Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 240 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor-Z - Zdraví (dříve Masér), Obzor-I - Intimita (dříve Vstupte), Naše šance, Aúroro, Obzor-H - Harmonie a časopis Téčko (dříve Technická revue).


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 6 Březen 2018

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM: Kdo chce, ten může
STALO SE: Cena Wernera von Siemense
E-shop Českých drah
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ: Přehledně
LIDÉ KOLEM NÁS: Bývali telefonisté
Bílá hůl mi otevírá dveře do světa, říká cestovatelka Zuzana Habáňová
ZDRAVÍ: Kronika medicíny, část 6., od Asklépia k Hippokratovi
Vývoj nových léků je složitý a nákladný proces
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Máte doma čtyřnohého génia?
Konference INSPO 2018
KULTURA: Zveme vás do divadla
NEJVĚTŠÍ KŘESŤANSKÉ SVÁTKY
Velikonoce – a co o nich možná nevíme
Symboly Velikonoc: beránek, vejce, tatar a stopka ostrého...


Symboly Velikonoc: beránek, vejce, tatar a stopka ostrého...


Za velikonoční symbol je považován beránek; v židovské tradici představoval boží stádo, které vede Hospodin. Připomíná ale i symbol oběti a smývání hříchů – odpuštění hříchů zajišťuje beránek bez poskvrny, který je jako oběť vyslán, obtížen všemi hříchy členů komunity, do pouště a poté rituálně zabit, aby hříchy svou krví smyl...
Dalším symbolem je kříž, jelikož Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Zapomenout bychom neměli ani na nejčastěji se objevující motiv Velikonoc – vajíčko. Jedná se jednoznačně o symbol nového života, plodnosti a vzkříšení. Lidé vajíčka podle domácí tradice malují – o tom podrobněji na konci článku.
Pomlázka sice není úplně náboženskou tradicí, má se zato, že je spíš ještě předkřesťanského původu, a to pokračováním falického symbolu Saturnálií, římské obdoby svátků jara a plodnosti. Tato tradice v Čechách vzala na sebe podobu pomlázky (tatar, šmigrust a jiné lokální názvy); z mladých vrbových proutků upletená představuje koncentrovanou sílu jarní přírody. Jako taková má moc „pomladit“ – posílit plodnost, což se jí i dodnes daří. Tradice se u nás usadila a stala se neodlučitelnou součástí velikonočních oslav. Hned ráno na Velikonoční pondělí muži a chlapci chodí po sousedství a šlehají ženy a dívky pomlázkou z vrbového proutí. Při tom ovšem podle tradice koledují – říkají různé průpovídky a od navštívených mají dostat koledu, většinou opět vajíčko, a také něco tekutého na zahřátí, zvláště v krajích, kde se s tradicí i přátelské popití snoubí dodnes.

Podle některých autorů ovšem šlehání bylo dříve symbolické – pro všechny kromě kategorie dívek na vdávání. U těch se zase sledovalo, komu „vyšlahat“ dovolí… A děvčata utíkala často do svých komůrek. V kombinaci s tím, že nošení spodního prádla je až poměrně novodobá tradice, šlo prý o dost adresné namlouvání.

Symbol vejce
Vejce je už od pohanských dob symbolem nového života, plodnosti, úrodnosti a také vzkříšení (protože obsahuje zárodek života); životní síly, narození, nesmrtelnosti, slunce, návratu jara; bezpečí (díky skořápce) a zárodečného chaosu, ze kterého vznikl svět. Vejce se také přirovnává k hrobu, který skrývá život (symbolické spojení s Ježíšovým zmrtvýchvstáním).

Barvení vajec
Za typické barvy pro Velikonoce se považují červená, žlutá, zelená, červenohnědá, hnědá a černá, protože se daly získat z přírodních zdrojů. Koncem 19. století tyto zdroje nahradila chemie.
Červená barva ochraňovala podle pověr před démony a zároveň symbolizovala lásku a život. A právě červeně obarvená vejce se původně označovala za kraslice.
Přírodní barvy:
– žlutá: odvar z cibulových slupek (ale jen krátce), šafrán
– červená: odvar ze slupek červené cibule a octa, červené zelí nebo šťáva z červené řepy, šťáva z borůvek nebo bezinek
– světle zelená: lipový květ, kmín, šafrán
– tmavě zelená: mladé žito, voda ze špenátu, odvar z olšové kůry
– fialová: lipový květ, kmín, šafrán
– hnědá: odvar z dubové nebo olšové kůry, odvar z cibulových slupek (déle), čaj
– černá: roztok sazí, na jehož dně je několik rezavých hřebíků, odvar z olšové kůry
Potřeme-li hotová (obarvená a nazdobená) vajíčka špekem, jsou krásně lesklá.

Darování vajec
Pravděpodobně jako první zavedli zvyk darování vajec v období svátků jarní rovnodennosti Egypťané. Vejce se pak odpradávna zdobila nejen u Slovanů, ale i u Litevců, Němců, Švédů, na Kavkaze, v Asii i u jiných národů. Nejstarší nalezená kraslice je prý stará 2300 let.
U nás dávaly dívky chlapcům vajíčka odměnou za šlehání a za odříkání hezké koledy. Vajíčka musela být plná a barevná.
Časem se začala zdobit i prázdná vyfouknutá vejce (tzv. pouchy nebo vejdumky), která sloužila především jako dekorace. Tradice malování kraslic se v našich krajích rozvinula jako nikde jinde na světě. Nyní je zvykem koledníkům dávat i dárky a starším hlavně alkohol.

Legenda o malování vajec
Při svém putování po světě jednou přišel Ježíš se svatým Petrem do statku, kde poprosili hospodyni o kousek chleba. Nešťastná hospodyně však neměla ani skývu, ale chtěla pocestné pohostit. Vtom uslyšela kdákání slepice, a tak seběhla do kurníku a našla zde vejce. Upekla ho v teplém popelu a nakrmila jím pocestné. Když odešli, chtěla smést ze stolu skořápky, ale spatřila, že byly zlaté! Každému pocestnému potom dávala vejce, avšak žádná skořápka se už ve zlato neproměnila. Časem začala vejce rozdávat na výroční den návštěvy oněch dvou pocestných.
quick.cz

Obsah

ÚVODEM: Kdo chce, ten může
STALO SE: Cena Wernera von Siemense
E-shop Českých drah
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ: Přehledně
LIDÉ KOLEM NÁS: Bývali telefonisté
Bílá hůl mi otevírá dveře do světa, říká cestovatelka Zuzana Habáňová
ZDRAVÍ: Kronika medicíny, část 6., od Asklépia k Hippokratovi
Vývoj nových léků je složitý a nákladný proces
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Máte doma čtyřnohého génia?
Konference INSPO 2018
KULTURA: Zveme vás do divadla
NEJVĚTŠÍ KŘESŤANSKÉ SVÁTKY
Velikonoce – a co o nich možná nevíme
Symboly Velikonoc: beránek, vejce, tatar a stopka ostrého...


Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 102 Číslo 6 Březen 2018
Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Mgr. Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček, Petr Mašek, Ilona Ozimková, Mgr. Ing. Antonín Vraný, Mgr. Marie Zemanová
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR.
Tiskne: KTN v Praze.
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Vychází dvakrát měsíčně.
Roční předplatné činí 72 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
OBSAH
ÚVODEM
Kdo chce, ten může
STALO SE
Cena Wernera von Siemense
E-shop Českých drah
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ
Přehledně
LIDÉ KOLEM NÁS
Bývali telefonisté: Sportuje, i kdyby měl zmrznout
Bílá hůl mi otevírá dveře do světa, říká cestovatelka Zuzana Habáňová
ZDRAVÍ
Kronika medicíny, část 6., od Asklépia k Hippokratovi
Vývoj nových léků je složitý a nákladný proces
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Většina Čechů si myslí, že psi vidí černobíle
Máte doma čtyřnohého génia?
Konference INSPO 2018
KULTURA
Zveme vás do divadla: Divadlo Radka Brzobohatého
NEJVĚTŠÍ KŘESŤANSKÉ SVÁTKY
Kdy se vlastně slaví?
Velikonoce – a co o nich možná nevíme
Symboly Velikonoc: beránek, vejce, tatar a stopka ostrého...



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz, v případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR