Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis Zora Číslo 22 listopad 2011

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

Bílá pastelka 2011
Ve Vlaštovičkách slavili
Filharmonie s indickým hostem
Moderní přístroje slouží
Zákaly rohovky
GLAUKOM
Nevidomý fanoušek opět vidí
Hudba mě táhla od malička
Sponzorovy problémy
Nevidomá kantorka učí neslyšící
Bez sponzora vyloučeno
Zahrada pro nevidomé
Tma přede mnou i za mnou
Bezhlučné a proto nebezpečné
Zázračné tenisky
Nadaní studenti nevidomým
Oči skryté v dlaních
Karel umí
Z fotbalového života
I N Z E R C E

Nevidomá kantorka učí neslyšící

Nevidomá kantorka a neslyšící studenti. Že to nejde dohromady?
Eva Zichová a její studenti ze Střední zdravotnické školy
v Praze-Radlicích jsou i přes bariéru vytvořenou rozdílným
postižením fungující tým. Pomáhá jim v tom tlumočník.
Ve třetím ročníku střední zdravotnické školy pro sluchově
postižené začala poslední hodina - občanská výchova. Studenti
sedí v půlkruhu ve svých lavicích a sledují kmitající ruce
překladatele Petra Pánka. Právě jim do znakové řeči tlumočí úkol,
který jim vyučující Eva Zichová zadala. Sklánějí se nad papírem
a rozepisují se o svých právech a svobodách.
"Ještě studenti píší?" ptá se Eva Zichová po několika minutách
tlumočníka. Z toho je zřejmé, že Petr Pánek v této hodině vůbec
nemá podružnou roli. Nezprostředkovává jen komunikaci mezi
učitelkou a žáky, ale pro vyučující je očima i ušima zároveň.
Zatímco studenti ji mohou alespoň vidět, ona je nevidí ani
neslyší. Petr jí pomáhá utvořit si obraz o dění ve třídě.
Jaké to ale pro Evu je, když se studenty může komunikovat jen
zprostředkovaně a nemůže si podle hlasu a mluveného projevu
udělat obrázek o osobnosti každého z nich? "Podle hlasu vycítím,
jaký člověk je. Tohle mi u neslyšících studentů opravdu chybí,"
připouští. Zároveň ale vyvrací domněnku, že by pro ni byli jen
abstraktními bytostmi. "Studenti vydávají různé zvuky a slyším
jejich pohyby. Každý z nich je tak pro mě něčím
charakteristický."
Ani pro studenty však není vždy jednoduché vyrovnat se
s překážkami, které mezi ně a nevidomou kantorku rozdílná
postižení staví. Není-li nablízku někdo, kdo by jim pomohl se
dorozumět, je vzájemná komunikace nemožná. "Když třeba ráno paní
profesorku potkám při příchodu do školy, tak nevím, jak ji
pozdravit," říká studentka Alena. "Kdybych jí poklepala na
rameno, jen bych ji popletla, protože nemůžu mluvit a ona by
stejně nevěděla, o koho jde. Tak ji pozdravím alespoň v duchu."
Eva Zichová na střední zdravotnické škole pro neslyšící učí už od
roku 2002, kdy se škola po povodních přestěhovala z Berouna do
Prahy. "Tehdy za mnou přišel náš pan ředitel Ivan Antov, ředitel
středních škol pro zrakově postižené v Praze-Nových Butovicích
a ptal se mě, jestli bych byla ochotná odučit několik hodin na
škole pro neslyšící," vzpomíná Eva. "Moje první reakce byla,
jestli její paní ředitelka ví, že nevidím." Přes počáteční
nejistotu se přenesla až poté, co se seznámila s průběhem výuky
ve svém budoucím působišti a zjistila, že bude mít v hodině
tlumočníka.
Svou práci vzala velmi vážně a pořád se snaží pro své žáky dělat
maximum. O tom ostatně svědčí pečlivost, s jakou se na hodiny
připravuje. Ve svých přípravách se snaží zohlednit fakt, že pro
neslyšící je čeština cizí jazyk a některé cizojazyčné pojmy jsou
pro ně bez vysvětlení nepochopitelné.
Z jejích příprav už dokonce vznikla učebnice. "Dějepis pro první
ročník" je na CD, a to jak v textové podobě, tak ve znakové řeči.
Ale stále má Eva Zichová pocit nedodělané práce. Dosud vydaná
učebnice obsáhne jen část látky pro daný ročník a na publikace
pro ostatní ročníky už nejsou finance.
I přes to, že mezi jejím světem a světem neslyšících leží
neproniknutelná hranice, dokáže se naladit na stejnou vlnu se
žáky a navázat alespoň vnitřní kontakt. Snad právě proto Evu
Zichovou práce ve škole pro neslyšící skutečně naplňuje. Mezi
studenty a kolegy se podle svých slov cítí dobře.
"Jsem tu spokojená. Je to jiný svět, jiné problémy. Ukazuje mi to
svět neslyšících, o kterém jsem dřív měla úplně zkreslené
představy."

Kdo je PhDr. Eva Zichová (52)
O zrak přišla po nemoci ve 20 letech. Vystudovala český jazyk
a dějepis na FF UK v Praze. Již 26 let učí na Gymnáziu pro
zrakově postižené v Praze-Nových Butovicích. Na střední
zdravotnické škole pro sluchově postižené pracuje od roku 2002.
Vyučuje zde dějepis a občanskou výchovu.

Anna Burdová
1. 9. 2011 Můžeš

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 95. Číslo 22 listopad 2011
Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel
Redaktorka: Dana Kudlová
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
Fax: 221 462 471
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR
Tiskne: KTN v Praze
Vychází dvakrát měsíčně
Roční předplatné činí 72,- Kč

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.