Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 12 Červen 2017

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

úvodem: Pojďme se nebrat příliš vážně
STALO SE: Pětadvacátý ročník národní abilympiády zná své vítěze
Byli jsme v „SEMiTAM“
S bílou holí pro Bílou pastelku
Tisková konference Milionový pes
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ: Festivalu Porozumění v Mariánských Lázních se zúčastnili také zástupci SONS
Do České Lípy S bílou holí pro bílou pastelku
LIDÉ KOLEM NÁS: Devatero řemesel – Pavel Diblík
ZORA RADÍ: Nad zlato – jsem jeden velký mindrák
HISTORICKÁ OHLÉDNUTÍ: Cheb – Po stopách císaře Karla IV.
Kronika medicíny - část první, umění léčitelů staré Číny
ZE STRÁNEK DÁVNÝCH KRONIK - Nešťastný osud krále Oidipa, (III. dokončení), Konečné vysvobození
SPORT: V Ratíškovicích o tituly
Trofej z turnaje v Qardu si znovu odvezlo Slovensko
INZERCE

ZE STRÁNEK DÁVNÝCH KRONIK - Nešťastný osud krále Oidipa, (III. dokončení), Konečné vysvobození

Když jsme ho opustili, mohl se král Oidipús z řeckého města Théb považovat skutečně za nejnešťastnějšího z lidí. Díky své vlastní snaze o záchranu města se dověděl, že právě on a jeho zlý osud jsou strůjci všeho jeho zla. Nevydržel toto kruté poznání, vlastní rukou se sám oslepil a veden věrnou dcerou Antigoné opustil své rodné město...

Jak Oidipův osud skončil, o tom nás nejlépe informuje opět Sofoklés ve svém dalším (a vůbec posledním) dramatu – tragédii Oidipús na Kolóně (řecky Oidipús hó epi Kolónó). Napsal ji někdy v roce 405 před naším letopočtem, těsně před svou smrtí, a k jejímu provozování došlo až asi pět let poté z iniciativy jeho vnuka – shodou okolností taktéž Sofoklea.

Oidipús veden Antigoné přichází do Kolónu, vsi nedaleko slavného města Athén, v nichž právě v té době kraluje slavný Théseus, vítěz nad krétským Mínotaurem. Usadí se zde v posvátném háji, aby si odpočinul. Tu ale přicházejí místní vesničané, aby jej upozornili, že háj je zasvěcen bohyním pomsty, Erýniím, že by ho tedy měl opustit. Oidipús však na to odpovídá, že jej Erýnie pro krutý čin, jehož se dopustil na svém otci, stejně pronásledují, a že tedy snad právě v háji jim zasvěceném najde klid. Navíc si vzpomene ještě na cosi dalšího:

Vy s hrozným zrakem bohyně, když v tomto háji zde
jsem na sedadlo vaše nejdřív usedl,
kéž nejste k Foibovi ni ke mně ukrutné!
Vždyť on, když zvěstoval mi spoustu oněch běd,
též tento konec slíbil po průběhu let:
až v posled přijdu do země, kde útulek
jak host pak získám v sídle bohyň vznešených,
svůj strastiplný život tam že dokončím,
mým ochráncům že bude ziskem pobyt můj,
však zhoubou těm, co z vlasti mé mě vyhnali.

Místní lidé sice s Oidipem cítí soustrast a chápou, že by si zde přál nalézt konečný odpočinek, zároveň je ale přece děsí to, že je pro své činy nečistý. I když se nešťastník hájí, že ničím z toho není vinen on, ale jedině a pouze osud (vždyť přece nehřešil nikdy z vlastní viny), Athéňany stejně příliš nezviklá, takže se nakonec rozhodnou vyčkat příchodu svého krále, aby rozhodl, co se slepým starcem.

Mezitím přijíždí na koni Isméné, Oidipova dcera, a podává zprávu o tom, co se děje v Thébách. Kreón, Oidipův tchán, si tu sice zatím formálně udržel postavení vladaře, skutečné vlády se ale de facto zmocnil Oidipův syn Eteoklés, když vyhnal svého bratra Polyneika z města. Isméné Oidipovi sděluje, že Kreón se doslechl o věštbě, podle níž má místo, kde bude Oidipús pohřben, být svaté a navždy požehnané, a že ho tedy prosí, aby se vrátil do Théb, než tam vypukne bratrovražedný boj. Oidipús ale odmítá – zlořečí své syny za to, že nedovedou být svorní, chválí pouze obě své dcery pro jejich opravdovou lásku k němu...
Po nějaké chvíli konečně přichází athénský král Théseus – vzor práva a spravedlnosti – a slibuje Oidipovi, že v jeho městě vždy a před každým nalezne ochranu. Navíc to dokládá tím, že Athéňané s Thébany přece vždycky žili v míru a přátelství. Oidipús nad tím jen pokyvuje hlavou a sděluje králi, že právě místo jeho hrobu se později stane příčinou nepřátelství obou měst; a právě počátek této jeho řeči patří k jedněm z nejslavnějších míst celé tragédie:

Ó drahý Thésee, jen bohům dáno je,
že nezmírají nikdy ani nestárnou;
vše ostatní však maří Čas, jenž vládne všem.
I zemská síla hyne, hyne tělesná,
i věrnost zmítá, pučí volně nevěra;
tak také svorný duch ni mezi přáteli
vždy nevládne, ni ve dvou městech sousedních,
vždyť jedněm teď a druhým zase později
se přízeň mění v odpor, pak zas v přátelství.

Tu náhle přichází z Théb sám Kreón a začíná lichotit Oidipovi medovými slovy; tolik prý lituje všeho, co se stalo... Oidipús ale své rozhodnutí nezmění – do Théb s ním neodejde. Tu Kreóntovi dojde trpělivost, poručí Isméné, aby se s ním ihned vrátila do města, a chce k tomu přimět i Antigoné, aby tak spíš přinutil Oidipa k poslušnosti. Tu náhle zakročí Théseus a dojde k prudké hádce:

KREÓN: Já myslel, že ten muž, jenž jako otcovrah
byl usvědčen, že vítán tady nebude,
když s matkou kdysi žil v tak hrozném manželství.
Já věděl též, že u vás soud je nejvyšší,
soud rozvážný, jenž takovýmto tulákům
přec nedovolí bydlet s vámi ve městě.

Oidipús se naříkavě brání, zastane se jej i Théseus – a Kreón, jenž touto zpupnou řečí dokázal, že mu vůbec nezáleží na bývalém thébském králi, nýbrž jen na tom, aby jeho městu přinesl štěstí jeho hrob, rozlícen odchází. – Podobně se pak vede i vyhnanému Polyneikovi, který se vydá Oidipa prosit, aby mu pomohl dobýt zpátky Théby a bratra Eteokla zabít.
Oidipús je již unaven vším, co se kolem něj děje; jediný Théseus se mu ukazuje jako přítel, jako ochránce. Jinak všichni ostatní se jen rvou o jeho ještě živé tělo – jedině proto, že jim má po smrti přinést štěstí... Zhnusen celou svou rodinou odchází Oidipús, aby vykonal posvátnou oběť... A jak už to v řeckých dramatech bývá, vrací se pak již jen posel, který vypráví o jeho smrti...

A nedoved‘ by nikdo z lidí vylíčit,
jen Théseus, jakou smrtí skonal onen muž.
Vždyť nezasáhl ho blesk boží ohnivý,
ni mořská vichřice ho neuchvátila,
jež právě by se strhla, spíše nějaký
ho posel boží odvedl, či pod zemí
dům mrtvých klidný se mu vlídně otevřel.
Vždyť muž ten bez nemoci bolné, bez nářku
tak zvláštně skonal, jako z lidí nikdo již.

Je to smrt? Nebo spíše apoteóza? Těžko říci, ale je to velké Boží odpuštění, velké osvobození ode všech vin, ať zaviněných či nikoli... Vždyť právě v tomto duchu se celá Sofokleova hra nese. Právě problém viny a odpuštění je tím, co dělá z Oidipa na Kolónu tak velké drama, které důstojně stojí po boku a doplňuje slavnějšího Krále Oidipa...

Loučíme se tu tedy s Oidipem, jehož osud jsme sledovali od kolébky až ke hrobu. Ten snad Athéňanům slíbené štěstí opravdu přinesl, alespoň nevídaný rozkvět a sláva řeckého města by tomu nasvědčovala... A Théby? Jejich neštěstí Oidipovou smrtí zdaleka nekončí. Bratrovražedné válce se nepodaří zabránit, oba bratři, Eteoklés a Polyneikés, padnou, a ani Antigoné ani Kreón se nedočkají šťastnějšího osudu... To už však odkazujeme čtenáře na další z děl největších řeckých tragédů – Aischylových Sedm proti Thébám, Sofokleovu Antigoné nebo Eurípidovy Foiničanky... Neboť právě tam se může poučit o tom, že Oidipova veliká oběť Théby nemohla vykoupit...

Jiří Hubáček

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 101 Číslo 12 Červen 2017
Šéfredaktor: PhDr. Václav Senjuk
Redaktoři: Bc. Jiří Hubáček, Mgr. Jarmila Hanková, Petr Mašek, Ilona Ozimková, Mgr. Marie Zemanová
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce zodpovědnost.
Vychází dvakrát měsíčně
Roční předplatné činí 120 korun českých
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
Flash disk, prosíme, vraťte do deseti dnů po obdržení na přiloženou adresu.
Nahrávku vyrobilo zvukové studio Knihovny a tiskárny pro nevidomé v Praze.
OBSAH:
ÚVODEM
Pojďme se nebrat příliš vážně
STALO SE
Pětadvacátý ročník národní abilympiády zná své vítěze
Byli jsme v „SEMiTAM“
S bílou holí pro Bílou pastelku
Tisková konference Milionový pes
ZE ŽIVOTA ODBOČEK A KLUBŮ
Festivalu Porozumění v Mariánských Lázních se zúčastnili také zástupci SONS
Do České Lípy S bílou holí pro Bílou pastelku
LIDÉ KOLEM NÁS
Devatero řemesel – Pavel Diblík
ZORA RADÍ
Nad zlato – jsem jeden velký mindrák
HISTORICKÁ OHLÉDNUTÍ
Cheb – Po stopách císaře Karla IV.
Kronika medicíny, část první: umění léčitelů staré Číny
ZE STRÁNEK DÁVNÝCH KRONIK: NEŠŤASTNÝ OSUD KRÁLE OIDIPA, pokračování (III.) KONEČNÉ VYSVOBOZENÍ
SPORT
V Ratíškovicích o tituly
Trofej z turnaje v QARDU si znovu odvezlo Slovensko
INZERCE

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.