Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 240 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor-Z - Zdraví (dříve Masér), Obzor-I - Intimita (dříve Vstupte), Naše šance, Aúroro, Obzor-H - Harmonie a časopis Téčko (dříve Technická revue).


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 15 Srpen 2018

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM: Pokora je skromnost duše
STALO SE: V Liberci pokřtili novou audioknihu pro nevidomé děti z celého Česka
Nevidomí v Liberci testovali novou navigaci Naviterier
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ - Přehledně
LIDÉ KOLEM NÁS: Mosty – Miroslav Mach
S Eliškou Hluší za historií kultury nevidomých
ZORA RADÍ: O čem se moc nemluví – Bipolární porucha II. část
Jak zvýšit účinnost hubnutí i léčby diabetu
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Jak se „bořily“ bariéry při užívání peněz
Speciální brýle namísto vodicího psa
ZDRAVÍ: Naučit se echolokaci
Průlom v očním lékařství? Záplata z kmenových buněk vrátila dvěma lidem zrak
KULTURA: Zveme vás do divadla Husa na provázku
SPORT: ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY
INZERCE


S Eliškou Hluší za historií kultury nevidomých


Eliška Hluší je vedoucí stálé expozice brněnského Technického muzea, nazvané Kultura nevidomých. V dubnu tohoto roku jsem měl příležitost ji navštívit a muzejní sbírky si v jejím doprovodu prohlédnout.
„Hned za vstupem do expozice nalezneme busty významných osobností světa nevidomých, Valentina Haüye, Louise Braillea a Karla Emanuela Macana. Časem sem umístíme i zakladatele muzea Josefa Smýkala. Pak se naši tři velikáni budou muset smrsknout,“ zahajuje Eliška prohlídku.
Procházíme kolem staršího počítače s hlasovým výstupem od Vladimíra Krajíčka a televizní lupy, se kterou pracoval Josef Smýkal, ke dvěma telefonním ústřednám. Pocházejí z let 1947 a 1960. S tou starší pracovala v Brně nevidomá telefonistka paní Adamcová. Mnozí si připomenou přístroje pro záznam a přehrávání zvuku i digitální zápisníky Aria nebo Eureka.
Zajímavé jsou pomůcky pro psaní různých druhů písma, které se užívaly před zavedením písma Braillova nebo současně s ním. Kleinova latinka vznikala propíchnutím papíru sadami jehel, které tvořily tvar písmena. Byly upevněny v dřevěném nebo kovovém hranolku. Z jednotlivých znaků odstranil jejich autor ozdobné tvary a některé zjednodušil. Moonova abeceda vychází také z latinky, ale mnohá písmena jsou jeho osobitými a jiná převzal od úspěšných autorů.
Následují pomůcky pro hudební výchovu. „Máme zde panel, který vyrobil nevidomý učitel na akordeon. Jsou na něm žárovičky, které se rozsvěcují podle toho, jaké klávesy žák stiskl. Vidomé děti se tak mohly učit u nevidomého učitele. Je tu ještě podobné zařízení od nevidomého Zdeňka Černého. To je ale mnohem menší,“ popisuje Eliška a přechází k dalšímu exponátu. „Další pomůcka je od Josefa Smýkala. Říkal jí němá intonační klávesnice. Nevydává žádný zvuk, jen se mačkají klávesy. Nevidomý si hmatem na jedné z klaviatur ověřoval, co učitel na klaviatuře vedle hrál, a tak se učil tóny i akordy.“ Trochu mi to připomnělo výuku jízdy v autoškole.
Jsme u zařízení, do kterého se mezi dva na sebe přiléhající válce vkládá papír. Na druhé straně vystupuje již popsaný bodovým písmem. Ve válci je matrice s otvory pro vložení drátků, proto jde o zařízení pro lisování matric. Spolu s ním se dodávala rovněž sekačka na drátky. Podobné zařízení zkonstruoval i těžce slabozraký učitel hudby Ladislav Korunka, aby jím rozmnožoval noty a studijní materiál. Působil na Konzervatoři Jana Deyla i na Střední hudební škole, kterou založil Jan Drtina. A najdeme tu i rozmnožovací zařízení pro lisování reliéfní latinky.
„V minulosti se u nás hodně propagovala řemesla,“ pokračuje naše průvodkyně. „Do 60. let se každý nevidomý učil dvěma. I hudebníci museli mít ještě další, výuční list. V našich expozicích najdete nářadí pro ladiče klavírů, kartáčníky a košíkáře.“
Obdivovat tu lze velký stavebnicový glóbus ze střediska pro nevidomé v německém Marburgu. Světadíly se od něho dají oddělit. Žáci se tak mohli učit zeměpis. Oddělili třeba Asii a zakreslili si její obrysy. Vedle něho na stěně visí reliéfní mapa železnic města Brna z 30. let. Autorem je František Urban. Na svou práci viděl a musel mít i jisté kartografické dovednosti.
Exponátů je mnoho. Vzpomeňme třeba ještě Heboldovu tabulku pro psaní hladké latinky, Messnerovu krabici nebo Švýcarskou čítanku pro skládání znaků Braillovy abecedy. „V evropských muzeích jsou většinou pomůcky regionálního charakteru,“ říká dále Eliška a pokračuje: „Zde jsou takové, které se vyráběly ve Vídni, u nás nebo v Německu.
Ale třeba psací stroj s tiskárnou bodového písma Jatraň se k nám dovážel z Ruska. Kapacita jeho paměti byla jedna stránka. Psalo se jako na kancelářském stroji, dal se ovšem přepnout do režimu stroje Pichtova. A máme tady také velmi starou matrici Braillské japonštiny. Je z roku 1835. Tehdy se v Praze konala výstava slepeckého tisku. Japonci ji tu nechali jako památku.“
Procházka muzeem byla nesmírně podnětná a vyprávění naší průvodkyně zaujalo i další dvě dámy, které se k nám rychle připojily. Pokud plánujete cestu do Brna, určitě se tu zastavte. Expozici s názvem Kultura nevidomých najdete v Technickém muzeu, Purkyňova 105. Z hlavního nádraží pojedete tramvají č. 12 do zastávky Technické muzeum. Vchod do muzea je v bezprostřední blízkosti zastávky. Od úterý do pátku je otevřeno od 9.00 do 17.00, v sobotu a neděli pak od 10.00 do 18.00. Na závěr jsem položil Elišce Hluší několik otázek, za odpovědi na ně velice děkuji.

Jaké jsou budoucí plány muzea?
Díky „Tyflopedickému kalendáriu“ mám přehled, co se děje ve světě nevidomých a snažím se o zajímavých osobnostech a událostech dále informovat. 17. 9. 2018 budeme křtít knihu Josefa Smýkala s názvem „Gnóze nevidomých v estetice a umění“. Jeho nejstarší syn mi udělil právo k jejímu vydání. Dostupná bude v tištěné a digitální podobě. Na počátku ledna 2019 plánuji výstavu ke 210. výročí narození Louise Brailla a v roce 2020 výstavu k 20 letům působení brněnské školy pro výcvik vodicích psů.

Ráda hovoříte o Josefu Smýkalovi. Četl jsem jeho dvě knihy a při hledání informací z historie nevidomých na internetu směřuje spousta odkazů právě na něho. Jakým způsobem pracoval? A jakým pracujete vy?
Miloval muzeum a studoval. Měl jen přestávku, kdy rodině vařil, a poté znovu a znovu studoval. A šel hodně do hloubky. Myslím, že jeho žena musela být velmi tolerantní. Budoval si bohatou knihovnu, kterou nám odkázal. Po jejím důkladném zaevidování se stane součástí muzea. Odebíral také spoustu časopisů v angličtině a němčině. Protože ještě trochu viděl, studoval je pod televizní lupou.
Takových cílevědomých lidí ale znám v našem světě více. Vzpomeňme třeba jeho blízkého spolupracovníka Josefa Cerhu. A když jsem opravovala absolventskou práci Simony Němcové, měla jsem pocit, že nám vyrůstá nová generace. Také já jsem hodně zaměřená na činnost muzea a exponáty. Protože jsem nevidomá, musím mít vše v digitální podobě. Pokud něco potřebuji, musím využívat kolegů muzejníků.

Pokud bych psal absolventskou, diplomovou nebo jinou práci, mohl bych využít nějaké muzejní prameny?
Určitě tu najdete nejvíce historických podkladů. Nevidomému doporučuji přijít s předčitatelem nebo průvodcem. Exponáty se mohou zapůjčit pouze zde v muzeu, ale některé dokumenty si lze na objednávku nechat naskenovat.

Antonín Vraný


Obsah

ÚVODEM: Pokora je skromnost duše
STALO SE: V Liberci pokřtili novou audioknihu pro nevidomé děti z celého Česka
Nevidomí v Liberci testovali novou navigaci Naviterier
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ - Přehledně
LIDÉ KOLEM NÁS: Mosty – Miroslav Mach
S Eliškou Hluší za historií kultury nevidomých
ZORA RADÍ: O čem se moc nemluví – Bipolární porucha II. část
Jak zvýšit účinnost hubnutí i léčby diabetu
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Jak se „bořily“ bariéry při užívání peněz
Speciální brýle namísto vodicího psa
ZDRAVÍ: Naučit se echolokaci
Průlom v očním lékařství? Záplata z kmenových buněk vrátila dvěma lidem zrak
KULTURA: Zveme vás do divadla Husa na provázku
SPORT: ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY
INZERCE


Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 102 Číslo 15 Srpen 2018
Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Mgr. Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček,
Petr Mašek, Ilona Ozimková,
Mgr. Ing. Antonín Vraný
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR.
Tiskne: KTN v Praze.
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Vychází dvakrát měsíčně.
Roční předplatné činí 72 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
OBSAH
ÚVODEM
Pokora je skromnost duše
STALO SE
V Liberci pokřtili novou audioknihu pro nevidomé děti z celého Česka
Nevidomí v Liberci testovali novou navigaci Naviterier
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ
Přehledně
LIDÉ KOLEM NÁS
Mosty – Miroslav Mach
S Eliškou Hluší za historií kultury nevidomých
ZORA RADÍ
O čem se moc nemluví – Bipolární porucha II. část
Jak zvýšit účinnost hubnutí i léčby diabetu
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Jak se „bořily“ bariéry při užívání peněz
Speciální brýle namísto vodicího psa
ZDRAVÍ
Naučit se echolokaci
Průlom v očním lékařství? Záplata z kmenových buněk vrátila dvěma lidem zrak
Čeští lékaři objevili gen zodpovědný za vážné onemocnění rohovky
KULTURA
Zveme vás do divadla – Divadlo Husa na provázku
SPORT
Černobílé problémy
INZERCE



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz, v případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR