Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis Zora Číslo 10 květen 2011

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

Již 20 let nezavíráme oči (5)
Rozhovor s oftalmologem J. Koryntou
Naděje pro nevidomé
Setkání rodin
Nemůže používat taháky
První nevidomý absolvent
Koho potkáváme (5): Lucie
Příjemné odpoledne
Zajímavá beseda
Velikonoční koncert
Kdo čte, nezlobí, ale i pomáhá
Nabídka rekreace
Eurekou to před 20 lety začalo
QUARDO OPEN

Eurekou to před 20 lety začalo

Už jsme si zvykli, že v půlce května jedeme do Brna na Tmavomodrý
festival. Bereme ho jako samozřejmou součást svého života. Ani
nás přitom nenapadne, kolik úsilí jeho organizátorům zabere
příprava takové akce. A jak obtížné je každým rokem připravovat
program zajímavý, plný překvapení, aby přízeň zůstávala a lidé
stále přijížděli.
Zavzpomínejme tedy krátce na nesmělé začátky u příležitosti
jubilejního 20. sobotního setkání zrakově postižených uživatelů
výpočetní techniky při Tmavomodrém festivalu, který nabízí pro
tato setkávání příznivé podmínky.
V sobotu tóny hudebních nástrojů a zpěvné hlasy dětí a mládeže,
kterým osud nedopřál zdravý zrak, v rámci Tmavomodrého festivalu
utichnou a foyer sálu Břetislava Bakaly v Brně se zklidní. Je to
ideální čas na setkání, ke kterému potřebujeme klid, abychom
dobře slyšeli hlasové výstupy kompenzačních pomůcek.
Výpočetní technika již 20 let sehrává v životě lidí se zrakovým
handicapem významnou roli. Nejenže je začleňuje do běžné
společnosti, ale především umožňuje činnosti, které před tím, než
nás svět počítačů obklopil, nevidomí lidé dělat samostatně
nemohli.
I přes mnohé jiné a významné počiny před rokem 1990 v této
oblasti to byla právě Eureka A4, která před více než 20 lety
byla tím hybným motorem, který doslova masově zapojil nevidomé do
světa výpočetní techniky.
Do tehdejšího Československa byla dovezena v roce 1990. V říjnu
toho roku proběhla v Brně historicky první prezentace Eureky pro
odbornou veřejnost a média. Eureku, ještě v anglické verzi, tehdy
předváděl Aleš Moravec. Na strojírenském veletrhu v témže roce
získala Eureka zlatou medaili. Na sklonku října 1990 došlo
k podpisu objednávky 250 kusů Eureky, samozřejmě již česky
mluvící. Dodavatelem prvních Eurek se stal podnik Kancelářských
strojů. V listopadu 1990 byla Eureka představena na Tmavomodrém
festivalu odborné veřejnosti: očním lékařům, speciálním pedagogům
a pracovníkům z organizací sdružujících zrakově postižené, tedy
i nám. Tehdy se Tmavomodré festivaly konaly v podzimních
měsících.
Koncem ledna 1991 byla dovezena první zásilka Eurek a v březnu
začal oficiální prodej. O Eureky byl nevídaný zájem, už 12.
března bylo prodáno 15 kusů. V červenci 1991 přebírá prodej
a servis soukromá firma TechRentals, s. r. o. V tehdejším
Československu bylo celkem prodáno přes 600 těchto zařízení.
V září 1991 založil Josef Konečný v Brně první "Eureka klub".
Jeho cílem bylo předávání zkušeností při práci s Eurekou, její
popularizace a později i výuka její obsluhy. Podobné kluby
vznikly také v Praze, Olomouci, Žilině.
9. listopadu 1991 uspořádal brněnský Eureka klub - jako
doprovodnou akci Tmavomodrého festivalu - první setkání uživatelů
a příznivců Eureky. V rámci Tmavomodrého festivalu v roce 1991
byly předány Eureky školám v Brně, Litovli, Opavě a Levoči. Na
konci roku 1991 a v letech následujících pak jejich příznivci buď
neformálně nebo pod hlavičkou organizací nevidomých
a slabozrakých nebo Tyfloservisu pořádali kurzy práce s Eurekou,
později i kurzy programování, které vedla Hana Bubeníčková.
Eureka tak napomohla vzniku systematického vzdělávání zrakově
postižených uživatelů v oblasti výpočetní techniky a získávání
počítačové gramotnosti. Soutěže v programování na Eurece se staly
součástí programu několika následných setkání uživatelů Eureky.
Teprve později se toto sobotní setkávání rozšířilo i na jiné
produkty výpočetní techniky sloužící nevidomým a slabozrakým
lidem.
Eureka neměla jen význam pomůcky pro práci s textem (zapisování,
možnost úpravy textu v poznámkovém bloku, v textovém editoru,
v telefonním seznamu), také nabízela práci s hudbou (obsahovala
hudební editor), nabízela možnost vytvářet programy (pomocí
překladače programovacího jazyka Basic), které práci s Eurekou
zpříjemňovaly (např. tisk údajů na obálky). Eureka sehrála také
významnou roli ve využívání komunikačních nástrojů (obsahovala
modem).
Eureka napomohla vzniku Digitalizačního střediska tehdejší České
unie nevidomých a slabozrakých, které kromě převodu tištěných
textů do podoby prostého textu v digitální podobě nabízelo
možnost připojení ke vzdálenému počítači pomocí modemu.
Prostřednictvím modemu v Eurece a systému BBS (Buletin Board
System) měli zrakově postižení uživatelé možnost stáhnout si
knihy a časopisy v podobě, kterou si mohli sami přečíst. Spojení
Eureky a BBS také plnilo funkci první elektronické pošty, a to
dlouho předtím, než do Československa přišel internet.
Významný program setkání se uskutečnil v roce 1994, kdy do České
republiky přijel pan Milan Hudeček (tvůrce Eureky) a pan David
Blyth (prezident Světové unie nevidomých). Přivezli nám první
čtecí zařízení TR 320. Avšak již žádná další zařízení z dílny
australské firmy Robotron (jmenujme ještě Arii, mladší sestru
Eureky nebo Sunrise, čtecí zařízení) již nedosáhl takového
významu jako Eureka A4.
Příčiny jsou více než jasné, zpřístupňování běžné výpočetní
techniky vítězilo nad speciálními přístroji. Proto již v roce
1995 se doprovodnou akcí Tmavomodrého festivalu stala dvoudenní
výstava kompenzačních pomůcek, na které dodnes převažují
především pomůcky a zařízení na bázi výpočetní techniky. Jedná se
o jedinou specializovanou výstavu kompenzačních pomůcek pro
nevidomé a slabozraké uživatele.
Také programy sobotních setkání byly sestavovány s ohledem na
trendy v oblasti nových a moderních kompenzačních pomůcek.
Sobotní setkávání bylo obvykle prvním místem, kde si budoucí
uživatelé mohli sáhnout na prototypy nových pomůcek nebo slyšet
nové programy.
Vrátili jsme se také k soutěžení a letos proběhne již 4. ročník
Memoriálu Zdeňky Vernarské.
Poděkování patří především Josefu Konečnému, který celých 20 let
za těmito akcemi stojí a pomohl při sestavení konkrétních údajů
v 20 let staré historii.
Kdo z vás by si chtěl připomenout, jak Eureka mluvila a nejen
ona, stačí navštívit webovou stránku
www.blindfriendly.cz/hlasove-syntezy, kde najdete malé nahlédnutí
do historie hlasových syntéz.

RNDr. Hana Bubeníčková
TyfloCentrum Brno, o. p. s.

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 95. Číslo 10 květen 2011
Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel
Redaktorka: Dana Kudlová
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
Fax: 221 462 471
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR
Tiskne: KTN v Praze
Vychází dvakrát měsíčně
Roční předplatné činí 72,- Kč

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.