Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR
|
Podle poměrně rozšířeného názoru - i když poněkud bludného - je za všech okolností vhodné najít nevidomému co nejrychleji místo k sezení.
V tramvaji, ve vlaku a v autobusu je to samozřejmé, protože v případě prudšího brždění nebo nárazu neumí dost rychle nalézt náležitou oporu. U starších nevidomých je to stejně vhodné, jako u všech starších osob.
Také zde uplatněte zlaté pravidlo: Ukažte nevidomému sedadlo, ale ponechte na něm bez naléhání, zda si chce sednout nebo ne.
Celkem jednoduchá věc jako ukázat místo, se někdy stává komplikovanou operací, když se do toho vloží jedna, dvě, i více osob. Nevidomý je otáčen, přemisťován, postrkován, držen ... a konečně usazen.
A přece je to snadné. Položte ruku nevidomého na opěradlo: "Zde je židle, toto je opěradlo", on sám okamžitě zjistí její polohu a posadí se bez nesnází. Nebo položte jeho ruku na okraj křesla a řekněte: "Křeslo je po vaší pravici". Nevidomý pak snadno určí jeho polohu.