Konference EBU na téma Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

“Jak zajistit, aby Úmluva OSN fungovala ve prospěch zrakově postižených žen”

54 žen z 19 členských organizací EBU včetně zástupců z “EBU Rights Commission” (Komise EBU pro práva), „Mobility and Transport Commission” (Komise EBU pro mobilitu a dopravu) a z „EBU Board” (Řídícího výboru EBU), kteří se zúčastnili konference EBU, přijali následující deklaraci EBU požadující konkrétní kroky v sedmi prioritních oblastech:

1. Obecně

EBU ve svém úsilí prosazovat ratifikaci a implementaci Úmluvy OSN vyzývá své členské organizace, aby poskytly adekvátní informace a instruktáž nevidomým a slabozrakým ženám o jejich právech, účastnily se lobbyingových aktivit a monitoringu a pokud možno zajistily překlad úmluvy do národních jazyků s využitím materiálu vypracovaného “EBU Rights Commission”.

2. Tvůrčí schopnosti

Tvůrčí schopnosti jsou stejně důležité jako jiné schopnosti a je třeba je prosadit a včlenit do jakékoli rehabilitace, odborného výcviku a dovednostních tréninkových programů.

3. Celoživotní vzdělávání

Celoživotní vzdělávání je důležité pro rozvoj a osobní růst každého jednotlivce. Přístup k celoživotnímu vzdělávání má být zaručen obzvláště nevidomým a slabozrakým ženám prostřednictvím vyčlenění financí z národních rozpočtů a projektů.

4. Zaměstnanost

Podle výzkumu jsou pro úspěch zrakově postižených žen v participaci na trhu práce nejdůležitější Tři následující faktory:

vzdělání, nácvik pracovních dovedností a osobní motivace. Klade se zde zvláštní důraz na specifické potřeby a přání zrakově postižených žen a kompatibilitu jejich tréninku v součinnosti s požadavky trhu práce. Orgány EBU by měly zkoumat a prosazovat možnosti sebezaměstnávání. Lobbyingové aktivity mají být vypracovány tak, aby vytvořily příznivé podmínky pro zrakově postižené ženy k zahájení jejich vlastního malého podnikání.

5. Vyvážení pracovního a soukromého života

Je nutné vytvořit podmínky pro to, aby ženy měly možnost volby studia, práce a soukromého života, jakož i právo na rodičovství, na slušný příjem a "stejnou mzdu za stejnou práci". To bychom měli mít při lobbování za implementaci Úmluvy OSN vždy na paměti.

6. Přístup ke zdravotní péči

Přístup ke zdravotní péči má být v období zavádění Úmluvy OSN garantován s důrazem na specifické potřeby nevidomých a slabozrakých žen týkající se dopravy, dostupnosti informací, přístupnosti budov a získání veškeré nezbytné podpory při využití zdravotnických služeb. Každá zrakově postižená žena má právo na ochranu soukromí a právo na jasný a plně informovaný souhlas – a má být také o těchto právech informována orgány nabízejícími zdravotnické služby. Zaškolení profesionálního zdravotnického personálu mají poskytnout národní organizace EBU.

7. Boj proti násilí

Každá zrakově postižená žena musí být informována o svém právu na život bez násilí se zárukou, že toto právo bude součástí celého právního systému. Všichni klíčoví aktéři na poli boje proti násilí mají být informováni o specifických potřebách nevidomých a slabozrakých žen. Výzkum je jednou z podmínek ke zviditelnění tohoto problému, ke zvýšení obecného povědomí a k učinění patřičných kroků.

Shrnutí

Zvýšení obecného povědomí, spojenectví a partnerství s klíčovými aktéry, prosazování specifických potřeb a jejich včlenění do již existujících programů a vládních politik, provádění výzkumu se zřetelem na odlišnosti spojené s věkem a pohlavím, vzdělávání sociálních a politických účastníků stejně jako zrakově postižených žen samotných jsou důležité pro to, aby Úmluva OSN byla pro nevidomé a slabozraké ženy přínosem. Avšak pouze s úsilím všech může být učiněn skutečný rozdíl v životech mnoha dalších osob.