Nevidomí nejsou nebezpeční

Není vzácností, že nevidomý s průvodcem slyší věty jako: "Paní, chce pán něco k pít?" nebo "Slečno, může se pán sám podepsat?", "Paní, chce si pán sednout?"

Mluví se tedy s průvodcem, místo aby se hovořilo přímo s nevidomým, což jednoho dne přivede usmívající se dámu k odpovědi: "Můžete se ptát manžela přímo, on nekouše!"

Jsme příliš zvyklí vstupovat do kontaktu s někým nejprve očima a pokud tento kontakt chybí, cítíme se ztraceni a obracíme se proto na průvodce.

Je to pochopitelné, ale chybné. Jednáme totiž s nevidomým jako s nesvéprávným.

Pokud chcete nevidomému něco podat, oslovte ho jménem. Neznáte-li jméno, neurčité oslovení doplňte dotekem. Tak bude vědět, že se obracíte k němu.

Např. ve společnosti: "Pane X, chcete cigaretu, sklenku, sušenku?" Neopomeňte vyjmenovat různé možnosti, pokud jsou. Potom položte danou věc na místo, o kterém ví a na které může snadno dosáhnout, nebo mu ji vložte přímo do ruky.

Nepodávejte mu ale například tác plný skleniček - je to nebezpečné.