Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis Zora Číslo 23 prosinec 2001

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


Pro lepší kvalitu života
Krakovská v novém
LORMU je již 10 let
Malé měsíční zauvažování - ne tak docela na rozloučenou
Přínos právního poradenství
Právník vám radí
Integrace ve Zlíně
O mobilních telefonech
Mluvící jízdenkové automaty
Počin Klubu Manus
E Mi Manchi
Exkluzivní publikace
Inzerce


Pro lepší kvalitu života


Pod záštitou prof.MUDr.Bohumila Fišera, CSc., ministra
zdravotnictví ČR, ing.Karla Březiny, ministra a vedoucího
Úřadu vlády, doc.MUDr.Karla Bartáka, CSc., místopředsedy
sociálního a zdravotního výboru Senátu Parlamentu ČR, ing.
Pavla Bradíka, hejtmana Královéhradeckého kraje, ing.Josefa
Potočka, náměstka primátora Hradce Králové, prof.ing.Pavla
Cyruse, CSc., rektora Univerzity Hradec Králové, prof.
PhDr.Vladimíra Wolfa, děkana Pedagogické fakulty Univerzity
Hradec Králové, prof. MUDr.Pavla Rozsívala, PhD., přednosty
oční kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové a předsedy
České oftalomologické společnosti se uskutečnila v aule
Univerzity Hradec Králové ve dnech 21.- 23.září 2001 vědecká
konference s mezinárodní účastí "Edukace a rehabilitace
zrakově postižených na prahu nového milénia". Pořadatelem této
významné akce byla katedra speciální pedagogiky Pedagogické
fakulty Univerzity Hradec Králové a Tyfloservis, o.p.s., s
vydatnou podporou kateder speciální pedagogiky Masarykovy
univerzity Brno, Palackého univerzity Olomouc a Univerzity
Karlovy Praha. Na konferenci se sešli teoretici, vysokoškolští
učitelé, odborníci z praxe, představitelé resortů a mluvčí
zrakově postižených občanů.
Cílem konference bylo zhodnotit vývoj v oblasti tyflopedie
a nastínit perspektivy dalšího rozvoje edukace a rehabilitace
zrakově postižených v České republice v kontextu s vyspělými
evropskými státy.
Úvodní referát přednesl vedoucí katedry speciální
pedagogiky PF Univerzity Hradec Králové, doc., od 1.října
prof., PaedDr.Ján Jesenský, CSc., na téma "Vývoj, stav a
perspektivy rozvoje v referenčním poli tyflologie". Vycházel z
charakteristiky specifik rozvoje osobnosti a aktivit života
zrakově postižených tak, jak je teoreticky rozpracovává
tyflologie. Mimo jiné uvedl: "V rovině teoretického systému
jsou kvality života zrakově postižených vedle člověka, jeho
osobnosti a identity těžiskovou kategorií vědního oboru
tyflologie. Tyflologie představuje aplikaci teorie člověka a
kvalit jeho života na problematiku zrakově postižených.
Předmětem tyflologie jako vědního oboru je studium zrakově
postiženého člověka, specifik kvalit jeho života včetně
instrumentů a podmínek jejich rozvoje."
Dále konstatoval, že "tyflopedie a tyflorehabilitace jsou
vedle řady dalších oborů komplementární obory tyflologie.
Význam tyflologie je v tom, že na rozdíl od komplementárních
oborů, které studují určitou dílčí stránku existence zrakově
postiženého člověka, tyflologie studuje zrakově postiženého
člověka jako ucelenou jednotku s kohezí podmínek jeho
existence. Tyflopedie a tyflorehabilitace víc než jiné obory
potřebují pro rozvoj svého systému tyflologické poznatky.
Proto rozpracování tyflologie tyflopedii nejenom evokovaly,
ale v celé řadě aspektů ji přímo rozpracovaly."
Z konstelací tohoto druhu pak vychází dílčí
charakateristiky kvalit života, reprezentované problematikou
poškození vidění, psychickými zvláštnostmi zrakově
postižených, procesy a podmínkami jeho adaptace vyplývajícími
z poznatků rehabilitace, edukace, enkulturace, ergotizace a
integrace. Zčásti naznačil vývoj, kterým tyto oblasti prošly.
Těžiště výkladu spočívalo v charakteristice dosaženého stavu a
zčásti se dotkl i strategie dalšího vývoje.
Další část jednání pokračovala v sekcích.
Příspěvky z oftalmologické sekce se tematicky týkaly tří
oblastí. V první byla prezentována nejčastější závažná zraková
onemocnění, která významně ovlivňují kvalitu života - jde
především o diabetickou retinopatii, věkem podmíněnou
makulární degeneraci a glaukom. Vysvětleny byly jak příčiny
těchto onemocnění, tak způsob léčení a jejich dopad na
psychiku pacientů. Vyzdvižena byla nezbytná spolupráce očních
lékařů, rehabilitologů a speciálních pedagogů. Bez této týmové
spolupráce by výsledky léčby byly významně nižší. V této
souvislosti prof.MUDr.Pavel Rozsíval z FN Hradec Hrálové
informoval o ročních zkušenostech s implantabilním nitroočním
teleskopem. U tří ze čtyř pacientů s makulární degenerací se
zlepšil visus do blízka i do dálky. Nutná byla komplexní
edukace používání zraku po operaci (tu zajišťoval s úspěchem
tamní Tyfloservis).
Druhá oblast byla věnována práci Centra zrakových vad v
Praze. Pacienti, kteří přicházejí do tohoto zařízení jsou
pečlivě oftalmologicky vyšetřeni, slabozrakým pacientům jsou
vyzkoušeny a předepsány speciální optické pomůcky z
kompletního sortimentu číselníku zrakově postižených. Opět
byla zdůrazněna nutnost týmové spolupráce, neboť v Centru
pracuje speciální pedagog, který provádí zácvik pro optimální
využití předepsaných pomůcek.
Vyzvednuta byla také nutnost centralizace těchto vysoce
specializovaných služeb a významný dopad využívání speciálních
optických pomůcek pro zlepšení kvality života pacientů. Ve
věkovém zastoupení pacientů se jedná o 83% ve věku nad 60 let.
Poslední dva příspěvky se věnovaly problematice časné
diagnostiky zrakových vad a komplexní péči o těžké a chronické
oční pacienty. V současné době se s úspěchem provádí funkční
vyšetření zraku malých dětí v neverbálním období a u dětí s
více vadami. Tato skutečnost významně přispívá k včasnému
odhalení stupně zrakové vady a možnosti optimální stimulace
rozvoje zrakových funkcí.
V psychologické sekci zaznělo šest příspěvků, v nichž
jednotliví autoři seznámili účastníky konference s poměrně
širokým okruhem problémů. Diskutovaly se především
terminologické záležitosti, přičemž se ukázalo, že přesná -
pokud možno jednotná terminologie, má značný nejen teoretický,
ale i pragmatický význam. Z jednání sekce dále vyplynulo, že
je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost i sociálně patologickým
jevům, které se vyskytují v populaci jedinců se zrakovým
postižením stejně jako i v ostatní populaci. Jako nejúčinnější
se i zde jeví prevence - tedy vypracování a realizace programů
sociálních dovedností. Těmito problémy se již psychologové
začali zabývat.
Dalším, téměř neřešeným problémem je sexuální výchova dětí
a mládeže se zrakovým postižením. Je to oblast, které bude
nutno v blízké budoucnosti určitě věnovat větší náležitou
pozornost. Referát, který tam zazněl, se týkal poradenské
činnosti zaměřené na pomoc jedincům se zrakovým postižením.
Ukázalo se, že je velmi důležité poskytovat tyto služby i
rodičům dětí se zrakovým postižením.
Poslední okruh se týkal péče o starší a staré lidi se
zrakovým postižením, zaměřené na zlepšování jejich kvality
života. Vedoucí sekce prof.Požár ze Slovenska zdůraznil, že
staří lidé tvoří nejpočetnější skupinu zrakově postižených.
Z přednesených příspěvků lze konstatovat, že psychologové
ve své práci přešli od zkoumání jednotlivých psychických
problémů, vlastností osobností k takovým problémům, které mají
bezprostřední vztah k praxi, ke konkrétním problémům
každodenního života jedinců se zrakovým postižením.
Také přednesené příspěvky ze sekce tyflopedie je možno
tematicky zařadit do tří oblastí. Podle věku jedinců se
zrakovým postižením k tematickému okruhu rané péče byly
zaměřeny dva referáty. Byl v nich rekapitulován vývoj
speciálně pedagogické podpory v raném věku za desetileté
období. Představen byl program "Provázení", zaměřený na celou
rodinu. Obsahuje tři roviny pohledu: kořeny a nové vlivy,
program rodiny dítěte a působení na společnost a standardy
rané péče. Ke zjištění spokojenosti rodičů se službami rané
péče byl realizován výzkumný projekt EURIO ve spolupráci s
evropskou pracovní skupinou pro ranou péči. Orientace byla
směřována na otázky přípravy profesionálních pracovníků,
služby rané péče a vyhodnocování kvality rané péče.
Problematika reedukace zrakově postižených na základních a
středních školách zazněla v šesti příspěvcích. Prezentovány
byly výsledky výzkumného šetření u žáků se zrakovým postižením
na základní škole. Bylo konstatováno, že znevýhodňující
faktory (velké procento zastoupení nedonošených) negativně
ovlivňují úspěšnost edukace žáků se zrakovými vadami.
Motorická kompetence dětí v prebupescenci a v pubescenci je
významně ovlivňována zrakovým postižením, a to od samého
počátku motorického vývoje. Bylo doloženo výzkumným šetřením
odborných pracovníků z Fakulty tělesné kultury Univerzity
Palackého v Olomouci. Významný byl závěr šetření, ve
vyzdvižení důležitosti rané motorické stimulace, která
pozitivně ovlivňuje optimální posychický vývoj dítěte. Z
dalšího výzkumného šetření realizovaného u integrovaných žáků
na šesti středních školách na Slovensku vyplynul závěr -
nedostatečných podmínek k úspěšné edukaci žáků se zrakovým
postižením, což se dále negativně odráží při jejich studiu na
vysoké škole.
Jazykové vzdělávání, které je pro žáky s vadami zraku
mimořádně důležité, lze podpořit využíváním v rámci programu
Komenius, jak bylo prezentováno z Gymnázia pro zrakově
postiženou mládež.
Čtyři příspěvky byly věnovány problematice vzniku a
činnosti center pomoci handicapovaným studentům na vysokých
školách. Velmi dobré výsledky pětadvacetiletého působení
center k podpoře studia postižených a chronicky nemocných při
univerzitách v německém Dortmundu a švýcarském Curychu
přiblížili zkušení speciální pedagogové, manželé prof.Světla
Solarová a prof.Gerd Heese. Situaci na Slovensku ilustroval
příspěvek "O filozofii podpory vzdělávání nevidomých na
univerzitě Komenského v Bratislavě". Funkce koordinátora
činnosti Centra pro handicapované byla objasněna v příspěvku
Pedagogické fakulty univerzity Palackého v Olomouci.
Projekt Centra sociální rehabilitace na univerzitě Hradec
Králové v podstatě zahrnuje všechny iniciativy pomoci
handicapovaným studentům na vysokých školách.
I v sekci tyflotechnické se daly příspěvky rozčlenit do tří
oblastí. V první se přednášející věnovali problematice
mobility -
stanovení optimalizace parametrů pro dlouhou hůl, pozornost
byla zaměřena i na bezbariérovost prostředí z hlediska těžce
zrakově postižených. Ing.Bárta z Apexu představil povelovou
soupravu dálkově ovládaných zvukových majáků. Důraz byl zde
kladen na nutnost standardizace těchto systémů nejen u nás,
ale i v zahraničí, zejména v Evropské unii.
Druhá oblast byla věnována problematice zpracování a
zpřístupnění informací. Ing.Halousek informoval o novinkách v
tisku Braillova písma. Dr.Peňáz upozornil na katastrofální
důsledky preference hlasového zpřístupňování informací na
úroveň písemné kultury u lidí se zrakovým handicapem.
Doc.Mareš přiblížil desetiletou činnost a současné vybavení
vysokoškolského centra TEREZA.
Třetí oblast se týkala optických pomůcek. Referát byl
zaměřen na faktory ovlivňující kvalitu a efektivnost
kompenzace handicapu.
V rehabilitační sekci zaznělo sedm příspěvků. Dr.Belšán
podal informaci o výsledcích sociologického průzkumu veřejného
mínění na postavení zrakově postižených ve společnosti.
Ve třech příspěvcích byli přítomní seznámeni s
poskytovanými službami Centra zrakových vad, Tyfloservisu a
Tyflocentra.
Jednotlivými druhy rehabilitace zrakově postižených se
zabýval prezident SONS Milan Pešák. Příspěvek Mgr.Růžičkové se
věnoval reedukaci zraku. Úloze rehabilitačního procesu ve
vztahu ke zvyšování zaměstnavatelnosti zaměřila své vystoupení
Eva Tatarková z Unie nevidomých a slabozrakých Slovenska.
V sekci edukace a rehabilitace multihandicapovaných bylo
předneseno také sedm příspěvků. Tato oblast péče byla u nás
značně opomíjena. Přestože v posledních letech nastává obrat v
nazírání na danou problematiku, jsme teprve na počátku
potřebné systematické péče o tuto minoritu. Klíčovými momenty
v edukaci a rehabilitaci vícenásobně handicapovaných zrakově
postižených osob se zabýval příspěvek doc.Ludíkové z
Univerzity Palackého v Olomouci. Se zájmem účastníci
konference vyslechli příspěvky o významu her a hraček pro
rozvoj osobnosti hluchoslepých dětí, o edukaci hluchoslepých v
neškolských zařízeních, o symbolu hluchoslepých - červenobílé
holi. Zaujal i referát "Kontinuální péče o multihandicapované
ve Finsku a její komparace s českým systémem". O aktuálních
úkolech občanského sdružení LORM - společnost pro hluchoslepé,
pohovořila současná ředitelka Ota Pačesová.
Na závěr účastníci konference přijali následující
doporučení:
1. Považujeme tuto konferenci za užitečný začátek spolupráce
odborníků různých profesí operujících v referenčním poli
tyflologie. Vítáme skutečnost, že konference našla přiměřený
ohlas u představitelů politické scény, státní správy a
akademických kruhů i u našich přátel ze zahraničí.
V průběhu konference se ukázalo, že mnohé problémy v této
oblasti jsou společné jak v České tak Slovenské republice a
setkáváme se s nimi i v zemích EU.

2. Optimalizace edukačně rehabilitačních a dalších procesů
týkajících se existence zrakově postižených by spíše měla
směřovat k postulátu "BÝT", tj.smysluplně žít a seberealizovat
se, nežli k postulátu "MÍT", tj.vlastnit, bez ohledu na
principy humanity a solidarity.

3. Edukace a rehabilitace zrakově postižených by se měla nést
v duchu celospolečenských programů - antidiskriminace,
nezávislosti, partnerství, integrace a životní pohody zrakově
postižených. Zvláštní pozornost by měla být věnována rodině a
partnerům zdravotně postižených jedinců.

4. Považujeme z mnoha hledisek za vysoce účelné plně
implantovat ideu celoživotního vzdělávání do prostředí ZP a z
tohoto aspektu dospět k hlubšímu rozpracování tyflopedie z
hlediska hlavních věkových kategorií.

5. ZP mají právo na sobě vlastní kulturu a její rozvoj by měl
být považován za součást rozvoje majoritní kultury.

6. Dále budeme vytvářet podmínky, aby oftalmologická péče
mohla udržovat krok se světovou špičkovou úrovní s ohledem na
včasnou diagnostiku i komplexní a opakovanou diagnostiku
zrakových vad i ranou intervenci pro podporu psychomotorického
vývoje zrakově postiženého dítěte. Odpovídající druh
intervencí by měl být s větším důrazem aplikován také u
generace zrakově postižených seniorů.

7. Pojetí školní edukace ZP by mělo vyznít ve prospěch
odstranění neurotizace a stresování ZP dětí a mládeže, ve
prospěch chápání zrakově postiženého ne jako pasivního
objektu, ale jako aktivního subjektu edukace. To předpokládá
důsledně optimalizovat odbornou podporu a technologické
zabezpečení. Speciální pozornost je v těchto směrech třeba
věnovat středoškolskému a zvláště vysokoškolskému vzdělávání
zrakově postižených i rozvoji center pomoci ZP vysokoškolákům
na všech vysokých školách ČR.
8. Je rovněž nutné vyvinout maximální úsilí pro snížení
nezaměstnanosti ZP a docílit, aby její procento nebylo vyšší
nežli u intaktních. Těmto cílům by mělo odpovídat působení
edukačně rehabilitačních zařízení.

9. Docílit, aby tyflorehabilitace byla považována za
integrální součást následné zdravotní péče, a aby její vysokou
úroveň bylo možné zabezpečit mimo jiné tím, že náklady na tuto
rehabilitaci budou považovány za obligatorní.

10. Trendy zvyšování kompenzačního a reedukačního potenciálu
ZP s pomocí tyflorehabilitačního inženýringu je důležité dál
prohlubovat tak, aby se žádná z technologických vymožeností
sloužících intaktním nestala nedostupnou i pro ZP.

11. Vážným problémem edukace i rehabilitace je kombinované
zrakové postižení. Napříč věkovými kategoriemi se pociťuje
jako postižení svého druhu, které si zaslouží nemenší
pozornost a specifické služby, nežli je tomu u běžné ZP
populace.

12. Zabezpečit další rozvoj a nedopustit, aby vědecko výzkumný
potenciál sloužící potřebám ZP nebyl schopen držet krok se
světovým děním ve vývoji a výzkumu.

13. Propojovat výzkum s přípravou kvalifikovaných odborníků
především dalším rozvojem kvalitního vysokoškolského
vzdělávání mladých adeptů tyflopedie, tyflorehabilitace i
tyfloinženýringu. Tam, kde kapacity ČR tomuto úkolu nemohou
učinit zadost, koordinovaně a urychleně vytvářet podmínky pro
mezinárodní, minimálně celoevropskou spolupráci a kooperaci na
tomto poli. Zvláštní pozornost v tomto směru chceme věnovat
spolupráci se slovenskými pracovišti.

14. Mezioborová i mezinárodní spolupráce si vyžaduje podnikat
systematické kroky ke standardizaci tyflopedických opatření, k
unifikaci terminologie i jejího výkladu a zveřejňování.

15. Pro další rozvoj oboru považujeme rovněž za nezbytné
zavázat odborné kruhy v referenčním poli tyflologie, aby se v
pravidelných intervalech scházely a hodnotily kooperaci a její
výsledky.
Pořadatelům konference se doporučuje převzít iniciativu,
obrátit se na představitele vysokoškolských a dalších
autoritativních pracovišť v oblasti tyflopedie a jejich
komplementárních oborů, aby:
a) vytvořili specializované týmy pro řešení klíčových problémů
ZP,
b) zabezpečili kooperaci takových týmů a pořádání odborných
konferencí v pravidelných intervalech,
c) připravili inovaci projektu "Kompendium edukace a
rehabilitace zrakově postižených", které popíše klíčové
problémy i jejich řešení a aby zabezpečili jeho postupnou
realizaci v průběhu 3 - 4 let.
Jiří
Reichel


Obsah

Pro lepší kvalitu života
Krakovská v novém
LORMU je již 10 let
Malé měsíční zauvažování - ne tak docela na rozloučenou
Přínos právního poradenství
Právník vám radí
Integrace ve Zlíně
O mobilních telefonech
Mluvící jízdenkové automaty
Počin Klubu Manus
E Mi Manchi
Exkluzivní publikace
Inzerce


Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 85. Číslo 23 prosinec 2001
Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel
Redaktoři: Dana Kudlová a Jiří Mayer
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: (02) 21 46 21 76
Fax: (02) 21 46 21 75
e-mail:zora@braillnet.cz
Vydává: SONS ČR
Tiskne: KTN v Praze
Vychází dvakrát měsíčně
Roční předplatné činí 72,- korun českých
O b s a h :
Pro lepší kvalitu života
Krakovská v novém
LORMU je již 10 let
Malé měsíční zauvažování - ne tak docela na rozloučenou
Přínos právního poradenství
Právník vám radí
Integrace ve Zlíně
O mobilních telefonech
Mluvící jízdenkové automaty
2001: Nesmírná odysea
Počin Klubu Manus
E Mi Manchi
Exkluzivní publikace
Inzerce



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR