Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 240 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor-Z - Zdraví (dříve Masér), Obzor-I - Intimita (dříve Vstupte), Naše šance, Aúroro, Obzor-H - Harmonie a časopis Téčko (dříve Technická revue).


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA, časopis pro zrakově postižené číslo 6 březen 2021

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM: Pýcha je svádivá, má ráda inkognito
STALO SE: Přehledně
S vodicím psem přes La Manche
LIDÉ KOLEM NÁS: Kdo je a čím se zabývá zrakový terapeut
RETRO
ZORA RADÍ A INFORMUJE: O čem se moc nemluví – Staří nedospělci nebo mladí staří? – II.
NAPSALI JSTE NÁM: Na COVID může doplatit i ten, kdo ho nedostal…
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Náš rodný jazyk musí skousnout neuvěřitelné věci. Bojuj, češtino! – závěr
Jste hodná holka? Nebo hodný kluk? Moc se neradujte
ZDRAVÍ: Jaké jsou pokroky v léčbě chorob sítnice?
SPORT: Paralympiáda letos bude, deaflympiáda se odkládá
ANEKDOTA NA ZÁVĚR
INZERCE
Tiráž


BUDE VÁS ZAJÍMAT: Náš rodný jazyk musí skousnout neuvěřitelné věci. Bojuj, češtino! – závěr


Před více než čtyřmi lety (28. 10. 2016) napsal Jiří Sotona pro Právo text, jehož poslední část právě přinášíme. Týká se naší rodné řeči a její znalosti, ale podle zpětné vazby měl článek smysl jen pro ty, co náš časopis opravdu čtou, nikoli pro ty, co ho poslouchají ve formátu MP3. Ale snad i těm byl přínosem.
VS

Ke komu se přidáte?
Stále více se rozevírají nůžky mezi lidmi, kteří správnému vyjadřování nepřikládají důležitost, a těmi, kteří na něm lpí. V audiovizuálních médiích takové protipóly tvoří komerční rozhlasové a televizní stanice a na druhé straně ta veřejnoprávní, tedy vlastně jen Česká televize a Český rozhlas, na jejichž chod přispíváme koncesionářskými poplatky.
Zatímco z komerčního rádia jsem nedávno slyšel, že je něco debilní, jazykový korektor Jan Šetek vzpomíná, jak před časem diskutovali, zda výraz „frajeřina“ není na Českou televizi až moc expresivní. Rozdíl mezi médii vnímá také. „Veřejnoprávní se zaměřují na všechny skupiny obyvatel a tomu by měl odpovídat i jazyk. Myslím si, že máme povinnost dodržovat normy, které jsou dané, a řídit se jimi.“
Podle Markéty Pravdové jsou média výkladní skříní češtiny a je celkem pochopitelné, že zvlášť od těch veřejnoprávních očekáváme kultivovanou češtinu. Rozdíly jsou i v tištěných médiích. Někde bdí nad jazykovou správností korektoři, jinde spoléhají, že redaktoři ovládají jazyk perfektně. V horším případě to nevnímají jako zásadní předpoklad pro jejich práci.
U jednotlivce je do jisté míry na vlastním rozhodnutí, na čí stranu se přidat. Buď k těm, kteří mají češtinu „na háku“, ale jiným jsou pro smích, nebo k těm, kteří se snaží udržovat jazyk na vyšší úrovni z přesvědčení, že to přece není jedno. Tlačit na to, aby čeština neupadala, musíme „zdola“, protože žádná vyšší moc, která by v její prospěch zasáhla, není. Pokud jste článek dočetli až sem, zřejmě se řadíte k té druhé skupině.

Z dopisů čtenářů
(redakčně kráceno)
Manžel vzkazuje, že ho rozčiluje jeho známý, který neuznává 4. pád (viděl kluci, nakrmil králíci) a také to, že si má nakoupit v „šourůmu“. Mně se spíš nelíbí věty, které jako by vypadly z internetového překladače (mějte hezký den!). Používání cizích slov mi ani tak nevadí, to bylo, je a bude, jenom vnučka už nechápe, když jí řeknu, aby si sundala fusekle. S češtinářským pozdravem „sveřepí šakali zavile vyli na bílý měsíc“ Bohumila Honzíková
Sledovat televizní zpravodajství je utrpení již pro samotný obsah. Korunu mu nasadí moderátor: „Na selněce zasahuje poleceje. Ve pro nás máte nějaké tepe na víkend.“ Zprávy se snaží rychle odemlít. Neklesnou hlasem na konci věty. Dávají nesmyslně důraz na křestní jméno kolegy z terénu a spolknou jeho příjmení.
Neustále slyšíme či čteme, že si někdo něco má užít. Nikdo již nepřeje dobrou chuť k jídlu, jídlo si máme užít. Užít si máme písničku, užít bychom si měli výlet, příjemný pobyt, užít si i počasí – bezmála vše. Tito jazykoví primitivové, namísto toho aby trochu formulovali věty, neustále drmolí jednoduché věty pouze s tímto výrazem. Podobně se hloupě nadužívá slovo příběh. Se slovem klient je to obdobné. Už nejsou cestující. Jsou klienti drah a autobusů, mnohdy již nejsou ani pacienti, a když jsem toto slovo slyšel namísto slova zákazníci, bylo mi již z toho zle. Ing. Petr Čech
Předesílám, že jsem zatraceně starý, a tudíž nejsem ani in, ani cool a mám obyčejné středoškolské a univerzitní vzdělání. Pracoval jsem v anglicky mluvících zemích, a ač dávno v důchodu, překládám do angličtiny zejména technické články. Poslouchat denně v TV nebo v rozhlase nebo číst v novinách, nemluvě o reklamách nebo nápisech na obchodech, bezpočet anglických slov typu happening, performance, performer, outdoorový, outfit, outlet, decisionmaker, hitmaker, prostě maker na všechno možné i nemožné je pro mne utrpením. Jednou jsem dokonce četl nebo snad slyšel o randomizaci výsledků.
Používání anglických výrazů v technické mluvě je nezbytnost a nic proti tomu, ba naopak, ale slyšet z úst sportovního komentátora nad nějakým mimořádným výkonem několikrát „wow“ mi připadá děsivé, ba dokonce nechutné. Četností používání cizích, zejména anglických termínů se daný pán či dáma spíš ztrapňují, než se stávají „světovými“. RNDr. Jaroslav Hak, CSc.
Mne by v této oblasti zajímalo používání přechodníků. Nejde o nejživější prvek jazyka, ale přesto se, alespoň v přítomné formě, celkem často objevuje. A to prakticky vždy, bez ohledu na rod či číslo, tvar rodu ženského. Příklad: „Pracujíc na projektu, neměl jsem vůbec čas myslet na něco jiného.“ Nebo: „Jdouc po hřebeni Fagaraše, měli jsme báječný výhled.“ Lze předpokládat, že se tahle neznalost postupně stane normou a jediný tvar zvítězí?
V televizi je samé bejt, jsou šťastný místo šťastní apod. Moravákům (nejen mně) tato pražština u celebrit vadí. Mají přece alespoň maturitu. Radost je poslouchat třeba p. Ebena nebo p. Moravce. Už slyším, jak by někteří umělci řvali, kdyby rada ČT nařídila používání spisovného jazyka. Pokud tento stav bude trvat dál (a to se dá předpokládat), tak by se měla zrušit maturita z češtiny, ať každý mluví, jak mu zobák narostl.
P. S.: Od zétřka začno mlovit hanácke aj na óřadech. Pavel Richter
Největší problém současného jazyka vidím ve vyjadřování hlasatelů, konferenciérů či komentátorů. Mám pocit, že se do této skupiny pracovníků může zařadit každý, kdo nemá vadu řeči, i když mu chybí potřebná jazyková průprava. Jejich cílem je přečíst nebo přednést zprávu či informaci co nejrychleji. Zejména u denních zpráv je to nepochopitelné. Posluchač má být řádně informován o tom, co se děje doma i v zahraničí, ale mnohdy se ani nedozví, o čem je řeč. Jiří Drvot
Jiří Sotona, Právo, 2016


Obsah

ÚVODEM: Pýcha je svádivá, má ráda inkognito
STALO SE: Přehledně
S vodicím psem přes La Manche
LIDÉ KOLEM NÁS: Kdo je a čím se zabývá zrakový terapeut
RETRO
ZORA RADÍ A INFORMUJE: O čem se moc nemluví – Staří nedospělci nebo mladí staří? – II.
NAPSALI JSTE NÁM: Na COVID může doplatit i ten, kdo ho nedostal…
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Náš rodný jazyk musí skousnout neuvěřitelné věci. Bojuj, češtino! – závěr
Jste hodná holka? Nebo hodný kluk? Moc se neradujte
ZDRAVÍ: Jaké jsou pokroky v léčbě chorob sítnice?
SPORT: Paralympiáda letos bude, deaflympiáda se odkládá
ANEKDOTA NA ZÁVĚR
INZERCE
Tiráž


Hlavička časopisu

Ročník 105 číslo 6 březen 2021
OBSAH
ÚVODEM
Pýcha je svádivá, má ráda inkognito
STALO SE
Přehledně
S vodicím psem přes La Manche
LIDÉ KOLEM NÁS
Kdo je a čím se zabývá zrakový terapeut
RETRO
A jsme zase v tom dávném čase
ZORA RADÍ A INFORMUJE
O čem se moc nemluví – Staří nedospělci nebo mladí staří? – II.
NAPSALI JSTE NÁM
Na COVID může doplatit i ten, kdo ho nedostal…
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Náš rodný jazyk musí skousnout neuvěřitelné věci. Bojuj, češtino! – závěr
Jste hodná holka? Nebo hodný kluk? Moc se neradujte
ZDRAVÍ
Jaké jsou pokroky v léčbě chorob sítnice?
SPORT
Paralympiáda letos bude, deaflympiáda se odkládá
ANEKDOTA NA ZÁVĚR
INZERCE



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz, v případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR