Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis Zora Číslo 10 květen 2001

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

I pro nás kvetou růže
Tlumočník Milan Dvořák
Slepecké muzeum v nových prostorách
Právní poradna
Léčba katarakty v Nepálu
Zdařilá prezentace
Orientační úpravy pro nevidomé na místech přístupných veřejnosti
Izrael vyvinul myš pro slepce
Věnujte tabulky!
Když prsty potkají hlínu,
Moje zlá zkušenost
Skončila liga družstev v showdownu
Byli jsme pěšky, chtělo to však běžky
Trautenberkova velikonoční nadílka
Hozená rukavice

Orientační úpravy pro nevidomé na místech přístupných veřejnosti

Cílem tohoto článku je čtenáře seznámit se základními pojmy
a vysvětlit jejich vzájemné souvislosti z oblasti stavebních
úprav pro nevidomé na veřejně přístupných komunikacích a ve
veřejně přístupných objektech. Mým hlavním záměrem je zrakově
postiženým poskytnout ucelenou informaci o tom, co který
orientační prvek znamená, jakou situaci má očekávat, když
konkrétní orientační prvek při svých pochůzkách nalezne, co
může v této chvíli předpokládat a na co se může spolehnout.
Se stavebními úpravami se setkáváme a čím dál víc setkávat
budeme, na veřejných komunikacích a v budovách občanské
vybavenosti (orgány státní správy, instituce, doprava,
obchody, sportoviště, kulturní zařízení, atd.). Většina úprav,
které v článku budu popisovat, se zřizuje na základě
prováděcích vyhlášek stavebního zákona. Pro nás nejdůležitější
vyhláška nabyla účinnost již 1. října 1994 a vztahuje se pouze
na novostavby a rekonstrukce. Ve starších stavbách se
dodatečné úpravy zřizují jen na základě individuálního zájmu
majitele nebo provozovatele. Proto se v těchto stavbách s
úpravami pro nevidomé setkáme jen ve výjimečných případech a
skoro vždy tyto dodatečné úpravy vznikly z iniciativy naší
místní slepecké organizace.
Stavební úpravy se zřizují pro zlepšení orientace
nevidomých a slabozrakých a pro zajištění jejich samostatného
a bezpečného pohybu. Podle charakteru lze úpravy rozdělit na
prvky hmatné a prvky akustické.

Prvky hmatné
První skupinou stavebních úprav jsou prvky hmatné. Ty mají
funkci orientační nebo bezpečnostní, výjimečně i funkci
informační. Hmatné prvky jsou především vnímatelné slepeckou
holí a nášlapem. V případě braillských popisků a reliéfních
znaků i běžným hmatem.

Vodicí linie
Základním hmatným prvkem je vodicí linie. Je to bezpečný a
orientačně jednoduchý koridor s minimálním průchozím profilem
900 mm. Podle prováděcí vyhlášky stavebního zákona je v tomto
koridoru nepřípustné umisťování jakýchkoliv předmětů.
Pokud vodicí linku tvoří rozhraní dvou hmatně odlišných
struktur nebo rozhraní stěna-chodník, jde o přirozenou vodicí
linii.
Pokud vodicí linku tvoří uměle vytvořený pás, jde o umělou
vodicí linii. Ta se nejčastěji zřizuje na nástupištích městské
hromadné dopravy. Umělé linie se frézují tak, aby byly bílou
holí dostatečně hmatné i při použití kluzné kyvadlové
techniky. Přerušení vodicí linie v délce cca 800 mm se zřizuje
na místech, kde nevidomý chce, resp. může z linie odbočit,
např. označení schodiště vedoucího z nástupiště, resp.
označení místa, kde lze nástupiště bezpečně přejít napříč k
druhé odjezdové hraně.

Signální pás
Signální pás je zvláštní forma umělé vodicí linie. Určuje
nevidomému přesný směr chůze v definovaných případech, např.
přístup od vodicí linie k označníku MHD, k semaforu nebo k
vodicímu pásu přechodu. Na nástupišti železnice nás odvede z
bočního (prvního) nástupiště do haly nádraží nebo ven z
nádraží či zastávky. Signální pás je vždy ukončen u přirozené
nebo umělé vodicí linie a z jeho funkce vyplývá, že musí být
kolmo na směr chůze. Vždy má výrazně odlišnou strukturu a
charakter povrchu, jednoznačně vnímatelný slepeckou holí a
nášlapem o minimální šířce 800 mm, proto jej nelze nevědomky
přejít. Pás je též obvykle vizuálně kontrastní vůči okolí.

Vodicí pás přechodu
Vodicí pás přechodu se zřizuje ve vozovce. Je součástí
vodorovného dopravního značení (zde vede nevidomého po šikmém
přechodu, přechodu delším než 8 m nebo přechodu, jehož snížená
část je v oblouku). Tento pás je jednoznačně vnímatelný
slepeckou holí a nášlapem. Vodicí pás přechodu musí
bezpodmínečně navazovat na signální pásy na chodníku.

Varovný pás
Varovný pás označuje rozhraní mezi prostorem běžně
přístupným a prostorem potencionálně nebezpečným. Tento pás se
zřizuje u bezbariérových vstupů do vozovky nebo na
nástupištích železnic a městských drah. Vždy má výrazně
odlišnou strukturu a charakter povrchu, jednoznačně vnímatelný
slepeckou holí a nášlapem o šířce 400 mm (na nástupištích
metra pouze 150 mm). Charakter povrchu varovného i signálního
pásu je obvykle shodný, k záměně však nemůže dojít vzhledem k
jejich zřetelně odlišné šířce. Protože na nástupištích
železnic je pro zrakově postižené zřizován pouze pás varovný,
má ten částečně i funkci orientační. Pokud nevidomý cestující
chce využít i jeho vodicí funkci je povinen jít podél něj
uvnitř nástupiště. Samotný varovný pás totiž patří do
nepřístupné zóny pro cestující veřejnost až do okamžiku
zastavení vlaku u tohoto nástupiště. Na tento zákaz je nutné
dbát především v nácestných zastávkách, kde rychlost
projíždějících vlaků může být až 160 km/h. Varovný pás je též
vizuálně kontrastní vůči okolí.

Hmatný pás
Hmatný pás je zvláštní forma varovného pásu ohraničující
místo, které na chodníku s cyklistickou stezkou určuje
rozhraní mezi vymezeným prostorem pro cyklisty a chodce a v
ulici v obytné zóně ohraničuje zónu bezpečného pohybu zrakově
postižené osoby.

Braillské popisky a reliéfní znaky
Braillské popisky se nejčastěji používají pro označování
výstupu z podchodů. Umisťují se na zadní stranu zábradlí do
oblasti před první schodišťový stupeň. Dále se s nimi můžeme
setkat u ovládacích prvků, kde označují jeho funkci. Reliéfní
znaky se používají v interiéru pro označení dveří.

Petr
Novák
Centrum pro odstraňování architektonických
bariér

Pokračování příště

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 85. Číslo 10 květen 2001
Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel
Redaktoři: Dana Kudlová a Jiří Mayer
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: (02) 21 46 21 76
Fax: (02) 21 46 21 75
e-mail:zora@braillnet.cz
Vydává: SONS ČR
Tiskne: KTN v Praze
Vychází dvakrát měsíčně
Roční předplatné činí 72,- korun českých
Obsah:
I pro nás kvetou růže
Tlumočník Milan Dvořák
Slepecké muzeum v nových prostorách
Právní poradna
Léčba katarakty v Nepálu
Zdařilá prezentace
Orientační úpravy pro nevidomé na místech přístupných
veřejnosti
Izrael vyvinul myš pro slepce
Věnujte tabulky
Když prsty potkají hlínu
Moje zlá zkušenost
Skončila liga družstev v showdownu
Byli jsme pěšky, chtělo to však běžky
Trautenberkova velikonoční nadílka
Hozená rukavice

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.