka vyplácet.

Rozhoduje-li okresní úřad o dávce v případech, kdy se nevydává rozhodnutí, je povinen žadateli doručit písemné oznámení o dávce a její výši. Proti tomuto postupu lze uplatnit do 30 dnů ode dne výplaty první splátky dávky po jejím přiznání nebo ode dne výplaty dávky po jejím přiznání námitky.

Námitky se podávají písemně u příslušného okresního úřadu, který dávku přiznal. Okresní úřad vydá do 30 dnů ode dne, kdy mu námitky došly, rozhodnutí o dávce.

O odvolání proti rozhodnutí okresního úřadu rozhoduje orgán kraje v přenesené působnosti O odvolání proti rozhodnutí orgánu kraje v přenesené působnosti rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Odvolání však nemá odkladný účinek.

5.2. PŘIZNÁVÁNÍ A VÝPLATA DÁVEK

Podmínkou nároku na dávku je písemný souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob s tím, aby státní orgány a další právnické osoby a fyzické osoby sdělily okresnímu úřadu, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, výši příjmu těchto osob, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, nepříznivý zdravotní stav, údaj o tom, zda a po jakou dobu dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku, údaje o přihlášení se k trvalému pobytu a další údaje, které tvoří náležitosti žádosti.

Pro nárok na výplatu přídavku na dítě a příspěvku na dopravu se prokazuje výše rozhodných příjmů. Náleží-li výplata přídavku na dítě a příspěvku na dopravu za září, náleží výplata těchto dávek za dobu po 30. září, jen jestliže do uvedeného data je prokázána výše rozhodných příjmů pro nárok na tuto dávku po 30. září.

Nejsou-li prokázány rozhodné příjmy, výplata přídavku na dítě a příspěvku na dopravu se zastaví od splátky následující po splátce těchto dávek náležejících za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro jejich výplatu na období po 30. září. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do 31. října bezprostředně následujícího po dni 30. září, do něhož měla být výše rozhodných příjmů prokázána, nárok na přídavek na dítě a příspěvek na dopravu dnem 1. listopadu téhož roku zaniká.

Prokáže-li se nárok na výplatu přídavku na dítě a příspěvku na dopravu za dobu, za kterou výplata těchto dávek nenáležela, přídavek na dítě a příspěvek na dopravu se doplatí zpětně za dobu, kdy se tyto dávky nevyplácely.

Prokáže-li se nárok na přídavek na dítě nebo příspěvek na dopravu za dobu po zániku nároku na tyto dávky, nárok na přídavek na dítě a příspěvek na dopravu opětovně vznikne zpětně za celou dobu, za niž byly podmínky pro nárok splněny.

Zpětně lze dávky přiznat nejdéle tři roky.

Sociální příplatek a příspěvek na bydlení se přiznávají na období od 1. dubna do 31. března následujícího kalendářního roku nebo v rámci tohoto období na dobu kratší, jsou-li splněny podmínky nároku na tyto dávky jen po tuto kratší dobu.

Nedosahují-li dávky za kalendářní měsíc částky 50 Kč, náležejí v této částce.

Změní-li se v období, na něž byla dávka přiznána, okruh společně posuzovaných osob nebo jiné skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku nebo její výši, posoudí se nově nárok na dávku a její výši ke dni, ke kterému k takové změně došlo.

Zjistí-li se, že

  1. dávka byla přiznána nebo je vyplácena v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byla neprávem odepřena, anebo byla přiznána od pozdějšího data, než od jakého náleží, dávka se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení náleží, nejvýše však tři roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na dávku,
  2. dávka byla přiznána nebo je vyplácena ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byla přiznána nebo se vyplácí neprávem, dávka se sníží nebo odejme, anebo se její výplata zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena,
  3. se změnily skutečnosti rozhodné pro výši dávky nebo pro nárok na dávku nebo na její výplatu, postupuje se obdobně podle písmene a) nebo b).

Dojde-li ke změně částky nebo částek životního minima, upraví se výše dávky ode dne této změny automaticky bez žádosti.

Nárok na dávku nezaniká uplynutím času.

Nárok na výplatu dávky nebo její části zaniká, jde-li o sociální příplatek a příspěvek na bydlení, uplynutím jednoho roku; jde-li o přídavek na dítě, příspěvek na dopravu, rodičovský příspěvek, zaopatřovací příspěvek, příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměnu pěstouna, zaniká uplynutím tří let ode dne, od něhož dávka nebo její část náleží. Tyto lhůty neplynou po dobu řízení o dávku a po dobu, po kterou osobě, která musela mít opatrovníka, nebyl opatrovník stanoven.

5.3. POVINNOSTI PŘÍJEMCŮ DÁVEK

Příjemce dávky je povinen písemně ohlásit příslušnému okresnímu úřadu do osmi dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu.

Byl-li příjemce dávky vyzván příslušným okresním úřadem, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do osmi dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li okresní úřad delší lhůtu. Neučiní-li tak, může být výplata dávky zastavena, jestliže příjemce byl ve výzvě na tento následek upozorněn.

Je-li dávka nebo její výše podmíněna nepříznivým zdravotním stavem oprávněné osoby nebo společně posuzované osoby, jsou tyto osoby povinny podrobit se vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, jsou-li příslušným okresním úřadem k tomu vyzvány, a to ve lhůtě stanovené tímto orgánem. Neučiní-li tak, může být výplata dávky zastavena.

Příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo zavinil, že dávka byla přiznána neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit. Nárok na vrácení dávky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím tří let ode dne, za který byla dávka vyplacena.

O povinnosti vrátit dávku nebo její část rozhoduje okresní úřad, který dávku přiznává. Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky, a to i v případě, že jde o jinou dávku podle tohoto zákona, než na jaké vznikl přeplatek; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.


Předchozí kapitola  Obsah  Další kapitola
K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR
Tyto stránky splňují podmínky přístupnosti pro zrakově postižené a respektují standardy konsorcia W3C, což lze ověřit kliknutím na níže uvedené ikony.
logo projektu Blind Friendly Web Valid CSS! Valid HTML 4.01!
V naší organizaci přijímáme dobrovolníky pro osobní asistenci nevidomým lidem.