Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 3 Únor 2018

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM: Schizofrenie pravdy
STALO SE: Zemřel PhDr. Josef Smýkal
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ: Přehledně
LIDÉ KOLEM NÁS: Keramika je řemeslem tvořivých a zručných: Jitka Musilová
Mé vzpomínky na Josefa Smýkala
ZORA RADÍ: Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS v Praze 02/2018
O čem se moc nemluví – Strachy a fobie v seniorském věku, část 2.
ZDRAVÍ: Syndromu diabetické nohy předcházejte zvýšenou péčí
Paliativní péče pomáhá pacientům i jejich blízkým
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Tři rekordy nové lanovky
dTest: Sušené brusinky a banány jsou plné přidaného cukru
Platby kartou se změnami
KULTURA: Zveme vás do divadla
Další bronzový model v Olomouci
SPORT: ČERNOBÍLÉ PROBLÉMY
Dvojice v režii Brna
INZERCE

Mé vzpomínky na Josefa Smýkala

S PhDr. Josefem Smýkalem jsem se poprvé setkala v roce 1972. Tehdy si přišel do 1. ročníku pro tři nevidomé žákyně, mezi nimiž jsem byla i já. Když si nás odváděl do „hudebny“, netušila jsem, že jednou spolu budeme trvale spolupracovat. Hodiny hry na klavír s ním mě velmi bavily, protože nám neustále zadával pro mě neohrané skladby. Koncem druhého pololetí 1. ročníku nás seznamoval s čtením brailleské (brajské) hudební notace. Měl výborně propracovanou metodiku její výuky, podle níž jsem velmi brzy pochopila, jak se správně učit z not. Protože jsem dobře intonovala, zařadil mne na počátku 3. ročníku do sboru. Nejdříve jsem si musela zvyknout na soustavnou práci, proto jsem navštěvovala s vrstevníky takzvanou sborovou přípravku. Od 5. ročníku jsem byla zařazena do velkého pěveckého sboru, kde nás bylo asi šedesát.
V hudební výchově, ale i v hudební nauce pan učitel pracoval s dvěma svými pomůckami. Jednak to byl model durové stupnice, kde jsme se učili pochopit jednotlivé tónové vztahy. Používal ho jako náhradní graf za notovou tabuli. Jeho druhá pomůcka byla takzvaná „němá“ intonační klávesnice, která zaručovala jednak se dobře orientovat na klaviatuře, a také byla výbornou pomůckou pro uvědomování si jednotlivých tónových vztahů.
Pan učitel pro nás hudebníky, ale i pro účastníky pěveckého sboru, organizoval se svou tehdejší kolegyní Libuší Dvořákovou jednodenní výlety do rodišť známých hudebních skladatelů. Vytanula mi vzpomínka na rodiště Bedřicha Smetany, kde průvodkyně dovolila, aby náš pan učitel zahrál na jeho klavír a sbor zazpíval jednoduchou, ale tříhlasou píseň.
Již jako starší žáky nás seznamoval jak v hudební výchově, tak i v hudební nauce s tvorbou nevidomých skladatelů, hlavně Aloise Permana a Ivana Tylňaka. Maně si vzpomínám, že jsme byli s pěveckým sborem navštívit Aloise Permana v domově důchodců v Božicích. Tenkrát si vyslechl krátký program sestavený z jeho skladeb a na závěr vystoupil pěvecký sbor pod vedením pana učitele Smýkala. Mistr Perman měl z našeho vystoupení upřímnou radost.
Neodmyslitelnou součástí bylo časté veřejné vystupování na školních koncertech, které zpočátku bývaly dvakrát ročně v sobotu. Bylo to proto, abychom svým rodičům předvedli, jak jsme ve hře na hudební nástroje a sborovém zpěvu pokročili.
Pan učitel rovněž zavedl tradici výměnných koncertů našich žáků se žáky školy pro slabozraké v Bratislavě. Na tyto koncerty jsem se těšila proto, že v tento den bylo volnější vyučování, a také proto, že pokud přijeli žáci z Bratislavy, byli jsme ředitelem Drahomírem Hanákem vyzváni, abychom své kamarády uvítali. Totéž jsme zažívali i my v Bratislavě. Díky těmto výměnným koncertům vzešla mezi námi i učiteli hudby mnohá vážná přátelství. Od roku 1993 se v této tradici k velké škodě nepokračuje.
Díky mému panu učiteli jsem po ukončení 9. ročníku začala studovat na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze, protože jsem měla bohaté základy hudební teorie. V roce 1990, po ukončení studia, jsem se opět vrátila do Brna, kde jsem vyučovala nejdříve na Základní umělecké škole na ulici Palackého, posléze jsem přešla vyučovat soukromě do Základní školy pro nevidomé v Brně-Pisárkách.
Pan učitel měl také velký podíl na mém studiu na katedře speciální pedagogiky Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Tehdy jsem si pro své studium zvolila obor tyflopedie a psychopedie. Již od začátku mého vysokoškolského studia jsem mohla za svým bývalým učitelem přijít na jakoukoliv konzultaci. Velmi neúnavným způsobem mi pomáhal při psaní bakalářské i magisterské práce.
V době mého působení na Základní umělecké škole na ulici Palackého mi sehnal v Brně podnájem u nevidomé učitelky hudby Marie Jansové, s níž jsem si výborně rozuměla a ona mne seznamovala s historií slepeckého hnutí. Zároveň jsem měla tu čest, poměrně brzy po založení Slepeckého muzea v Brně, panu učiteli postupně pomáhat a seznamovat se s historií sbírek tohoto muzea.
Od listopadu roku 1996 mi můj bývalý učitel PhDr. Josef Smýkal předal vedení Slepeckého muzea v Brně a od 28. října roku 1997 jsme začali společně navštěvovat slepecká muzea v Evropě.
Po přestěhování sbírkového fondu Slepeckého muzea v Brně do Technického muzea v Brně jsem měla tu čest se podílet na organizaci výstavy Svět haptický – I, autora doktora Josefa Smýkala. Nejdříve v Kulturním a informačním centru v Brně (únor-duben 2002). Posléze na výstavách Svět haptický – II. V Moskvě (říjen-prosinec 2004) a na jejím přesunutí a otevření v Petrohradu (únor-březen 2005).
Prakticky od otevření expozice Kultura nevidomých v červnu roku 2003 za výrazného přispění a konzultací s doktorem Josefem Smýkalem organizuji výstavy k různým výročím nevidomých a slabozrakých osobností, ale též k významným událostem ve slepeckém hnutí.
Osobně jsem si vždycky vážila citlivého přístupu v té době již mého kolegy PhDr. Josefa Smýkala k veškeré činnosti, kterou do poslední chvíle svého života v plné síle zastával. Odešel tak, jak si přál, tedy uprostřed své každodenní práce ve prospěch nevidomých a zrakově těžce postižených spoluobčanů. Ještě před svou smrtí, konkrétně 8. října roku 2017, věnoval našemu oddělení dokumentace slepecké historie Technického muzea v Brně svou s láskou budovanou osobní tyflopedickou knihovnu včetně kartotéčních lístků. Slíbila jsem mu, že tuto knihovnu budu vhodně doplňovat další tyflopedickou literaturou. Zemřel 28. prosince 2017. Poslední rozloučení se konalo v úzkém rodinném kruhu dne 3. ledna 2018. Kdo jste ho znali, věnujte mu tichou vzpomínku

Mgr. Eliška Hluší

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 102 Číslo 3 Únor 2018
Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Mgr. Jarmila Hanková, Bc. Jiří Hubáček, Petr Mašek, Ilona Ozimková, Mgr. Ing. Antonín Vraný, Mgr. Marie Zemanová
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR.
Tiskne: KTN v Praze.
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Vychází dvakrát měsíčně.
Roční předplatné činí 72 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
OBSAH
ÚVODEM
Schizofrenie pravdy
STALO SE
Zemřel PhDr. Josef Smýkal
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ
Přehledně
LIDÉ KOLEM NÁS
Keramika je řemeslem tvořivých a zručných: Jitka Musilová
Eliška Hluší: Mé vzpomínky na Josefa Smýkala
ZORA RADÍ
Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS v Praze 02/2018
O čem se moc nemluví – Strachy a fobie v seniorském věku, část 2.
ZDRAVÍ
Syndromu diabetické nohy předcházejte zvýšenou péčí
Paliativní péče pomáhá pacientům i jejich blízkým
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Tři rekordy nové lanovky
dTest: Sušené brusinky a banány jsou plné přidaného cukru
KULTURA
Zveme do divadla
Další bronzový model v Olomouci
SPORT
Černobílé problémy
Dvojice v režii Brna
INZERCE

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.