Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA Číslo 22 Listopad 2013

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

Bílá pastelka 2013
Sociálně právní komise SONS ČR informuje
Nevidomý aktivista
Pro prevenci i léčbu
Neodkoukané emoce
Stopy 11 – Výročí
Tma přede mnou
Děčínská zoo čtyřmi smysly
Místo 3D bude dotyk
Tyfloart 2013
Výročí Edith Piaf
Mladý muzikant
Centrum oslavilo dvacátiny
Putovní pohár doputoval do Brna
Rozhoduje přesnost
Sport učí člověka bojovat
Třístovkou poslepu

Sport učí člověka bojovat

V sobotu 5. října se na pražské Ladronce konal poslední závod se série RunTour – běh na deset kilometrů. Na jeho start se spolu trasérem postavil i třiadvacetiletý zrakově postižený běžec Marek Moflar. V tréninku již uběhl stejnou trať za 35 minut.
„Jsem rád, že si to zkusím na závodě, který je určený všem běžcům, začínajícím i zkušeným. Já sice běhám denně, ale jen v rámci tréninku. Před svou závodní premiérou nechci mít přehnané cíle. Pokud zaběhnu trať pod 40 minut, budu spokojený,“ plánoval Marek dopředu. Na trati ho doprovázel bývalý atlet Jakub Hodboď. Nakonec odhodlaný běžec doběhl v čase 40 minut, 48 vteřin.

První otázka v cíli proto zněla: Spokojený?
Ale jo, je to super. Nechal jsem tam na trati všechno. Trasér
ze mě vytřískal maximum. Ke konci už jsem nemohl. Bohužel mě na sedmém kilometru začalo píchat v boku. A to byla konečná. Až do cíle jsem se s tím pral.

Jste bojovník? Je to právě sport, který vás utužuje?
Sport člověka naučí bojovat. Člověk musí do toho cíle doběhnout. Už nemůžete, ale nemůžete zastavit. Za vámi je sedm kilometrů, před vámi tři. Hlavou vám proběhne, že to přece nemůžete zahodit. Musí to dobojovat.

Byl jste zvyklý takhle bojovat už odmalička?
V podstatě ano. Jsem jediný z rodiny, kdo má nějaký handicap. Narodil jsem se v sedmém měsíci, takže se mi nevyvinula sítnice. Dneska už by to asi nebyl takový problém, ale říkalo se, že v tom roce 1990 ještě nebyly tak vyvinuté inkubátory... Ale díky tomu jsem, jaký jsem.

Byl jste doma opečovávaný?
Právě že ne. A to bylo dobře. Můj starší bratr říkal mámě: „Nech ho být, ať ten kluk žije. Když se praští do hlavy, tak se praští a bude řvát. Pouštěj ho ven!“ A tak se chovali všichni v
rodině. „Marku, ty na to nevidíš? Počkej, já ti to udělám!“ Tuto větu jsem nikdy neslyšel. Naopak to bylo vždycky: „Jdi a udělej si to.“

Setkáváte se ještě někdy u okolí s lítostí?
Nechci, aby mě lidi litovali, že nevidím. Já chci žít jako normální
člověk. Samozřejmě, že o něco těžší to budu mít vždycky. To nepopírám. Ale nedám to lidem najevo. Proč? Chci žít, ne být zavřený doma a čekat co se stane. Chci si to užít naplno, dokud vidím. Nebudu čekat na to, až úplně oslepnu. Na pravé oko už nevidím, ale na levém mám zbytky zraku. Jenže je otázka času, kdy oslepnu úplně. Může to být za půl minuty, za minutu, ale
také nikdy.

Co ve vašem případě konkrétně znamená, že máte zbytky zraku?
Vidím postavu, tvář, brýle. Nevidím ale oči ani jiné detaily. Zkrátka – co vidím, to mě zajímá. Co nevidím, to mě nezajímá. Ale to už tak je. A některé věci je lepší nevidět. (smích)

Co studujete?
Maséra v Krči. Jsem tam dokonce jediný, co špatně vidí. Ale jsem moc rád, že se nás ve třídě sešlo hned několik sportovců. Já dělám tandemovou cyklistiku, dále je tam sprinter, hokejista, beachvolleybalistka. Učíme se biologii, anatomii, jak tělo funguje. Určitě je dobré vědět něco o sobě. To mě právě hodně baví.

Kdy budete maturovat?
Tak to je ještě daleko, sice je mi 23 let, ale zatím jsem ve druhém ročníku. Předtím jsem totiž studoval obchodní akademii, ale kvůli paralympiádě v Londýně jsem se chtěl nominovat. Takže škola ustoupila sportu. Nominace však nedopadla. A tím padla i obchodka.

I když to nedopadlo na paralympiádě, nasměrovalo vás to úplně jinam. Správně?
Asi to tak mělo být. Protože když jsem na obchodní akademii šel, vlastně jsem pořádně netušil, co to bude v konečném důsledku znamenat. Že budu sedět v kanceláři u počítače. A to by mě asi moc nebavilo. Ale navíc – neuvědomil jsem si jednu zásadní věc. Kde v kanceláři zaměstnají člověka, který špatně vidí? Proto chci být do budoucna hlavně mezi lidmi.

Deník /red.

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 97 Číslo 22 Listopad 2013
Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel
Redaktorka: Mgr. Taťána Králová
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
Fax: 221 462 471
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR
Tiskne: KTN v Praze
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce zodpovědnost
Vychází dvakrát měsíčně
Roční předplatné činí 72,- Kč
Obsah:
Bílá pastelka 2013
Sociálně právní komise SONS ČR informuje
Nevidomý aktivista
Pro prevenci i léčbu
Neodkoukané emoce
Stopy 11 – Výročí
Tma přede mnou
Děčínská zoo čtyřmi smysly
Místo 3D bude dotyk
Tyfloart 2013
Výročí Edith Piaf
Mladý muzikant
Centrum oslavilo dvacátiny
Putovní pohár doputoval do Brna
Rozhoduje přesnost
Sport učí člověka bojovat
Třístovkou poslepu

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.