Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 18 Září 2018

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM: Loučení a uklízení
POZVÁNKA: Máte program na září? Tma přede mnou aneb dotkněme se Krkonoš
STALO SE: Vokál Klub zpíval v Janských Lázních
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ - Přehledně
Komunitní centrum Vrchlická
Všichni jsou už v Mexiku
LIDÉ KOLEM NÁS: Zvukové cesty: výpravy, při kterých si pod nohy vidět nemusíte
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Počátky, vývoj a současnost Knihovny a tiskárny pro nevidomé Karla Emanuela Macana (Dokončení z minulého čísla)
Plno techniky… A ono stačí mlasknout?!?
ZDRAVÍ: Umíme správně dýchat?
KULTURA: Andrzej Jakimowski – Představivost je největší silou lidské mysli
JAZYKOVÝ KOUTEK: O našem, svém a jeho a o třetím, který není
SPORT: V Blansku vítězí ŠTART Levoča a Karel Pařil

BUDE VÁS ZAJÍMAT: Počátky, vývoj a současnost Knihovny a tiskárny pro nevidomé Karla Emanuela Macana (Dokončení z minulého čísla)

Jako svého druhu bilanci a příspěvek k úvahám o sto letech (ne)kontinuální státnosti v české kotlině jsme zveřejnili dvě ohlédnutí za prací Metodického centra odstraňování bariér SONS, v minulém čísle Zory pak vyšla i první část stručné historie KTN. Příspěvek vedoucí úseku knihovny Mgr. Briany Čechové jsme opustili u faktického rozdělení cest Knihovny a tiskárny na jedné a našeho časopisu na druhé straně.

Připomeňme si závěr minulého dílu:
Došlo rovněž k oddělení redakce Zory a knihovny, a to jak personálně, tak organizačně. Místo šéfredaktora Zory přijal Zdeněk Šarbach, Ferdinand Wildmann se stal ředitelem knihovny, která od roku 1951 nesla název Slepecká knihovna a tiskárna K. E. Macana.

Slepecká knihovna a tiskárna K. E. Macana
Jakožto sazeč a tiskař s dlouholetou praxí Ferdinand Wildmann své práci rozuměl a dokázal za deset let ve funkci (1950-1960) zmodernizovat zastaralé technické zařízení, získat nové tiskařské vybavení. V 50. letech knihovna pokračovala v práci svého zakladatele, přepisovaly a tiskly se tady knihy a časopisy v Braillově písmu a poskytovaly se nevidomým čtenářům, Zora se v dílnách už jen tiskla. Wildmannovi se podařilo dům v Krakovské uhájit pro specifické potřeby zrakově postižených proti snahám Svazu handicapované uměle sdružovat bez ohledu na jejich potřeby a postižení. Zařízení bylo tehdy výrazně slepeckým pracovištěm s převahou zrakově postižených pracovníků, kteří působili v bezpečném prostředí.

Pro období řízení Miloslava Filipce (1960-1974) byly důležité dvě události. První představovalo zavedení nové techniky tisku na poloautomatech Grafopress, který pro účely slepeckého tisku upravily Adamovské strojírny. Produkce tiskovin se tím značně urychlila. Mezi změny nejvýznamnější pak patří zahájení činnosti studia zvukové knihy. Zvukové knihy se staly zásadním nositelem obratu v životech zrakově postižených. První z nich byly natočeny v Brně v bytě dr. Josefa Smýkala v letech 1958 – 1959, který s myšlenkou načítání knih na magnetofonové pásky přišel. O prospěšnosti celého projektu však bylo třeba přesvědčit také ředitele Wildmanna, a tak se stalo, že první studio zvukové knihy zahájilo v Praze svou činnost až v roce 1962, pod novým vedením knihovny.

Knihy namlouvali profesionálové v oboru – herci a rozhlasoví redaktoři, jejichž hlasy se pro uživatele brzy staly vítanými společníky. Mnozí z nich pro knihovnu pracovali či dosud pracují celá desetiletí, na práci první generace načitatelů leckdy navázali i další rodinní příslušníci, a tak se čtenáři mohou zaposlouchat do své oblíbené knihy v podání Richarda Honzoviče nebo jeho dcery Renaty Volfové, Hedy Čechové či jejího syna Vladimíra Čecha a snachy Milady Čechové. Stovky titulů pro ně už interpretovali Jan Hyhlík, Helga Čočková, Hana Benešová, František Dočkal, Hana Rychetníková a mnozí další. V době, kdy se stávalo, že byli někteří umělci za své postoje trestáni zákazem účinkování v divadle, filmu i televizi, znamenala pro ně práce ve zvukovém studiu důležité místo k uplatnění talentu i vítaný výdělek.

Po ideologicky uvědomělém Filipcovi působil na pozici ředitele nevýrazný Vojtěch Omasta (1975-1980), za něhož se ale podařilo získat nové prostory v ulici Ve Smečkách 15, což byl velký úspěch. V roce 1978 byl dokončen převod sazby bodového písma ze zinku na nový způsob do umělé hmoty durofol, zahájen tisk černotisku na ofsetovém stroji Romayor a černotisková Zora začala vycházet ve velkém typu písma v nové grafické úpravě s fotografiemi.

Politické uvolnění na počátku 80. let se projevilo i ve fungování Slepecké knihovny a tiskárny. V roce 1981 byl do jejího čela jmenován Miroslav Sojka (1981-1994), který pracoval v tiskárně už od roku 1977, a tak byl obeznámen se situací. Termíny knihovna a tiskárna se v názvu instituce vyměnily, což naznačuje, že hlavní důraz byl kladen na výrobu, již knihovní činnost doplňovala. Roku 1985 bylo tak do provozu uvedeno zařízení pro zhotovování kopií zvětšených textů, převážně pro slabozraké učitele hudby, v následujícím roce byl vyroben první nástěnný kalendář a v roce 1988 začala výroba reliéfních obrázků v kombinaci s barevným tiskem. Zástupce ředitele Josef Doksanský pokračoval ve své osvětové činnosti – díky jeho snahám se načítáním zvukových knih zabývali opravdu známí pražští herci, stál u zrodu České unie nevidomých a slabozrakých a také vstoupil v zájmu nevidomých do vrcholné politiky. V době, kdy působil ve Federálním shromáždění (1990-1992), došlo ke změně názvu instituce. Zřizovací listina, podepsaná v roce 1991 ministrem kultury Milanem Uhdem, uvádí její dodnes platný název Knihovna a tiskárna pro nevidomé Karla Emanuela Macana.

Tak byl roku 1995 na místo ředitele jmenován bývalý vedoucí výroby a doposud zastupující ředitel Bohdan Roule, který v čele instituce stojí do současnosti. Jeho zásluhou už v době vedení úseku výroby byla výměna většiny strojního vybavení, modernizace s důrazem na přechod z ručního sázení na sázení řízené počítačem. Po jmenování začal ředitel Roule zdokonalovat rovněž práci na dalších úsecích: změny doznala organizační struktura podniku, jeho vybavenost i poskytování služeb. Roku 2009 bylo např. zahájeno fungování digitální internetové knihovny, která se letos ještě rozrostla o systém pro zpřístupnění periodického tisku.

Podle výroční zprávy za rok 2017 měli ke dni 31. 12. 2017 čtenáři k dispozici 2513 bodových knih, 3252 hudebnin, 472 titulů odborné literatury, 60 publikací v esperantu a 14 titulů periodik. V digitalizované textové podobě to bylo 928 knih. Fond zvukové knihovny je tvořen populárně naučnou literaturou, odbornou literaturou a beletrií, zvukovými záznamy na kazetách a ve formátech CD a MP3. Ke konci roku 2017 si mohli uživatelé vybírat z 6021 titulů na kazetách, 3028 na CD a 5338 na MP3. KTN je ze zákona příjemcem povinného výtisku, což se vztahuje na veškeré publikace v bodovém písmu vydané na území ČR.

Znalost Braillova bodového písma a dovednost ho používat je součástí gramotnosti nevidomého čtenáře, proto je nutné ji maximálně podporovat, aby v době moderních technologií nesmírně cenná a vítaná možnost poslechu načteného textu nezbavila handicapovaného uživatele soběstačnosti. Výroba publikací, dokumentů a výrobků tištěných Braillovým písmem se realizuje v provozu tiskárny KTN. Vedle knižní produkce v počtu kolem 50-60 titulů ročně (beletrie, učebnice, hudebniny, dětská literatura, poezie, křížovky, kalendáře) se zde tisknou také časopisy. KTN připravuje tři vlastní periodika – Literární pohledy, Záškoláka a Křesťanskou orientaci. Pro externí zadavatele vyrábí časopis Zora včetně všech jeho příloh, a dva časopisy v jazyku esperanto, Ligilo a Auroro, druhý ze jmenovaných rovněž z vydavatelství Zora.

Briana Čechová, vedoucí knihovny KTN
krácení a redakční úprava Václav Senjuk

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 102 Číslo 18 Září 2018
Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Mgr. Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček,
Petr Mašek, Ilona Ozimková,
Mgr. Ing. Antonín Vraný
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR.
Tiskne: KTN v Praze.
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Vychází dvakrát měsíčně.
Roční předplatné činí 72 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
OBSAH
ÚVODEM
Loučení a uklízení
POZVÁNKA
Máte program na září? Tma přede mnou aneb dotkněme se Krkonoš
STALO SE
Vokál Klub zpíval v Janských lázních
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ
Přehledně
Komunitní centrum Vrchlická
Všichni jsou už v Mexiku
LIDÉ KOLEM NÁS
Zvukové cesty: výpravy, při kterých si pod nohy vidět nemusíte (Pavel Švec)
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Počátky, vývoj a současnost Knihovny a tiskárny pro nevidomé Karla Emanuela Macana – II.
Plno techniky… A ono stačí mlasknout?!? – fejeton Evy Budzákové
ZDRAVÍ
Umíme správně dýchat?
KULTURA
Andrzej Jakimowski – Představivost je největší silou lidské mysli
JAZYKOVÝ KOUTEK: O našem, svém a jeho a o třetím, který není
SPORT
V Blansku vítězí ŠTART Levoča a Karel Pařil

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.