SONS -> Publikace a dokumenty SONS - > Jak komunikují nevidomí?

1. Úvod

Komunikace nevidomým nečiní žádné zvláštní problémy, jen je potřeba znát některá pravidla, týkající se spíš záležitostí doprovázejících komunikaci než komunikace samotné. Slovem nevidomý zde budeme označovat těžce zrakově postižené s praktickou slepotou.

Komunikace

• ústní
• písemná
• elektronická

2. Ústní komunikace

Pravidla ústní komunikace

1. Nevidomého musíme oslovit sami, i kdyby byl podstatně mladší. To se týká i pozdravu. Nevidí nás a nemusí vůbec tušit naši přítomnost.
2. Na úvod se nevidomému představíme, nevidí nás a jen podle hlasu je obtížné identifikovat s kým mluví. To se týká i osob známých natož neznámých.
3. Při hovoru nepoužíváme k označení místa výrazy typu "tady", "tam". Musíme popsat, např. "po pravé ruce máte …".

Více je možné se dočíst na internetových stránkách

• www.sons.cz/netak
• www.sons.cz/kdyzpotkate.php

3. Písemná komunikace

Pravidla písemné komunikace

3.1. Dopisy, knihy, noviny a jiné tiskoviny nevidomý člověk nepřečte.

Forma pomoci:
předčítání
čtecí zařízení

3.1.1 Předčítání druhou osobou

1. je možné provádět v reálném čase, tj. nevidomému přečteme v jeho blízkosti dopis, část knihy, článek
2. zvuková "kniha" - načítání textů (hodných zřetele) na kazety, které nevidomý posléze poslouchá (odpadá nutnost setkání předčitatele s nevidomým v reálném čase, jednou namluvený text si může poslechnout více nevidomých nezávisle na sobě)

3.1.2 Čtecí zařízení

výhody

• plná svoboda ve výběru toho, CO chci a KDY chci číst

nevýhody

• čtecí zařízení je drahé
• čtecí zařízení je náročné na zvládnutí obsluhy
• čtecí zařízení je nepřenosné (PC + skener)
• čtecí zařízení nepřečte rukou psaný text nebo text nekvalitně vytištěný, neporadí si s obrázky (obrázky a nákresy jsou zpřístupněny jen slabozrakým pomocí optických pomůcek)

3.2. Nevidomý nenapíše text, nevyplní tiskopis.

Forma pomoci:
Napíšu, vyplním za něj
Nevidomý použije pomůcku

3.2.1 Napíšu, vyplním za něj

1. je časově a místně omezené, činí nevidomého závislým na přímé pomoci
2. nevidomý nad zápisem nemá kontrolu

3.2.2 Použití pomůcku k zápisu běžného textu, tiskopis je úskalí

1. běžný kancelářský psací stroj
2. speciální slepecký stroj (Pichtův)
3. PC se speciálním SW

3.2.2.1 Běžný kancelářský stroj

výhoda

• cenově dostupný
• výuka psaní na stroji patří k základním dovednostem nevidomého (ZŠ), pro později osleplé zajištěno v kurzech pro dospělé

nevýhody

• nelze provádět kontrolu napsaného
• špatně se odstraňují překlepy

3.2.2.2 Speciální slepecký psací stroj (Pichtův)

výhoda

• nevidomý si sám kontroluje, co napsal

nevýhody

• speciální bodové (vytlačované - hmatem rozeznatelné) Braillovo písmo umí jen nevidomí (nikde toto písmo neznají, jen na speciálních místech)

3.2.2.3 PC se speciálním SW

výhoda

• schopnost ovládat běžnou klávesnici (podobné jako u běžného psacího kancelářského stroje)
• schopnost kontroly (hlasovým nebo hmatovým výstupem)
• schopnost za pomoci běžné tiskárny text vytisknout

nevýhoda

• cenová náročnost pomůcky
• náročnost na obsluhu pomůcky (nutnost zaškolení)

Poznámka: Nevidomí lidé (od narození či od útlého mládí zejména) mají problémy s vlastnoručním podpisem.

4. Elektronická komunikace

4.1. Pravidla elektronické komunikace

4.1.1 Fax

1. Fax je práce s "obrázkem", pro nevidomého velmi nečitelný
2. Rozpoznání faxové kvality čtecím zařízením je velmi obtížné

4.1.2 E-mail

• Pokud je to možné, používejte prostý text, formátování pomocí HTML textu sice nevidomý přečte, ale formátovací prvky jsou pro něj podružné a vzhled stejně neocení
• Připojujete-li k e-mailu soubor, nechť je ve formátu čitelném pro nevidomé: TXT, DOC, RTF

4.1.3 Web

Jak čte nevidomý webové rozhraní ?

Informace na webu jsou graficky orientovány a strukturovány. Problematika "dostupnosti" informací prezentovaných pomocí webového rozhraní je široké téma, kterému je věnován celý program Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých BLIND FRIENDLY WEB.

Obecné zásady přístupnosti lze shrnout do těchto základních bodů:

1. Textová alternativa grafických symbolů
2. Sladění zdrojového kódu a obsahu stránky
3. Písmo a pozadí
4. Definice velikostí
5. Navigace a orientace
6. Ovládací prvky stránky
7. Strukturování stránek

Více se dozvíte na

• www.blindfriendly.cz
• www.blindfriendly.cz/doc/bfw.php

4.2. Informační terminály a terminály se službami (bankovními)

Pravidla přístupnosti

1. hlasový výstup
2. ovládání kurzorovým křížem nebo klávesnicí (klasickou, slepeckou), ne dotyková obrazovka

Příklad: Informační terminály o jízdních řádech na nádraží (existují přizpůsobené)
Bankomaty (lze se s konkrétním typem bez kontroly zrakem naučit zacházet, existují již zpřístupněné bankomaty)

5. Když už musí nevidomý na úřad

Dnešní praxe:

5.1 Nevidomý s průvodcem

1. nevidomý si dohodne průvodce, který s ním jde na úřad
2. tento průvodce zajistí doprovod až na místo určení
3. na místě pomáhá nevidomému (ne rozhoduje za něj): předčitatelská služba, vyplnění formulářů, vysvětlování

5.2 Nevidomý sám nebo s vodicím psem

1. nevidomý přijde na úřad
2. i když ví, do kterých dveří jde, ujímá se jej (v lepším případě) služba a dovede jej na místo určení
3. nevidomému je třeba řádně vysvětlit a vše přečíst, pomoci mu s vyplněním formulářů

Co v takovém případě pomáhá:

1. venkovní majáček nad vchodem do budovy s informací, kam vstupuje
2. vodící linie v budově
3. hlasové informační terminály informující o struktuře budovy
4. přednostní vyřízení záležitosti na základě objednávky jednání

Ideální stav

1. Nevidomý dává přednost klasickému způsobu řízení:
   1. přednostní vyřízení záležitosti na základě objednávky jednání
   2. potřebné dokumenty a potvrzení si zajistí úředník (jde-li to)
2. Nevidomý vše vyřeší pomocí elektronické komunikace:
   1. E-mail (viz. 4.1.2)
   2. E-formuláře (viz. 4.1.3)

Co k tomu potřebuje aneb BLIND FRIENDLY přístup?

1. PC se speciálním SW
2. Zaškolení
3. BLIND FRIENDLY WEB
4. hlasové výstupy a vhodné ovládací prvky na informační terminály a bankomaty

RNDr. Hana Bubeníčková
bubenickova@sons.cz