LOUIS BRAILLE

(4.ledna 1809 – 6.ledna 1852)

„Braillovo slepecké písmo - symbol naší gramotnosti“

V letošním roce si budou připomínat nevidomí na celém světě 200.výročí narození svého největšího dobrodince, prostého francouzského slepce, hudebníka, učitele a především tvůrce geniální bodové soustavy slepeckého písma - Louise Brailla.

Jak je logická a jednoduchá. Jak je možné, že většina z toho všeho vznikla již v hlavě šestnáctiletého slepého hocha?

Louis Braille se narodil 4.ledna 1809 v Coupvray poblíž Paříže. Jeho otec byl sedlář. V jeho dílně si tříletý Louis poranil sedlářským nožem oko tak nešťastně, že se již nedalo zachránit. Takzvané sympatické onemocnění druhého oka chlapce připravilo o zrak zcela. Jako desetiletý byl přijat do Národního ústavu pro mladé slepce v Paříži. Budova ústavu byla vlhká, mnoho chovanců trpělo křivicí a tuberkulózou.

Louis Braille se nejen výborně učil, ale byl také manuálně zručný a hudebně nadaný (hrál na klavír, varhany a violu).

V letech 1824 - 1827 zastával funkci pomocníka mistra v dílně na zhotovování domácích střevíců. V letech 1827 a 1828 mu byla svěřena skupina žáků k liternímu vyučování. Roku 1828 byl jmenován pomocným učitelem čili korepetitorem, jak tuto funkci nazýval organizační řád ústavu.

Počátkem třicátých let byl Braille jmenován řádným učitelem ústavu s měsíčním platem 25 franků. Vyučoval francouzské gramatice, algebře, aritmetice a hře na klavír i violoncello.

Roku 1835 se u něho objevily první příznaky tuberkulózy plic. V roce 1840 pokročila jeho choroba do té míry, že musel být zproštěn literního vyučování a bylo mu ponecháno jen vyučování na hudební nástroje. Roku 1842 musel být uvolněn ze všeho vyučování. Ministerstvo Braillovi povolilo další pobyt v ústavu, aby se zde mohl léčit. Varhanické místo v kostele Saint Nicolas des Champes však zastával i nadále. U lazaristů, kam později přešel, působil až do prosince 1851.

V noci ze 4. na 5.prosince onoho roku dostal těžký záchvat chrlení krve a o měsíc později dne 6.ledna 1852 zemřel. Ve svém rodišti byl pohřben 10.ledna.

Braillovo bodové písmo

Braillův původní záměr byl jen spolupracovat na zdokonalení Barbierova písma, které bylo v ústavu používáno. Šlechtic a dělostřelecký důstojník Barbier se zabýval myšlenkou vytvoření tajného a rychlého písma pro vojenské účely, přesto je nabídl ředitelství pařížského Národního ústavu pro mladé slepce, kde se s ním ihned počaly konat pokusy. Tímto písmem byla v roce 1827 vytištěna pro nevidomé kniha anekdot.

Barbierovo písmo bylo přijato chovanci celkem příznivě, protože se jim četlo lépe než do té doby používaná vypouklá latinka. Vadilo jim však to, že nerespektovalo francouzský pravopis. Barbier se domníval, že je pravopis pro nevidomé zbytečností, že jim zcela postačí, mohou-li text zapsat a přečíst.

První upravenou soustavu připravil Louis Braill v roce 1825, tedy v době, kdy mu bylo teprve šestnáct let. Zveřejnil ji roku 1829 ve dvaatřicetistránkové brožuře, tištěné vypouklou latinkou pod názvem "Způsob psaní slov, hudby a chrámového zpěvu pomocí bodů k užívání slepci, pro které jej vytvořil Louis Braille, korepetitor Národního ústavu pro mladé slepce".

V druhém vydání Braillovy brožury z roku 1837 nabývá jeho abeceda současné podoby.

Nejstarší tištěná kniha Braillovým písmem je Zeměpis Asie a Francie. Základy notopisu byly hotovy již v roce 1835.

Abecedu Louise Brailla přijali jeho spolužáci nadšeně, ale učitelé k ní měli značné výhrady. Zdálo se jim, že bodové písmo staví další bariéru mezi vidomé a nevidomé. Roku 1830 bylo žákům povoleno používání tohoto písma při psaní písemných úkolů. Vyskytla se i období, kdy bylo Braillovo písmo zcela zakázáno.

Zdá se, že Braille počítal s mezinárodním uplatněním své soustavy, protože jeho brožura z r.1837 obsahuje text "Otčenáše" francouzsky, anglicky, německy, italsky, španělsky a latinsky. Později bylo Braillovo písmo upraveno i pro jazyky, které nemají hláskové abecedy, jako pro japonštinu a čínštinu.

Oboustranný tisk, nejdříve meziřádkový a později mezibodový, hlavně pak zavedení zkratkopisu v některých jazycích (němčina, angličtina a francouzština) podstatně zmenšilo objem knih. Psací stroje výrazně urychlily a usnadnily psaní bodového písma. Je pozoruhodné, že Braillovo písmo „si rozumí“ i se současnou počítačovou technikou a tato kombinace výrazným způsobem rozšiřuje a zefektivňuje přístup nevidomých k informacím.

Braillovo dílo bylo v plné míře doceněno až po jeho smrti. Podle posmrtné masky vytesal sochař Jofron z mramoru Braillovu bustu, která byla odhalena ve vestibulu nového pařížského ústavu pro mladé slepce již v květnu 1853. V Braillově rodišti postavili svému slavnému rodákovi pomník.

Jeho rodný dům byl přeměněn v Braillovo muzeum. Roku 1952 - u příležitosti stého výročí úmrtí Louise Brailla - byly jeho ostatky převezeny do Paříže a slavnostně uloženy v Panteonu. V roce 1975 vzpomnělo UNESCO a Světová rada pro dobro slepců velkoryse 150.výročí vzniku Braillova písma: V Paříži se uskutečnila mezinárodní konference o přínosu Louise Brailla pro nevidomé. Celá řada zemí vydala k tomuto výročí příležitostné poštovní známky, které upozorňovaly širokou veřejnost na problematiku nevidomých. Také v letošním roce připravují mnohé pošty po celém světě vydání známek k výročí Louise Brailla, mezi nimi i Česká pošta.

PERIODIKA PRO ZRAKOVĚ POSTIŽENÉ

Vznik bodového písma výrazně napomohl rozvoji gramotnosti nevidomých. Začaly vycházet nejen knihy, ale i časopisy. V českých zemích začal vycházet první český časopis tištěný Braillovým písmem v roce 1917. Jmenuje se Zora a vychází nepřetržitě dosud. Kromě tohoto základního časopisu si mohou abonenti vybrat z pestré nabídky dalších 13 specificky zaměřených periodik podle věkových, profesních a zájmových potřeb. Ta v současné době vycházejí nejen v Braillově písmu, ale i v dalších vhodných formách záznamu pro těžce zrakově postižené – ve zvětšeném typu běžného písma, na audiokazetách, ve formátu MP3 na CD nosičích i přes internetové rozhraní, jakož i v digitálním záznamu na disketách či prostřednictvím e-mailové pošty.

V České republice žije na 60 000 občanů, kteří nemohou číst běžný tisk. Právě jim je určena nabídka redakce Zory. Protože tuto časopiseckou produkci nelze zakoupit ve stáncích s běžným tiskem, je nutné si ji objednat přímo v redakci Zory na adrese: Krakovská 21, 110 00 Praha 1, tel. 221 462 472, e-mail: zora@sons.cz. Zde zájemci obdrží i další informace.

Kalendář akcí v rámci Roku Louise Brailla

Leden

6.1. - tisková konference. Na této konferenci bude vyhlášena soutěž ve čtení a psaní bodového písma

Březen

Zahájení soutěže ve čtení a psaní Braillova písma (krajská kola)

V Olomouci se bude konat na půdě Pedagogické fakulty konference o vzdělávání zdravotně postižených. Jedna její sekce bude věnována diskuzi o životě a díle L. Brailla a o vývoji, rozšiřování a významu braillova písma.

Květen

Uskuteční se seminář o využívání braillova písma v praktické rovině za účasti zástupců SONS, Tyfloservisu, TyfloCenter a škol pro zrakově postižené (včetně pedagogických center).

Květen až červenec

15. ročník festivalu Dny umění nevidomých na Moravě (koncerty, výstavy zrakově postižených umělců pro veřejnost). Této dvouměsíční kulturní akce se budou účastnit na tiskovkách a vernisážích významné osobnosti veřejného života.

Září

Tradiční – každoročně organizovaný Tyfloart (Ústí nad Labem).

Říjen

celostátní finále soutěže

Říjen a listopad

Zájezd do Francie (Coupvray – rodiště Louise Brailla, návštěva jeho Muzea, hrobu apod.)

Listopad

Účast na výstavě Libri v Olomouci (ukončení kampaně)