Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis Zora Číslo 23 prosinec 2001

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

Pro lepší kvalitu života
Krakovská v novém
LORMU je již 10 let
Malé měsíční zauvažování - ne tak docela na rozloučenou
Přínos právního poradenství
Právník vám radí
Integrace ve Zlíně
O mobilních telefonech
Mluvící jízdenkové automaty
Počin Klubu Manus
E Mi Manchi
Exkluzivní publikace
Inzerce

Právník vám radí

Jsem těžce zrakově postižená matka dvou dětí, v současné době
jsem na mateřské dovolené. Chtěla bych vědět, za jakých
podmínek mám nárok na rodičovský příspěvek, mohu - li si
případně během mateřské dovolené něco "přivydělat". D. M.,
Chotěšov

Rodičovský příspěvek patří mezi dávky upravené zákonem o
státní sociální podpoře. Zákon č. 117/1995 Sb., ve znění
zákona č. 271 / 2001 v ustanoveních §§ 30 - 32 se dočteme, že:
Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který osobně,
celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě: a) do čtyř let
věku nebo b) do sedmi let věku, jde - li o dítě, které je
dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně
postižené.
Nárok na výplatu rodičovského příspěvku v kalendářním
měsíci rodič ztrácí, jestliže v příslušném kalendářním měsíci:
a) při výdělečné činnosti dosahuje příjem vyšší, než stanoví
tento zákon, nebo jde o výdělečnou činnost vykonávanou v
zahraničí,
b) nárok na výplatu příspěvku ztrácí i v případě, že má nárok
na dávky nemocenského pojištění, na hmotné zabezpečení
uchazečů o zaměstnání, na příspěvky náležející občanům se
změněnou pracovní schopností v době jejich pracovní
rehabilitace.
c) Nárok na výplatu příspěvku ztrácí rodič i tehdy, jestliže
dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek navštěvuje
jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti
předškolního věku v rozsahu větším, než povoluje tento zákon,
případně základní školu.
Vykonává - li rodič výdělečnou činnost, která zakládá účast
na nemocenském pojištění, má nárok na výplatu rodičovského
příspěvku, jen jestli příjem z této výdělečné činnosti
nepřesáhne v kalendářním měsíci po odpočtu daně z příjmů
fyzických osob, pojistného a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti částku určenou na osobní potřeby tohoto rodiče
podle zákona o životním minimu. Do příjmů se přitom
nezapočítávají dávky nemocenského pojištění ani náhrada mzdy
za nevyčerpanou dovolenou.
Je-li rodič osobou samostatně výdělečně činnou, vyplácí se
mu příspěvek zálohově.
Rodičovský příspěvek dále nenáleží, jestliže v rodině druhý
z rodičů má nárok po celý měsíc na peněžitou pomoc v mateřství
nebo na peněžitou pomoc podle předpisů nemocenského pojištění.
Za celodenní a řádnou péči se pro účely nároku na výplatu
rodičovského příspěvku považuje i situace, kdy dítě navštěvuje
jesle, mateřskou školu, či jiné obdobné zařízení pro děti
předškolního věku, nejvýše však tři kalendářní dny v měsíci.
Za návštěvu dítěte v jeslích, mateřské škole či jiném obdobném
zařízení v kalendářním dnu se považuje každý den, kdy dítě
uvedené zařízení navštíví bez ohledu na délku návštěvy. V
případě, že jde o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo
dlouhodobě těžce zdravotně postižené, které navštěvuje jesle,
mateřskou školku či jiné obdobné zařízení po dobu, která
nepřesahuje čtyři hodiny denně, náleží příspěvek rovněž.
Jestliže dítě navštěvuje léčebné rehabilitační ve stejném
rozsahu, případně má postižení zraku nebo sluchu, a jestliže
postižení zraku nebo sluchu jeho rodičů je v rozsahu 50 % a
více, příspěvek rovněž náleží.
Při péči o totéž dítě náleží rodičovský příspěvek jen
jednou a to rodiči, určenému na základě dohody rodičů. Je - li
v rodině více dětí, které zakládají nárok na rodičovský
příspěvek, náleží rodičovský příspěvek vždy jen jednomu z
rodičů. O skutečnosti, kterému z rodičů bude příspěvek
náležet, se mohou rodiče dohodnout. V případě, že k dohodě
mezi rodiči nedojde, rozhodne o tom, kterém u z rodičů
příspěvek přizná, příslušný okresní úřad.
Rodičem se pro účely rodičovského příspěvku rozumí též
osoba, která dítě převzala do trvalé péče nahrazující péči
rodičů.
Za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů se
považuje dítě osvojené, dítě, které bylo převzato do péče na
základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič
zemřel či dítě manžela.
Připomínám, že podmínka celodenní péče se považuje za
splněnou, jestliže rodič zajistil péči o dítě jinou zletilou
osobou, a to jde - li o případy, kdy je a) při zachování
nároku na dítě výdělečně činný nebo b) žákem nebo studentem
soustavně se připravujícím na budoucí povolání, nejde - li o
studium po dobu výkonu základní vojenské služby, civilní
služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků
ozbrojených sil.
Výše rodičovského příspěvku činí za kalendářní měsíc součin
částky na osobní potřeby rodiče, který má na rodičovský
příspěvek nárok a koeficientu 1, 10. Jestliže rodič v době,
kdy pečuje o dítě má nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo
dávky z nemocenského pojištění, jejichž výše je nižší než výše
rodičovského příspěvku, náleží rodičovský příspěvek ve výši
rozdílu mezi tímto příspěvkem a uvedenými dávkami.

Jsem těžce zrakově postižená, v současné době pečuji o dítě a
zajímalo by mě, za jakých podmínek mám nárok pobírat přídavek
na dítě. S. K., Chodov

Přídavek na dítě patří mezi dávky upravené zákonem o státní
sociální podpoře, které jsou poskytované v závislosti na výši
příjmů. Bližší informace o něm najdeme v ustanoveních §§ 17 -
19 tohoto zákona, kde se uvádí: Nárok na přídavek má
nezaopatřené dítě a) ve zvýšené výměře, jestliže rozhodný
výdělek v rodině nepřevyšuje součin životního minima rodiny a
koeficientu 1, 10, b) v základní výměře, jestliže rozhodný
příjem nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a
koeficientu 1, 10, avšak není vyšší než součin částky
životního minima rodiny a koeficientu
1,80, c) ve snížené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině
nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a
koeficientu 1,80, avšak není vyšší, než součin částky
životního minima rodiny a koeficientu 3.
Výše přídavků na dítě činí: a) ve zvýšené výměře součin
částky na osobní potřebu dítěte a koeficientu 0,32,
b) v základní výměře součin částky na osobní potřebu dítěte a
koeficientu 0,28, c) ve snížené výměře součin částky na osobní
potřeby dítěte a koeficientu 0,14 za kalendářní měsíc.
Přídavek je dávkou náležející nezaopatřenému dítěti a
vyplácí se osobě, která má nezletilé nezaopatřené dítě v
přímém zaopatření, a to do konce kalendářního měsíce, ve
kterém toto dítě dovršilo zletilost. Přídavek na dítě se
vyplácí též zletilému nezaopatřenému dítěti, a to od splátky
přídavku náležejícímu za kalendářní měsíc po měsíci, v němž
dovršilo zletilost. Přídavek je samozřejmě vyplácen v
hotovosti, pokud není dohodnuto jinak.
I u této dávky platí, že má - li dítě v přímém zaopatření
více osob, vyplácí se přídavek jen jednou, a to osobě určené
dohodou. Pokud není dohoda možná, určí osobu, které bude
přídavek vyplácet, příslušný okresní úřad.
Je - li nezletilé dítě v plném přímém zaopatření ústavu,
náleží přídavek tomuto úřadu. Pokud doba, kdy je toto dítě v
přímém zaopatření tohoto ústavu nezahrnuje celý měsíc, vyplatí
tento ústav část přídavku osobě, která měla dítě v zaopatření
po dobu, po kterou nebylo v ústavu.
Pro úplnost dodávám, že za nezaopatřené dítě se pro účely
tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní
docházky, avšak nejdéle do 26. roku věku, jestliže a) se
soustavně připravuje na budoucí povolání nebo se nemůže
soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat
výdělečnou činnost pro úraz nebo pro nemoc, nebo c) z důvodu
dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno
vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku
považuje za nezaopatřené i dítě, které je vedeno v evidenci
příslušného úřadu práce a nemá nárok na hmotné zabezpečení
uchazeče o zaměstnání. Za nezaopatřené dítě přitom však v
žádném případě nelze považovat dítě, které je poživatelem
plného invalidního důchodu z důchodového pojištění.

Zpracovala JUDr. Ivana
Marešová

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 85. Číslo 23 prosinec 2001
Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel
Redaktoři: Dana Kudlová a Jiří Mayer
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: (02) 21 46 21 76
Fax: (02) 21 46 21 75
e-mail:zora@braillnet.cz
Vydává: SONS ČR
Tiskne: KTN v Praze
Vychází dvakrát měsíčně
Roční předplatné činí 72,- korun českých
O b s a h :
Pro lepší kvalitu života
Krakovská v novém
LORMU je již 10 let
Malé měsíční zauvažování - ne tak docela na rozloučenou
Přínos právního poradenství
Právník vám radí
Integrace ve Zlíně
O mobilních telefonech
Mluvící jízdenkové automaty
2001: Nesmírná odysea
Počin Klubu Manus
E Mi Manchi
Exkluzivní publikace
Inzerce

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.