Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis Zora Číslo 14 červenec 2001

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

Život a dílo Pavla Aloyse Klara
Braillovo písmo a matematika
POSEL - informační systém pro zdravotně postižené
Právní poradna
Nebezpečí na pískovišti
Příliš zaměstnaná - nezaměstnaná
Necháte se porazit autem než se poprvé vydáte s bílou s holí?
S novým elánem
"Zas to bylo lepší!"
Sedmnácté setkání
Pro zdravotně postižené
Nevidí, malování se však nevzdá
Koutky úlevy

Koutky úlevy

Nejhezčí je ten doma. Najdeme jej i ve tmě, je v něm vždy
čisto a role toaletního papíru, a občas i neobsazeno. Muži tam
mohou jít bez obav "po holčičím způsobu". Jenže tuto přednost
si člověk uvědomí až na cestách. Tam se mi chce nejčastěji.
Tak třeba:
Na vesnické zastávce čekám na autobus. Co kdybych si
zaběhl tady za čekárnu? Jsem tu sám, mladistvé hlasy v
povzdálí, snad to ještě stihnu. Blížící se mládež tam o mně
nebude ani vědět. Jen se začnu připravovat, už jsou v čekárně
a jedna z dívek rovnou za čekárnu. Rudnu, ale dívka se bez
rozpaků zeptá, jestli se může připojit. Tak se zase zapnu,
počkám, abych nerušil. Dívka odejde, tak teď! Ale to už tam
přibíhá druhá. Hned to má vyřízené, konečně je na mně řada.
Ale autobus už vjíždí do zastávky. Snad to vydržím.
Přede mnou je daleká cesta na Moravu. Tentokrát mám čas
zajít si v Praze na Hlavním nádraží na WC. Voní to tady
čistotou. Ochotná paní mne zavede "až tam". Rychle zdůrazňuji,
že dál jsem už samostatný. Pak mne zavede k umyvadlu, teče
teplá i studená voda, ba i mýdlo a ručník je k mání. Platit?
Ne, ne! Holt jsem někdo výjimečný. Spokojený, že nebudu muset
ve vlaku, usedám v koutku kupé.
Vlak je už dlouho na cestě, bohužel musím znovu. Hůl z
koutku beru do jedné ruky pro případné překážky v chodbičce.
Druhá ruka počítá okna. Tak se na zpáteční cestě stefím na své
místo. A jejda - obsazeno! Mám přejít do druhého vozu? To je
riziko. Raději čekám. Už je volno, vstupuji. Nos hned ve
dveřích upozorní, že zase byly připomínky instruktorů marné.
Nemám ani toaletní papír ani igelitový sáček. Nezbývá, než
koleny najít směr a nehtem prstu ověřit, zda je sedátko
zvednuté. Vlak skáče po výhybkách, podlaha mi tancuje pod
nohama. Jak tohle dopadne? Kamarád zná jiný způsob, ale ten
neschvaluji. Jednak jsem menší postavy a pro ženy je zcela
nepoužitelný. Nad umyvadélkem je mýdélko, ale voda neteče. Teď
závidím těm, kteří si vozí s sebou vlhký hadřík, igelit a
ručníček. Na tato místa chodím jen v kritické nutnosti.
Vlak už dlouho jede ku Praze. Pak mne čeká ještě dvojí
metro a půlhodinová cesta autobusem. Co kdybych ještě
raději... Zase hůl, jenže ulička už je plná lidí připravených
k výstupu. No tak až v metru. Tlačím se ven, dokud odchází
více spolucestujících k východu. Tak mám naději, že bude
některý ochotný loket k mání. A je! "Jdete do metra?" - "Smím
prosit za loket? Zrovna dost spěchám." Než jsem se vyjádřil
kam a proč, jsme v metru. Budu raději stát, abych mohl mít
nohy křížem. Těch pár stanic na konečnou to vydržím a tam už
to znám.
Ochotní lidé vstávají, postrkují vpravo, vlevo, dopředu,
dozadu. Poslední šťouch do břicha a už sedím. Vrtím se, jako
by mne obtěžovaly blechy. "Konečná, vystupte, prosím!" S
radostí. "Potřebujete někam dovést?" - "Ano." - "Ale já to tu
neznám." - "Já vám povím." Jdeme rychle. Dívka už vidí
vytoužené dveře. Sahám na kliku. "Ne, je tu cedulka: Z
technických důvodů..." I přes černé brýle asi vidí moje
vykulené oči a bledou tvář. "Tady nahoře je park." Schody,
které jindy rozvážně vyťukávám, jsme tentokrát vyběhli bez
jediného doteku hole. "Někam do křoví, prosím! A kdyby někdo
šel, upozorněte!" Ohebné proutky mne objímají. "Hlídáte?" Ano,
je diskrétně otočená zády ke mně. "Jó, klídek." Konečně! "Jak
to, že tu zrovna nikdo nešel?" - "Ale jó, davy. Někteří se
taktně dívali jinam." - "Tak vám pěkně děkuji!" Rudý ve tváři,
ale spokojený opakuji již jiným tónem: "Moc vám děkuji. Ještě
že jste mne zavedla do křoví." - "Pane, je listopad, keře jsou
bez jediného lístečku."
Zájezdový autobus hučí spokojeně, jen já už zase
poposedávám. Paní s děckem prosí řidiče o zastavení. To se mi
hodí. Autobus roluje ke krajnici. Nejen my dva, půl autobusu
se hrne ke dveřím. Namířím tam, kde šumí les. "Tam ne, tam
jdou ženy!" Tak z druhé strany za autobus. Ale co řekne řidič?
Čelem vzad a krok k příkopu. Hůl ani teď neměla být v podpaží.
Sklouznu do bahnité strouhy. Škrábu se zpět k autobusu. Je nás
tu víc. Sahám, jak vysoko je okno. Jiní, ti bez holí, pomohou
do autobusu a jsme všichni spokojeni.
Jeden z mých dobrých známých není takový stydlivka.
"Pojď, tamhle je takové zákoutí." Je všeho schopen. Raději
osahávám okolí, aby tam nebyly něčí boty. Hůl zaťuká do
plechu. Sklopná vrata garáže. "Mlč a moč! A nebouchej jim do
těch vrat!" Prostě pohoda. Náhle se vrata sklopí ke stropu a
ozve se ženský hlas: "No né!!!" A je po pohodě.
Jeden z autorů článků v ZOŘE doporučuje - nestyďte se. I
já si to vezmu k srdci. Jen co si zvyknu nosit s sebou na
cesty potřebné věcičky k hygieně. Ale ten "koutek úlevy" doma
zůstane nejvítanější.

SEVI

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 85. Číslo 14 červenec 2001
Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel
Redaktoři: Dana Kudlová, Jiří Mayer
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: (02) 21 46 21 76
Fax: (02) 21 46 21 75
e-mail:zora@braillnet.cz
Vydává: SONS ČR
Tiskne: KTN v Praze
Vychází dvakrát měsíčně
Roční předplatné činí 72,- korun českých
Obsah:
Život a dílo Pavla Aloyse Klara
Braillovo písmo a matematika
POSEL - informační systém pro zdravotně postižené
Právní poradna
Nebezpečí na pískovišti
Pro zdravotně postižené
Příliš zaměstnaná - nezaměstnaná
Necháte se porazit autem než se poprvé vydáte s bílou holí ?
Nevidí, malování se však nevzdá
Koutky úlevy
S novým elánem
"Zas to bylo lepší !"
Sedmnácté setkání

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.