Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis Zora Číslo 1 Leden 2013

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

Novoroční pozdrav prezidenta SONS ČR
Slavnostní koncert
Nevidomí a krize
Peníze od Světlušky
Unikátní operace v Hradci
Brajl versus Braj
Stopy 1 – Večer tříkrálový
Audio-stop!
Indický vynálezce
Marián Bango zpívá s The Tap Tap
Výsledky soutěže Onkyo
Osobnosti naší vlasti
Příběh nevidomé ženy
Mikulášský maratón

Nevidomí a krize

V sobotu 29. září 2012 se v Athénách konalo zasedání Komise Evropské unie nevidomých pro styk s Evropskou unií na palčivé téma již čtyři roky trvající finanční krize a jejích dopadů na organizace zrakově postižených v EU i mimo ni. Podkladem pro níže uvedený přehled je zápis vyhotovený šéfem zahraničního oddělení německého svazu nevidomých Hansem Kaltwasserem a následné dokumenty dodané některými členskými státy EU o jejich konkrétní situaci (jak se s krizí potýkají, jak jsou dotovány apod.). Domnívám se, že pro nás může být zajímavé i poučné, jak jiní řeší problémy, se kterými musí i SONS každodenně zápasit.
Interaktivní zasedání si položilo dvě základní otázky:
1) Jaký dopad má finanční krize na zdravotně postižené?
2) Jaký je její dopad na dotace a přístup na pracovní trh pro zdravotně postižené?
Zástupci jednotlivých členských států EU přednesli stručné zprávy o situaci v jejich zemích a některé přidaly i doplňující písemné informace později.
Belgie – až do roku 2008 byly organizace zrakově postižených dotovány ze státní loterie. V důsledku úbytku loterijních příjmů se dnes ze státní loterie financují pouze konkrétní projekty. Bylo tudíž nutné propustit část zaměstnanců konfederace nevidomých. Hledají se nové cesty fungování konfederace, zejména čerpání z nadstátních unijních zdrojů.
Bulharsko – základním problémem je zmrazení důchodů a sociálních dávek v posledních 4 letech. V důsledku inflace klesla životní úroveň členů organizace zrakově postižených o 20 %. V současné době projednává bulharský parlament rozpočet na rok 2013, který předpokládá zvýšení důchodů a dávek o 10 %. Dotace pro svaz nevidomých se poslední 3 roky nemění a zůstane stejná i v roce 2013. Prozatím nejsou krácena žádná práva jeho členů. Nezaměstnanost zůstává vysoká.
Dánsko – hlavními zdroji příjmů zdejšího svazu nevidomých jsou: soukromé dary, sbírky a odkazy. Předchozí konzervativní vláda zavedla škrty v rozpočtu pro zdravotně postižené dokonce i v době, kdy ještě žádná krize nebyla. Přístup ke službám (dotace, kompenzační pomůcky, průvodcovství) je ztížen následujícími státními opatřeními: zadávání zakázek externím subjektům, privatizace a decentralizace, přenášení úloh, povinností a pravomocí na obce. Vznikla též debata, při které se tvrdí, že zákon o zdravotně postižených, který jim dával jistotu dotací, poškodil děti a staré lidi v ambulantní péči. Socialisté ve své volební kampani slibovali, že shora uvedenou situaci napraví. Když se dostali k moci, na svoje sliby zapomněli.
Estonsko – zdroje estonské federace nevidomých jsou omezené, nicméně stabilní. Pocházejí z výnosu jejích nemovitosti. V Estonsku je registrováno 3600 nevidomých a slabozrakých. Hlavním zdrojem příjmů zdravotně postižených jsou invalidní důchody, které jsou stále stejně vysoké, přičemž ceny stoupají, takže dochází ke snižování životní úrovně. Existuje plán na zavedení preciznějšího posuzování práceschopnosti zdravotně postižených.
Finsko – patří mezi několik málo zemí, které mají „tříáčkový rejting“ (známku), pokud jde o úvěrovou důvěryhodnost. Finská federace nevidomých je dotována z hazardu a zůstává v přiměřeně dobrém finančním postavení. Obecně se očekává nárůst nezaměstnanosti se záporným dopadem na zdravotně postižené. Zatím se neví, zda má vláda v úmyslu zavést rozpočtové škrty v oblasti zdravotně postižených. Federace nevidomých je však odhodlána bojovat za udržení stávajícího stavu.
Francie – situace je velmi obtížná: výroba klesá, nezaměstnanost stoupá. Práci nemohou najít zejména zdravotně postižení. Nedávno přišla k moci nová socialistická vláda, s níž federace nevidomých jedná. Vláda přislíbila, že zavede nová opatření a spustí projekty pro všechny typy zdravotního postižení.
Chorvatsko (kandidátská země) – zdejší svaz nevidomých má tři hlavní zdroje financování: dotace ze státní loterie, příjem z účasti na projektech a programech, obchodování a turistický ruch. Krize negativně ovlivnila všechny zdroje příjmu. Vážně ohroženy jsou dotace ze státní loterie, svaz jedná s příslušným ministerstvem o jejich uchování. Rovněž se spoléhá na možnost vyšších dotací z fondů EU. Svaz už musel prodat některé své nemovitosti.
Irsko – krize už vládne dva roky a zdravotně postižení ji pociťují. Státní škrty představují 10 miliard euro; a další škrty jsou na obzoru. Zakázky pro průmysl se tenčí, nezaměstnanost včetně pracovního uplatnění nevidomých jde od desíti k pěti. Sociální dávky pro zdravotně postižené jsou rovněž snižovány, avšak tyto škrty nejsou dosud díky ochranným opatřením dramatické. Hrozí však potenciální nebezpečí škrtů na slevách v dopravě. Snižují se i příspěvky na nákup kompenzačních pomůcek. Klesly i dotace Národní radě pro nevidomé, což ohrožuje chod programů a služeb.
Itálie – situace je alarmující, jak pro zdravotně postižené osoby, tak pro jejich organizace. Italský svaz nevidomých a slabozrakých pocítil pokles dotací již v roce 2010 a dotace klesají i v letech následujících. Drastické omezení až zrušení dotací se týká nahrávání zvukových knih, ústřední knihovny pro nevidomé, ústavu pro výzkum, odbornou přípravu na výkon povolání a rehabilitaci, jakož i provozních nákladů organizace, jejichž úhrada je zaručena zákonem. Krize v Itálii je důsledkem dvaceti let špatného politického a finančního řízení, všudypřítomné korupce a daňových úniků. Výroba klesá, nezaměstnanost stoupá, a na sociální politiku zbývá čím dál méně zdrojů. Předchozí vláda byla nekompetentní a současná vláda není o nic lepší. Invalidní důchody a dávky nebyly sice dosud zrušeny, ale nad jejich pokračováním visí stále vážné riziko. Nezaměstnanost nevidomých je nepřijatelně vysoká – tradiční zaměstnaní mizejí a nová nejsou podporována. Členstvo organizací přestává důvěřovat svým předákům a napětí roste. Plnění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotními postiženími je iluzorní.
Kypr – krizová (rozuměj: „úsporná“) opatření se právě projednávají. Rovněž se zde odráží situace v Řecku. Nezaměstnanost stoupá, zdravotně postižení už nemohou najít práci ani ve veřejném sektoru, kde byl pro příští tři roky zaveden stop stav vytváření pracovních míst a přijímání nových pracovníků. Soukromé dárcovství rovněž strmě pokleslo. Kyperský svaz nevidomých hledá nové cesty z krize především prostřednictvím partnerství v unijních projektech.
Litva – dotace výrobním podnikům zaměstnávajícím zdravotně postižené jsou ohroženy. Svaz nevidomých je státem dotován skromně, ale i tato dotace je ohrožena. Reálné příjmy klesly o 35 %.
Maďarsko – situace se podobá Chorvatsku. Zdravotně postižení jsou příjemci invalidní dávky ve výši 70 euro. Krize je stále citelnější, ale programy služeb dosud fungují. Maďarská federace nevidomých je dotována státem, ale dotace provozní náklady nepokrývají. Dotace dobročinnému sektoru zůstávají od roku 2009 stejně vysoké s výjimkou federace nevidomých, která v letošním roce obdržela dotaci nižší o 25 %. V důsledku inflace reálná hodnota dotací klesá. Federace hledá další zdroje z EU, nicméně její sbírková činnost je dosud úspěšná.
Německo – situace je tu podobná jako v Rakousku. Existuje obava, že budou zavedena úsporná opatření, ale dosud se tak nestalo. V některých spolkových zemích došlo ke snížení měsíční slepecké renty. Na pracovním trhu se zdravotně postiženým nedaří nacházet zaměstnání. Po nadcházejících parlamentních volbách může přijít nová vláda, která rozpočtové škrty zavede.
Nizozemsko – s veřejným dluhem se bojuje zaváděním úsporných opatření. Vláda chce po několika letech dosáhnout vyrovnaného rozpočtu. Decentralizace přináší nové povinnosti a pravomoci místní samosprávě a zároveň snižování dávek osobám se zdravotním postižením. Nezaměstnanost trochu stoupla, začíná se mluvit o chráněných dílnách. Dotace asociaci Viziris, která sdružuje 6 holandských organizací nevidomých, klesla o 70 %, což vedlo k jeho důkladné restrukturalizaci. Soukromá finanční podpora, která hraje také významnou úlohu, rovněž radikálně klesá. Menší dotace dostává i Národní rada osob se zdravotními postiženími. Jako východisko z krize se zvažují partnerství v projektech.
Norsko (země evropského hospodářského prostoru) – krize zasáhla jednak služby pro zdravotně postižené, a jednak jejich invalidní důchody. Mluví se veřejně o tom, že příčinou krize mohou být příliš velké dotace na život zdravotně postižených. Je jasné, že se tento argument zneužívá k redukování sociálního zabezpečení. Z toho plyne, že i když tu ještě krize plně nepropukla, mohou se i tak projevovat negativní postoje ke zdravotně postiženým; nezaměstnanost mezi zdravotně postiženými je zde podobně vysoká jako v zemích, kde již krize působí. Závěr: negativní postoje ke zdravotně postiženým a jejich nezaměstnanost přímo s krizí nesouvisí.
Polsko – hospodářská situace země je dobrá, lidé dopady krize víceméně nepociťují. U nevidomých je to však jiné, protože stát neposkytuje odpovídající podporu. Invalidní důchody jsou nízké jako dřív, nezaměstnanost zdravotně postižených je vysoká. Existuje fond, do kterého platí pokuty zaměstnavatelé, kteří nezaměstnávají zdravotně postižené; z těchto pokut jsou pak hrazena pracovní místa vytvářená právě pro zdravotně postižené. Je dotován nákup kompenzačních pomůcek jakož i bydlení. Na provoz žádají organizace o dotace z národních či unijních programů. Právní situace je lepší – Polsko ratifikovalo Úmluvu OSN o právech osob se zdravotními postiženími 6. září 2012.
Portugalsko – od roku 2011 země dostává dotace prostřednictvím troiky (to je dračí opatření EU, Světové banky a Mezinárodního měnového fondu uplatňované na nejnotoričtější dlužníky – pozn. aut.). Příspěvky pro invaliditu se nekrátí, protože žádné neexistují. Příspěvek na úpravu pracovišť pro zdravotně postižené byl snížen o 75 %. Služby a dávky, které mají být financování prostřednictvím ministerstva zdravotnictví, jsou pozastaveny. Nábor státních zaměstnanců je od roku 2010 zmrazen. V důsledku drastických škrtů dotací musela portugalská organizace pro nevidomé omezit rehabilitační služby o 66%.
Rakousko – s příchodem krize dotace pro zdejší organizace zdravotně postižených nesnížily. Sbírkové příjmy však klesají a zdravotně postižení hledají zaměstnání stále obtížněji.
Rumunsko – platy státních zaměstnanců byly sníženy o 50 %. Ceny vzrostly o více než 20 %. Rumunský svaz nevidomých hájí práva svých 80000 nevidomých členů. Dopad škrtů na rozpočet organizace je značný: 60 % projektů se muselo odložit, členské příspěvky klesly o 40 %. Vláda odmítla vyplatit Rumunskému svazu nevidomých letošní dotaci zaručenou zákonem (tato dotace by stejně pokrývala jen 33–35 % provozních nákladů organizace). Členské příspěvky a dary jsou majetkem oblastních a místních organizačních složek svazu.
Řecko – zdejší krize byla způsobena nejen tržními silami, ale i špatnou a slabou správou věcí veřejných. Úsporná opatření dopadla železnou pěstí zejména na zdravotně postižené a jejich rodiny. Nevidomí nejsou s to ubránit své příjmy – důchody i dávky pro invaliditu jsou značně snižovány. O pracovních příležitostech pro zdravotně postižené nemá smysl vůbec mluvit. Dotace pro dobročinné organizace jsou rovněž kráceny. V důsledku toho má i Panhelénský svaz nevidomých finanční problémy. Služby zůstávají stabilní. Svaz zahájil restrukturalizaci s cílem provést členstvo zdárně krizí. Svaz i nadále zůstává strážcem práv nevidomých a garantem poskytování služeb. Nová vláda prohlašuje, že další škrty se nebudou týkat zdravotně postižených.
Slovensko – doposud nedošlo ke škrtům v dotacích a dávkách. Krize je pociťována v nárůstu plateb za ubytování seniorů v domovech důchodců a na růstu nezaměstnanosti. Palčivým problémem zůstává návrh nového zákona o zaměstnanosti, který počítá s drastickým omezením podpory zaměstnávání zdravotně postižených. Zákon by měl vstoupit v platnost v dubnu 2013, svaz nevidomých se tedy pozitivně ovlivnit jeho konečné znění.
Slovinsko – krize zanechává největší stopu na pracovním trhu – nezaměstnanost dosahuje obřích rozměrů, přičemž dopad na zdravotně postižené je vážnější než na zdravé. Škrty invalidních dávek a důchodů jsou natolik závažné, že stačí sotva na přežívání. Jedním ze zdrojů příjmu Slovinského svazu nevidomých je státní loterie. V letech 2011 a 2012 se situace jeví jako dosti dobrá. Ale co přijde v roce 2013 – zvláště pokud jde o zaměstnanost – není příliš růžové. Ve Slovinsku se rodí jen velmi málo dětí se zrakovým postižením. Řešení je v našich rukou, nikoli v našich myslích.
Španělsko – situace je velmi špatná. Zůstává otázkou, zda zemi zachrání EU a co se stane s dobročinným sektorem. Španělský svaz nevidomých hledá nové cesty z krize – možná to bude nová loterie.
Švédsko – je stále ještě sociálním státem s mnoha dávkami a výhodami pro zrakově postižené. Jelikož nepatří do eurozóny, dopad krize není dosud znatelný. Může se ale prohloubit se snížením daní.
Turecko (země usilující o kandidaturu a členství) – zde žádná krize není. Slepí lidí a jejich organizace dostávají dotace od státu. Svaz nevidomých se snaží zvyšovat své příjmy účastí na projektech EU. Zaměstnavatelé jsou povinni zaměstnávat určité procento osob se zdravotními postiženími. Loni stát zaměstnal 2000 zdravotně postižených.
Velká Británie – zdravotně postižení jsou v souvislosti s krizí velmi rozhněváni. V televizi jsou líčeni jako ti, co pobírají příliš mnoho dávek, takže se jim pak nechce pracovat. Dluhová krize se řeší prostřednictví škrtů na veřejných výdajích (např. veřejné knihovny, ale hlavně služby pro zdravotně postižené).

Zpracoval: Rudolf Volejník, člen komise za ČR

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 97 Číslo 1 Leden 2013
Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel
Redaktorka: Mgr. Taťána Králová
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
Fax: 221 462 471
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR
Tiskne: KTN v Praze
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce zodpovědnost
Vychází dvakrát měsíčně
Roční předplatné činí 72,- Kč
Obsah:
Vážení a milí čtenáři
Slavnostní koncert
Nevidomí a krize
Peníze od Světlušky
Unikátní operace v Hradci
Brajl versus Braj
Stopy 1 – Večer tříkrálový
Audio-stop!
Indický vynálezce
Marián Bango zpívá s The Tap Tap
Výsledky soutěže Onkyo
Osobnosti naší vlasti
Příběh nevidomé ženy
Mikulášský maratón

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.