Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 240 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor-Z - Zdraví (dříve Masér), Obzor-I - Intimita (dříve Vstupte), Naše šance, Aúroro, Obzor-H - Harmonie a časopis Téčko (dříve Technická revue).


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis Zora Číslo 1 Leden 2013

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


Novoroční pozdrav prezidenta SONS ČR
Slavnostní koncert
Nevidomí a krize
Peníze od Světlušky
Unikátní operace v Hradci
Brajl versus Braj
Stopy 1 – Večer tříkrálový
Audio-stop!
Indický vynálezce
Marián Bango zpívá s The Tap Tap
Výsledky soutěže Onkyo
Osobnosti naší vlasti
Příběh nevidomé ženy
Mikulášský maratón


Brajl versus Braj


Už hodně přes sto let říkáme všichni „brajl“, psáno „Braille“, a „brajlovo písmo“, psáno „Braillovo písmo“. A přece to možná není správně. Podívejme se tedy trochu zblízka, jak že se to s tím Braillem a Braillovým písmem má: nabádá nás k tomu nestor českomoravského slepeckého hnutí, tyflopedagog, badatel a vpravdě obrozenecký moravský buditel doktor Josef Smýkal.
Nejdřív ale drobná odbočka, aby nedošlo k nedorozumění: do fungování jazyka a řeči – tedy do toho, jak se má psát a mluvit – se plete skoro každý, a je to pochopitelné: jazyk používáme přece všichni, a tak se může každý pasovat na naslovovzatého odborníka. A přece tahle logika pokulhává: elektřinu přece používá taky každý, a přesto se nikdo při zdravém rozumu neopováží radit stavitelům Temelína, jak mají elektrárnu zabezpečit. Ve stejném duchu bych si přál, aby se o výslovnost a pravopis „Brailla“ a „Braillova písma“ alespoň chvíli přeli jazykozpytci, nikoli laici.
Názor reprezentovaný doktorem Petrem Peňázem z brněnské Masarykovy univerzity nabádá, abychom jméno „Braille“ vyslovovali po francouzsku „Braj“. Dále nemáme z psané podoby různých tvarů jména vypouštět koncové psané „e“, takže píšeme: Braillea, Brailleovi, Brailleovo, Braileský apod. Takto je důsledně nakládáno se slovem „Braille“ ve všech jeho podobách na internetových stránkách střediska Teiresiás.
Nyní přejděme k jinému jazykovědnému názoru, kterým se pokusím dokázat, že nabádání dr. Peňáze je českému jazykovému prostředí cizí. Ve svém výkladu budu používat obecně srozumitelné, nikoli odborné jazykovědné názvosloví.
1) Když připustíme, že budeme Braillovo jméno vyslovovat po francouzsku „Braj“, není na tom nic obtížného – všechny hlásky slova „Braj“ v češtině máme. Jenomže ouha! Když po francouzsku, tak po francouzsku. Takže, pánové a dámy, žádné české kmitavé „R“, nýbrž pořádné francouzské chrčivé „R“. No, a to už v češtině máme jen jako cosi výjimečného, méně obvyklého. Zůstaňme tedy u přirozeně českého „Brajl“ stejně jako Němci, kteří také říkají „Brajl“, a Angličané, ti říkají „Breijl“ a Rusové, ti zase „Brajl“ s měkkým „l“ na konci.
2) Teď se blíže podíváme na pravopis slov „Brailleovo“ a „Brailleský“. Nějak nám tam to „e“ vadí, ale třeba je to jen zvyk. Abychom dokázali, zda ono „e“ po „l“ je ve slovech „Brailleovo“ a „Brailleský“ náležité, či ne, uchýlíme se k analogii, tj. najdeme podobné výrazy a uvidíme, jak se v jazyce chovají.
a) Nejprve zabrousíme do jazyka zeměpisně nám blízkého – do němčiny. Slovo „Braille“ se skládá ze dvou psaných slabik: „Brail-le“. V němčině máme podobných jmen spoustu: Krau-se, Kun-ze, Pom-pe. Výslovnost francouzského dvouslabičného „Braille“ a německého dvouslabičného „Krau-se“ se však liší: zatímco francouzské „Braille“ vyslovujeme jako jednoslabičné „Brajl“ (koncové psané „e“ zmizí), německá „Krause“, „Kunze“ i „Pompe“ zůstávají dvojslabičná, koncové „e“ se vyslovuje. Proto bychom říkali „Pompeovo písmo“, ale naopak správně „Braillovo písmo“.
b) Přesvědčeni stále ještě nejsme, takže se vrhneme na analogie v samotné francouzštině a velmi příbuzné angličtině: z francouzštiny vezmeme jména „Voltaire“ a „Verne“ a z angličtiny jména „Pope“ a „Greene“. U všech čtyř vypadává při výslovnosti koncové „e“, což je zkracuje o slabiku. A já se ptám: viděl někdy někdo tuto větu: „knihy od Voltairea a od Vernea, jakož i od Greenea a Popea“? Všichni píšeme „Voltaira“, „Verna“, „Popa“ a „Greena“. Analogicky platí totéž pro Brailla. Paradoxem jazyka je, že nic neplatí stoprocentně, a tak máme „verneovky“, kde je koncové „E“ zachováno (to je ale způsobeno slabičnou harmonií ve slovanských jazycích, kde panuje historická tendence k otevřeným slabikám); kdyby tedy Louis Braille psal fantastické romány, možná bychom jim říkali „brailleovky“.
3) Můj poslední argument je ryze praktický: představme si, že mluvíme o „odkazu Louise Braillea“ (čti „Luje Braje“). Zkuste si ověřit na svých známých, kolik jich přečte to jméno správně, tedy tak, jak jsem shora uvedl. Vytvořili jsme totiž právě nové pravidlo, které říká, že skupinu písmen „aillea“ čteme ve francouzských i anglických jménech „je“. Ježto čeština se v drtivé většině případů řídí pravidlem „čti, jak píšeš“, asi nám, obyčejným smrtelníkům, ba i přiměřeně odborně kvalifikovaným uživatelům českého jazyka toto pravidlo do krve nepřejde.
4) Závěr: z uvedeného plyne, že bychom jazyk lámat neměli a měli bychom spíše ctít analogie. Ty tíhnou spíše k „Braillovu“ písmu stejně jako k Voltairovu a Greenovu dílu.
Jazyk se ale chová naprosto nevyzpytatelně. Logiku moc neuznává, jediným vskutku prubířským kamenem je obecná srozumitelnost. A slova jako „Brailleovo“ nebo „brailleský“, ať už je vyslovujeme jakkoli, jsou obecně srozumitelná, takže převezme-li je od Teiresia nastupující generace uživatelů Braillova písma, stanou se součástí běžné mluvy i písemného vyjadřování a nad námi navrhovanými variantami zvítězí. Dokladem této tendence budiž Internetová jazyková příručka, která uvádí jako jediný správný pravopis „Brailleovo písmo“ a jako jedinou správnou výslovnost „Brajovo písmo“ (zápis z 13. července 2012). A víte-li pak, kdo se na Internetové jazykové příručce autorsky spolupodílí?No přece pracovníci fakulty informatiky Masarykovy univerzity. I když příručka přímo pana doktora Peňáze necituje, lze důvodně předpokládat, že údaje pro výraz „Brailleovo písmo“ poskytlo právě jeho pracoviště.
Tak uvidíme, zda přetrvá léty pěstovaný zvyk, nebo zda se prosadí snažení brněnského vědce, organizátora, manažera a dobrodince.
Rudolf Volejník


Obsah

Novoroční pozdrav prezidenta SONS ČR
Slavnostní koncert
Nevidomí a krize
Peníze od Světlušky
Unikátní operace v Hradci
Brajl versus Braj
Stopy 1 – Večer tříkrálový
Audio-stop!
Indický vynálezce
Marián Bango zpívá s The Tap Tap
Výsledky soutěže Onkyo
Osobnosti naší vlasti
Příběh nevidomé ženy
Mikulášský maratón


Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 97 Číslo 1 Leden 2013
Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel
Redaktorka: Mgr. Taťána Králová
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
Fax: 221 462 471
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR
Tiskne: KTN v Praze
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce zodpovědnost
Vychází dvakrát měsíčně
Roční předplatné činí 72,- Kč
Obsah:
Vážení a milí čtenáři
Slavnostní koncert
Nevidomí a krize
Peníze od Světlušky
Unikátní operace v Hradci
Brajl versus Braj
Stopy 1 – Večer tříkrálový
Audio-stop!
Indický vynálezce
Marián Bango zpívá s The Tap Tap
Výsledky soutěže Onkyo
Osobnosti naší vlasti
Příběh nevidomé ženy
Mikulášský maratón



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz, v případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR