Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 10 Květen 2018

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM
STALO SE: Nevidomí budou mít lepší přístup k autorským dílům
EUROCITIES Mobility Forum Meeting
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ: Přehledně
U řezbáře
Návštěva zámku Kynžvart
LIDÉ KOLEM NÁS: Úspěch Vladimíra Patery
ZORA RADÍ: FriendlyVox pomáhá otevřít knihovny zrakově postiženým
Co je nového v Tyflopomůckách
BUDE VÁS ZAJÍMAT: O internetu a nevidomých bez katastrofické rétoriky
Orientaci ve městě ulehčují aplikace, chytrá hůl či brýle
ZDRAVÍ: Vaše tělo může prozradit počínající srdeční nebo cévní chorobu
Kronika medicíny, část 7. – řečtí lékaři ve starověkém Římě
KULTURA: Zveme vás do Divadla Bez zábradlí
SPORT: Dominovala TJ Zora Praha
Mistrovství České republiky nevidomých a slabozrakých v brazilské dámě 2018
INZERCE

BUDE VÁS ZAJÍMAT: O internetu a nevidomých bez katastrofické rétoriky

Nedávno jsme zaznamenali v tisku zprávy o tom, že nevidomí dosud nemohou používat internetové bankovnictví. Takové články nepíší sice sami nevidomí nešťastníci, ale kdo by jim nevěřil, když vzápětí nabízejí zázračná řešení – jen až se na ně sežene dostatek peněz. Střízlivější pohled předkládá Rudolf Volejník, který se zpřístupněním světa vidících lidem s vlastním údělem zabývá více než čtyřicet let.

Co se běžnému člověku, který sotva kdy potkal na ulici nevidomého chodce, vybaví při přečtení titulku „Nevidomým díky jedinečnému řešení firmy X svítá naděje na přístup k internetovému bankovnictví“. Někteří si řeknou: „Ale to přece nejde. Když na ten internet, ani na ty účty nevidí, hned je někdo okrade, musíme je před nástrahami internetu a samostatného nakládání s penězi ochránit.“ Druzí, ti osvícenější, se podiví, jak je možné, že je tato skupina z dobrodiní internetového bankovnictví, nakupování atd. stále vyloučena, když si s bankami po internetu povídáme již nějakých třiadvacet let.
Jak je to tedy doopravdy? Pokusím se zbourat pár mýtů a ukázat střízlivou skutečnost. V éře neomezené nadvlády listinných informací byli nevidomí opravdu ve značné nevýhodě proti všem, kdo mohli číst očima, a záviseli na pomoci jiné osoby, když si chtěli něco přečíst nebo přepsat do bodového písma. S příchodem záhadných jedniček a nul skrytých v železných bedýnkách a na magnetických nosičích se vše radikálně změnilo. Ony jedničky a nuly, kterým v surové podobě rozumí málokdo, lze totiž souběžně zobrazit jako text na papíře, nechat promlouvat víceméně lidským umělým hlasem a znázornit v bodovém písmu na speciálních displejích; znovu opakuji: to vše lze provést najednou, takže co čte vidící osoba z monitoru počítače, slyší nevidomý v řečové podobě nebo čte prsty z řádku bodového písma.
Žádný zázrak však není dokonalý, takže i převod zrakem vnímaného zobrazení na řeč a bodové písmo má svá omezení; na řeč a bodové písmo nelze – alespoň prozatím – převádět grafiku (obrázky, fotografie, ikony atd.).
Dosud jsme pracovali s počítačem bez internetového připojení, což je v dnešní době prakticky nemyslitelné. Připojíme-li tedy počítač k internetu, jsme na tom podobně, jak jsem shora popsal: nevidomý si nechá přerecitovat staženou internetovou stránku a může si ji zároveň přečíst prsty v bodovém písmu, podobně jako ji čtou ostatní očima z obrazovky. Všichni víme, jak je internet zahlcen nejrůznější grafikou, takže se nabízí otázka, jak si s ní odečítací hlasové a hmatové programy pro nevidomé poradí? Neporadí. Musí vyjít vstříc tvůrce internetových stránek, který opatří grafické prvky textovými, pro běžného uživatele počítače skrytými popiskami; ty jsou pak namísto grafických odkazů či tlačítek přečteny hlasem a zobrazeny v bodovém písmu. Uveďme si příklad: v programu internetového bankovnictví se praví: „když si nevíte rady, klepněte na velký zelený otazník“. I kdyby byl bitmapově nakreslený otazník sebevětší, nevidomý ho na obrazovce nenajde; musí mít textovou popisku – třeba „Nápověda“ – a je vyhráno.
Svět počítačů vnímaný zrakem je vysoce intuitivní – ovládat tablet je i pro malé dítě hračkou. Ne tak ve světě nevidomých – ti např. pracují jen s klávesnicí a se složitými gesty; všechny příkazy se musí učit zpaměti a intuitivnost tu moc nepomůže. Proto se může někdy zdát, že pro ně práce s internetem představuje nepřekonatelnou překážku: stránky jejich banky jsou v zásadě přístupné (žádné grafické pasti zelených otazníků), ale jejich rozvržení si na základě breptání počítače prostě nelze představit.
Tady přichází na pomoc Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých SONS), její dceřiné společnosti a další subjekty. Počítačové kurzy pro nevidomé začátečníky i pokročilé vedou u nás v SONS i v TyfloCentrech zkušení a hlavně trpěliví lektoři. Lekce jsou zpravidla individuální, takže mohou být šity na míru, např. právě pro internetové bankovnictví. A zvídaví nevidomí uživatelé počítačů, líní kamkoli docházet, dnes najdou na internetu desítky, ba stovky tzv. tutoriálů typu „kterak“; nejsou plné obrázků, zato slovy i formou hry přesně popisují, kterak se naučit to či ono.
Díky přiměřené dostupnosti speciálních asistivních technologií a díky shora uvedenému dobře organizovanému systému školení jsou nevidomí lidé včetně mnoha seniorů internetově gramotní. Někteří si na všechno (např. na internetové bankovnictví) zatím netroufnou s ohledem na zdánlivou složitost stránek a sad příkazů; nicméně sociální sítě nevidomých bzučí a zvoní stejně hlasitě vosími žihadly i smíchem – jen to není Facebook plný fotek.
Vrátíme-li se k titulku novinové zprávy uvedenému na začátku tohoto článku, můžeme s ulehčením konstatovat, že nevidomí kouzelné řešení firmy-dobrotitelky nepotřebují. Internetové bankovnictví mají přístupné již dnes – jen musí být náležitě vyškoleni.

Rudolf Volejník

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 102 Číslo 10 Květen 2018
Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Mgr. Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček, Petr Mašek, Ilona Ozimková, Mgr. Ing. Antonín Vraný, Mgr. Marie Zemanová
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR.
Tiskne: KTN v Praze.
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Vychází dvakrát měsíčně.
Roční předplatné činí 72 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
OBSAH
ÚVODEM
Až zmizí… kdo ještě?
STALO SE
Nevidomí budou mít lepší přístup k autorským dílům
EUROCITIES Mobility Forum Meeting
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ
Přehledně
U řezbáře
Návštěva zámku Kynžvart
LIDÉ KOLEM NÁS
Úspěch Vladimíra Patery
ZORA RADÍ
FriendlyVox pomáhá otevřít knihovny zrakově postiženým
Co je nového v Tyflopomůckách
BUDE VÁS ZAJÍMAT
O internetu a nevidomých bez katastrofické rétoriky
Orientaci ve městě ulehčují aplikace, chytrá hůl či brýle
ZDRAVÍ
Vaše tělo může prozradit počínající srdeční nebo cévní chorobu
Kronika medicíny, část 7. – řečtí lékaři ve starověkém Římě
KULTURA
Zveme vás do Divadla Bez zábradlí
SPORT
Dominovala TJ Zora Praha
Mistrovství České republiky nevidomých a slabozrakých v brazilské dámě 2018
INZERCE

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.