Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 24 Prosinec 2013

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

Pět statečných
Odešel básník laskavé fantazie
Nejčastější dotazy klientů Sociálně právní poradny SONS – 12
Pokroky v neurovědách
Světluška pomáhá
Historie Betlémského světla
Stopy 12 – Modré Vánoce
Navigace zaujala v Paříži
Vesmír a nevidomí
Naslepo
Festival v Akropolisu
Ohlas na koncert
Koncert ve tmě
Ocenění pro sochaře
Všechny barvy duhy opět zazářily
Ostravští turisté v Kutné Hoře
Centrum oslavilo dvacátiny
Do nového roku

Pět statečných

Míra nezaměstnanosti mezi zrakově postiženými v produktivním věku dosahuje kvalifikovaným odhadem 75–80 %. Mezi hlavní příčiny počítá viceprezident SONS ČR Rudolf Volejník obavy zaměstnavatelů z neznámého a z finančních nákladů na pracovní vybavení zaměstnance. Tyto často neopodstatněné předsudky se snaží vyvrátit projekt Pět statečných, který realizuje SONS ČR ve spolupráci s Business Leaders Forem.
Třebaže agentura oslovila s nabídkou spolupráce téměř stovku společností, ochotné překonat předsudky vůči zrakově postiženým byly jen tři. Z více než dvacítky uchazečů bylo do pilotního projektu vybráno pět. Ti absolvovali ve druhé polovině října týdenní praxi v České spořitelně, Českém rozhlasu a v internetové firmě Seznam.cz.
Tři z pětice se na pracovní stáže dostali do poboček České spořitelny v Berouně, Českých Budějovicích a Plzni. Vyzkoušeli si například pozici administrativní pracovnice, telefonního operátora či recepčního.
„Dlouhodobě se snažím uplatnit na pracovním trhu, ale i přesto, že mám vysokoškolské vzdělání, nedaří se mi najít odpovídající práci. Při pohovorech se setkávám s obavami ze strany zaměstnavatele, zdali práci mohu vykonávat,“ uvedla Taťána Polnarová, 36letá účetní z Loděnice na Berounsku, která pracuje na poloviční úvazek v Tělovýchovné jednotě zrakově postižených v Praze. „Tady v Berouně jsem se hlavně seznamovala s chodem pobočky a zastávala drobné administrativní práce. Pracovní místo jsem měla dobře připravené, potřebuji především počítač s programem pro zvětšování textů,“ pochvalovala si slabozraká stážistka.
Její přístup k práci ocenili i zaměstnanci pobočky: „Musím se popravdě přiznat, že jsem si na začátku nedovedla představit, že by mohl zrakově postižený člověk zastávat nějakou pozici v České spořitelně. Teď již vím, že nevidomí lidé mohou dělat jakoukoli práci, jen k tomu potřebují speciální pomůcky. Paní Polnarová svou úlohu zvládla velmi dobře. Z mého pohledu je škoda, že stáž trvala pouze jeden týden,“ shrnula manažerka pobočky Jana Dolenská.
Platným členem dočasného pracovního týmu se stal i nevidomý stážista Radek Žalud. Jeho hlas během týdne slyšely desítky klientů budějovické pobočky České spořitelny. Díky hlasovému výstupu z počítače mohl pozorně číst soubory, na jejich základě volat klientům a sjednávat jim schůzky s poradci. „Jsem zvyklý pracovat s hlasem a komunikace s lidmi je mi blízká. Snažím se přitom o přístup, který by nevadil mě samotnému,“ popsal 28letý hudebník z Kaliště u Českých Budějovic. Na dočasném pracovišti byl příjemně překvapen: „Setkal jsem se tu s příjemnými lidmi, s úžasným přístupem. Je skvělé, že se tu nebojí spolupráce, nemají předsudky, s jakými se bohužel setkávám v běžném životě velice často,“ pochvaloval si Radek.
A úsměvy nešetřila ani vedoucí obchodního týmu Hana Petroušová, s níž sdílel kancelář. „Je to úžasný kolega. Dokázala bych si představit, že by Radek byl členem týmu. Ze začátku jsem měla strach, nikdy jsem nebyla v kontaktu s nevidomým člověkem. Ale naše spolupráce funguje bezvadně. Radek se dokonce daleko rychleji než já vypořádal s počítačovým systémem,“ ocenila manažerka.
V plzeňské pobočce spořitelny našel na týden svůj pracovní stůl, přesněji recepční pult 36letý inženýr z Plzně Jiří Pardubský: „Tahle stáž byla pro mě velmi zajímavá, protože já jsem původně strojař, takže k bankovnictví jsem přičichl úplně poprvé. A byla to hodně zajímavá zkušenost. Je tady styk s klienty. Ti jsou různorodí, mají různorodé potřeby. Je to velmi kreativní práce, to se mi na tom líbilo nejvíc,“ vylíčil stážista své dojmy z praxe. A hned dodal, s čím se musel potýkat: „Byl jsem na recepci, kde jsem se snažil vypomoci a něco jsem úplně přenechával recepční. Třeba ověřování podpisů člověk s tímto handicapem nezvládne. Ale pokud šlo jen o to, vyhledat karton, to bylo bez problémů,“ zdůrazňuje třetí ze statečných.
Zaměstnanci banky si na dočasného kolegu rychle zvykli. „Ze začátku tam byly obavy z toho handicapu, ale ty pan Pardubský rychle odboural tím, že se chová velmi přirozeně, mile, je velmi pozitivní. Zaujalo mě hlavně to, že si sám ze sebe dokáže udělat legraci. Velice rychle zapadl do týmu. Jeden kolega se až po týdnu podivil, že je pan Pardubský těžce slabozraký, prý o tom vůbec nevěděl,“ popsal vedoucí obchodního týmu na plzeňské pobočce Ivo Slavík. „Zaujaly mě pomůcky pana inženýra, třeba elektronická lupa. S její pomocí dokázal vyhledat klientovi kartu,“ přesvědčil se Ivo Slavík o tom, jak lze zrakový handicap eliminovat.
Nevidomý Zdeněk Rybák si na týden vyzkoušel práci rozhlasového reportéra. Protože studuje tlumočnictví na vídeňské univerzitě, mohl také využít své dokonalé znalosti němčiny. První novinářské zkušenosti tak získával v německé redakci Českého rozhlasu. A jak přiznává, novinářský
pohled na práci s textem pro něj byl rozhodně zajímavý:
„Tím, že se pohybuju spíš v oblasti překládání a tlumočení, tak v té novinařině se s texty zachází přece jenom trošku jinak. V překládání je člověk dost často věrnější autorovi,“ porovnal Zdeněk. Během jednoho týdne v německé redakci zpracovával články pro web a natočil i vlastní reportáž o oblíbeném sportu zrakově postižených – goalbalu.
Zdeňkova stáž byla zajímavá zkušenost i pro jeho redakčního
kolegu Floriana Oertela: „Já jsem se s nevidomým člověkem vlastně nikdy nesetkal, tak to pro mě bylo nové. A podle mého názoru je rádio jako stvořené pro to, aby v něm pracoval někdo, kdo nevidí. Je to určitě dobrý nápad,“ myslí si novinář.
Do projektu Pět statečných se zapojil i Seznam.cz, hlavní partner sbírky Bílá pastelka. Vzal na stáž nevidomou 38letou Danu Škvárovou. Mladá žena do svých 23 let normálně viděla, během roku pak kvůli diabetu přišla o zrak a vzápětí i o zaměstnání. Ve firmě, kde začala pracovat, jí zaměstnavatel nevyplácel mzdu. Slepeckou restauraci, kde následně pracovala jako servírka, zavřeli. Nyní je téměř dva roky bez zaměstnání, v invalidním důchodu. Proto si s chutí vyzkoušela pozici pomocnice v personálním oddělení Seznamu.cz. „Týden utekl velmi rychle a jsem ráda, že jsem do tohoto projektu byla vybrána právě já. Od začátku mi kolegyně ukazovaly práci a mohla jsem se seznámit s chodem celého HR oddělení,“ popsala svou zkušenost.
Personální ředitelka Seznamu.cz Helena Kuklíková situaci zhodnotila následovně: „Určitě byla užitečná. Já si dovedu představit, že nevidomý člověk muže pracovat ve společnosti, ale musí se mu najít činnosti, které odpovídají jeho schopnostem.“
Velké firmy se obecně do zaměstnávání handicapovaných zrovna nehrnou. První tři vlaštovky ze stovky oslovených firem jsou však příslibem do budoucnosti. Zrakově postižení by si jistě troufli i na kvalifikované pracovní pozice.
„Spíš by mě lákala pozice bankéřky. Takovou práci by podle ní zvládl jak slabozraký, tak nevidomý člověk. Tedy pokud by mu zaměstnavatel byl schopen a ochoten zajistit vhodné pracovní podmínky,“ popsala Taťána Polnarová.
Obstarat adekvátní prostředí je největším problémem i podle Rudolfa Volejníka: „Myslím si, že ze strany zaměstnavatelů většinou nejde o zlovolné předsudky. Problém je ten, že nevědí, jak s postiženými nakládat. Jak jim uzpůsobit pracoviště nebo kolik stojí vybavení, které potřebují,“ zhodnotil.
Přitom by většinou stačilo, aby zaměstnavatel investoval několikatisícové částky do lup, zvětšovacích nebo mluvících softwarů. Díky projektu Pět statečných už kolegové prvních stážistů poznali, že prolomit bariéry může být mnohem snadnější, než se zdá.
red.

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 97 Číslo 24 Prosinec 2013
Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel
Redaktorka: Mgr. Taťána Králová
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
Fax: 221 462 471
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR
Tiskne: KTN v Praze
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce zodpovědnost
Vychází dvakrát měsíčně
Roční předplatné činí 72,- Kč
Obsah:
Pět statečných
Odešel básník laskavé fantazie
Nejčastější dotazy klientů Sociálně právní poradny SONS –
12
Pokroky v neurovědách
Světluška pomáhá
Historie Betlémského světla
Stopy 12 – Modré Vánoce
Navigace zaujala v Paříži
Vesmír a nevidomí
Naslepo
Festival v Akropolisu
Ohlas na koncert
Koncert ve tmě
Ocenění pro sochaře
Všechny barvy duhy opět zazářily
Ostravští turisté v Kutné Hoře
Centrum oslavilo dvacátiny
Do nového roku

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.