Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis Zora Číslo 24 prosinec 2011

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


Již 20 let nezavíráme oči (12)
Petice proti zařazení uživatelů Ústavu sociální péče
Chtěl být popelářem
Koho potkáváme (12): Zdeněk Eberle
Proč se přestěhoval
Čeští abilympionici v korejském Soulu
V úloze krotitelky
Dokázali řídit auto
Nevidomí, učte se řídit!
Klobouk dolů
Pozvání na Dědinu
Dárek z redakce


Chtěl být popelářem


Rozhovor s očním chirurgem Pavlem Stodůlkou

Oční chirurg Pavel Stodůlka se v devadesátých letech minulého
století jezdil učit do zámoří. Dnes patří ve svém oboru
k nejlepším na světě.
Jako první na světě provedl několik nových očních operací. Před
třemi lety vrátil umělou rohovkou zrak ženě po šestnácti letech
slepoty. Před dvěma lety operoval muže z Teplic nad Bečvou, který
neviděl po úrazu třiapadesát let. Operoval také nejstarší ženu
Zlínského kraje a nejtěžšího muže Česka.

Jaká máte další světová prvenství a kterého z nich si ceníte
nejvíce?
"Cením si dobrého výsledku každé operace, protože je to v tu
chvíli pro daného pacienta to nejdůležitější. Nicméně vrátit zrak
někomu, kdo byl slepý třeba i pár desítek let a už ani moc
nedoufal, že někdy uvidí, je ten nejkrásnější pocit. Nám se letos
třeba podařilo vrátit zrak člověku, který byl slepý sedmačtyřicet
let. Oslepl ve dvanácti letech úrazem a nyní v devětapadesáti
opět vidí."

Jaké pokroky v oční chirurgii jste učinili letos? Plánujete
rekord?
"Letos jsme zavedli na klinikách Gemini ve Zlíně, Praze i Brně
operace očních vad takzvaným 6D laserem. Je to nejpřesnější
a nejrychlejší laser na operace očních vad na světě. Jednu
dioptrii odstraní za 1,5 sekundy. V lednu 2012 zprovozníme další
laser, který bude takovou revolucí v oční chirurgii. Můžeme
odstranit všechny běžné oční vady - krátkozrakost, dalekozrakost
i astigmatismus."

Kolik provádíte ročně operací a kolika lidem jste vrátil zrak?
"Klinika Gemini provádí ročně přes patnáct tisíc operací. Co se
týče laserových operací očních vad, tak těch děláme nejvíce
v republice. Já osobně provedu asi tři tisíce očních operací.
Kromě superrychlých laserových operací jsou to například operace
sítnice nebo transplantace rohovky."

Operoval jste ženu, která měla 106 let. Přišla se čtrnácti
dioptriemi a odcházela bez nich. Jsou běžné zákroky u lidí kolem
stovky?
"Toto není vůbec běžné. Hejtman Zlínského kraje, který byl ženě
gratulovat ke 106. narozeninám, se od ní dozvěděl, že má problémy
s očima, a požádal mě, zda bychom jí mohli pomoci. Operace u lidí
starších sto let jsou velmi rizikové a chirurg musí postupovat
velmi rychle a přitom šetrně. No a nám se podařilo, že paní si
teď užívá života bez brýlí a nepotřebuje je dokonce ani na čtení.
Obdivuji ji, ve svém věku je to velmi vitální žena a má pořád
dobrou náladu."

A naopak, jakého nejmladšího pacienta jste operoval? Je při
operaci dětí větší riziko?
"Nejmladší pacient měl jen pár týdnů. U maličkých dětí se operuje
buď vrozený šedý zákal, nebo se laserem ošetřuje sítnice
u nedonošených dětí. Dětské oko je menší a ve vývinu, takže
musíme myslet na perspektivu."

Vaším pacientem je Václav Klaus, operoval jste Tomáše Baťu
i další členy Baťovy rodiny. Jaké to je, starat se o tyto lidi?
"Je to v prvé řadě velmi zodpovědné. Pan prezident Klaus přijel
na kliniku Gemini ve Zlíně poprvé na oficiální návštěvu
v doprovodu své paní i celého týmu, což byla velká pocta. Ještě
více jsme si vážili, že se k nám vrátil jako pacient a zůstal
v naší péči. Pan Baťa přiletěl na oční operaci do Zlína až
z Kanady, i když si mohl vybrat péči v kterékoliv prestižní
kanadské nebo americké nemocnici. To vnímám jako obrovskou poctu
zlínskému zdravotnictví. Velmi mě potěšilo, když se do naší péče
potom svěřili i ostatní členové rodiny Baťů. Operoval jsem
laserem dceru pana Bati, vnuka a v letošním roce manžela další
dcery. Já se však snažím dělat každou operaci, jako by to byla ta
nejdůležitější. Pak je můj úkol, když operuji někoho VIP, docela
jednoduchý. Udělat to stejně dobře, jako to dělám každý den."

Jaké jsou první reakce lidí, když po operaci začnou vidět?
"Mají radost a jsou nadšení. Když se třeba člověk, který měl
deset dioptrií, posadí po laserové operaci a hned bez brýlí
přečte na nástěnných hodinách, kolik je hodin, tak má radost jako
malé dítě."
Zažijete při práci také veselé okamžiky, na které rád vzpomínáte?
"Pro celý tým je určitě nezapomenutelným zážitkem, když nám první
pacientka po implantaci umělé rohovky po šestnácti letech slepoty
začala vidět hned na operačním sále. Přečetla název dezinfekčního
roztoku a všichni jsme z toho měli obrovskou radost. Manželovi,
který má málo vlasů a kterého těch šestnáct let neviděla, pak
v čekárně řekla, že vypadá jako Fantomas. Oni se mají moc rádi,
on se o ni celé ty dlouhé roky slepoty skvěle staral. Všichni se
smáli a dodnes na to nezapomenu."

Co byste lidem doporučil, aby se jim nezhoršoval zrak? Může
pomoci strava, co by měli jíst?
"Oko je součástí celého těla. Pro dobré vidění je potřeba zdravě
jíst, dostatečně spát a oči nepřetěžovat. Z jídla je pro oči
výborná středomořská strava - olivový olej a ryby. Tučné vepřové
není dobré pro sítnici a zhoršuje riziko věkem podmíněné její
degenerace. Čerstvé borůvky a mrkev, nejlépe smažená na olivovém
oleji, jsou pro oči také dobré. Pro lidi, kteří denně dlouhé
hodiny hledí na monitor počítače, doporučujeme oční gymnastiku.
Jedná se o střídavé pohyby očima nahoru, dolů a do stran, které
se provádí dvakrát denně. Cvičení oči prokrví a pomáhá
odstraňovat oční únavu."

Za svou činnost jste získal několik cen. V roce 2005 cenu
Osobnost Zlínského kraje, v roce 2007 Cenu města Zlína a od Unie
pacientů jste dostal cenu Lékař roku 2010. Která z nich vás
nejvíce potěšila?
"Mě nejvíc potěší, když se nám podaří vrátit zrak někomu, u něhož
to bylo obzvlášť obtížné. A pak mně taky udělá velkou radost,
když se nám podaří zdokonalit nějakou oční operaci nebo vymyslet
zcela nový postup. Letos jsme třeba dokončili do klinické fáze
vývoj supertenké injekční jehly na aplikaci očních léků. Jehla má
čtyřikrát menší plochu řezu než nejtenčí dosud používané jehly."

Vaše společnost Gemini má pobočky v několika městech v Česku, ale
také ve Vídni. Plánujete je rozšířit do dalších měst?
"Další rozšiřování nyní neplánujeme. Pokrýváme docela rovnoměrně
většinu území republiky. Klinika ve Vídni nám také dělá radost,
protože operací tam přibývá. Nyní se zaměřujeme na zvyšování
kvality operací a zdravotních služeb. V přístrojovém vybavení pro
oční operace máme vlastně všechny nejmodernější lasery
a přístroje, které si můžeme přát."

Jaký je váš profesní sen?
"Abychom uměli vyléčit všechny závažné oční nemoci a aby na světě
včetně toho rozvojového nebyli slepí lidé. Ale toho se, bohužel,
asi nedočkám. Přesto v posledních desetiletích udělala oční
chirurgie obrovský krok vpřed a i v těch chudších zemích jsou na
tom lidé líp."

Máte vůbec čas při tak náročné práci na rodinu a děti? V jednom
rozhovoru jste se zmiňoval o plavání, lyžování, cyklistice a také
o tom, že jste chodívali s manželkou do tanečních kurzů. Zbývá
vám na tyto záliby čas?
"Času na rodinu je bohužel velmi málo a chtěl bych poděkovat své
ženě i dětem za trpělivost. Pořád sportujeme. Dokonce jsme se
s dětmi nedávno učili i surfovat ve vlnách Atlantiku. Myslím tím
surfování bez plachty, jen na mořských vlnách. S tím tancem je
to, bohužel, poslední roky nějak horší. Neláká nás se ženou moc
to ponocování, které bývá s tanečními zábavami spojené."

Máte prý dva psy. Jaké rasy?
"Psy máme opravdu dva, jeden je ze zlínského útulku. To je
míšenec vlčáka a huskyho. A druhý je španělská galga, což je druh
chrta. Ten je pro změnu ze španělského likvidačního útulku pro
psy. Oba jsou velcí kamarádi a jsou to vlastně další členové
domácnosti. Je s nimi opravdu veselo. U nás doma byste našla
ještě kocoura, leguána a želvu a ve stáji máme koníka. Tak si teď
říkám, jestli nejsem spíše chovatel než oční chirurg."

Kam jezdíte na dovolenou? Které země máte rád a jak si
představujete ideální dovolenou?
"Letos jsme byli v červenci týden na Sardinii, kam jsme se
vrátili, protože jsme tam byli vloni okouzlení. Nádherné pláže,
kde je málo lidí, ideální možnosti pro vodní sporty. V srpnu jsme
pak byli týden v Řecku, kam nás pozval kamarád na jachtu. Mezitím
jsme měli pár dnů volna doma, což si také docela užíváme, protože
přes rok je času opravdu málo. No a v zimě plánujeme lyžování
v Alpách, nejraději ve slunných Dolomitech. Ideální dovolená je
sportovní s rodinou a bez časového posunu, aby se po návratu
cítil člověk regenerovaný a mohl se pustit s plnou vervou do
práce."

Po studiu jste sbíral profesní vědomosti v Kanadě a Spojených
státech. Co tam pro vás bylo největším přínosem?
"V polovině devadesátých let jsem jezdil hlavně do Kanady za
profesorem Gimbelem, který je jedním z nejlepších očních chirurgů
minulého století a který mě moc ovlivnil. On nejen skvěle
operoval, ale dokázal zavedenou operaci i zdokonalovat. Tehdy
jsme se jezdili dívat nejen na operace, ale také na vybavení,
které bylo proti českému z říše snů. Dnes máme k dispozici ty
nejlepší lasery, podílíme se na jejich zdokonalování a chirurgové
ze světa i z USA se jezdí dívat na operace a lasery k nám do
Zlína. To mě moc těší. Jen letos jsme tady měli dva věhlasné
americké chirurgy a celou řadu kolegů z ostatních vyspělých
zemí."

Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo?
"Mám nejraději středomořskou kuchyni, kterou mi připraví má žena.
A také mnohá vegetariánská indická jídla. Skvělou pochoutku jsme
objevili před pár lety v Mexiku -mango s chilli a limetkou. Když
jsme se na to dívali, tak nás to až tak nelákalo. Ale když jsme
to přesladké mexické mango ochucené limetkou a chilli ochutnali,
tak nás to uchvátilo."

Jaký byl váš dětský sen? Proč jste se rozhodl pro studium
medicíny, vedli vás k tomu rodiče?
"Nejprve jsem chtěl být popelářem. Lákala mě ta svoboda vozit se
vzadu na stupačce a kdykoliv si seskočit dolů. Pak jsem chtěl být
lesníkem a starat se o zvířata. Přesto jsem vždy měl sklony
k technice. Medicína mně však přišla jako smysluplné povolání
a oční chirurgie perfektně propojila medicínu s technikou. Vždyť
náš obor je plný optiky, laserů a přístrojů. Oba moji rodiče
žijí, ale s medicínou nemají nic společného. Maminka učí
angličtinu a tatínek pracoval v dole. Oběma jsem mimochodem
operoval oči a žijí téměř bez brýlí."

Máte dvě děti. Budou také očními chirurgy?
"Necháváme dětem svobodu v rozhodnutí, co by je v životě bavilo
a naplňovalo. Syn Jiří bude v příštím roce maturovat. Rozhodnutí,
kterou vysokou školu si vybere, necháváme na něm. Dcera Dorotka
je také na gymnáziu a tu nejvíce ze všeho baví basketbal. Běda,
kdybych řekl, že košíková. To nesmím, to se mezi mladými nenosí."

Narodil jste se v Ostravě. Jak se stalo, že jste se ocitl ve
Zlíně? A jaký máte vztah k oběma městům?
"Narodil jsem se v Ostravě, ale vyrůstal v Havířově. Mám to tam
moc rád a vzpomínám rád. Vedle Havířova jsou dvě krásné přehrady,
Těrlicko a Žermanice, které jsou vhodné pro vodní sporty,
a kousek to bylo na Lysou horu. Žiji už ale přes dvacet let ve
Zlíně a cítím se být zcela Zlíňákem. Koneckonců tatínek pochází
z Boršic u Buchlovic a maminka z Holešova. Do Zlína mě přitáhla
především vynikající tradice oční chirurgie, kterou tady založil
docent Kuběna a po něm rozvíjel docent Smečka. Snažím se tuto
tradici ještě dále kultivovat a rozšiřovat."

7. 11. 2011 sedmicka.cz
Vosátková


Obsah

Již 20 let nezavíráme oči (12)
Petice proti zařazení uživatelů Ústavu sociální péče
Chtěl být popelářem
Koho potkáváme (12): Zdeněk Eberle
Proč se přestěhoval
Čeští abilympionici v korejském Soulu
V úloze krotitelky
Dokázali řídit auto
Nevidomí, učte se řídit!
Klobouk dolů
Pozvání na Dědinu
Dárek z redakce


Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 95. Číslo 24 prosinec 2011
Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel
Redaktorka: Dana Kudlová
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
Fax: 221 462 471
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR
Tiskne: KTN v Praze
Vychází dvakrát měsíčně
Roční předplatné činí 72,- Kč



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR