Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 6 Březen 2017

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM
STALO SE: Zemřela Eva Reinwaldová
Ruce nevidomých se v libereckém muzeu pomazlily s auty i tramvají
Setkání odborníků v GHMP
LITERÁRNÍ SOUTĚŽ - VÍTĚZNÁ DÍLA – 1. místo v kategorii Humor: Mária Šmejkalová, Psí paměti
Vzpomínka na Evu Reinwaldovou: Babičko, proč čteš prstem?
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ: Šumperk – první trénování paměti
Zlín – výlet do Prahy za kulturou
LIDÉ KOLEM NÁS - Bývali telefonisté: Eva Budzáková, Městský úřad Prachatice, dobrý den!
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Děti čtou nevidomým dětem – již patnáct let
AVE srdečně zve
KULTURA: Děčínský zámek – dotýkati se povoleno
SPORT: Přijde QARDO, přijde…
INZERCE
Toulky Prahou pro nevidomé


LIDÉ KOLEM NÁS - Bývali telefonisté: Eva Budzáková, Městský úřad Prachatice, dobrý den!


Neříkej, milý čtenáři, že by tě po všech těch automatech, které suše sdělují jaké číslo stisknout, aby ses dostal na pracoviště to a to, něco takového nepotěšilo. Mně tedy, ač už jsem byla informována, tohle přátelské oslovení opravdu zahřálo u staromilského srdce!
A vzala to Marie Šímová. S dvojčetem Jarmilou mají dost podobný hlas, ale při troše pozornosti jsou přece jen rozeznatelné.
Ústředna na zmíněném Městském úřadě, to je jedna půlka světa sester Šímových. Ta druhá patří zpěvu. Čistě a dvojhlasně a téměř zásadně zpívají jen spolu a bez doprovodu.
Potkali jsme je na letním setkání Sdružení zrakově postižených křesťanů a jejich příznivců AVE, které se už po čtrnácté uskutečnilo v Hejnicích v Evropském duchovním centru loni v srpnu. Chrám navštívení Panny Marie, součást onoho komplexu, vyznačující se skvělou akustikou, nejednou rozezněly jejich zvonivé hlasy, upřímně obdivované nejen spoluúčastníky setkání a dalšími věřícími, ale také zcela náhodnými turisty. Jedna velice nadšená informace se ke mně dost brzy donesla, plná upřímného obdivu. Potěšilo mne, že ty milé hlasy také znám.
Ovšem zde má být řeč o práci u telefonu, však na ni v rozhovoru, který jsme jednou večer v pokoji sester Šímových vedli, právě teď dojde:
Rychle přeběhneme první etapu jejich života: Deset let v Základní škole pro žáky s vadami zraku na Hradčanech, starodávném to ústavu. U rozmisťovací komise (milí mladší čtenáři, to byli takoví chytří lidé, kteří přišli do školy a vedli s námi i rodiči pohovory o tom, čím budeme) jim navrhli obor kartáčník. Tatínek ale rozhodl za děvčata, mající příliš jemné prsty, za to však dobrou paměť. Tedy telefonistky?

Kdy jste, Jaruško a Maruško, v tomhle zaměstnání začaly?

„V září hned po škole nás čekal telefonní kurz v Praze-Krči, tedy na Kláráku. Přesně 27 ledna 1976 proběhly závěrečné zkoušky a hned druhého února jsme nastoupily na Okresní národní výbor v Prachaticích.
Nikoho nevidomého tam tehdy neznali, tak byly obavy typu: „Lidi na ně budou křičet a ony se rozpláčou“. První den nás paní z kádrového zavedla rovnou do ústředny a my jsme myslely, že žena, která tam pracovala před námi, vše vysvětlí. Ona sdělila pár základních informací a odešla. Ústředna byla terčíková a seznam jsme už měly opsaný v Braillu.
Nejhorší byly první dvě hodiny, kdy si paní Šimková šla „jen odskočit“ a nechala nás rovnou spojovat. Ti, kdož volali, čekali tenkrát hodně dlouho, než jsme našly žádané linky. Ovšem dost brzy jsme se naučily čísla zpaměti, zvládly ústřednu. Protože jsme rády v kontaktu s lidmi, začala nás ta práce brzy hodně bavit. Přes 41 let nic neměníme, cítíme se stejně dobře jako v prvních dnech. Vedoucí se měnili, ale vždycky jsme s jednáním spoluzaměstnanců i nadřízených byly velice spokojené, jsou na nás moc hodní.“

A jak se projevily změny v roce 1989 i později? Tak důležitý úřad je uprostřed města, jistě máte svoje zkušenosti z oněch vlastně už historických dob?

„Všechny manifestace se daly sledovat z okna, vedoucího rovnou na náměstí. Velkou slávu tehdy získala nějaká paní Maruška Turková, tu z pódia nesli ve vlajce a mohutně jí tleskali. A pokud jde o zaměstnance, tak někteří se změnili a mnozí zůstali, ale pro nás to moc neznamenalo, neměly jsme žádné potíže ani dřív.“

A co ústředny, kolik se jich vystřídalo?

„Ta první byla Tesla, osazená terčíky. Další pocházela ze Švédska, poslední je digitální. Práce je daleko rychlejší. Ovšem už má hodně lidí mobily, hovorů je méně. Kdysi jsme objednávaly mnoho meziměst. Občas bylo nutné poslat telegram. Jsme vděčné, že máme stále zaměstnání. Ovšem jako telefonistky zde nejspíš budeme poslední. Bylo zcela vážně vysloveno, že na ty naše židle už si po nás nikdo nesedne. Zatím nás těší, že zde smíme zůstat.“
Jarmila i Marie jsou opravdu vděčné, že mají práci, která se jim stala koníčkem, ač se k ní nedostávají tak hladce jako většina z nás. Prostorová orientace není to, v čem by vynikaly a různá cestovatelská dobrodružství, v nichž si i my mnozí nevidomí libujeme, nevyhledávají. Ve vsi, kde mají domek, a pak zas v Prachaticích je doprovázejí pečovatelky.
Vrátíme-li se k jejich telefonování, pak jsou zaměstnány každá na půl úvazku. U ústředny se střídají po dvou hodinách. Ve volných chvílích dámy rády čtou, obě získaly digitální čtečky. Počítače nemají ani nechtějí.
A mnoho radosti na různých místech udělaly svým zpěvem, ať to bylo v kostelích či na různých přehlídkách. Zkrátka, jak se říkávalo, rády zpívají „světské i pobožné“.
Povídalo se tehdy mnoho a ze všeho, co řekly, vyplývala vděčnost Pánu Bohu i lidem za to, že mohou žít, pracovat a zpívat.
A ještě dodám pár poznámek na konec: Každý – více nebo méně – užíváme často i několik sociálních služeb. Ovšem u sester Šímových je zřejmé, že jim pečovatelky opravdu hodně pomáhají. Lze tak překonat i různá omezení, spojená třeba s horší orientací. Rodiče se starali, pokud byli živi, teď je tedy možnost zcela nesamozřejmě pokračovat v práci, která naplňuje jejich život.
A ještě maličko o výhodách rané péče: Za nás nebyla, do školy jsme přišly nepřipravené, kde měli rodiče sehnat informace? Leckdo, stejně jako Maruška s Jarmilou, si musel zopakovat první třídu, aby si osvojil nové návyky, s nimiž se běžně do školy už přichází.
Tak tedy co přát děvčatům z dnešního Městského úřadu v Prachaticích? Ať mají kolem sebe příznivou atmosféru, ať, když se k nim dovoláme, zní ještě nějaký rok jejich přátelské Dobrý den.
Eva Budzáková


Obsah

ÚVODEM
STALO SE: Zemřela Eva Reinwaldová
Ruce nevidomých se v libereckém muzeu pomazlily s auty i tramvají
Setkání odborníků v GHMP
LITERÁRNÍ SOUTĚŽ - VÍTĚZNÁ DÍLA – 1. místo v kategorii Humor: Mária Šmejkalová, Psí paměti
Vzpomínka na Evu Reinwaldovou: Babičko, proč čteš prstem?
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ: Šumperk – první trénování paměti
Zlín – výlet do Prahy za kulturou
LIDÉ KOLEM NÁS - Bývali telefonisté: Eva Budzáková, Městský úřad Prachatice, dobrý den!
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Děti čtou nevidomým dětem – již patnáct let
AVE srdečně zve
KULTURA: Děčínský zámek – dotýkati se povoleno
SPORT: Přijde QARDO, přijde…
INZERCE
Toulky Prahou pro nevidomé


Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 101 Číslo 6 Březen 2017
Zastupující šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Bc. Jiří Hubáček, Mgr. Jarmila Hanková, Petr Mašek, Ilona Ozimková, Mgr. Marie Zemanová
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR
Tiskne: KTN v Praze
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR. Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost.
Vychází dvakrát měsíčně.
Roční předplatné činí 72 Kč.
OBSAH
ÚVODEM
STALO SE
Zemřela Eva Reinwaldová
Ruce nevidomých v libereckém muzeu
Setkání odborníků
LITERÁRNÍ SOUTĚŽ – VÍTĚZNÁ DÍLA
kategorie Humor, první místo: Mária Šmejkalová, Psí paměti
Vzpomínka na Evu Reinwaldovou
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ
Šumperk
Zlín
LIDÉ KOLEM NÁS
Bývali telefonisté – Eva Budzáková, Městský úřad Prachatice, dobrý den!
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Děti čtou nevidomým dětem
AVE srdečně zve
KULTURA
Děčínský zámek
SPORT
Přijde QARDO, přijde…
INZERCE



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR