Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA, časopis pro zrakově postižené číslo 12 červen 2021

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM: Soustředění není žádná sranda
STALO SE: Přehledně
Herci Slováckého divadla virtuálně mezi námi
Vznik SONS v dokumentech a osobních vzpomínkách
NAPSALI JSTE NÁM: Jak naše odbočka k 3D tiskárně přišla
RETRO: Další nahlédnutí přes hranici století
LIDÉ KOLEM NÁS: Mým úkolem je udělat kvalitní nahrávku
ZDRAVÍ: Cítíte se po zimě unaveni a máte pokleslou náladu?
SPORT: Třetí nevidomý na Mount Everestu
TROCHA HUMORU: Anekdoty lehce nekorektní
INZERCE
Tiráž

Vznik SONS v dokumentech a osobních vzpomínkách

Miniseriál: díl čtvrtý, závěrečný

Dnešní uspořádání vrcholných orgánů nového občanského sdružení (současnou terminologií „spolku“) bylo dohodnuto už v únoru 1996. Statutárními představiteli nové organizace budou prezident a viceprezident. Budou voleni celostátním shromážděním na dobu 4 let a stanou se součástí nejvyššího sboru – Republikové rady. Viceprezident je funkce zbrusu nová a nahrazuje předsedu Nejvyšší rady Unie a místopředsedu Ústředního výboru SNS.

Tady určitě stojí zato vzpomenout, kdo v čem ze svých pozic ustoupil: Unie se zřekla od počátku své existence hýčkané zásady, že prezident má velmi široké výkonné pravomoci a stojí mimo Nejvyšší radu, které se z mnoha rozhodnutí nemusí zpovídat. SNS neprosadila zavedení třetího statutárního představitele v osobě vrchního či generálního ředitele (na tuto funkci měla konkrétního kandidáta). Bez větších překážek převládla terminologie, kterou pro svou organizační strukturu používala Unie.

Výše popsaný stav doložím dobovým dokumentem – dopisem představitelů Unie své Nejvyšší radě z 31. března 1996: „Členům Nejvyšší rady: Milé kolegyně, milí kolegové, pracovní skupina pro jednání o sjednocení se SNS předkládá k Vašemu laskavému zvážení návrh Stanov sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých. – Tyto Stanovy by měly být předmětem projednání a schválení na slučovacím sjezdu obou organizací dne 16. června t. r. Rozprava, jak s nimi do té doby naložíme, bude předmětem jednání naší Nejvyšší rady dne 13. dubna, IV. valného shromáždění a nově zvolené Nejvyšší rady. – Budeme potěšeni a očekáváme, že si Stanovy přečtete celé; nicméně považujeme za užitečné upozornit na nejdůležitější novinky a rozdíly mezi pojetím Unie a SNS – tyto rozdíly jsou představovány variantami znění jednotlivých článků a jejich částí (o platné variantě by se mělo rozhodnout až na slučovacím sjezdu). 1. Stanovy jako celek jsou kompromisem mezi naší filozofií a filozofií SNS. Varianty jsou uvedeny tam, kde se sjednocovací skupina nedokázala dohodnout na jednotném znění. 2. Americké oddělení výkonné a zákonodárné moci jsme nahradili evropským modelem: Prezident Unie je volen přímo Celostátním shromážděním (tak, jak je to nyní v Unii); z titulu své funkce je však zároveň členem Republikové rady (jako je např. britský ministerský předseda zároveň poslancem parlamentu). 3. Je zřízena nová funkce viceprezidenta. I on – stejně jako prezident – je volen zvlášť přímou volbou na Celostátním shromáždění a z titulu své funkce je členem Republikové rady. 4. Varianty, o kterých rozhodne sjezd, se dělí na a. věcné; a b. formální. 5. Nejdůležitější věcné rozdíly: a. SNS trvá na zřízení celorepublikové (ústřední) revizní komise. To zákon neukládá a Republiková rada zůstává – jako dnes v Unii – kontrolním sborem. b. SNS má naprosto odlišnou představu o řízení odborné, resp. výkonné činnosti nové organizace. Převažuje u nich názor, že nevidomá osoba není schopna tento úsek uřídit. Dodáváme na okraj, že máme-li sami o sobě podobné předsudky, nemůžeme očekávat, že o nás bude zdravá veřejnost smýšlet líp. Těšíme se na Vaši odezvu a zůstáváme s pozdravem Za sjednocovací skupinu V. Dudr, M. Pešák, R. Volejník“

Mezitím na základě doporučení pracovní skupiny pro sjednocení ze dne 28. března 1996 SNS i Unie rozesílají členstvu zmíněný návrh Stanov s výrazně označenými variantami a s výzvou k dalším připomínkám a návrhům. Od členů se do uzávěrky 31. května sešlo jen několik návrhů – spíše se jednalo o upozornění na překlepy či drobné pravopisné chyby nalezené v našem textu, ale hlavně o věcné připomínky jako rozšíření výčtu činností nové organizace, což jsme rádi zapracovali.

Dne 27. dubna 1996 se sešlo v Praze IV. valné shromáždění Unie, jehož sedmé závěrečné usnesení uvádím v plném znění: „V souladu s článkem Xii.B.1. a 2. Stanov vyjadřuje IV. valné shromáždění 66 hlasy pro, 2 hlasy proti se 2 zdrženími vůli České unie nevidomých a slabozrakých po sloučení se Společností nevidomých a slabozrakých ve sjednocenou organizaci nevidomých a slabozrakých v České republice. Deleguje na řádně zvolené delegáty slučovacího shromáždění za Českou unii nevidomých a slabozrakých pravomoc valného shromáždění provést akt sloučení, včetně naložení s majetkem Unie, jak to ukládají body 2. a 3. citovaného článku Stanov. Jestliže se slučovací shromáždění z příčin Unií neovlivnitelných neuskuteční, nebo jestliže na slučovacím shromáždění ke sloučení právoplatně nedojde, existuje Unie dál v dnešní podobě. Valné shromáždění provedlo volbu 60 delegátů a 8 náhradníků na slučovací shromáždění se Společností nevidomých a slabozrakých v České republice a zmocnilo Nejvyšší radu ke jmenování pěti delegátů k zajištění plné účasti Unie na předmětném shromáždění. Případní chybějící delegáti do počtu 65 budou doplněni z náhradníků.“

Slučovací shromáždění se valem blíží a je nutno dohodnout volby do vrcholných orgánů SONS navýsost spravedlivě. Takže: obě původní organizace vysílají na slučovací shromáždění po 65 delegátech; obě původní organizace se dohodly na společném kandidátovi na prezidenta a na společném kandidátovi na viceprezidenta; byl dohodnut i stejný počet kandidátů z obou původních organizací do Republikové rady a Republikové revizní komise. Uvedu ilustrativní citát z Volebního řádu pro slučovací shromáždění odsouhlaseného pracovní skupinou pro sjednocení 4. června 1996: „Volby do republikové rady a republikové revizní komise jsou prováděny ze skupin kandidátů, v nichž jsou rovným dílem zastoupeny obě sjednocující se organizace. Výsledné pořadí kandidátů ve volbách je určeno počtem hlasů, které kandidát obdrží.“ Z poslední citované věty plyne, že okamžikem sjednocení končí parita původních subjektů a také možné výčitky typu „ty jsi přišel z Unie, ty jsi přišla ze SNS, tobě není radno důvěřovat!“; budou-li do republikové rady nové SONS zvoleni pouze kandidáti vyslaní SNS, popřípadě Unií, bude nutné volební výsledek uznat.

Dne 15. června 1996 se sešel III. mimořádný sjezd SNS, na který jsem byl pozván jako pozorovatel za Unii. Vše šlo hladce až do chvíle, kdy se mělo hlasovat o vůli ke sloučení. Tehdy vystoupilo několik delegátů s požadavkem, aby byla Republiková rada nové organizace volena a tvořena paritně; tvrdili, že pokud se na slučovacím shromáždění připustí volba všemi delegáty najednou, bude Republiková rad určitě v rukou Unie; oddělená volba a paritní zastoupení v nové Republikové radě nechť je podmínkou SNS pro sjednocení. Nato předseda SNS Vlastimil Císař, který měl na sjednocení značný podíl, zvýšeným hlasem připomněl, že Unie si žádné podmínky neklade a že pokud by byla tato podmínka sjezdem přijata, pochybuje o zdaru celého projektu. Naštěstí z této iniciativy nevzešlo nakonec nic.

Slučovací shromáždění se konalo hned druhého dne – v neděli 16. června 1996. Moderování bylo poprávu svěřeno Václavu Poláškovi, který sice aktem sjednocení přišel o svoji vlastní organizaci, ale zároveň dosáhl cíle, který si vytýčil už v roce 1993.

Své nevyčerpávající a z hlediska historika-profesionála veskrze amatérské vzpomínání ukončím citací přesného znění usnesení slučovacího shromáždění s přáním, aby tehdy vzniklá SONS – dnes stára 25 let – vzkvétala po další mnohá léta, dokud ji budeme my i ti, co přijdou po nás, potřebovat, budovat a chránit.

Rudolf Volejník

ZÁVĚREČNÉ USNESENÍ
SLUČOVACÍHO SHROMÁŽDĚNÍ
ČESKÉ UNIE NEVIDOMÝCH A SLABOZRAKÝCH A
SPOLEČNOSTI NEVIDOMÝCH A SLABOZRAKÝCH V ČESKÉ REPUBLICE
A
USTAVUJÍCÍHO SHROMÁŽDĚNÍ
SJEDNOCENÉ ORGANIZACE NEVIDOMÝCH A SLABOZRAKÝCH ČESKÉ REPUBLIKY,
KONANÉHO DNE 16. ČERVNA 1996 V HRADCI KRÁLOVÉ

1. Plníce vůli a přání drtivé většiny nevidomých a slabozrakých občanů České republiky, vyjádřenou v usnesení IV. valného shromáždění České unie nevidomých a slabozrakých jakož i v usnesení III. mimořádného sjezdu Společnosti nevidomých a slabozrakých v České republice, rozhodlo 130 delegátů obou shora uvedených organizací o sloučení České unie nevidomých a slabozrakých a Společnosti nevidomých a slabozrakých v České republice ve Sjednocenou organizaci nevidomých a slabozrakých České republiky. Tato organizace se hlásí k nejlepším tradicím dřívějších organizací nevidomých a slabozrakých, působících na území České republiky, zvláště pak České unie nevidomých a slabozrakých a Společnosti nevidomých a slabozrakých v České republice. V souladu s těmito tradicemi bude rozvíjet jak aktivity dobrovolnické sféry, tak také sféry profesionálních služeb. Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky se zavazuje pokračovat v úsilí Unie a SNS v ČR o plné zrovnoprávnění nevidomého a slabozrakého člověka nejenom před zákonem, nýbrž i v každodenní životní praxi.
2. Jelikož byly obě shora uvedené zakládající organizace na tomto Slučovacím shromáždění zastoupeny rovným počtem hlasů, prohlašují místopřísežně, že akt sloučení byl proveden naprosto regulérně, spravedlivě a dobrovolně.
3. Pro sloučení hlasovalo 130 delegátů, proti se nevyslovil žádný delegát, hlasování se nezdržel žádný delegát; předmětné rozhodnutí bylo přijato jednomyslně.
4. Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky je nástupnickou a následnickou organizací České unie nevidomých a slabozrakých a Společnosti nevidomých a slabozrakých v České republice i všech právních předchůdců těchto organizací se všemi z toho plynoucími právy, povinnostmi a závazky.
5. Od okamžiku ustavení Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých České republiky je Slučovací shromáždění České unie nevidomých a slabozrakých a Společnosti nevidomých a slabozrakých v České republice zároveň Ustavujícím shromážděním Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých České republiky.
6. Delegáti shora definovaného Slučovacího a Ustavujícího shromáždění schválili 126 hlasy Stanovy Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých České republiky jakožto její základní dokument ve smyslu § 6 zákona 83/1990 Sb. o sdružování občanů. Shromáždění pověřuje prezidenta, aby do tří pracovních dnů podal tyto Stanovy k registraci ve shodě s citovaným zákonem.
7. Slučovací a ustavující shromáždění provedlo volbu statutárních představitelů Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých České republiky – prezidenta a viceprezidenta. Prezidentem byl zvolen 86 hlasy Milan Pešák, viceprezidentem byl zvolen 43 hlasy Vlastimil Císař.
8. Slučovací a ustavující shromáždění provedlo volbu přímo volených členů Republikové rady. Byli zvoleni tito kandidáti: Jan Příborský, Viktor Dudr, Irena Korečková, Rudolf Volejník, František Krčma, Josef Stiborský, Marta Zemanová, Luboš Krapka, Jiří Mayer, Miloš Burda, Jaromír Kavka, Miroslava Nejezchlebová, Vladimír Krajíček.
9. Slučovací a ustavující shromáždění provedlo volbu Republikové revizní komise. Byli zvoleni tito kandidáti: Jana Procházková, Vladimír Lis, Jan Budín, Zdena Pavlitová, Mikuláš Ďurko.
10. Slučovací a ustavující shromáždění Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých České republiky (dále SONS ČR) deklaruje odhodlání a závazek nové organizace:
a. obhajovat zájmy a potřeby všech těžce zrakově postižených občanů České republiky tak, aby byl zajištěn jejich spokojený, důstojný a plnohodnotný život se svébytnou kulturou bez ohledu na jejich věk, pohlaví, druh a stupeň zrakového postižení;
b. partnersky spolupracovat s ostatními organizacemi zdravotně postižených na dvoustranném a mnohostranném základě tak, aby obhajoba zájmů a potřeb těžce zrakově postižených občanů se sjednocovala s úsilím dalších skupin zdravotně postižených v oblastech společného zájmu. Za tím účelem očekává sbližování Sdružení zdravotně postižených v ČR se Sborem zástupců organizací zdravotně postižených a jejich integraci v orgán konfederačního typu. Naproti tomu odmítá snahu o vytvoření jediné organizace zdravotně postižených typu bývalého Svazu invalidů v jakékoli podobě, včetně pokusů o vytvoření nového svazu zdravotně postižených na bázi tzv. "smíšených" organizací;
c. rozvíjet služby nevidomým a slabozrakým ve formách osvědčených ve Společnosti nevidomých a slabozrakých v České republice (dále SNS v ČR) i v České unii nevidomých a slabozrakých (dále "Unie"), a to diferencovaně podle potřeb jednotlivých skupin těžce zrakově postižených osob. Mimořádný důraz přitom klade na vývoj a zavádění nových programů, péči o osoby s kombinací zrakového a dalších zdravotních postižení i zabezpečení dostupnosti kompenzačních a rehabilitačních pomůcek všech potřebných druhů a typů;
d. rozvíjet dosavadní úspěšnou mezinárodní spolupráci a kulturní aktivity, jak v rámci dvou- a vícestranných styků, tak v rámci Evropské unie nevidomých a Světové unie nevidomých, jejichž se za Českou republiku stane členem.
11. Slučovací a ustavující shromáždění SONS ČR ukládá prezidentovi, viceprezidentovi a Republikové radě provedení veškerých právních, hospodářských, správních a dalších úkonů, souvisejících se sloučením zakladatelských organizací (vypořádání majetku, práv, povinností, závazků, členské registrace atd.).
12. Slučovací a ustavující shromáždění SONS ČR ukládá prezidentovi, viceprezidentovi a Republikové radě provedení veškerých právních, hospodářských, správních a dalších úkonů, souvisejících se zánikem zakládajících organizací, včetně zrušení registrace předmětných zakládajících organizací u ministerstva vnitra České republiky, a to nejpozději do 30. června 1997.
13. Slučovací a ustavující shromáždění SONS ČR ukládá Republikové radě vypracovat vnitřní předpisy nutné pro chod organizace; ty se budou odvíjet z výkladu Stanov příslušejícího Republikové radě.
14. Slučovací a ustavující shromáždění SONS ČR ukládá Republikové radě zpracovat strukturu odborných služeb a její personální pokrytí nejpozději do 15. 7. 1996.
15. Slučovací a ustavující shromáždění SONS ČR ukládá Republikové radě zabezpečit, aby projekty na rok 1997, které za dřívějších okolností předkládaly Unie, SNS v ČR a Společenství organizací nevidomých a slabozrakých České republiky, popřípadě projekty nové, byly podány jakožto projekty Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých, a to do 31. 8. 1996.
16. Česká unie nevidomých a slabozrakých a Společnost nevidomých a slabozrakých v České republice za dobu své existence vybudovaly ucelený systém služeb, které nevidomým a slabozrakým občanům pomáhají zmírnit negativní důsledky jejich postižení a umožňují jim žít v maximální míře samostatně a nezávisle. Tyto činnosti bude SONS ČR vykonávat a garantovat v zastoupení státu, který obdobné činnosti pro nevidomé a slabozraké občany, na rozdíl od jiných skupin zdravotně postižených, nevykonává. Samotná existence a fungování těchto služeb je však v důsledku současné dotační politiky státních orgánů vážně ohrožena. Na základě dosavadních zkušeností vznáší Slučovací a ustavující shromáždění s plnou odpovědností požadavek, aby kompetentní státní orgány zajistily financování služeb, které SONS ČR bude poskytovat v zastoupení státu, a to obdobným způsobem, jako financuje služby ve svých rozpočtových či příspěvkových organizacích. V případě, že by to nebylo možné, naše shromáždění žádá, aby státní orgány převzaly garanci za služby, zejména v oblasti rané péče, poradenství, sociální rehabilitace a rekvalifikace nevidomých a slabozrakých osob, a aby fungování těchto služeb zajistily. Shromáždění pověřuje prezidenta, aby v uvedeném duchu vedl příslušná jednání.
17. Slučovací a ustavující shromáždění ukládá Republikové radě zabezpečit vznik regionálních a místních struktur SONS ČR na všech úrovních nejpozději do konce roku 1996.
18. Slučovací a ustavující shromáždění pověřuje Republikovou radu, aby v součinnosti se stávajícími organizacemi informovala všechny domácí i zahraniční partnery stávajících organizací o jejich sloučení do Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých České republiky, která nastoupí na jejich místo se všemi právy a povinnostmi. Republiková rada tak učiní písemnou formou nejpozději do 30. 6. 1996.
19. Slučovací a ustavující shromáždění ukládá Republikové radě vypracovat informaci o SONS ČR jakožto – po zániku zakládajících organizací – jediném reprezentantu hnutí nevidomých a slabozrakých v České republice a zveřejnit ji nejpozději do 30. 6. 1996.
20. Slučovací a ustavující shromáždění ukládá Republikové radě vyhlásit konkurs, vybrat, schválit a zadat výrobu symbolů SONS ČR tak, aby k 1. 1. 1997 mohla celá organizace na svých materiálech a všech vhodných místech užívat tyto symboly.
21. Slučovací a ustavující shromáždění ukládá Republikové radě, aby zabezpečila vydání informační příručky, která bude obsahovat:
a. Informaci o významu a poslání organizace;
b. závěrečné usnesení Slučovacího shromáždění České unie nevidomých a slabozrakých a Společnosti nevidomých a slabozrakých v České republice a z Ustavujícího shromáždění Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých České republiky;
c. stanovy organizace;
d. organizační schéma;
e. programové prohlášení Republikové rady;
f. symboly organizace a jejich výklad;
g. organizační a metodické pokyny pro postup v regionálních útvarech zakládajících organizací při ukončování jejich činnosti a rozvíjení činnosti Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých.
Je žádoucí, aby Republiková rada jednotlivé dílčí materiály příručky rozšiřovala i odděleně dle doby jejich vzniku a schválení.
22. Slučovací a ustavující shromáždění očekává, že všichni delegáti, funkcionáři a pracovníci stávajících organizací na všech úrovních pochopí náročnost přechodného období zániku stávajících organizací a utváření SONS ČR. Vynaloží proto maximum dobré vůle překonat potíže a položit tak dobré základy nové organizace ve všech jejích strukturách a na všech jejích úrovních tak, aby se SONS ČR co nejrychleji přesunula z fáze zrodu do fáze standardního působení.

Toto usnesení bylo schváleno 129 hlasy delegátů Shromáždění.

V Hradci Králové dne 16. června 1996

Za správnost ručí svými podpisy níže podepsaní členové Návrhové komise.

Ján Jesenský
Josef Kikta
Vladimír Krajíček
Rudolf Volejník

Obsah

Hlavička časopisu

Ročník 105 číslo 12 červen 2021
OBSAH
ÚVODEM
Soustředění není žádná sranda
STALO SE
Přehledně
Herci Slováckého divadla virtuálně mezi námi
Vznik SONS v dokumentech a osobních vzpomínkách – 4. díl
NAPSALI JSTE NÁM
Jak naše odbočka k 3D tiskárně přišla
RETRO
Další nahlédnutí přes hranici století
LIDÉ KOLEM NÁS
Mým úkolem je udělat kvalitní nahrávku
ZDRAVÍ
Cítíte se po zimě unaveni a máte pokleslou náladu?
SPORT
Třetí nevidomý na Mount Everestu
TROCHA HUMORU
Anekdoty lehce nekorektní

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.