Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 22 Listopad 2018

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM: Vášně, touhy, akreditace
POZORNOST PRO VÁS
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ - Přehledně
Výstavu v muzeu vytvořily fotografie s příběhy nevidomých
POZVÁNKA: Máte chuť na Francii?
LIDÉ KOLEM NÁS: Ronald Szarvas: Má práce mi přijde více jako výtvarnictví než zdravotnictví
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Je možné zastavit vymírání hmyzu?
Odkaz antických slepců
Česká aplikace pro nevidomé umí rozeznat bankovky. U vzniku stály deskové hry, říká vývojář Jelínek
ZDRAVÍ: Nemocí králů dnes trpí desetina české populace
Očaři mají plné ordinace. Seniorů, ale také školáků
Kronika medicíny, středověká medicína a ošetřovatelství
KULTURA: Vokál klub na jihu Čech


Odkaz antických slepců


Teiresiás je postava řecké mytologie. Rozhodoval spor mezi nejvyšším bohem Diem a jeho ženou Hérou. Ti se přeli o to, zda větší potěšení z lásky má žena nebo muž. Teiresiás byl v mládí změněn na sedm let v ženu, měl být proto schopen takový spor posoudit. Rozhodl, že žena je na tom vždy lépe a přiřkl výhru Diovi. Rozzlobená Héra ho za to potrestala slepotou. Zeus nemohl zmařit kouzlo své ženy bohyně, obdařil ho tedy alespoň darem věšteckého ducha.

Ve druhé verzi příběhu spatřil Teiresiás nahou koupající se bohyni Athénu, která ho za ten pohled oslepila. Poté přikázala hadovi Erichthoniovi ze svého štítu, aby lízal Teiresiovo ucho a zjemnil jeho sluch. Prý rozuměl i hlasům ptáků. Slepci ještě darovala berlu, s níž chodil s jistotou vidoucího.

Ať tak či tak, řečtí bohové nemívali vždy cit pro spravedlnost a zřejmě ani vůli uplatňovat preventivní opatření. Teiresiás věštil a jeho věštby byly neomylné. Vládkyně podsvětí Persefona ponechala po smrti jeho duši paměť i rozum. Mohl tak věštit i z pomyslného druhého břehu.

Většina slepců v antickém světě ovšem tak zajímavý příběh neměla. „Sociální zabezpečení“ starých Řeků spočívalo v tom, že hodili zdravotně postiženého novorozence do rokle nebo ho nechali na odlehlém místě v hliněné nádobě. Později v Aténách se situace zlepšila a rodiny postiženého dítěte dostávaly státní příspěvek ve výši mzdy špatně placeného dělníka. I tak se dospělosti dožila pouhá hrstka slepců. Ti, kterým se to podařilo, se věnovali žebrotě, věštectví, nebo jako Homér psaní eposů.

Nejstarší známý řecký básník bývá zobrazován právě jako slepý chudý stařec. Zřejmě proto, že jeho jméno vycházelo ze spojení ho me horon, tedy nevidící. Žil pravděpodobně v 8. století př. n. l. a připisuje se mu autorství epických básní Ilias a Odysseia. Jeho dílem jsou i Homérské hymny nebo směšnohrdinský epos Batrachomyomachia, Válka žab a myší.

Eposy se těšily ohromné úctě a pomáhaly vytvářet společné řecké vědomí. Přednášely se o největších slavnostech a ve školách se užívaly jako vzor. Otázkou zůstává, jak mohl chudý slepý básník dopodrobna znát život a zvyky řecké aristokracie, proč mezi Iliadou a Odysseou leží jazykově přibližně 50 let nebo proč se v dílech vyskytují místa, kde je porušena časová linie. O osobu Homéra i původ eposů se proto vedou spory, nazývané Homérská otázka. Možná je pod jménem Homér shrnuto více různých básníků.

Pokud byste v antickém Římě dali almužnu žebrajícímu slepci, nebyl by to dobrý skutek. Podle obecného mínění byste jen prodlužovali jeho utrpení. Na druhou stranu později osleplé byl povinen někdo blízký živit a někteří mohli dokonce vykonávat svou původní práci.
Výrok „Fabrum esse suae quemque fortunae“ je do češtiny překládán jako „Každý svého štěstí strůjce“. Pronesl ho římský státník Appius Claudius Caecus asi v roce 280 př. n. l. Přívlastek Caecus znamená slepý. Udělal rychlou a úspěšnou politickou kariéru. Během ní dal postavit Appiovu cestu, Via Appia, důležitou silnici z Říma do města Capua, později až do Brindisi. V oblasti práva publikoval seznam procesních pravidel, jejichž nedodržení znamenalo ztrátu soudního sporu.

Byl i iniciátorem výstavby prvního akvaduktu do Říma, Aqua Appia. Tehdejší vodovody přiváděly vodu od zdroje do místa její spotřeby nikoliv potrubím, ale systémem kanálů. Ty na své cestě často překonávaly různé přírodní a jiné překážky. Pokud bylo takovou překážkou údolí, překlenulo se pomocí mostu, akvaduktu. Byl postaven s mírným, ale stálým sklonem, zajišťujícím rovnoměrný průtok vody.

A zásoboval skutečně velké město. V Římě žilo v některých obdobích až dva miliony obyvatel. Ve 3. století zde bylo 850 lázní, 1300 kašen a fontán, přes 1700 paláců, 28 knihoven, dva cirkusy a pět divadel. Do Titova amfiteátru se vešlo 80 000 lidí. Město takové velikosti se znovu vyskytlo až v 19. století.

Antonín Vraný
Zdroj: cs.wikipedia.org, outsidermedia.cz


Obsah

ÚVODEM: Vášně, touhy, akreditace
POZORNOST PRO VÁS
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ - Přehledně
Výstavu v muzeu vytvořily fotografie s příběhy nevidomých
POZVÁNKA: Máte chuť na Francii?
LIDÉ KOLEM NÁS: Ronald Szarvas: Má práce mi přijde více jako výtvarnictví než zdravotnictví
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Je možné zastavit vymírání hmyzu?
Odkaz antických slepců
Česká aplikace pro nevidomé umí rozeznat bankovky. U vzniku stály deskové hry, říká vývojář Jelínek
ZDRAVÍ: Nemocí králů dnes trpí desetina české populace
Očaři mají plné ordinace. Seniorů, ale také školáků
Kronika medicíny, středověká medicína a ošetřovatelství
KULTURA: Vokál klub na jihu Čech


Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 102 Číslo 22 Listopad 2018
Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Mgr. Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček, Petr Mašek, Ilona Ozimková,
Mgr. Ing. Antonín Vraný
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR.
Tiskne: KTN v Praze.
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Vychází dvakrát měsíčně.
Roční předplatné činí 72 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
OBSAH
ÚVODEM
Vášně, touhy, akreditace
POZORNOST PRO VÁS
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ
Přehledně
Výstavu v muzeu vytvořily fotografie s příběhy nevidomých
POZVÁNKA
Máte chuť na Francii?
LIDÉ KOLEM NÁS
Ronald Szarvas: Má práce mi přijde více jako výtvarnictví než zdravotnictví
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Je možné zastavit vymírání hmyzu?
Odkaz antických slepců
Česká aplikace pro nevidomé umí rozeznat bankovky. U vzniku stály deskové hry, říká vývojář Jelínek
ZDRAVÍ
Nemocí králů dnes trpí desetina české populace
Očaři mají plné ordinace. Seniorů, ale také školáků
Kronika medicíny, středověká medicína a ošetřovatelství
KULTURA
Vokál klub na jihu Čech



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR