Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis Zora Číslo 23 prosinec 2001

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

Pro lepší kvalitu života
Krakovská v novém
LORMU je již 10 let
Malé měsíční zauvažování - ne tak docela na rozloučenou
Přínos právního poradenství
Právník vám radí
Integrace ve Zlíně
O mobilních telefonech
Mluvící jízdenkové automaty
Počin Klubu Manus
E Mi Manchi
Exkluzivní publikace
Inzerce

LORMU je již 10 let

Občanské sdružení - společnost pro péči o hluchoslepé v ČR
byla založena schválením stanov společnosti ministerstvem
vnitra 5.listopadu 1991.
Snad nikdo nemůže pochybovat o tom, že ztráta zraku i
sluchu je jedním z nejvážnějších zdravotních postižení ve
světě. Celou tuto závažnou problematiku jsme si připomněli na
konferenci LORMU "Deset let služeb pro hluchoslepé", která se
konala 3. a 4.listopadu 2001 v Praze.
Na programu sobotního jednání konference byla po uvítacím
projevu předsedy LORMU JUDr.Bohuslava Dohelského procházka
historií a současností LORMU v podání Oty Pačesové a
PhDr.Zdeňka Šarbacha, a pak diskuse k vývoji a současným
problémům právního rámce problematiky hluchoslepých. O
zkušenostech ze zahraničí hovořili hosté z Dánska a příspěvky
účastníků, diskusí a oslavou desetiletého jubilea první den
konference končil.
Nedělní jednání bylo zahájeno vyhodnocením dotazníku a
volnou diskusí, a bylo zakončeno shrnutím, závěrečným
ustanovením dalšího směřování a cílů i perspektiv služeb pro
hluchoslepé v České republice.
Konference proběhla za nevídaně hojné účasti členů a
příznivců LORMU, ve velmi milém prostředí hotelu Bohemika ve
Vysočanech. Průběh celé konference byl velmi přínosný, k jejím
výsledkům a závěrům se ještě vrátíme.
Zmínili jsme se úvodem o závažnosti duálního postižení
zraku i sluchu. Jak se k těmto problémům stavěl svět? Zatímco
instituce a organizace pro nevidomé a pro neslyšící vznikají
již na rozhraní století 18. a 19., specializované instituce a
organizace pro hluchoslepé až téměř o celé století později. V
Evropě se taková specializovaná péče rozvíjí v závažné míře až
po první a druhé světové válce: v Anglii, v Holandsku, v
Německu, v Sovětském Rusku a o něco později již i ve Švýcarsku
a v Polsku. A jak tomu bylo u nás v Československu? Až po
vytvoření jednotné organizace pro všechny druhy zdravotního
postižení - Svazu invalidů v roce 1952 - rozvíjí se i péče o
nevidomé a neslyšící do šíře ve smyslu organizačním, i do
hloubky ve smyslu odbornosti. Jenom velmi sporadicky se řešila
i problematika hluchoslepých.
Dosavadní roztříštěnost péče o slepé a neslyšící do mnoha
desítek spolků a společků neumožnila soustředění na oblast
péče sociální a na oblast výchovy a výuky. Většina takto
postižených - tedy hluchoslepých - stála v určité izolaci,
přežívala v rodinách či v institucích azylového typu. Až léta
sedmdesátá a osmdesátá přinášejí specifický zájem o takto
postižené. V rámci Svazu invalidů počínají obě specifické rady
- pro nevidomé i pro neslyšící - jednat o možnostech
specializované péče o osoby hluchoslepé. Zajímavé je, že se
tato péče soustředila především na takto postižené děti, které
jako by v ČSSR neexistovaly. V důsledku nedostatků odborné
péče lékařů a pedagogů končily v azylových ústavech pro
mentálně retardované.
Otázky péče o hluchoslepé nalézají svoji realizační bázi v
usneseních sjezdů z let 1979, 1984 a 1989. Zvláště pak po
transformaci všech typů organizací pro zdravotně postižené. V
obou nově ustavených organizacích - Svazu sluchově postižených
a ve Společnosti nevidomých a slabozrakých - sílí myšlenka a
reálná snaha po instituování péče o osoby hluchoslepé. Obě
tyto organizace projednávají v roce 1990 problematiku vzniku
specializované péče o hluchoslepé, a rok 1991 již přináší
konkrétní kroky. Z iniciativy Svazu sluchově postižených se
19.srpna schází přípravný výbor, a pak zvlášť ve významný den
14.října 1991 ve složení J.Paur, J.Jesenský, J.Jesenská,
Z.Galvas, J.Jakeš, J.Cerha a Z.Šarbach, aby rozhodl o
předložení stanov k registraci u ministerstva vnitra ČSR.
Návrh na registraci předávají pověření členové přípravného
výboru: Paur, Jesenská, Jakeš, Šarbach. 5.listopadu 1991 je
registrace schválena, stanovy potvrzeny a rodí se tak první
organizace pro hluchoslepé u nás. Je to LORM - společnost pro
hluchoslepé v ČSR.
Proč LORM? Není to seskupení několika zkratek, jak to
někdy bývá, je to jméno, pseudonym Heinricha Landesmanna
(9.8.1821 - 3.12.1902). Byl to rakouský básník, filozof a
bojovný novinář, který pro své revoluční myšlenky a projevy v
roce 1848 byl pronásledován rakouskou policií a přijal tedy
pseudonym Hieronymus Lorm. V patnácti letech věku ztratil po
infekční chorobě sluch a ve svých 61 letech také úplně oslepl.
Zabýval se již dříve myšlenkou možností komunikace mezi
hluchoslepými a ostatními lidmi a přišel na myšlenku dotekové
prstové abecedy, která později získala jeho jméno. Její plnou
funkčnost pro český jazyk zajistila převodem z německého
originálu řádová sestra Aquina Anna Sedláčková, vynikající
pedagožka v pražském ústavu pro slepé na Hradčanech ve
dvacátých letech minulého století.
A tak se rozběhla činnost naší nové organizace. Vznikla dvě
první pracoviště: v Praze (Paur a Jesenská) a na Moravě v
Ivančicích (Kratochvíl). Již zmíněný přípravný výbor pod
vedením dr.J.Jakeše plnil úkoly organizace až do první valné
hromady v r.1994. Co bylo především hlavním úkolem? Zajistit
členskou základnu, podrobnou a rozsáhlou depistáž osob
hluchoslepých, a to za plné pomoci obou občanských sdružení,
Společnosti nevidomých a slabozrakých a Svazu sluchově
postižených, ve spolupráci s oftalmology, foniatry, se
speciálními školami, ústavy sociální péče i s okresními a
obecními úřady.
Na nejchoulostivějším úseku péče - péče o děti postižené
ztrátou zraku i sluchu - se rodí myšlenka, která se postupně i
realizuje: založení alespoň základů tříd pro hluchoslepé v
Olomouci na Sv.Kopečku a v Institutu pro sluchově postižené v
Berouně. Později vzniká i třída spíše azylového typu v Žatci.
Jaké byly další naléhavé úkoly? Psychorehabilitační
působení na dospělé hluchoslepé na rekondičních pobytech
(kterých bylo každoročně okolo šesti až sedmi), zajišťování
rehabilitačních a kompenzačních pomůcek, odborných kurzů a
jeden významný úkol - perspektivní zřízení byť malého ústavu
pro hluchoslepé. K provádění depistáže a vůbec pro rozvoj péče
o místní členy vznikají oblastní pracoviště a později kluby.
První valná hromada LORMU se sešla 12.listopadu 1994 v Domě
kultury pracujících v kovoprůmyslu na Smíchově, druhá valná
hromada se konala 23.listopadu 1996 opět na Smíchově, v
divadle Akcent v Ženských domovech. Třetí valná hromada byla
21.listopadu 1998 v ÚSP Palata a konečně čtvrtá valná hromada
se sešla 28.října 2000 na radnici v Praze 5.
Trochu informací k průběhu těchto valných hromad: Cesta
svolání, průběh a volby orgánů byly vždy naprosto demokratické
a probíhaly formou přímé účasti i formou účasti
korespondenční. Do roku 1998 byl předsedou a současně
ředitelem LORMU dr.J.Jakeš. Po jeho rezignaci ze složitých
osobních důvodů byl 21.listopadu 1998 zvolen nový předseda,
JUDr.Bohuslav Dohelský a ředitelkou LORMU Mgr.J.Jesenská. Po
jejím odchodu ze zdravotních důvodů byla 28.října 2000
ustavena ředitelkou LORMU Ota Pačesová.
Pracoviště LORMU po přechodných umístěních v ulicích Žitné
a Štěpánské a v bytě dr.J.Jakeše posléze zakotvilo v Ženských
domovech, Radlické ulici č.3 v Praze 5.
Co říci závěrem? Není dobrou vlastností českého spolkaření
nesnášenlivost a tříštění zájmů a organizací. A to ani na
úseku malých a velmi specializovaných organizací. Například po
1.světové válce jen pro válečné slepce vznikly čtyři spolky, a
to jich bylo jenom několik stovek. Na úseku naší péče o
hluchoslepé pro řádově desítky členů se péče o ně tříští do
tří organizací:
LORMU, Multihandicapu v rámci Tyfloservisu, o.p.s., a
trucpodniku dr.J.Jakeše VIA. To není dobrá situace. Její
řešení nás ještě čeká.
Z hlediska historického vývoje péče o hluchoslepé v
evropském měřítku teritoriálním i v měřítku odbornosti této
péče jsme již dosáhli adekvátního postavení.

Z.Š.

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 85. Číslo 23 prosinec 2001
Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel
Redaktoři: Dana Kudlová a Jiří Mayer
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: (02) 21 46 21 76
Fax: (02) 21 46 21 75
e-mail:zora@braillnet.cz
Vydává: SONS ČR
Tiskne: KTN v Praze
Vychází dvakrát měsíčně
Roční předplatné činí 72,- korun českých
O b s a h :
Pro lepší kvalitu života
Krakovská v novém
LORMU je již 10 let
Malé měsíční zauvažování - ne tak docela na rozloučenou
Přínos právního poradenství
Právník vám radí
Integrace ve Zlíně
O mobilních telefonech
Mluvící jízdenkové automaty
2001: Nesmírná odysea
Počin Klubu Manus
E Mi Manchi
Exkluzivní publikace
Inzerce

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.