Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA, časopis pro zrakově postižené číslo 14 červenec 2021

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM: Vražedné ALE
STALO SE: Přehledně
Je čím se pochlubit
TyfloCentrum Olomouc pomáhá zrakově postiženým 20 let
Návštěva v nové knihovně
Poděkování z Dháky
LIDÉ KOLEM NÁS: Zásadní je zůstat věrný své představě
Své kandidátce jsme drželi palce i my
ZORA RADÍ A INFORMUJE: O čem se moc nemluví – Za co se stydíme? – II.
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Červené oko
Prahou novou tramvajovou linkou
Vltava a Labe
ZDRAVÍ: Dokážeme očním vyšetřením poznat Alzheimerovu chorobu?
Jak bojovat s halitózou?
INZERCE
Tiráž


Vltava a Labe


Proč po soutoku řeky Vltavy a Labe nese jejich společný tok jméno Labe, a ne Vltava? Vždyť Vltava v místě soutoku převyšuje Labe jak svou délkou, tak vodností, a dokonce i plochou povodí. Jejich rozdíl je navíc jasně patrný, jelikož mohutný čistý proud stříbropěnné Vltavy tu přijímá nahnědlé, špinavé vody Labe. Co vedlo zeměpisce k tak nelogickému pojmenování.
Podle internetových zdrojů jsou důvodem, proč říkáme, že se Vltava vlévá do Labe, Keltové: Labe je celkově 1154 km dlouhé, z toho v Čechách 358 km. Pramení v nadmořské výšce 1387 m na Labské louce blízko hranice s Polskem. Pod Labskou boudou spadá Labským vodopádem do Labského dolu. Druhou větví je Bílé Labe, které naopak pramení u Luční boudy nedaleko Sněžky. V místech, kde zároveň pramení další významný přítok Labe – Úpa. Labe i Bílé Labe se spojují nad Špindlerovým mlýnem. Jméno dali řece zřejmě Keltové, kteří její povodí obývali ve starověku. Původní keltské slovo (snad "Elb") znamenalo prostě "(velká) řeka" a objevuje se v názvech mnoha řek ve Švédsku. Podle některých pramenů má jméno Labe původ v základu Albis znamenající bílý, světlý, čistý (zdroj: Wikipedie). Díky Keltům je dnes Vltava považována za přítok Labe, ačkoliv je Vltava od pramene k soutoku zřetelně delší, má větší povodí a na soutoku též o polovinu větší průtok. Podle patrně nejstaršího záznamu, který zapsali roku 872 franští mniši, se řeka nazývala Fuldaha, později je uváděno Wultha. V roce 1125 je napsáno v Kosmově kronice Wlitaua. Slovo „wilth“ by mělo být markomanské označení pro divoký, dravý a slovo „alwa“ značí vodu, proud či řeku. Otázkou však je, jak moc dobře Markomané sídlící v České kotlině v prvních stoletích našeho letopočtu řeku Vltavu znali.
V monografii Ryšánek, Vít. Soutoky řek na území Čech, Moravy a Slezska se uvádí pouze následující informace: Vltava se zde, pod Mělníkem, vlévá do Labe na jeho říčním kilometru 110. Je to tak, ale podle pravidel nepsaných i psaných by to mělo být naopak, Labe by mělo ústit do Vltavy. Vltava je zde totiž se 430,2 km výrazně delší, na vodu při průměrném dlouhodobém průtoku 154 m3/s vydatnější a její povodí 28 090 km2 (víc než polovina Čech) je rozlehlejší než je tomu u Labe. To od pramene k tomuto místu měří jen 235 km, (i jeho celková délka v ČR – 371 km – je menší než délka Vltavy). Povodí Labe v Čechách (včetně povodí Vltavy) měří 51 391,5 km2.
Soutok Labe a Vltavy je významnou dominantou města Mělníka. Nejkrásnější pohled na něj je z terasy u mělnického zámku. Vrázova vyhlídka na soutok je oblíbeným místem setkání. Do řeky Labe se zde vlévá nejen Vltava, ale i vltavský plavební kanál (průplav). Vzhledem k tomu, že jejich soutok je lépe viditelný nežli soutok Labe s Vltavou, návštěvníci průplav často považují za Vltavu. Při pohledu shora však lze vidět, že se do Labe nejprve vlévá Vltava a teprve potom se připojuje průplav, který je nejužší.
Labe je v češtině středního rodu, a tudíž je to jedna z mála řek, jejíž název není ženského rodu. Labe se tím vymyká, alespoň v českém jazyce. Proč, to nevím. Nejznámějšími přítoky (samé ženské) jsou Vltava, Úpa, Metuje, Orlice, Cidlina, Jizera, Ohře, Bílina, Ploučnice či Kamenice. Voda, dárkyně života, je také rodu ženského. Nebo třeba již v dávné minulosti keltská ženská vodní božstva měla zpravidla podobu krásných žen, které se vyznačovaly většinou dobrou povahou.
Někteří odborníci pokračování Labe a nikoliv Vltavy vysvětlují tím, že okolí Labe v úseku nad soutokem (dnes Polabí) patřilo k úrodným oblastem Čech, které byly také nejdříve osídleny. Naproti tomu Vltava je z valné části zakleslá do údolí či dokonce obklopená kaňony a v dobách, kdy se utvářela zeměpisná jména, byla špatně přístupná a tím logicky méně známá. Lidé se kolem řeky prodírali houštinami i pralesem, brodili se přes potoky a říčky a překonávali bažiny. Nic na tom nezměnila ani skutečnost, že nejvýznamnější české město vzniklo u brodu právě přes Vltavu.
Všichni asi vědí, že Vltava má na rozdíl od Labe svou symfonickou báseň, která je součástí Smetanova cyklu „Má vlast“. A Labe? Vše „musel zachránit“ Jaroslav Vrchlický svou básní „Pozdrav Labi“ v básnické sbírce s „nezvyklým“ názvem „Má vlast“.
Když se člověk dívá na řeku Labe, tak si říká, zda teče odněkud nebo někam. Zda je blíž pramen, který představuje minulost nebo moře, které je budoucnost. Proto začali lidé řeky měřit a označovat. Do roku 2008 byla se zmíněným soutokem spojena jedna česká zvláštnost. Z Mělníka totiž „běžela“ kilometráž od nuly na všechny tři strany. V případě Vltavy to bylo v pořádku a také se nic neměnilo. Ale u Labe se posunula nově nula k ústí řeky do Severního moře, odkud má proti proudu stoupající hodnotu. V Mělníku, v místě bývalé nuly, je dnes říční kilometr 838,37.
Dostat se pěšky k soutoku Labe a plavebního kanálu není těžké. Vede tam schůdná cesta od historického zdymadla v Hoříně. Naopak k tomu opravdovému soutoku Labe a Vltavy je to mnohem zajímavější a dobrodružnější. Kdo má loďku, má vyhráno. Ale i pěšky to k úzké špici jde. Jediná rozumná cesta tam vede podél labského břehu. Chvílemi je to náročnější, i když podle vyšlapané pěšiny je vidět, že se tam chodí.
Na dohled z Mělníka se nachází na Vraňansko - hořínském plavebním kanálu zajímavá a krásná technická památka, která stále slouží lodní dopravě. Historické zdymadlo o dvou plavebních komorách vyprojektoval František Sander a do provozu bylo uvedeno v roce 1905.

1. Jaká je nejdelší česká řeka?
Nejdelší českou řekou je Labe – od pramene k ústí do Severního moře u německé obce Cuxhaven napočítáte přesně 1165 kilometrů. V České republice přitom řeka Labe měří jen 370 kilometrů.
2. Které řeky ústí do moře?
Vyjma již zmíněného Labe do moře přímo ústí ještě jedna česká řeka – druhá nejdelší. Hádáte Odru? Pak jste trefili do černého. Odra pramení v Olomouckém kraji a po 136 kilometrech v České republice přechází do Polska, na jehož území po 725 kilometrech ústí do Baltského moře u zajímavé obce jménem Svinoústí.
3. Proč se Labe nejmenuje Vltava?
Zejména hrdým Jihočechům nedá tato otázka spát a považují ji za velkou geografickou nespravedlnost. Proč se u Mělníka vlévá Vltava do Labe a ne naopak, když je Vltava prokazatelně delším (430 kilometrů) a vodnatějším tokem než Labe? Odpověď je podle historiků nutné hledat v dobách Keltů. Ti přesunujíce se od Severního moře na české území údajně neměli šanci seznámit se s delší a významnější řekou Vltavou, protože se k ní jednoduše nedostali, a nabyli tak dojmu, že existuje jen řeka Labe. Název je zřejmě odvozen od keltského slova elb (velká řeka), případně Albth (bílá řeka). Labe je také jedinou českou řekou, jejíž název není ženského rodu (řekou, nikoliv potokem).
4. Kde přesně je pramen Vltavy?
Pramen řeky Vltavy, jejíž jméno je odvozeno od germánských slov wilth (dravý, divoký) a ahwa (voda, proud, řeka), je významnou turistickou atrakcí. Málokdo však ví, že se jedná o pouhou symboliku, neboť studánka u obce Kvilda je plněna dřevěným potrubím umístěným pod asfaltovou cestou. Pramenů Vltavy je totiž více a leží v nepřístupných svazích Černé hory. Výjimku tvoří na kůlech zpřístupněná naučná stezka Fenomény horské přírody, po které lze dojít až k jednomu ze skutečných pramenů řeky.
5. Co je to rozvodí?
Rozvodím se označuje území, z něhož se vodní toky rozebíhají do určitých moří. V České republice máme významné místo, na kterém se setkávají hned tři rozvodí. V oblasti Kralického Sněžníku (hora Klepý) je hydrologický uzel hned tří úmoří: Černého, Severního a Baltského.
6. Jaká je nejupravovanější česká řeka bez jediné přehrady?
Česká republika je rájem přehrad, zejména Vltavská kaskáda stojí za samostatný článek. Máme tu však řeku, v níž byly upraveny všechny meandrující úseky (až na dva), ale přitom na ní nestojí žádná přehrada. Jde o řeku Moravu. Významný vodní tok je sice upraven řadou odlehčovacích ramen a hrází, přehrada na ní však chybí. Po povodních v roce 1997 se diskutovalo, avšak záměr nebyl nikdy realizován.
Zdroj: ptejteseknihovny.cz, pavelliprt.blog.idnes.cz, kudyznudy.cz


Obsah

ÚVODEM: Vražedné ALE
STALO SE: Přehledně
Je čím se pochlubit
TyfloCentrum Olomouc pomáhá zrakově postiženým 20 let
Návštěva v nové knihovně
Poděkování z Dháky
LIDÉ KOLEM NÁS: Zásadní je zůstat věrný své představě
Své kandidátce jsme drželi palce i my
ZORA RADÍ A INFORMUJE: O čem se moc nemluví – Za co se stydíme? – II.
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Červené oko
Prahou novou tramvajovou linkou
Vltava a Labe
ZDRAVÍ: Dokážeme očním vyšetřením poznat Alzheimerovu chorobu?
Jak bojovat s halitózou?
INZERCE
Tiráž


Hlavička časopisu

Ročník 105 číslo 14 červenec 2021
OBSAH
ÚVODEM
Vražedné ALE
STALO SE
Přehledně
Je čím se pochlubit
TyfloCentrum Olomouc pomáhá zrakově postiženým 20 let
Návštěva v nové knihovně
Poděkování z Dháky
LIDÉ KOLEM NÁS
Zásadní je zůstat věrný své představě
Své kandidátce jsme drželi palce i my
ZORA RADÍ A INFORMUJE
O čem se moc nemluví – Za co se stydíme? II. část
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Červené oko
Prahou novou tramvajovou linkou
Vltava a Labe
ZDRAVÍ
Dokážeme očním vyšetřením poznat Alzheimerovu chorobu?
Jak bojovat s halitózou?
INZERCE



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR