Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA , číslo 15, srpen 2023

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM
STALO SE: Kalendárium
Přehledně
Kdo vyrobil první hodinky pro nevidomé?
SONS online - prostor přístupný všem
LIDÉ KOLEM NÁS: Vášnivý ponor do Braillova písma
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Informace ze Sociálně-právní poradny
O čem se moc nemluví – Prázdninový splín
POVÍDKA: Eva Budzáková - O jednom nezapomenutelném stroji (Skoro pohádka)
POZVÁNKA: Vida! - zábavní vědecký park i pro nevidomé

LIDÉ KOLEM NÁS: Vášnivý ponor do Braillova písma

„Pro úpravy textu na stránce vnímám potřebu jednotné metodiky. Sám za sebe mohu říci, že jsem se do Braillova písma opravdu až vášnivě ponořil. Starám se o jeho zvelebení, uvádění do života, a sleduji jeho vývoj. Moje partnerka by vám zřejmě řekla, že pracuji v režimu 24/7 a v bodech že se mi dokonce zdají sny.“ Dnes jsme požádali o rozhovor mgr. Michala Tkáčika (38), hlavního koordinátora „Slovenskej Autority pre Braillovo písmo“ (dále Autorita).

Jsem rodák z Nitry. Vystudoval jsem obor „sociální a pracovní psychologie“. Jako psycholog sice nepracuji, ale toto zaměření se hodí i do každodenního života a mnoha povolání. Už na vysoké škole jsem spolupracoval s nadnárodní pojišťovnou Allianz a po dokončení studia jsem k ní nastoupil na plný úvazek, do oddělení stížností. Tam jsem působil více než 10 let a získal mnoho zkušeností. S komunikací, s vyřizováním stížností, s prací s počítačem, s organizací práce apod. V době, kdy vznikala Autorita, jsem se shodou okolností rozhodl pojišťovnu opustit. Vyřizování stížností bylo pro mě totiž, zvláště po psychické stránce, stále náročnější. Přihlásil jsem se k přijímacímu pohovoru, byl vybrán a stal se nadšeným propagátorem Braillova písma a reliéfní grafiky. Od února 2021 tedy pracuji ve Slovenskej knižnici pre nevidiacich Mateja Hrebendu (dále SKN) v Levoči jako hlavní koordinátor Autority.
Zda jsem byl i u procesu jejího zrodu? To ne, přišel jsem už k hotovému dílu. O její vznik usilovali lidé z SKN a Únie nevidiacich a slabozrakých Slovenska (dále Unie). Konkrétně ředitel SKN a dnes můj přímý nadřízený František Hasaj, prezident unie Ján Podolínský a místopředseda unie Branislav Mamojka. Ti se nejvíce zasloužili o to, že Ministerstvo kultury vyčlenilo na podporu Autority finance, zřídilo její pracoviště v SKN a vytvořilo dvě pracovní místa. Svou váhu ale měl i Výbor OSN pro ochranu práv lidí se zdravotním postižením, který vznik Autority doporučil členským zemím.
Má práce koordinátora Autority? Starám se o její činnost, věnuji se zvelebení Braillova písma a hmatové grafiky, osvětě a propagaci. Jde o práci směrem k uživatelům, nevidomým lidem, i směrem k veřejnosti, jako jsou orgány státní správy, muzea, ale i privátní firmy. I pro tyto instituce je důležité vědět, že existuje Braillovo písmo, hmatová grafika, a že obojí je součástí gramotnosti nevidomých. Abychom dokázali přinést obsah různého charakteru do rukou nevidomým, spolupracujeme s odborníky, vyhledáváme možnosti, kde problematiku prezentovat i jaký propagační materiál vyrobit. Přitom platí jednoduché pravidlo, totiž že čím živější je naše komunikace, tím větší šanci máme při implementaci Braillova písma do společnosti. Píši proto různým lidem desítky e-mailů denně, s dalšími se setkávám na on-line mítincích, pořádám a navštěvuji konference, přednášky a workshopy, doma i v zahraničí.
Velmi často hovoříme o tom, jak je výuka Braillova písma a hmatové grafiky důležitá už pro žáky mateřských a základních škol. Už na této úrovni usilujeme o jeho lepší dostupnost i o to, aby ho děti co nejvíce využívaly. Pokud totiž s jeho výukou nezačnou včas, jejich gramotnost výrazně klesá a kupí se potíže, které přecházejí do dalšího života i zaměstnání. Základní znalosti Brailla jsou ale důležité i pro lidi později osleplé. Pokud ho zvládnou, získají jistý druh svobody a nezávislosti. Mohou se totiž rozhodnout použít ho k samostatnému zkoumání a poznávání světa. Vezměme jen elementární věci, jaké koření je v této lahvičce, kdo je interpretem na tomto hudebním nosiči, nebo do jakého patra chci jet tímto výtahem. Díky elektronickým pomůckám je na tom dnešní nevidomý sice poněkud lépe, ovšem proti okamžité hmatové kontrole je focení mobilem nebo práce s Pen Friendem o mnoho pomalejší.
Na technické úrovni vypracováváme příručky pro zápis Braillova písma ve slovenštině. Letos například vytváříme publikaci „Úpravy braillského textu na stránce“. Proč? Vnímám určitou potřebu stanovit pro to jednotná pravidla. Aby každý věděl, že toto je nadpis, toto seznam, toto kapitola a toto popis obrázku. Tedy jednotné symboly i jednotná grafická úprava stránky. To se týká nejen formátování učebnic pro žáky základních a středních škol, ale třeba i básní, kuchařských knih atd. Při tom všem spolupracuji s metodikem, který se stará hlavně o administrativní a technickou podporu.
Nemluvím ani tak o tvrdých a sešněrovaných pravidlech, jako spíše o návodu jak postupovat. A co od toho všeho očekáváme? Snadnější orientaci v jakékoliv publikaci. Znovu podotýkám, nemluvím o psaní znaků, ale o pravidlech formátování textu na stránce. Ovšem pro týmy, které přepisují učebnice, mám představu, že může být stanoveno i to, jak psát některé nové znaky, například pro matematiku, fyziku nebo chemii. Kdy bychom chtěli mít hotovo? To záleží na tom, do jaké hloubky se nám podaří proniknout. Ovšem základní rámec bych si představoval mít hotový ještě letos. Zřejmě nepůjde o uzavřenou publikaci, jako spíše o platformu takzvaně „bez konce“, kdy se materiál bude průběžně doplňovat.
(Pozn. red.: Konkrétní úpravy formátu Braillova písma na stránce u nás řeší Knihovna a tiskárna pro nevidomé Karla Emanuela Macana. Podle jisté metodiky tvoří své publikace i Centrum Teiresiás při Masarykově Univerzitě v Brně nebo autorka Terezie Kochová. Postupují všichni jednotně? Možná je to námět pro některou z dalších reportáží.)
Vývoj Braillova písma? I dnes je živý a velmi dynamický. Osobně jsem aktivní například v pracovní skupině pro Braillovo písmo při Evropské unii nevidomých (European Blind Union, EBU). Jednou měsíčně se scházíme v on-line prostoru a v září 2022 jsme se setkali také osobně, na sjezdu EBU ve španělském Madridu. Měl proběhnout už dříve, ale kvůli covid-19 byl přeložen. Během setkání jsme vytvořili velmi pěkné video o Braillově písmu a přeložili ho do osmi jazyků. Lze ho najít na stránce euroblind.org v sekci „real promotion“. Je tu i ve slovenštině, ale ještě ne v češtině. V době, kdy jsme video překládali, nebyl v naší skupině aktivní člen z ČR. Ale možnost přeložit video do češtiny je otevřená i do budoucna. A také předpokládáme, že za nějaký čas vyrobíme i další, inovované promoční video.
V rámci stejné pracovní skupiny jsme vloni spustili webovou platformu livingbraille.eu. Do ní se může registrovat každý Evropan a v angličtině sem umístit svůj příspěvek o Braillově písmu či hmatové grafice. Co vše se tu může objevit? Namátkou recenze braillského řádku nebo popis nové hmatové publikace, které vytváří třeba Radek Seifert ve společnosti Elza nebo Terezie Kochová ve společnosti Tactus. Můžete sem uvést, že pracujete na nějakém projektu, co je vaším cílem, zeptat se na zkušenosti ostatních, požádat o spolupráci apod. A lze tu také komentovat příspěvky ostatních. Tento web spolu s dalšími dvěma kolegy z Německa administruji. Příspěvky zatím přibývají pomalu, a popravdě, většinu z nich tam umisťuji sám. To je pro mě docela náročná činnost, které se věnuji po své práci v Autoritě.
V Evropě se jednou za 4 roky koná také konference „Tactille Reading“, doslova „hmatové čtení“. Není jen o Braillu, ale i o dalších technikách a technologiích zpřístupnění informací hmatem. Ty mohou využít látky, plasty a další reliéfy. Další konference bude v roce 2025, nejspíše v Nizozemsku. Před dvěma lety tu byla publikována třeba informace o dětech s kombinovaným postižením. Aby lépe poznaly svou skříňku v šatně, měly na ní obrázek, nápis v Braillu a další hmatový symbol, například čtyřlístek. A bylo prokázáno, že symboly děti motivovaly k jejich častějšímu hledání i ke sdílení dojmů. Dostaly prostě zajímavý podnět, pozitivně na něj reagovaly, a tak se i vzájemně obohatily. A to jsou jasné důkazy pro to, že je potřeba se rozvojem hmatu zabývat. Je známo, že pokud vidící člověk pozoruje krajinu, moře, nebo třeba zkoumá detail domu, vytvářejí se na nervových drahách mezi jeho okem a mozkem jistá propojení. Ovšem to samé bude platit pro nervovou dráhu mezi prsty a mozkem. I my si dokážeme rozšiřovat obzor, způsobem nám vlastním a dostupným. Jsme nevidomí a jeden kanál pro vnímání světa máme prostě vypnutý. Ale ochudit se ještě o další, hmat, to je dle mého velká škoda. Jsem pro to, že je třeba podporovat vnímání světa všemi dostupnými smysly.
Radek Seifert, který se ve středisku Elza při ČVUT zabývá výrobou hmatáků a haptických map, tvrdí, že reliéfní grafika a Braillovo písmo jsou dvě strany téže mince. Dávám mu plně za pravdu. Je to i moje filozofie. Pro nevidomého představuje hmatová grafika skutečně mnohem zajímavější oblast, než si člověk slabozraký nebo vidící dokáže představit. Ale jde zároveň i o zvláštní problematiku. Spousta lidí vám totiž řekne, že se v reliéfní grafice nevyzná, a tím je pro ně nezajímavá. Proč tomu tak je? U některých proto, že objektivně nemají vyvinutý smysl pro její vnímání, podobně jako jiní nemají schopnost správně vnímat hudbu, nebo orientační smysl. Jeden nevidomý vezme do rukou GPS navigaci a jde, druhý to nezvládne. Bohužel však také existuje spousta lidí, kteří se k hmatové grafice prostě nedostanou buď vůbec, nebo jen málokdy. A tak ani nevědí, zda by s ní dokázali pracovat.
A pojďme ještě za hranice Evropy. Zajímavá debata o současných trendech vývoje Braillova písma proběhla na setkání odborníků v institutu „Braille Literacy of Canada“ (BLC). Jedna z delegátek například informovala, že vypracovala kód pro zápis Braillova písma pro původní indiánskou etnickou skupinu migmaků. Další jednání se pak týkala sjednocení používání Braillova písma pro anglicky mluvící země. Tak budou Angličané, Američané, Kanaďané i Australané používat jednotný „Unified english Braill“ a snadněji se dorozumí. „Unified english Braill“ spočívá ve sjednocení znaků, zjednodušení zkratkopisu apod. Návazně proběhl i ukázkový on-line kurz jeho výuky. Ten může po přihlášení a zaplacení cca 75 USD absolvovat vlastně kdokoliv. Získá certifikát, na jehož základě může Braillovo písmo v anglicky mluvících zemích vyučovat, prezentovat, nebo se nechat zaměstnat, třeba jako přepisovatel. Letos v červnu se v americkém státě Rhode Island hrál také golf za Braill. Jde o promo akci, která má sloužit k jeho zviditelnění. Vybrané finance se použijí například pro tisk knihy nebo na rozvoj braillské gramotnosti. Napříč USA se pořádá i benefiční běh za Braill. Obě akce podporuje americká unie nevidomých, National Federation of the Blind (NFB), řekněme americká obdoba SONS. Podobné akce organizuje i „Braille Authority of north America (BANA) nebo už zmíněná „Braille literacy of Canada“.

S Michalem Tkáčikem
hovořil Antonín Vraný

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 107, číslo 15, srpen 2023
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR, z. s.
Tiskne: KTN v Praze
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Redakce:
Šéfredaktorka: Daniela Thampy
Zástupkyně šéfredaktorky, administrace: Kateřina Rovenská
Redaktoři: Ilona Ozimková, Petr Mašek, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Korektor: Václav Senjuk
Vychází dvakrát měsíčně, roční předplatné činí 100 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
OBSAH
ÚVODEM
STALO SE
Kalendárium
Přehledně
Kdo vyrobil první hodinky pro nevidomé?
SONS online - prostor přístupný všem
LIDÉ KOLEM NÁS
Vášnivý ponor do Braillova písma
ZORA RADÍ A INFORMUJE
Informace ze Sociálně-právní poradny
O čem se moc nemluví – Prázdninový splín
POVÍDKA
Eva Budzáková
O jednom nezapomenutelném stroji
POZVÁNKA
Vida! - zábavní vědecký park i pro nevidomé

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.