Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 10 Květen 2018

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM
STALO SE: Nevidomí budou mít lepší přístup k autorským dílům
EUROCITIES Mobility Forum Meeting
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ: Přehledně
U řezbáře
Návštěva zámku Kynžvart
LIDÉ KOLEM NÁS: Úspěch Vladimíra Patery
ZORA RADÍ: FriendlyVox pomáhá otevřít knihovny zrakově postiženým
Co je nového v Tyflopomůckách
BUDE VÁS ZAJÍMAT: O internetu a nevidomých bez katastrofické rétoriky
Orientaci ve městě ulehčují aplikace, chytrá hůl či brýle
ZDRAVÍ: Vaše tělo může prozradit počínající srdeční nebo cévní chorobu
Kronika medicíny, část 7. – řečtí lékaři ve starověkém Římě
KULTURA: Zveme vás do Divadla Bez zábradlí
SPORT: Dominovala TJ Zora Praha
Mistrovství České republiky nevidomých a slabozrakých v brazilské dámě 2018
INZERCE


Kronika medicíny, část 7. – řečtí lékaři ve starověkém Římě


Po Hippokratovi vynikli v lékařství řečtí učenci pracující v egyptské Alexandrii. Tady bylo uloženo snad veškeré vědění Řeků, Římanů, Egypťanů a dalších starověkých národů. Ohromná knihovna byla až po strop napěchovaná svitky s texty z oborů medicíny, filozofie, zeměpisu, matematiky, ale také divadelními hrami, bajkami, písněmi a historickými spisy.
V zálivu svítilo světlo majáku Faros, jednoho ze sedmi divů starověkého světa. Velcí myslitelé sem přijížděli obchodovat s nejcennější komoditou, s věděním. A přístavní úředníci pečlivě kontrolovali každou loď, aby se ujistili, že ho odtud nikdo neodváží. Bohužel v roce 48 př. n. l., v době, kdy Egypt dobývali Římané, knihovna zčásti vyhořela. Do dnešních dnů se z těchto spisů nezachovalo téměř nic a můžeme si pouze představovat, jaké divy byly kdysi v Alexandrii uloženy.
Učení Řeků a alexandrijců uchovali latinským jazykem Římané. Od 5. stol. př. n. l. ho do Říma přinášeli lékaři jako Asklépiadés. V roce 219 př. n. l. Řím navštívil chirurg Archagatus. Zůstal a provozoval zde svou první ambulanci, Oficinu medica. Pitvou na zvířatech určil Alkmaión z Krotónu mozek jako ústředí duševní činnosti. Zjistil, že jsou s ním spojeny všechny smyslové orgány. Pěstováním a sledováním účinků léčivých rostlin se zabýval Theophrastus. Když umíral, odkázal prý svou krásnou zahradu příteli Aristotelovi. V 1. stol. na něj navázal Dioskoridés se spisem Materia medica. Celý středověk se pak omezoval na výklad jeho díla.
Největším řeckým lékařem římské doby byl Galén z Pergamu v dnešním Turecku. Informací o něm máme poměrně dost, neboť hodně psal. Byl vzdělaný, všímavý, ale prý i arogantní. Žil v době, kdy se římská říše rozkládala od Evropy a severní Afriky až na Blízký východ.
Po studiích v Alexandrii se vrátil domů a přijal práci sportovního lékaře. V té době se totiž pořádaly původní olympijské hry. Fungování těla sportovců chápal jako stroj a vyšetřoval ho pohmatem, poklepem a poslechem. Tuto techniku fyzikálního vyšetření používají téměř nezměněnou i dnešní lékaři. Zranění jako výrony nebo přetržené vazy ošetřoval na Hippokratově lavici. Pacient k ní byl připoután koženými popruhy. Jeho nohy byly zdviženy a protaženy pomocí kliky. Klouby, kosti a šlachy se tak od sebe oddálily a lékař měl ke zraněným místům lepší přístup. Bylo to podobné zařízení jako dnešní trakční lůžko.
Později si Galéna všimli organizátoři gladiátorských soubojů. Gladiátoři z nich odcházeli často zraněni nebo i zmrzačeni. Pokud byly tkáně od těla odděleny, nestačilo je jen obvázat. On i další lékaři proto používali a vyvíjeli chirurgické nástroje. Řada z nich je dodnes používána. Pro zmírnění bolesti a utrpení psal Galén o účincích opia a alkoholu.
Jeho pověst se donesla i k římskému císaři. Marcus Aurelius ho povolal, aby se stal jeho dvorním lékařem. Později požadoval, aby odešel do války a v polních nemocnicích pečoval o zraněné vojáky. Pokud byli zdraví oni, byla zdravá i říše. Léčení vojáků je vždy odlišné. Většina lékařů by se neodvážila říznout do těla civilisty kvůli strachu z neúspěchu, bolesti nebo infekce. Jenže vojákům jejich těla často otevřel nepřítel svými zbraněmi. Galén již věděl hodně o léčení a hojení ran i infekcích. Mohl tak přispět i k rozvoji vojenského lékařství.
Galén věřil, že chce-li pochopit medicínu, musí důkladně znát anatomii. Operacemi na živých zvířatech zjišťoval, jak fungují nervy a jak je mozek propojen s dalšími částmi těla. Tím položil základy neurochirurgie. Pokusy prováděl rovněž na veřejnosti, což často budilo znepokojení. Rozvinul také Hippokratovu teorii o čtyřech tělesných šťávách a temperamentu.
V zásadě lze říci, že Galén reprezentuje souhrn starověkého lékařství. Když v roce 201 ve svých 87 letech zemřel, blížilo se ke konci i vrcholné období Římské říše. Jeho nástupci dlouho nepokračovali v dalších výzkumech, neboť považovali jeho práci za definitivní. Až do 16. stol. se odkazovalo na jeho dílo a v západní medicíně nedošlo téměř k žádnému pokroku.

Antonín Vraný
Zdroj: cs.wikipedia.org, wikisofia.cz, youtube.com


Obsah

ÚVODEM
STALO SE: Nevidomí budou mít lepší přístup k autorským dílům
EUROCITIES Mobility Forum Meeting
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ: Přehledně
U řezbáře
Návštěva zámku Kynžvart
LIDÉ KOLEM NÁS: Úspěch Vladimíra Patery
ZORA RADÍ: FriendlyVox pomáhá otevřít knihovny zrakově postiženým
Co je nového v Tyflopomůckách
BUDE VÁS ZAJÍMAT: O internetu a nevidomých bez katastrofické rétoriky
Orientaci ve městě ulehčují aplikace, chytrá hůl či brýle
ZDRAVÍ: Vaše tělo může prozradit počínající srdeční nebo cévní chorobu
Kronika medicíny, část 7. – řečtí lékaři ve starověkém Římě
KULTURA: Zveme vás do Divadla Bez zábradlí
SPORT: Dominovala TJ Zora Praha
Mistrovství České republiky nevidomých a slabozrakých v brazilské dámě 2018
INZERCE


Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 102 Číslo 10 Květen 2018
Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Mgr. Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček, Petr Mašek, Ilona Ozimková, Mgr. Ing. Antonín Vraný, Mgr. Marie Zemanová
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR.
Tiskne: KTN v Praze.
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Vychází dvakrát měsíčně.
Roční předplatné činí 72 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
OBSAH
ÚVODEM
Až zmizí… kdo ještě?
STALO SE
Nevidomí budou mít lepší přístup k autorským dílům
EUROCITIES Mobility Forum Meeting
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ
Přehledně
U řezbáře
Návštěva zámku Kynžvart
LIDÉ KOLEM NÁS
Úspěch Vladimíra Patery
ZORA RADÍ
FriendlyVox pomáhá otevřít knihovny zrakově postiženým
Co je nového v Tyflopomůckách
BUDE VÁS ZAJÍMAT
O internetu a nevidomých bez katastrofické rétoriky
Orientaci ve městě ulehčují aplikace, chytrá hůl či brýle
ZDRAVÍ
Vaše tělo může prozradit počínající srdeční nebo cévní chorobu
Kronika medicíny, část 7. – řečtí lékaři ve starověkém Římě
KULTURA
Zveme vás do Divadla Bez zábradlí
SPORT
Dominovala TJ Zora Praha
Mistrovství České republiky nevidomých a slabozrakých v brazilské dámě 2018
INZERCE



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR