Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 22 Listopad 2018

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM: Vášně, touhy, akreditace
POZORNOST PRO VÁS
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ - Přehledně
Výstavu v muzeu vytvořily fotografie s příběhy nevidomých
POZVÁNKA: Máte chuť na Francii?
LIDÉ KOLEM NÁS: Ronald Szarvas: Má práce mi přijde více jako výtvarnictví než zdravotnictví
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Je možné zastavit vymírání hmyzu?
Odkaz antických slepců
Česká aplikace pro nevidomé umí rozeznat bankovky. U vzniku stály deskové hry, říká vývojář Jelínek
ZDRAVÍ: Nemocí králů dnes trpí desetina české populace
Očaři mají plné ordinace. Seniorů, ale také školáků
Kronika medicíny, středověká medicína a ošetřovatelství
KULTURA: Vokál klub na jihu Čech

Kronika medicíny, středověká medicína a ošetřovatelství

Jak již bylo řečeno, římské lékaře na dlouhých 1500 let nikdo nepřekonal. Po rozpadu říše nastupuje do Evropy feudalismus a křesťanství. To se stává zdrojem moci, společenského života i zdraví. Nemoc byla chápána nejprve jako dar od Boha. Člověk má možnost uvědomit si své hříchy a odpykat si je. Tento názor se změnil až ve 14. století v době morových epidemií, kdy se nemoc stala božím trestem. Ale ať trest či dar, role lékaře byla v tu chvíli druhořadá.

Léčením a péčí o nemocné, postižené a chudé se v raném středověku zabývala hlavně církev. Rozhodnutím papeže Řehoře Velikého z roku 817 připadla tato povinnost klášterům. Byly tak vytvořeny podmínky pro vznik řádů a kongregací s charitativním ošetřovatelským účelem. Zde se shromažďovali nemocní bez rozdílu nemocí mimo malomocných, pro které byla stavěna zvláštní zařízení, leprosária.

Zakladatelkou a ošetřovatelkou takového klášterního řádu u nás se stala svatá Zdislava z Lemberka. Ve 13. století dala postavit v Jablonném v Podještědí špitál, kde se osobně věnovala nemocným a potřebným. V kronice Dalimilově se píše: „Pět mrtvých boží mocí vzkřísila, mnoha slepým zrak navrátila, chromých a malomocných mnoho uzdravila a nad jinými ubohými veliké divy činila“. Také Svatá Anežka Česká, pocházející z královské rodiny Přemyslovců, založila na Starém Městě pražském v roce 1233 špitál sv. Františka z Assisi. Nemocniční správu svěřila mužskému řádu křížovníků s červenou hvězdou.

Představitelkou lidového léčitelství ve 12. století se stala Hildegarda z Bingenu. Její pojetí medicíny je celostní, cílem léčby je tedy tělesné, duševní i duchovní uzdravení. Důležitý je nejen zdravý organismus, ale také jeho psychický stav, sociální prostředí i způsob života. Své přírodní recepty shrnula do několika knih, které ovšem zůstaly dlouhou dobu nepovšimnuty. Objeveny byly až na počátku 20. století. Světu tak byla nabídnuta alternativní medicína v podobě dietní terapie, očistné léčby, balneoterapie nebo fytoterapie.

Ne vše se ovšem odehrávalo v dobách míru. Na rozvoj ošetřovatelství měly velký vliv války. Při nedodržování hygienických pravidel propukaly ve vojenských táborech infekční epidemie, příčina porážky mnoha armád. Často bylo více vojáků zabito nemocí než nepřítelem. K vytvoření dobře organizovaných vojenských ošetřovatelských řádů vedly až křižácké výpravy proti muslimům v letech 1095-1121. K těm nejznámějším patřili maltézští rytíři a rytíři sv. Lazara. Řády zavedly přísnou morálku, lékařské vizity a uspořádání lazaretů. Velké pokoje byly určeny pro lehce raněné, postranní pro vážnější případy a boxy pro pacienty v kritickém stavu.

Poněkud odlišněji se vyvíjela medicína v arabské říši. Tady se inspirovali poznatky antických učenců a převzali systém byzantských nemocnic. Na rozdíl od těch evropských v nich ordinovali lékaři. Doprovázeni svými žáky prohlíželi pacienty, předepisovali jim léky a doporučovali dietu a správnou životosprávu. Podobně jako v dnešních zařízeních zde byla oddělení, nechybělo oční ani pro duševně nemocné. Pracovali tu lékárníci, kuchaři i řídící personál. První takovou nemocnici založil v roce 805 Hárún ar-Rašíd v Bagdádu. Do 13. století vznikaly podobné po celé říši, od Španělska po Indii. Otevřeny byly bohatým i chudým všech náboženství.

Za největšího lékaře islámu je považován ar-Rází. Žil v 9. století v blízkosti dnešního Teheránu. Tady řídil nemocnici a díky léčení duševně nemocných je známý také jako otec psychologie a psychoterapie. Jeho „Všeobecná kniha“ položila základy dnešního porodnictví, gynekologie a oční chirurgie. Obsahuje nejstarší věrohodný popis neštovic a spalniček. Horečku popsal jako jeden ze způsobů, jak se tělo brání proti infekci. K užitku svých následovníků zaznamenal, jaké metody při svých pokusech používal, s jakými nástroji pracoval a k jakým závěrům došel.

Chirurgií se zabýval i Albucasis, který žil v 10. století v Andalusii v dnešním Španělsku. Popisuje metody šití ran chirurgickými nitěmi, odstranění šedého očního zákalu nebo močových kamenů. Významným lékařem 11. století byl Avicenna. Pocházel z města Buchara v dnešním Uzbekistánu. Ve své encyklopedii „Kánon medicíny“ se věnoval účinkům známých léčiv a formuloval zásady pro testování nových. Věděl už, že nemoci se mohou šířit vzduchem, vodou i půdou nebo že emoce ovlivňují naše zdraví.

Vraťme se ale zpět do Evropy. Tady církevní koncil roku 1130 zakázal řeholníkům provádět lékařskou činnost, čímž prakticky ukončil epochu klášterní medicíny. Začaly se zakládat nemocnice zvané hospitia, později hospitaly. Lékařská péče v nich ovšem ještě zajištěna nebyla. Roku 1163 byl pak vydán dekret s názvem „Ecclesia abhorret a sanguine“, v překladu církev se hrozí styku s krví. To znamenalo zákaz anatomických pitev i chirurgické praxe. Tu prováděli jen lazebníci a kati.

Ještě před vydáním dekretu, roku 1113, byla v italské Bologni založena první univerzita. A po ní řada dalších. Základem pro vzdělávání lékařů se staly právě poznatky antické a arabské medicíny. Univerzity je získávaly především díky slavným překladatelským školám v Salernu a v Toledu. Latinský překlad Avicennovy encyklopedie se používal na evropských lékařských školách stovky let. Blízkovýchodní lékařské poznatky tak pronikly do Evropy víc než jakýkoli jiný islámský vědní obor. Společně s objevy a vynálezy antických lékařů mohou být právem považovány za základ moderní medicíny.

Antonín Vraný
Zdroj: jw.org, cs.wikipedia.org, wikiskripta.eu, med.muni.cz

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 102 Číslo 22 Listopad 2018
Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Mgr. Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček, Petr Mašek, Ilona Ozimková,
Mgr. Ing. Antonín Vraný
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR.
Tiskne: KTN v Praze.
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Vychází dvakrát měsíčně.
Roční předplatné činí 72 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
OBSAH
ÚVODEM
Vášně, touhy, akreditace
POZORNOST PRO VÁS
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ
Přehledně
Výstavu v muzeu vytvořily fotografie s příběhy nevidomých
POZVÁNKA
Máte chuť na Francii?
LIDÉ KOLEM NÁS
Ronald Szarvas: Má práce mi přijde více jako výtvarnictví než zdravotnictví
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Je možné zastavit vymírání hmyzu?
Odkaz antických slepců
Česká aplikace pro nevidomé umí rozeznat bankovky. U vzniku stály deskové hry, říká vývojář Jelínek
ZDRAVÍ
Nemocí králů dnes trpí desetina české populace
Očaři mají plné ordinace. Seniorů, ale také školáků
Kronika medicíny, středověká medicína a ošetřovatelství
KULTURA
Vokál klub na jihu Čech

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.