Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA, časopis pro zrakově postižené číslo 17 září 2021

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM: Cesta vlakem
STALO SE: Přehledně
POZVÁNKA: Koncert v Olomouci
LIDÉ KOLEM NÁS: Pokud klientovi dokážu pomoci, mám pěkný pocit
Býval (také) telefonista, zavolal mi ze Slovenska
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Sociálně právní poradna SONS 09/2021
O čem se moc nemluví: Mám právo dělat chyby? (I. díl)
ZDRAVÍ: Jak na cholesterol v krvi?
Je kloubní výživa správnou prevencí artrózy?
SPORT: ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY
Bohumínská kuželka
Opilý zrakově postižený judista v Tokiu napadl ochranku v hotelu
AFORISMY: Život je pes – potřebuje výcvik
# Tiráž:


LIDÉ KOLEM NÁS: Pokud klientovi dokážu pomoci, mám pěkný pocit


„Svou práci považuji za zajímavou a pestrou. Pracuji jako vedoucí Tyflokabinetu SONS, ale jsem též lektorka, metodička sociálních služeb a zpracovávám aktuality do Knihovny digitálních dokumentů (KDD). Pokud klientovi dokážu pomoci, mám pěkný pocit a myslím na to, jak je důležité takovou práci dělat. Ráda cestuji, podívat bych se chtěla třeba do Anglie.“ O rozhovor jsme požádali Mgr. Petru Schejbalovou (34).
Co pro mě znamená vedení Tyflokabinetu SONS? Neměla jsem plány na kariéru, proto hlavně vědomí toho, že je třeba se stále učit, a odpovědnost za jistou administrativu. Co je naším úkolem? Spolu s kolegy Michalem Jelínkem a Simonou Bárovou poskytujeme lidem s postižením zraku starším 16 let výuku, základní poradenství a konzultace v oblasti elektronických kompenzačních pomůcek, hlavně počítačů a mobilních telefonů. Zvykám si na to, že jsem dostala na starost tyto aktivity koordinovat a rovněž kontrolovat.
V minulosti byla činnost Tyflokabinetu dotována Ministerstvem zdravotnictví. Dotace jsme minulý rok však už nezískali. Abychom naše služby udrželi, snažili jsme se začlenit do kategorie sociálních služeb, financovaných Ministerstvem práce a sociálních věcí. O dotace na ně SONS už léta žádá. Dnes má SONS v celé ČR registrovanou sociálně aktivizační službu, službu odborného sociálního poradenství, nebo obojí. A zapomenout nesmíme na sociální rehabilitaci, registrovanou v pražském Středisku výcviku vodicích psů. Když se vrátím k našemu pracovišti, Tyflokabinetu, v  rámci základního poradenství můžeme pomoci i rodičům s mladšími dětmi.
Naše služby jsou klientům dnes poskytovány bezplatně, a to včetně nácviku práce s kompenzační pomůckou. Ten dříve představoval 50 vyučovacích hodin a většinou ho financoval Úřad práce, někdy též Nadační fond ČRo Světluška. Klient během nácviku zvládl základní pojmy a klávesové zkratky pro práci s PC a speciálním softwarem. Ti vnímavější se naučili i více, Skype, e-mail atd. Dnes limit 50 hodin neexistuje. Nácvik může trvat i déle, a pokud chce klient po jeho absolvování řešit další témata a my pro něho máme prostor, může se učit dál.
Můj předchůdce Jiří Ježek klientům také doporučoval typ kompenzační pomůcky a softwaru. Přitom posuzoval druh a vývoj zrakové vady, znalost psaní na klávesnici i práce na PC. To v případě zájmu děláme i dnes. Někdy klient ví, co potřebuje, ostatní informujeme o pomůckách a dodavatelích, předáme kontakty, případně je s nimi spojíme. Pokud jste dříve žádali o počítač, museli jste též umět napsat a opravit text. To dnes jako žadatel nemusíte. To ale neznamená, že základy práce pomíjíme. Ty, kteří se nemohou nebo nebudou moci spolehnout na zrak, na kurz psaní na klávesnici posíláme. Zajímáte se o internet? Pokud neovládáte základy, neporadíte si s ním.
Jak má postupovat klient, který má o výuku zájem? Kontaktovat nás, informovat o tom, s čím potřebuje pomoci, a o své zrakové vadě. Poté mu bude přidělen lektor, který mu zavolá a domluví se na termínech. Zpravidla učí lektor jednoho klienta, výuku tak přizpůsobuje jeho tempu i potřebám. V suterénu budovy SONS máme k dispozici učebnu, a pokud je k tomu prostor, lze kratší konzultaci udělat i v naší kanceláři ve čtvrtém patře.
Jaké softwary ráda učím? Raději učím nevidomé klienty s odečítačem JAWS. Jsem si v něm jistější než v aplikacích sloužících pro zvětšení a úpravu předlohy (např. ZoomText). Pro klienty, kteří ovládají počítač prostřednictvím klávesnice (a nejsou to jen nevidomí), je důležité používání klávesových zkratek. Slabozrací se snaží používat myš, ovšem pokud jim zrak slábne, dost se při práci zdržují.
Co učím nejčastěji? Není to práce na internetu, ale obecné zkratky pro ovládání operačního systému Windows, práce s textem apod.
Klientům můžeme ukázat i práci s tabletem, ale zájem o ni není velký. Většina lidí totiž používá mobilní telefon. Hodně z nich touží po iPhonu, je dobře ozvučen a má řadu zajímavých aplikací. Ale u nás se častěji věnujeme zjednodušenému telefonu Blindshell Classic (tlačítkovému), a telefonům s operačním systémem Android. Komu doporučit Android? Těm, kteří ho už používají a potřebují zvětšení či podporu hlasu. K tomu totiž už mají zcela vyhovující zařízení a nákup nového telefonu by pro ně znamenal výdaj i učení se novému uživatelskému prostředí.
Skripta nebo jiný dokument ke studiu a opakování nemáme. Písemné či zvukové poznámky tvoříme pro klienta individuálně. Osobně si poznámky píšu detailně, pomáhá mi to udržet pozornost. Klientům je ale nedávám, byla by to pro ně dlouhá večerní četba. Když učím začátečníka, například pohyb po úvodní obrazovce, pak, pokud je to třeba, předvádím i malé divadélko. Odpadkový koš je start menu, vitrína s knihami plocha. Chodím od koše k vitríně a vysvětluji, které klávesy je třeba stisknout.
Jaký je náš vztah k lektorům, kteří učí v TyfloCentrech po celé ČR? Nejsou našimi podřízenými, jsou to kolegové napříč republikou a organizacemi. Pořádáme pro ně dvě metodická školení. První je určeno pro lektory nové. Stát se jimi mohou pracovníci Tyflocenter nebo SONS. Nejprve jim Michal představí, co a v jakém pořadí klienta učit a jak k němu přistupovat. Následují metodické dny, zpravidla pro více zájemců. Při nich se učí navzájem, jsou v roli lektora i zvídavého klienta a nabývají zkušenosti, jak téma správně vysvětlit, procvičit, jak ohlídat klientovu pozornost atd. Poté u nás složí lektorskou zkoušku. Bylo by užitečné akreditovat ji jako jednotnou pro všechny lektory a přesně stanovit její obsah. Jestli lektor má nebo nemá tuto zkoušku, to dnes záleží na rozhodnutí jeho nadřízeného. Druhé školení je pro stávající lektory a je pobytové. Pořádal ho už Jiří Ježek jednou ročně ve středisku Dědina. Byla bych vděčná, kdyby nám s ním dále pomáhal. V současné době už můžeme říct, že toto školení je akreditováno jako vzdělávací kurz pro pracovníky v sociálních službách v rozsahu 20 hodin.
S kým dále spolupracujeme? Nejvíce s Tyfloservisem, kde se klienti učí psát všemi deseti a seznamují se s kompenzačními pomůckami. O školení v Pobytovém rehabilitačním a rekvalifikačním středisku Dědina jsem už hovořila. Radek Pavlíček z brněnského střediska Teiresiás při Masarykově univerzitě pravidelně zve naše lektory, aby přednášeli zajímavá témata na akci Agora. Pro klienty střediska Teiresiás občas digitalizujeme studijní materiály. Metodika jejich přípravy je stejná jako u knih digitalizovaných pro KDD. S tou spolupracuji osobně, píši pro ni aktuality a převádím PDF předlohy do textu.
Zda mám představy o dalším fungování Tyflokabinetu? Jeho strukturu a personální obsazení vnímám pozitivně. Bylo by ale fajn, kdybychom kromě práce s klientem mohli též testovat zařízení, psát metodické pokyny pro lektory i návody pro práci se zařízeními a aplikacemi. I to je totiž důležité. Ale z kapitoly „sociálně aktivizační služba“ na tyto činnosti finance nedostaneme. Nejde totiž o přímou práci s klientem. Dobrý lektor musí být ovšem připraven. Počítačové prostředí je plné nových rozhraní a způsobů použití. Pro uživatele je to často velmi složité. S pomocí projektu Nadačního fondu ČRo Světluška vznikl třeba návod pro práci se Skypem od Zdeňka Bajtla nebo pro práci s aplikacemi Google Michala Jelínka. Jinak nám pro účely výuky často musí postačit podívat se do návodu na internetu, nebo to osobně vyzkoušet. Materiály připravujeme a zkušenosti sbíráme pro konkrétního klienta a jeho výuku.
Že pracuji právě s počítači, se mi přihodilo tak trochu náhodou. Jako bakalářský obor jsem studovala sociologii a snila o práci ve výzkumu. Dotazníková šetření a tabulky, to se mi líbilo. Ale pak jsem nabyla pocitu, že o zrakově postižené výzkumníky velký zájem nebude. Jako magisterský obor jsem proto zvolila sociální práci. Po několika praxích jsem dospěla k tomu, že bych chtěla pracovat v domově seniorů. Se všemi se znát a vyřizovat jejich požadavky. V posledním ročníku jsem pracovala na diplomové práci s názvem „Uplatnění nevidomých v administrativě“. Jedním z respondentů, který souhlasil s rozhovorem, byl Jiří Ježek. A právě on mi později zavolal a nabídl mi práci lektorky. Prý mě kolegové v Tyflokabinetu vše naučí. Tak jsem se stala lektorkou. Do té doby jsem používala notebook s NVDA. Byla jsem zvyklá poslouchat syntetický hlas, ale klávesové zkratky jsem příliš nepoužívala.
Při studiu jsem využívala služeb střediska Teiresiás. U přijímaček a písemných testů to byl zvětšený černotisk i více času na vypracování. Písemné testy jsem mohla dělat ústně, ale to mi nevyhovovalo. Individuální bylo i studium angličtiny. Ostatní se učili ve větší skupině, Já byla jediná, a musela vědět vše. Z té doby mi utkvělo hlavně to, jak jsem musela studijní texty překládat z angličtiny, abych se z nich mohla učit.
Jaký vztah mám k  práci učitele? Už 7 let se sama učím, hlavně zkušenostmi. Co vnímám jako zvláštní a vždy mě to překvapí, je, jak se do výuky ponořím a dokážu se na ni soustředit. Neruší mě vnější podněty, na chvíli zapomenu i na to, že nahoře v kanceláři čeká můj vodicí pes. Učení je pro mě občas zdrojem velmi příjemného pocitu, který bych v jiném oboru neprožila. Zvláště tehdy, když klientovi s něčím pomůžu a on se posune dál. Na druhou stranu mě však nijak osobně neovlivňuje fakt, že někteří klienti se nikam neposouvají, nebo neumějí své znalosti použít. Zkrátka znovu opakujeme, a já se znovu ptám, zda pochopili.
Jak se mi žije s vodicím psem? Jsem osoba „zvířatomilná“. Pokud nejdu s bílou holí, náhodní kolemjdoucí si asi nevšimne, že jsem člověk s postižením zraku. V obchodě nevidím, co je za pultem, ale je mi hloupé se ptát. Když se zeptám, zpravidla dostanu odpověď: „To, co vidíte.“ Vodicí pes tak představuje zviditelnění mého handicapu. Žít s ním je odpovědnost, na kterou si zvykám. Venčit, myslet na to, zda jedl a pil, zda je mu dobře apod. Myslím, že jsme se oba slušně přizpůsobili. Určitě ale nastanou i situace, kdy mě překvapí. Možná se jich i trochu obávám. Nejsem nevidomá, zvládám nějakým způsobem spoustu věcí a situací. Ale jít do neznáma je pro mě vždy nepříjemné. Jsem ráda, když si terén mohu prozkoumat, jít se psem nebo doprovodem. I do známých míst jezdím s časovou rezervou. Hodně mi pomáhají mapy a navigační aplikace v mobilu.

Antonín Vraný


Obsah

ÚVODEM: Cesta vlakem
STALO SE: Přehledně
POZVÁNKA: Koncert v Olomouci
LIDÉ KOLEM NÁS: Pokud klientovi dokážu pomoci, mám pěkný pocit
Býval (také) telefonista, zavolal mi ze Slovenska
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Sociálně právní poradna SONS 09/2021
O čem se moc nemluví: Mám právo dělat chyby? (I. díl)
ZDRAVÍ: Jak na cholesterol v krvi?
Je kloubní výživa správnou prevencí artrózy?
SPORT: ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY
Bohumínská kuželka
Opilý zrakově postižený judista v Tokiu napadl ochranku v hotelu
AFORISMY: Život je pes – potřebuje výcvik
# Tiráž:


Hlavička časopisu

Ročník 105 číslo 17 září 2021
Obsah:
ÚVODEM
Cesta vlakem
STALO SE
Přehledně
POZVÁNKA
Koncert v Olomouci
LIDÉ KOLEM NÁS
Pokud klientovi dokážu pomoci, mám pěkný pocit
Býval (také) telefonista, zavolal ze Slovenska
ZORA RADÍ A INFORMUJE
Sociálně právní poradna SONS 09/2021
ZDRAVÍ
Jak na cholesterol v krvi?
Je kloubní výživa správnou prevencí artrózy?
SPORT
Černobílé problémy
Bohumínská kuželka
Opilý zrakově postižený judista v Tokiu napadl ochranku v hotelu
AFORISMY
Život je pes – potřebuje výcvik



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR