Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis Zora Číslo 16 srpen 2001

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

Jak nás vidí veřejnost
Vítězství bez pozlátka
Pohodové odpoledne
Umělá čočka bude měkká
Můj život s brýlemi
Chcete oči na míru a ještě si vybrat barvu?
V Domově důchodců v Bystřanech
Nevidomí používají vodicí koně
Smutná vzpomínka na požár
Přečíslování telefonních stanic
Závažné sdělení
Z historie lázní Studánka
Jak jsme konečně vyhráli železniční rallye
Paní, přišlo vám psaní, aneb Jak se rodí "naše dítě"

Jak nás vidí veřejnost

Na základě objednávky Sjednocené organizace nevidomých a
slabozrakých České republiky zpracoval GfK-Praha, spol.s r.o.
- Institut pro výzkum trhu, v našem státě ojedinělou studii na
téma
"Postavení zrakově postižených lidí v České republice".
Terénní část průzkumu proběhla od 19. do 29.ledna letošního
roku prostřednictvím 1 041 rozhovorů s obyvateli ČR ve věku 15
- 79 let. Cílem bylo zmapovat povědomí veřejnosti o postavení
zrakově postižených lidí v naší společnosti, jak vnímá
nevidomé a slabozraké občany.
Otázky byly formulovány tak, aby zjistily:
- činnosti, jejichž výkon způsobuje podle názorů běžné
populace zrakově postiženým lidem nejvíce potíží - zrakové
postižení je při výkonu této činnosti nejvíce omezuje,
- okruh činností, které může zrakově postižený člověk sám
vykonávat,
- názory populace na společnost zrakově postižených lidí,
postoj společnosti k této sociální skupině, aktivity státu,
- motivace k získání zaměstnání ze strany zrakově postižených
občanů,
- motivace zaměstnavatelů zaměstnávat nevidomé a slabozraké,
- znalost organizací na pomoc nevidomým a slabozrakým občanům
působících v ČR,
- počet zrakově postižených lidí v České republice.

A co tedy průzkum ukázal?

V jakých činnostech zrakové postižení člověka nejvíce omezuje?
Téměř dvě třetiny (62%) respondentů se shodly na tom, že
zrakové postižení omezuje člověka nejvíce při uplatnění v
zaměstnání. Jako druhý největší problém pro zrakově postižené
označili lidé samostatný pohyb a chůzi (59%). Přibližně
čtvrtina dotázaných se domnívá, že zrakové postižení omezuje
zejména při přípravě pokrmů (27%), při získávání, zpracování a
využívání informací (26%) a při péči o domácnost (23%). Za
velký problém považuje 17% respondentů navazování nových
vztahů a založení rodiny. Více než desetina dotázaných (15%)
je toho názoru, že zrakové postižení brání lidem ve vzdělání a
vlastním seberozvoji, omezuje je při řešení osobních a
rodinných problémů (13%). Shodně 12% respondentů jmenovalo
"kulturní aktivity" a "zahájení komunikace". Celá desetina
populace vidí problém u slabozrakých a nevidomých občanů i při
výchově dětí.

Jaké činnosti může zrakově postižený člověk sám, bez pomoci
dalších osob vykonávat?
Nejčastěji se respondenti shodli na tom, že nejméně
problémů budou mít zrakově postižení lidé při provádění osobní
hygieny a v komunikaci s jinými lidmi. Naopak největším
problémem podle nich bude pravděpodobně příprava pokrmů,
získávání, zpracování a využití informací a uplatnění v
zaměstnání.
Většina dotázaných (71%) je toho názoru, že v České
republice nejsou vytvořeny dostačující podmínky pro začlenění
zrakově postižených osob do běžného života.
Každý devátý dotázaný je přesvědčen, že člověk se
zrakovým postižením potřebuje na jedné straně pomoc, ale na
straně druhé je schopen se samostatně rozhodovat o svých
záležitostech a sám si řídit svůj život.
Necelé tři čtvrtiny dotázaných (74%) se domnívají, že
veřejnost není schopna objektivně posoudit problémy lidí se
zrakovým postižením.
Podle názoru více než poloviny respondentů (56%) jsou
lidé k nevidomým občanům nevšímaví.
Téměř 90% dotázaných se shodlo, že zaměstnavatelé by měli
více podporovat zaměstnanost zrakově postižených občanů.
Naprostá většina respondentů se domnívá, že snaha
nevidomých o získání zaměstnání je oprávněná.
S výrokem "člověk, který přišel v průběhu svého života o
zrak, by se měl pokoušet o návrat do života běžného občana"
souhlasilo 93% dotázaných.
Naprostá většina lidí (95%) zastává názor, že stát by měl
podporovat organizace zaměřené na řešení problémů zrakově
postižených lidí.
Necelé dvě pětiny respondentů jsou přesvědčeny o tom, že
v uplynulých letech se postavení zrakově postižených občanů
díky zásahům státu i jeho aktivitám významně zlepšilo.
Polovina dotázaných si nemyslí, že by stát byl k
nevidomým občanům nevšímavý.
S názorem, že problematika nevidomých a těžce zrakově
postižených občanů by měla být jednou z hlavních priorit státu
o péči o zdravotně znevýhodněné skupiny, souhlasilo 77%
dotázaných.
Úroveň opatření pro začleňování zrakově postižených lidí
do života společnosti odpovídá reálným možnostem našeho státu
podle názoru 46% respondentů.
Téměř dvě třetiny dotázaných (61%) se domnívají, že těžce
zrakově postižení občané mají i přes svůj handicap motivaci k
získání zaměstnání. Záporné stanovisko zaujalo 28% respondentů
a přibližně desetina (11%) odpověděla "nevím".
Na druhé straně pouze 6% dotázaných se domnívá, že jsou
zaměstnavatelé dostatečně motivováni k zaměstnávání těžce
zrakově postižených lidí. Naprostá většina respondentů (80%)
je názoru zcela opačného.
Více než pětina dotázaných (21%) má ve svém okolí zrakově
postiženého člověka.
Představy o počtu zrakově postižených lidí v České
republice jsou velmi různé. Nejvíce rspondentů (19%) uvedlo
odhad, že je v ČR 20 - 50 tisíc zrakově postižených občanů.

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 85. Číslo 16 srpen 2001
Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel
Redaktoři: Dana Kudlová, Jiří Mayer
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: (02) 21 46 21 76
Fax: (02) 21 46 21 75
e-mail:zora@braillnet.cz
Vydává: SONS ČR
Tiskne: KTN v Praze
Vychází dvakrát měsíčně
Roční předplatné činí 72,- korun českých
Obsah:
Jak nás vidí veřejnost
Vítězství bez pozlátka
Pohodové odpoledne
Umělá čočka bude měkká
Můj život s brýlemi
Chcete oči na míru a ještě si vybrat barvu?
V Domově důchodců v Bystřanech
Nevidomí používají vodicí koně
Smutná vzpomínka na požár
Přečíslování telefonních stanic
Závažné sdělení
Z historie Lázní Studánka
Jak jsme konečně vyhráli železniční rallye
Paní, přišlo vám psaní, aneb jak se rodí "naše dítě"

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.