Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR
|
GfK Praha
Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR
DATUM: 25. dubna 2001
MEDIÁLNÍ AGENTURA: GplusG, Consulting and PR
PRAHA (25. DUBNA 2001) - Potíže s uplatněním v zaměstnání považují dvě třetiny českých občanů za největší omezení lidí s těžkými poruchami zraku. Zároveň se devět z deseti obyvatel ČR domnívá, že stát i zaměstnavatelé by měli podporovat zaměstnanost zrakově postižených. Vyplývá to z prvního objektivizovaného průzkumu týkajícího se integrace takto postižených do běžného života, který dnes představili zástupci agentury GfK Praha a Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR (SONS). Třiadevadesát procent respondentů podporuje myšlenku, aby se lidé, kteří ztratili zrak, pokoušeli o návrat do běžného života.
Velká většina dotázaných (71%) zastává názor, že v ČR nejsou pro takovou integraci zrakově postižených vytvořeny dostačující podmínky. "Občané České republiky si převážně myslí, že stát sice není k potřebám nevidomých občanů nevšímavý, ale domnívají se, že by to měla být jedna z hlavních priorit v oblasti sociální politiky státu," říká Michaela Šindelářová z GfK Praha. Největší mezery vidí dotázaní v malé motivaci zaměstnavatelů k přijímání zrakově handicapovaných spoluobčanů, kde tuto motivaci vidí kladně pouze 6 procent respondentů.
Celých 95 procent populace zastává názor, že stát by měl podporovat organizace zaměřené na řešení problémů zrakově postižených, a více než polovina dotázaných ví, že existuje nějaká organizace, která se v České republice této problematice věnuje.
Podle prezidenta SONS Milana Pešáka je velký rozdíl v hodnocení schopností a možností zrakově postižených těmi, kdo se s podobným handicapem ve svém okolí setkali, a mezi lidmi, kteří žádného takového postiženého neznají. "Například lidé, jež mají v okolí takto postižené, jsou častěji přesvědčeni, že mohou sami zvládnout navázat vztah nebo založit rodinu. Z toho vyplývá, jak je důležitá snaha o integraci zrakově postižených a systémové řešení jejich problémů. Je totiž nezbytné, aby je dokázali pochopit i lidé, jež se s nimi běžně nesetkávají," řekl Pešák. Dalším příkladem rozdílného vidění problémů zrakově postižených je třeba hodnocení role státu. Respondenti, kteří mají v okolí nevidomého nebo jinak těžce zrakově postiženého si téměř v polovině případů myslí, že stát je k těmto handicapovaným lidem nevšímavý. Ve zbytku populace si to myslí pouze třetina lidí.
"My oceňujeme úsilí GfK Praha o zmapování tohoto okruhu problémů, protože jde o první ucelený a objektivizovaný průzkum týkající se zrakově postižených v České republice. Dozvěděli jsme se z něj, že lidé o nás vědí a že snaha o naší integraci do běžného života má smysl a má minimálně pasivní podporu," uvedl klient služeb SONS Pavel Belšan.
Průzkum probíhal v lednu letošního roku a zúčastnilo se ho 1041 občanů České republiky starších 15 let. V rámci svého dlouhodobého zájmu o problematiku zrakově postižených chce GfK Praha ve spolupráci se SONS připravit ještě další etapu průzkumu.
KONTAKT PRO NOVINÁŘE: Jiří Chvojka, GplusG, Consulting and PR, 0602/323 353
GplusG, C&PR, s.r.o., Milady Horákové 10, 170 00 Praha 7
tel.: 233 371 783, fax: 233 374 998
e- mail: gplusg@pr-czech.cz