Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis Zora Číslo 18 září 2001

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

PhDr. Josef Smýkal pětasedmdesátníkem
Jaroslav Ježek, jakého vlastně neznáme
Rozloučení s MUDr. Stanislavem Rodným
Jsme tady
Právník vám radí - Úprava vztahů po rozvodu
Dům pro nevidomé
Kontaktní čočky pro zdraví
Zkoušejí nový přístroj
Novinky ze železnice
Práva leteckých pasažérů s omezenou pohyblivostí
Snadněji na univerzitu
Počítačová grafika i pro nevidomé
Máte 130 dolarů?
Letos už podruhé a zdá se, že ne naposled
Kuželkáři zahájili

PhDr. Josef Smýkal pětasedmdesátníkem

S PhDr. Josefem Smýkalem jsem se poprvé setkala v r. 1972.
Tehdy si přišel do 1. ročníku pro tři nevidomé žákyně, mezi
nimiž jsem byla také já. Když si nás odváděl do "hudebny",
netušila jsem, že jednou spolu budeme trvale pracovat.

Narodil se 19. září 1926 ve Vlčnově na Moravském Slovácku.
Již v dětství se u něho projevila těžká zraková vada, přesto
pět let navštěvoval obecnou školu ve svém rodišti. V roce 1937
byl přijat do brněnského ústavu pro nevidomé. Po dokončení
základního vzdělání byl povinen vyučit se, jako ostatní
chovanci, některému z řemesel (košikářskému). Hře na klavír se
učil u Rudolfa Krchňáka, později u prof. Vladimíra Hawlíka, na
housle a klarinet u Otakara Pejši a na varhany u Stanislava
Kyseláka. Ladění
klavírů se vyučil u Františka Podluckého. Po vykonání státní
zkoušky z hudby na brněnské konzervatoři v r. 1947 z ústavu
odešel. Ve zdokonalování svých interpretačních dovedností
pokračoval potom ještě (v letech 1949-1950) na brněnské
konzervatoři u prof. Emila Šotoly ve hře na klavír.
Celý život se aktivně věnuje nevidomým a slabozrakým.
Pracoval ve Svazu invalidů, do něhož přešel jako člen
Podpůrného spolku samostatných slepců. Spolu s Františkem
Novozámským, později osleplým učitelem, vybudoval v Brně první
klub nevidomých. Prostory pro kulturní a zájmovou činnost
získali v Bayerově ul. č. 42. Klub je zde v provozu dosud.
Před nástupem na Základní školu pro nevidomé v Brně
vyučoval na hudebních školách a působil dlouhá léta jako
funkcionář společenských organizací Lidových škol umění v
Brně. Na Základní škole pro nevidomé vyučoval hře na klavír,
akordeon a zobcovou flénu. Dále pak hudební nauku a hudební
výchovu. Za dobu svého působení zde připravil mnoho žáků ke
studiu na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. Pro
zvýšení výuky hudební výchovy nevidomých žáků navrhl a vyrobil
tři pomůcky. Byl členem České pedagogické společnosti a České
hudební společnosti.
V r. 1959 začal natáčet zvukovou knihu pro nevidomé. S
herci brněnských divadel, studenty JAMU a také Igorem
Barvičem, který byl prvním spíkrem, načítali na magnetofonový
pás tituly, o které byl mezi nevidomými velký zájem. J. Smýkal
se později podílel i na rozšiřování samizdatové literatury
mezi nevidomé, kterou soukromě se svými přáteli natáčel na
magnetofonové pásky nevidomý Klement Lukeš.
V rámci kulturní činnosti brněnské organizace nevidomých a
slabozrakých se organizačně podílel na pořádání koncertů
posluchačů konzervatoře pro těžce zrakově postižené studenty.
V r. 1993 tuto tradici obnovil.
3. prosince roku 1989 se jako jediný z Moravy zúčastnil
prvního zasedání přípravného výboru pro založení České unie
nevidomých a slabozrakých. V dubnu r. 1990 založil a také do
konce roku 1991 vedl její první odbočku v Brně. V té době
(1990) začal z vlastní iniciativy vydávat pro nevidomé
Brněnský občasník, první a dosud jediný regionální časopis na
Moravě. Do r. 2000 byl jeho vedoucím redaktorem. Ještě však
stále pomáhá s redakčními pracemi, přispívá články a významnou
měrou se podílí na jeho výrobě. V témže roce se stal členem
prezidia Nadace pro pomoc nevidomým dětem, kde působil do r.
1998.
V roce 1977 byl jmenován ředitelem Základní školy pro
nevidomé a slabozraké v Brně. Toto období mu přineslo nemalé
starosti s budovou a školní zahradou, které byly v dezolátním
stavu. Soustředil se na úpravy školního a internátního
prostředí rozsáhlými stavebními adaptacemi. Velké úsilí
věnoval zavedení ústředního vytápění budovy i stavebním
úpravám směřujícím k rozšíření učeben, kabinetů i k zlepšení
zanedbaných hygienických podmínek. V r. 1979 při budování
hřiště pro mateřskou školu se mu jeho zrak dramaticky zhoršil.
V této době také zobecnil a publikoval své poznatky z oboru
hudebního vzdělávání nevidomých a slabozrakých i některých
specifických psychologických výzkumů. Mnohé práce potom
dokončil až v důchodu.
V červenci r. 1982 se pro neporozumění spolupracovníků a na
nátlak stranických i školských orgánů vzdává funkce ředitele a
zůstal na škole jako učitel hudby.

PhDr. J. Smýkal - tyfloped
Když byly při pedagogických fakultách v r. 1962 otevřeny
katedry speciální pedagogiky, ihned se už jako učitel Lidové
školy umění o studium zajímal a po dohodě s ředitelstvím ZDŠI
pro nevidomé v Brně se zapsal na katedru speciální pedagogiky
v Olomouci. V r. 1966 studia dokončil. V r. 1973 byl po
úspěšných rigorozních zkouškách na Pedagogické fakultě
Univerzity Karlovy v Praze promován na doktora filozofie.
Od r. 1974 do r. 1987 externě vyučoval na katedře speciální
pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v
Olomouci. Po dva roky (1991-1993) byl smluvním učitelem na
katedře pedagogiky Masarykovy univerzity v Brně. I v současné
době, pokud je zájem, poskytuje odborné konzultace studentům
obou kateder i jiným odborným pracovištím. Byl členem redakční
rady časopisu Psychológia a patopsychológia dieťaťa v
Bratislavě. Pro každý rok zpracovával do časopisu Otázky
defektologie (nyní do časopisu Speciální pedagogika)
tyflopedický kalendář.
Zavedl dosud neexistující soustavnou evidenci předškolních
těžce zrakově postižených dětí. Při základní škole pro
nevidomé a slabozraké v Brně založil (1977) u nás první
tyflopedickou poradnu pro rodiče nevidomých a těžce
slabozrakých dětí raného věku, kterou vedl do r. 1993. V r.
1978 založil (vlastně obnovil v r. 1950 zrušenou) Mateřskou
školu pro nevidomé. Pro uplatňování některých specifických
výchovných hledisek navrhl a ve spolupráci s Františkem
Ficiánem vyrobil několik pomůcek. Své celoživotní sbírky
věnoval Slepeckému muzeu, které založil v r. 1992 a vedl do
listopadu r. 1997. Dodnes s Oddělením pro slepeckou historii
Technického muzea v Brně aktivně spolupracuje.

PhDr. Josef Smýkal - publicista
Jeho odborná i jiná publikační činnost je mimořádně bohatá.
Ve svých pracech popisuje a zobecňuje nejen vlastní
zkušenosti, nýbrž vždy usiloval také o hledání v naší i
zahraniční literatuře řešení podobných témat, která
zpracovával. Je autorem několika pedagogických čtení, z nichž
jedno bylo ohodnoceno jako nejlepší v oboru a předneseno na
Dnech J. A. Komenského ve Fulneku. Je také autorem několika
speciálních učebnic pro hudební výchovu a první učebnice
Braillovy bodové hudební notace pro žáky
základních škol pro nevidomé. Mimo více než 120 příspěvků do
odborných časopisů s hudebně pedagogickou, tyflopedickou a
historickou tematikou je to několik desítek zásadních článků
ke společenské situaci v tzv. slepeckém hnutí.
V dalších pracech řeší problematiku výchovy nevidomého
dítěte raného věku. Pročítáme-li je pozorně, zjistíme, že v
nich rozebírá a uplatňuje dosud opomíjenou psychiku hmatového
vnímání, specifika klasifikace výchovných a vyučovacích metod
aj. Objevil a zpracovává trojí funkci ruky nevidomého v
kompenzačním procesu. Zpracoval také životopisy několika
významných tyflopedů. Známé jsou jeho Tyflopedické kalendáře.
Ze samostatných a rozsáhlejších prací to jsou: Těžce zrakově
postižené dítě v rodině, Výchova nevidomého dítěte, Hovory s
rodiči o výchově nevidomého dítěte, 150 let výchovně
vzdělávací instituce pro nevidomé v Brně, Vznik a vývoj písma
pro nevidomé, Pohled do dějin slepeckého písma, Tyflopedické
kalendárium, Vznik slepeckého muzea v Brně, Katalog Slepeckého
muzea, Hudební tradice školy pro nevidomé a slabozraké v Brně,
Čtyři brněnská zastavení, Tyflopedický lexikon a Pohled do
dějin slepeckých spolků. V rukopisech má dvě rozsáhlé práce:
Hudební výchova nevidomých dětí a Gnóze nevidomých v umění.
Osobně si vážím jeho citlivého přístupu k veškeré práci,
kterou stále ještě v plné síle zastává.
Milý pane učiteli, za všechny, kdo Vás znají, přeji stálé
zdraví, osobní pohodu a ještě mnoho vykonané práce, kterou s
obrovským nadšením děláte pro nevidomé a těžce slabozraké.
Eliška
Hluší

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 85. Číslo 18 září 2001
Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel
Redaktoři: Dana Kudlová a Jiří Mayer
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: (02) 21 46 21 76
Fax: (02) 21 46 21 75
e-mail:zora@braillnet.cz
Vydává: SONS ČR
Tiskne: KTN v Praze
Vychází dvakrát měsíčně
Roční předplatné činí 72,- korun českých
O b s a h :
PhDr.Josef Smýkal pětasedmdesátníkem
Jaroslav Ježek, jakého vlastně neznáme
Rozloučení s MUDr.Stanislavem Rodným
Jsme tady
Právník vám radí
Dům pro nevidomé
Kontaktní čočky pro zdraví
Zkoušejí nový přístroj
Novinky ze železnice
Práva leteckých pasažérů s omezenou pohyblivostí
Snadněji na univerzitu
Počítačová grafika i pro nevidomé
Máte 130 dolarů?
Letos už podruhé a zdá se, že ne naposled
Kuželkáři zahájili

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.