SONS -> Publikace a dokumenty SONS - > Přehled základních sociálněprávních informací pro nevidomé a slabozraké občany -> IX. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

1. PŘEHLED NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ VZTAHUJÍCÍCH SE K OSOBÁM SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

• Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
• Zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů
• Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 115/1992 Sb., o provádění pracovní rehabilitace občanů se změněnou pracovní schopností, v platném znění
• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
• Nařízení vlády České republiky č. 228/2000 Sb., o stanovení povinného podílu počtu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele

2. VYMEZENÍ POJMU OBČAN SE ZMĚNĚNOU PRACOVNÍ SCHOPNOSTÍ

Problematiku občanů se změněnou pracovní schopností a změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením (dále jen ZPS a ZPS s TZP) upravuje zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Tento právní předpis v § 21 a následujících stanoví, že občanem se ZPS je občan, který má pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, popř. přípravy k pracovnímu uplatnění. Občany se ZPS jsou též poživatelé důchodů podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, pokud jim zachovaná pracovní schopnost dovoluje pracovní uplatnění nebo přípravu pro pracovní uplatnění.

Občanem se ZPS je vždy občan, který

1. je poživatelem částečného invalidního důchodu, nebo
2. byl uznán částečně invalidním, i když mu nevznikl nárok na částečný invalidní důchod, nebo mu vznikl nárok na částečný invalidní důchod, avšak tento důchod se pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti nevyplácí.

Občanem se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením je občan, který má mimořádně omezenou možnost pracovního uplatnění včetně přípravy k němu a může se uplatnit jen ve zcela úzkém okruhu zaměstnání, popř. v zaměstnání za mimořádně upravených pracovních podmínek.

Občanem se ZPS s TZP je vždy občan invalidní, který je schopen vykonávat soustavné zaměstnání jen za zcela mimořádných podmínek a občan, který se může pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav připravovat na budoucí povolání jen za zcela mimořádných podmínek.

Občané, na které se nevztahují výše uvedená ustanovení, mohou získat statut občana se změněnou pracovní schopností, popřípadě občana se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, jen na základě rozhodnutí příslušného státního orgánu.

Výše uvedená ustanovení se nevztahují na občany starší 65 let.

3. PRACOVNÍ REHABILITACE

Zákon o zaměstnanosti v § 23 stanoví, že občanům se ZPS se poskytuje pracovní rehabilitace jako souvislá péče směřující k tomu, aby mohli vykonávat dosavadní nebo jiné vhodné zaměstnání. Zahrnuje poradenskou službu při volbě povolání nebo jiného pracovního uplatnění, přípravu pro pracovní uplatnění, umísťování do zaměstnání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání.

Provádění pracovní rehabilitace občanů se ZPS je upraveno vyhláškou č. 115/1992 Sb., ve znění vyhlášky MPSV č. 232/1997 Sb. (dále jen "vyhláška"), která stanoví, že tito občané mají nárok na pracovní uplatnění, které je přiměřené jejich zdravotnímu stavu a pracovním schopnostem. Pracovní rehabilitace může na doporučení příslušného zdravotnického zařízení probíhat již v době, kdy občan je práce neschopný.

Tato vyhláška obsahuje úpravu poradenské služby, přípravy pro pracovní uplatnění, chráněných dílen a chráněných pracovišť, příspěvku na zřízení chráněných dílen a chráněných pracovišť a příspěvku na provoz chráněných dílen a chráněných pracovišť.

3.1. PORADENSKÁ SLUŽBA

Poradenská služba zahrnuje profesní poradenství a poradenství pro volbu povolání. Poradenskou službu poskytuje úřad práce s cílem najít pro občany se ZPS vhodné pracovní uplatnění, které je přiměřené druhu a stupni jejich zdravotního postižení.

Při poskytování poradenské služby úřad práce:

1. informuje občana se ZPS o jeho právech a povinnostech při provádění pracovní rehabilitace,
2. podává občanům, mladistvým a jejich rodičům informace o možnostech přípravy pro pracovní uplatnění pro občany se ZPS podle druhu a stupně jejich zdravotního postižení,
3. ve spolupráci se zdravotnickými odborníky a v návaznosti na výsledky léčebné rehabilitace se podílí na zaměření přípravy k práci podle vývoje na trhu práce,
4. napomáhá při výběru vhodného pracovního uplatnění,
5. zabezpečuje v případě potřeby poradenské služby zaměřené na řešení psychických a sociálních problémů občanů se ZPS,
6. na základě vyhodnocení situace na trhu práce se zřetelem na vývoj pracovního uplatnění mladistvých se ZPS navrhuje vytváření vhodných učebních a studijních oborů,
7. v případech změny zdravotního stavu uchazeče o zaměstnání, který je občanem se ZPS, dává podnět okresní správě sociálního zabezpečení k novému posouzení jeho zdravotního stavu.

3.2. PŘÍPRAVA PRO PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ

Vyhláška dále upravuje přípravu pro pracovní uplatnění občanů se ZPS. Tato příprava se provádí se zřetelem ke zdravotnímu stavu občanů se ZPS a její délka je závislá na náročnosti zaměstnání, pro které se občan se ZPS připravuje. Příprava pro pracovní uplatnění zahrnuje přípravu pro povolání podle školských předpisů a přípravu k práci.

Příprava k práci občanů se ZPS umožňuje postupné přizpůsobování se pracovnímu výkonu a provádí se zejména:

• na pracovištích individuálně přizpůsobených zdravotnímu stavu občana se ZPS,
• v chráněných dílnách a na chráněných pracovištích,
• ve vzdělávacích zařízeních zaměstnavatelů, charitativních sdruženích, církvích a občanských sdruženích a výcvikových střediscích pro občany se ZPS.

O provedení přípravy k práci uzavírá úřad práce písemnou dohodu:

1. se zaměstnavatelem, u něhož je občan se ZPS v pracovním poměru; tato dohoda obsahuje zejména způsob, výši a podmínky úhrady nákladů až do výše kursovného, včetně nutných školních potřeb v závislosti na formě obsahu přípravy k práci a její délce,
2. s uchazečem o zaměstnání, který je občanem se ZPS; tato dohoda obsahuje zejména obsah přípravy k práci, dobu a způsob jejího zabezpečení, podmínky hmotného zabezpečení po dobu přípravy k práci, místo konání, způsob ověření získaných znalostí a dovedností, pracovní činnost, popřípadě další podmínky,
3. se zařízením, ve kterém se příprava k práci provádí; tato dohoda obsahuje zejména pracovní činnost, základní kvalifikační a zdravotní předpoklady potřebné pro přípravu k práci, místo a způsob provedení, rozsah teoretické a praktické přípravy, dobu zahájení a ukončení, způsob ověření získaných znalostí a dovedností, kalkulaci nákladů a dobu a způsob jejich úhrady.

Uchazeči o zaměstnání, který je občanem se ZPS, poskytuje úřad práce při přípravě k práci prováděné v rámci pracovní rehabilitace bezplatně nutné školní potřeby a učebnice, pracovní pomůcky a ochranné pracovní prostředky. Dále mu může poskytovat

1. stravné, náhradu prokázaných výdajů za cestu z bydliště do místa přípravy k práci a zpět a při přijímacím řízení, zahájení a ukončení přípravy k práci, popřípadě i náhradu prokázaných jízdních výdajů za cesty k návštěvě rodiny a zpět ve výši stanovené zvláštním předpisem, jakož i náhradu prokázaných nutných vedlejších výdajů,
2. náhradu prokázaných jízdních výdajů při denním dojíždění na přípravu k práci,
3. náhradu ve výši pojištění pro případ úrazu jím sjednaného na dobu přípravy k práci.

4. HMOTNÉ ZABEZPEČENÍ OBČANŮ SE ZMĚNĚNOU PRACOVNÍ SCHOPNOSTÍ

Pro občany se ZPS, kteří ztratili zaměstnání nebo se rekvalifikují na nové vhodné zaměstnání,obecně platí stejné podmínky jako u ostatních občanů, kteří jsou uchazeči o zaměstnání nebo kteří se rekvalifikují.

Zákon o zaměstnanosti stanoví, že hmotné zabezpečení náleží uchazeči o zaměstnání, kterému není do sedmi kalendářních dnů ode dne podání žádosti příslušným úřadem práce zprostředkováno vhodné zaměstnání nebo zabezpečena možnost rekvalifikace na nové, pro něj vhodné zaměstnání.

Hmotné zabezpečení se poskytuje uchazeči o zaměstnání, který splňuje podmínku celkové doby předchozího zaměstnání v délce alespoň 12 měsíců v posledních 3 letech před podáním žádosti o zprostředkování zaměstnání.

Jako doba zaměstnání se pro tyto účely započítává doba:

1. studia (přípravy pro povolání),
2. přípravy občana se změněnou pracovní schopností pro pracovní uplatnění,
3. výkonu vojenské základní (náhradní) služby v Armádě České republiky,
4. výkonu civilní služby,
5. osobní péče o dítě ve věku do tří let nebo o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči,
6. osobní péče o blízkou převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo blízkou částečně bezmocnou osobu starší 80 let,
7. pobírání plného invalidního důchodu.

Tyto doby se však nezapočítávají, pokud spadají do doby zaměstnání; kryjí-li se navzájem, započítávají se jen jednou.

Hmotné zabezpečení se neposkytuje, jestliže uchazeč o zaměstnání

1. splňuje podmínky pro nárok na starobní důchod nebo invalidní důchod s výjimkou invalidního důchodu invalidního občana, který je schopen vykonávat soustavné zaměstnání jen za zcela mimořádných podmínek,
2. je hmotně zabezpečen peněžitými dávkami nemocenského pojištění nahrazujícími ušlou mzdu (výdělek),
3. nastoupil vojenskou základní (náhradní) službu, civilní službu, vazbu nebo výkon trestu odnětí svobody,
4. bez vážných osobních nebo rodinných důvodů odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání nebo na rekvalifikaci anebo neplní po delší dobu podstatné povinnosti při rekvalifikaci,
5. úmyslně maří součinnost s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání,
6. v posledních šesti měsících opětovně ukončil zaměstnání sám bez vážných důvodů, nebo s ním v této době bylo zaměstnání ukončeno pro neuspokojivé pracovní výsledky nebo pro porušování povinností vyplývajících ze zaměstnání.

Za vážné osobní nebo rodinné důvody se v těchto případech považuje důvod spočívající

1. v nezbytné osobní péči
   • o jedno dítě do věku tří let,
   • o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě, které vyžaduje mimořádnou péči, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové děti,
   • o blízkou osobu, která je převážně nebo úplně bezmocná nebo částečně bezmocná starší 80 let a nebyla umístěna v ústavu sociální péče nebo v obdobném zdravotnickém zařízení.
2. v docházce dětí do předškolního zařízení a v povinné školní docházce dětí,
3. v místě výkonu a povaze zaměstnání druhého manžela.

Hmotné zabezpečení se neposkytuje po dobu pobytu uchazeče o zaměstnání v cizině přesahující 30 kalendářních dnů. Dávky hmotného zabezpečení se nevyplácejí do ciziny.

Hmotné zabezpečení se poskytuje uchazeči o zaměstnání nejdéle po dobu 6 měsíců (dále jen "podpůrčí doba").

Hmotné zabezpečení se poskytuje uchazeči o zaměstnání i v době pracovní neschopnosti, kdy nemá nárok na nemocenské anebo jeho výplatu, a to nejdéle po dobu, po kterou by nemocenské náleželo.

Do podpůrčí doby se nezapočítává doba

• pobírání hmotného zabezpečení v případě, kdy nevznikl nárok na nemocenské,
• po kterou byl uchazeč hmotně zabezpečen peněžitými dávkami nemocenského pojištění (zabezpečení),
• krátkodobého zaměstnání.

Po uplynutí podpůrčí doby náleží uchazeči o zaměstnání hmotné zabezpečení znovu, pokud po této době nastoupil do zaměstnání, které trvalo alespoň šest měsíců, a zároveň splňuje podmínku celkové doby předchozího zaměstnání.

Uchazeči o zaměstnání, kterému úřad práce zabezpečuje rekvalifikaci, se hmotné zabezpečení poskytuje až do ukončení rekvalifikace.

Výše hmotného zabezpečení se stanoví na základě průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého uchazeč o zaměstnání dosáhl ve svém posledním zaměstnání, a to ve výši 50 % tohoto výdělku po dobu prvních tří měsíců a po zbývající dobu ve výši 40 % tohoto výdělku.

Uchazeči o zaměstnání, který nastoupil rekvalifikaci, se stanoví po dobu rekvalifikace hmotné zabezpečení ve výši 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého dosáhl ve svém posledním zaměstnání.

Hmotné zabezpečení se poskytuje nejvýše do částky odpovídající 2,5 násobku, a po dobu rekvalifikace 2,8 násobku částky životního minima stanovené pro jednotlivého občana staršího 26 let.

Hmotné zabezpečení se vyplácí v měsíčních splátkách pozadu; v odůvodněných případech může být poskytnuto zálohově a při další splátce se zúčtuje. Jestliže jsou splněny podmínky pro poskytování hmotného zabezpečení jen po část měsíce, náleží za každý kalendářní den, kdy tyto podmínky byly splněny, hmotné zabezpečení ve výši jedné třicetiny; přitom se výsledná částka zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

5. OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ PRACOVNÍHO ZAČLENĚNÍ ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH

Pracovní začlenění zdravotně postižených může být zajišťováno:

1. stanovením povinností zaměstnávat zdravotně postižené
2. pozitivní stimulací zaměstnavatelů k zaměstnávání zdravotně postižených.

5.1. POVINNOST ZAMĚSTNÁVAT ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ

Zákon č. 167/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, v § 24 jednoznačně stanovil zaměstnavatelům povinnost zaměstnávat zdravotně postižené.

Zaměstnavatel je povinen zaměstnat občany se změněnou pracovní schopností ve výši povinného podílu těchto občanů na celkovém počtu svých zaměstnanců, který stanoví vláda svým nařízením.

Povinnost zaměstnávat občany se změněnou pracovní schopností může zaměstnavatel splnit trojím způsobem:

1. zaměstnáváním občanů se změněnou pracovní schopností ve výši povinného podílu,
2. odebíráním výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 55 % zaměstnanců se ZPS nebo zadáváním výrobních programů těmto zaměstnavatelům,
3. odvodem do státního rozpočtu - výše tohoto odvodu činí ročně za každého občana se ZPS, o kterého zaměstnavatel nesplnil povinný podíl, 0,5 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství uveřejněné

Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů za 1. až 3. čtvrtletí roku, v němž nebyl povinný podíl naplněn.

Zaměstnavatel je povinen do 15. února následujícího kalendářního roku písemně oznámit úřadu práce plnění povinného podílu za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění.

Nesplnil-li zaměstnavatel povinný podíl způsoby uvedenými výše pod písmeny a) a b), je povinen jej splnit formou odvodu do státního rozpočtu podle písmene c). Výši tohoto odvodu je povinen stanovit a odvést jej do státního rozpočtu nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po roce, za který povinnost odvodu vznikla.

Bližší podrobnosti plnění povinného podílu stanoví nařízení vlády č. 228/2000 Sb., o stanovení povinného podílu počtu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele.

Povinný podíl počtu občanů se ZPS na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele s více než 20 zaměstnanci činí 5 %.

Pro účely zaměstnávání se do povinného podílu každý zaměstnanec se ZPS s TZP započítává třikrát.

Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat občany se ZPS ve výši povinného podílu formou odebírání výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností nebo zadávání výrobních programů těmto zaměstnavatelům se do povinného podílu zaměstnavatele započítává stanovený počet zaměstnanců zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 55 % zaměstnanců se ZPS, od něhož zaměstnavatel odebírá výrobky nebo jemuž zadal výrobní program. Konkrétní způsob stanovení tohoto počtu je uveden v příloze k tomuto nařízení.

Pro účely stanovení povinného podílu ve sledovaném kalendářním roce je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, který se vypočítá za sledovaný rok jako podíl celkového počtu hodin odpracovaných všemi zaměstnanci zaměstnavatele, zvýšený o neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, překážek v práci a pracovní neschopnosti, za niž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu.

Při výpočtech podle tohoto nařízení se zjištěné průměrné přepočtené počty zaměstnanců zaokrouhlují na celá čísla od poloviny směrem nahoru.

Toto nařízení se nevztahuje na zaměstnavatele, který zaměstnává příslušníky Hasičského záchranného sboru České republiky, pokud jde o zaměstnávání těchto příslušníků.

5.2. POZITIVNÍ STIMULACE ZAMĚSTNAVATELŮ K ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH OBČANŮ

Tuto stimulaci lze provádět v podstatě dvěma způsoby:

• poskytováním příspěvků na přizpůsobení pracovišť, strojů, nástrojů a dalšího vybavení a pomůcek pro zdravotně postižené,
• poskytováním příspěvků (slev), jejichž cílem je převzít část finančního břemene zaměstnavatele plynoucího ze zaměstnávání zdravotně postižených občanů (náklady na mzdy, příspěvky na úhradu pojistného na sociální zabezpečení, slevy na daních apod.).

V České republice jsou vytvořeny podmínky pro oba druhy podpory zaměstnavatelů při zaměstnávání zdravotně postižených.

Podle vyhlášky MPSV č. 115/1992 Sb., v platném znění, může poskytnout úřad práce zaměstnavatelům na zřízení jednoho pracovního místa v chráněné dílně nebo na chráněném pracovišti pro občana se ZPS, který je registrovaným uchazečem o zaměstnání, příspěvek až do výše 100 000 Kč na náklady prokazatelně vynaložené na jeho zřízení.

Chráněné dílny a chráněná pracoviště jsou pracoviště provozovaná právnickými a fyzickými osobami, pracuje-li v nich alespoň 60 % občanů se ZPS (včetně pracoviště zřízeného v domácnosti občana se ZPS).

Nezbytnou podmínkou pro poskytnutí příspěvku je písemná dohoda, v níž se zaměstnavatel zaváže provozovat pracovní místa, na něž má být poskytnut příspěvek, nejméně po dobu dvou let od poskytnutí příspěvku.

Úřad práce může poskytnout stejný příspěvek též uchazeči o zaměstnání (občanu se ZPS s TZP), který bude samostatně výdělečně činný, na vybavení pracovními prostředky.

Podle této vyhlášky je poskytován také příspěvek na provoz chráněných dílen a chráněných pracovišť. Tento příspěvek je poskytován zaměstnavatelům jako příspěvek k částečné úhradě provozních nákladů chráněné dílny nebo chráněného pracoviště až do výše 40 000 Kč ročně na jednoho občana se ZPS.

Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v § 35 upravuje slevu na dani pro zaměstnavatele bez ohledu na to, zda se jedná o fyzické nebo právnické osoby.

Daň se snižuje o částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se ZPS a částku 60 000 Kč za každého zaměstnance se ZPS s TZP.

U daně z příjmů právnických osob pak u poplatníků zaměstnávajících nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl pracovníků se ZPS činí více než 50 % průměrného počtu pracovníků, se sazba daně snižuje na polovinu.

Pro výpočet slevy je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se ZPS a zaměstnanců se ZPS s TZP, který se vypočítá za příslušné zdaňovací období jako podíl celkového počtu hodin odpracovaných těmito zaměstnancí u poplatníka, zvýšený o neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, překážek v práci a pracovní neschopnosti, za niž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu.

6. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELŮ PŘI ZAMĚSTNÁVÁNÍ OBČANŮ SE ZPS

Podle § 148 Zákoníku práce jsou organizace povinny zaměstnávat pracovníky na vhodných pracovních místech a umožňovat jim výcvikem nebo studiem získání potřebné kvalifikace, jakož i pečovat o její zvyšování. Jsou dále povinny vytvářet podmínky, aby tito pracovníci měli možnost co nejširšího a trvalého pracovního uplatnění, a zlepšovat vybavení pracovišť, aby mohli dosahovat pokud možno stejných pracovních výsledků jako ostatní pracovníci a aby jim byla práce co nejvíce usnadněna.

Na toto ustanovení dále navazuje také § 24 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění, který stanoví pro zaměstnavatele další povinnosti:

1. hlásit úřadu práce vhodná pracovní místa a jejich obsazování,
2. vytvářet vhodná pracovní místa a zajišťovat vhodné podmínky pro výkon práce,
3. z pracovních míst vyhrazovat v součinnosti s úřadem práce, orgány státní zdravotní správy, s příslušným odborovým orgánem odborové organizace a s příslušnými družstevními orgány místa zvláště vhodná pro občany se ZPS a předkládat seznamy těchto míst s popisem pracovní činnosti a pracovních podmínek úřadu práce,
4. přednostně obsazovat místa uvedená v seznamu volných pracovních míst vyhrazených pro občany se ZPS těmito občany, a to především svými zaměstnanci, u nichž nastala změna pracovní schopnosti, a občany se ZPS doporučenými k přijetí úřadem práce,
5. individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek rozšiřovat možnost zaměstnávání občanů se ZPS i na pracovních místech pro ně vyhrazených a přednostně jim zadávat příležitostnou práci a práci, kterou mohou vykonávat doma,
6. provádět přípravu pro pracovní uplatnění občanů se ZPS a věnovat zvláštní péči zvyšování jejich kvalifikace v době jejich zaměstnávání,
7. vést jejich evidenci.

7. PRACOVNĚPRÁVNÍ OCHRANA OBČANŮ SE ZPS

Zákoník práce obsahuje několik ustanovení, která upravují zvýšenou podporu a ochranu pro občany se ZPS. Obecné povinnosti zaměstnavatelů ve vztahu k zaměstnancům se zdravotním postižením stanoví § 148, podle kterého jsou zaměstnavatelé povinni zaměstnávat zaměstnance se ZPS na vhodných pracovních místech a umožňovat jim výcvikem nebo studiem získání potřebné kvalifikace, jakož i pečovat o její zvyšování. Jsou dále povinni vytvářet podmínky, aby tito zaměstnanci měli možnost co nejširšího a trvalého pracovního uplatnění, a zlepšovat vybavení pracovišť, aby mohli dosahovat pokud možno stejných pracovních výsledků jako ostatní zaměstnanci a aby jim byla práce co nejvíce usnadněna.

V § 18 odst. 3 je stanoveno, že zaměstnavatel projedná s příslušným odborovým orgánem mj. i opatření k vytváření podmínek pro zaměstnávání osob se ZPS.

Dalším speciálním ustanovením je pak § 50 Zákoníku práce, který ukládá, že zaměstnanci se ZPS může dát zaměstnavatel výpověď jen s předchozím souhlasem úřadu práce, jinak je výpověď neplatná. Tento souhlas se nevyžaduje, jde-li o výpověď dávanou zaměstnanci staršímu než 65 let nebo z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a), b) nebo f) - ruší-li se zaměstnavatel, přemisťuje-li se zaměstnavatel nebo pro porušení pracovní kázně. Bližší hlediska, ke kterým úřad práce přihlíží při rozhodování o návrhu zaměstnavatele na udělení předchozího souhlasu k rozvázání pracovního poměru výpovědí s občanem se ZPS upravuje vyhláška FMPSV č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, a to v § 133. Podle tohoto ustanovení posuzuje úřad práce zejména:

1. zda lze převést zaměstnance na jiné vhodné pracovní místo u zaměstnavatele, a to popř. po předchozí přípravě pro pracovní uplatnění,
2. zda lze opatřit zaměstnanci vhodné zaměstnání u jiného zaměstnavatele,
3. k sociálním poměrům zaměstnance.

Úřad práce může zaměstnavateli uložit, aby provedl vhodná opatření, která umožní setrvání občana se ZPS v pracovním poměru.

Dalším ustanovením Zákoníku práce, obsahujícím zvýšenou ochranu zaměstnanců se ZPS, je § 47 odst. 2 a 3, podle kterého je zaměstnavatel povinen zajistit pracovníkům se ZPS, kteří nejsou zabezpečeni důchodem, z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. c) (zaměstnanec se stal pro zaměstnavatele nadbytečným), při výpovědi dané zaměstnanci proto, že nesmí dále konat dosavadní práci pro ohrožení nemocí z povolání, a při výpovědi dané pro dosažení nejvyšší přípustné expozice na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, je zaměstnavatel povinen zajistit těmto zaměstnancům nové vhodné zaměstnání, a to podle potřeby i s pomocí svého nadřízeného orgánu. V těchto případech výpovědní doba skončí teprve tehdy, až zaměstnavatel tuto povinnost splní, pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak. Tuto povinnost zaměstnavatel nemá, pokud zaměstnanec nebyl ochoten přejít na jinou pro něho vhodnou práci, kterou mu zaměstnavatel před výpovědí nabídl, a také, jestliže zaměstnanec odmítne bez vážného důvodu nové vhodné zaměstnání.

---