Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 240 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor-Z - Zdraví (dříve Masér), Obzor-I - Intimita (dříve Vstupte), Naše šance, Aúroro, Obzor-H - Harmonie a časopis Téčko (dříve Technická revue).


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA, časopis pro zrakově postižené číslo 17 září 2021

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM: Cesta vlakem
STALO SE: Přehledně
POZVÁNKA: Koncert v Olomouci
LIDÉ KOLEM NÁS: Pokud klientovi dokážu pomoci, mám pěkný pocit
Býval (také) telefonista, zavolal mi ze Slovenska
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Sociálně právní poradna SONS 09/2021
O čem se moc nemluví: Mám právo dělat chyby? (I. díl)
ZDRAVÍ: Jak na cholesterol v krvi?
Je kloubní výživa správnou prevencí artrózy?
SPORT: ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY
Bohumínská kuželka
Opilý zrakově postižený judista v Tokiu napadl ochranku v hotelu
AFORISMY: Život je pes – potřebuje výcvik
# Tiráž:


ÚVODEM: Cesta vlakem


Bydlím mimo Prahu, ale v Praze přes týden přebývám. Dokud nám po smrti dědy nezůstal na starost kocourek, býval jsem v Praze od pondělka do pátku odpoledne – tak nevím, bydlel jsem v Praze nebo mimo…? Ale to je jen drobná nedůslednost ve vyjadřování. V každém případě ale dojíždím občas i vlakem, zvlášť když jedu sám a nejedu na celý týden. A poslechněte, je to zážitek!
Tak třeba včera. Na trati máme výluku, a tak namísto přesedání na autobus a zase zpět se hodí, že mohu použít i rychlík do blízkého okresního města. Jenže rychlík, to je panečku úplně jiný vlak, než bývá ten příměstský, chci říct přípražský. V tom osobáku, který na jednu stanici rychlíku potřebuje zastavit hned patnáctkrát, se většina lidí vytratí už na prvních pěti stanicích a do té svojí většinou dojíždím sám, ve vagónu a někdy i v celém vlaku. Ne tak v rychlíku. Třeba naproti mně přes uličku si včera sedla paní, o níž by se dalo hovořit i v zeměpisných pojmech – odkud až kam se rozkládala. Příhodné přirovnání by určitě našel i pravidelný návštěvník zoo, který chodí jen na ukázky krmení, a každý chovatel, který má rád masíčko z vlastního chovu, by v tu ránu přemýšlel, zda doma řádně pokrmil. Než jsme dojeli na první zastávku, zkonzumovala paní úctyhodnou svačinu složenou z několika sýrových sendvičů (tak asi půl bochníku), jednu igelitovou tašku paprik a jiných zdravých zelenin a nejspíš to i něčím zapíjela. Co dělala dále, netuším, naštěstí jsem vystupoval. Ale žvýkání s otevřenou… no dobře, ústy – si budu pamatovat dlouho.
Tedy pokud to nepřebije souběžně probíhající zážitek se dvěma slečnami hned přes uličku. I ty jely nejspíš hodně daleko, alespoň podle zeleně svítící rezervace nad sedadly. Ta, na niž jsem viděl, ostentativně bojkotovala nařízení o nošení ochrany dýchacích cest – ale neměla to dělat. Když si při příchodu průvodčí nasadila respirátor, najednou se na ni dalo i koukat. Poslouchat ale stále ne. Ani jednu – obě totiž řešily dovolené, nějakou svatbu, možnosti ubytování v souvislosti s obojím – ta bez roušky navíc šišlala a patlala i nějaké další, většinou labiodentální hlásky. To vše dost hlasitě. Když se přidal jakýsi pro mne neviditelný strejc s líčením problémů u nich ve vsi, navíc v nějakém lokálním dialektu říznutém zemědělským slangem, bylo po necelých čtyřiceti minutách, strávených v této společnosti, doslova nezbytné vystoupit. Ale vystoupil jsem i s námětem na úvodník, a to se počítá.
Nikdo není neviditelný, snad jen pro nevidomé, ale zdá se, že si tak všichni připadají. Stejně tak si nejspíš myslí, že kolem jsou jen neslyšící, protože jinak by do éteru nevykřikovali tolik ryze osobních informací. Třeba to souvisí se zaručeným právem na soukromí, s GDPR či co já vím. Možná ale prostě je to pohrdání zbytkem světa, přesvědčením, že brát ohled na okolí je trapným přežitkem dob nesvobody. Vědomím vštípeným v posledních třiceti letech všem, ale zejména mládeži, že všichni máme jasná a široká práva, ale žádná omezení související s ohledem na okolí – jsem tady přece JÁ! Anebo jsem prostě jen přestárlé a nevrlé reziduum časů dávno minulých?
Příjemné chvíle, na rozdíl od těch mých ve vlaku, přeji laskavým čtenářům za celou redakci Zory.
Václav Senjuk


Obsah

ÚVODEM: Cesta vlakem
STALO SE: Přehledně
POZVÁNKA: Koncert v Olomouci
LIDÉ KOLEM NÁS: Pokud klientovi dokážu pomoci, mám pěkný pocit
Býval (také) telefonista, zavolal mi ze Slovenska
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Sociálně právní poradna SONS 09/2021
O čem se moc nemluví: Mám právo dělat chyby? (I. díl)
ZDRAVÍ: Jak na cholesterol v krvi?
Je kloubní výživa správnou prevencí artrózy?
SPORT: ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY
Bohumínská kuželka
Opilý zrakově postižený judista v Tokiu napadl ochranku v hotelu
AFORISMY: Život je pes – potřebuje výcvik
# Tiráž:


Hlavička časopisu

Ročník 105 číslo 17 září 2021
Obsah:
ÚVODEM
Cesta vlakem
STALO SE
Přehledně
POZVÁNKA
Koncert v Olomouci
LIDÉ KOLEM NÁS
Pokud klientovi dokážu pomoci, mám pěkný pocit
Býval (také) telefonista, zavolal ze Slovenska
ZORA RADÍ A INFORMUJE
Sociálně právní poradna SONS 09/2021
ZDRAVÍ
Jak na cholesterol v krvi?
Je kloubní výživa správnou prevencí artrózy?
SPORT
Černobílé problémy
Bohumínská kuželka
Opilý zrakově postižený judista v Tokiu napadl ochranku v hotelu
AFORISMY
Život je pes – potřebuje výcvik



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz, v případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR