Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis Zora Číslo 15 srpen 2011

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

Již 20 let nezavíráme oči (8)
Rozhovor s Pavlem Stodůlkou
Berte nás jako rovnocenné parťáky
Setkání s "Kronikou města Chebu"
Nové prostory pro fakultu
Bratislavský "Blackhouse"
Strážníci pomohou
Od Eureky k tabletům (4. část)
Tuba s lékem čitelnější
Jazzový koncert
Z knižních novinek
ZP veslaři uspěli na pražských Primátorkách

Setkání s "Kronikou města Chebu"

Inspirací k této přednášce, kterou uspořádalo chebské středisko
TyfloCentra K. Vary ve spolupráci s oblastní odbočkou SONS
v Chebu ve čtvrtek 2. června byla skutečnost, že v průběhu
letošního roku v rámci mnoha kulturně-společenských akcí si
připomínáme 950. výročí první písemné zmínky o městě Chebu. Na
těchto akcích může široká veřejnost nahlédnout do různých
archiválií včetně Kroniky města Chebu. Vzhledem k velkému zájmu
obdivovatelů této významné knihy nemají zrakově postižení šanci
si tuto kroniku zblízka a s dostatkem času prohlédnout. Proto
jsme si pozvali chebského kronikáře Jindřicha Turka mezi nás.
Od 14. století měl Cheb vždy svého kronikáře, pan Turek je
v pořadí již 43. kronikářem, on sám je v této funkci 18 let.
Kromě již zmíněné kroniky se stará i o Pamětní knihu s podpisy
významných osobností, které město Cheb navštívily, ale také
i o fotoalbum; ročně jde zhruba až o 3 500 snímků. Do kroniky
vybírá a zapisuje zprávy z oblasti kulturního a společenského
života našeho města, sportu, nechybí tu ani zprávy z oblasti
kriminality či takové, jako je rozpočet města, volby, malá
privatizace, přejmenování ulic atd. Ročně tak posbírá na
tisícovku různých zpráv a informací, jež musí roztřídit
a zpracovat, a následně vybrat, kterou zprávu do kroniky
zaznamená. Kroniku i sám ilustruje. Z hlediska archiválií jsou
kroniky měst zařazeny do kategorie "nejvyššího stupně dokumentů".
Jindřich Turek se "vyučil" na své rodinné kronice (větší než
formát A 4, jejíž váha je úctyhodných 10 kg). Tuto rodinnou
vzácnost vede už od roku 1965 a získal tak mnohé zkušenosti
a náměty, jak takovou významnou knihu vést, aby v ní byly
zaznamenány důležité a významné zprávy, které si bude moci se
zájmem přečíst i naše budoucí generace.
Jak taková kronika vlastně vypadá a jakým způsobem je vedena? Jde
o knihu v hnědé kožené vazbě, formátu menší A3, vážící 5 kg. Na
horní části desek kroniky se nachází erb města v plastickém (pro
nás dobře hmatném) provedení. Erb je půlený, horní část tvoří
černá orlice s roztaženými křídly ve zlatém poli, spodní část
erbu tvoří stříbrné mřížoví v červeném poli. Na hřbetu knihy je
zlatým písmem nápis "Kronika města Chebu".
Kniha má 200 listů, tedy 400 číslovaných stran, materiál papíru
je polokřída. Na každé straně je text psán vždy ve dvou
sloupcích, řádkování je šestimilimetrové. Záznamy jsou v ní
zapisovány tiskacím písmem o velikosti 3-4 mm. K psaní se používá
kaligrafického pera (hrot připomíná seříznuté husí brko, lze jím
psát tučné písmo, pootočením hrotu pera vzniká tenké, méně tučné
písmo. K psaní se používá černého "dokumentového" inkoustu, jenž
je zárukou trvanlivosti záznamu. Začáteční písmeno každé nové
zprávy je psáno "verzálou", tj. zvětšené, různými obloučky
ozdobené písmeno, vždy v jiném barevném provedení. Na každé
straně najdete alespoň dvě "majuskuly", tj. velmi zdobné
začáteční písmeno, velikosti 3-4 cm, vyplněné barevným obrázkem
s přírodním motivem či námětem k danému tématu.
Písmo psané "majuskulou" má svůj prvopočátek z doby středověku.
K vymalovávání verzály či majuskuly i mnoha dalších obrázků
včetně ročních předělů, používá pan Turek akvarelových a gelových
barev, kterými lze docílit třpyt a lesk pozadí jednotlivých
písmen či obrázků, své významné místo zde má i "zlaté medium".
Ročně je takto popsáno asi 20 stránek kroniky. Po náležité
přípravě trvá napsání jedné stránky zhruba tři hodiny. Kromě
písemných zpráv zde najdete i odkaz na číslo snímku ve fotoalbu
města, dokladující danou skutečnost.
Roční předěly jsou rozlišeny vždy celostránkovým obrázkem. Jejich
námětem jsou významné historické stavby či vyobrazení některých
uliček starého Chebu. Najdete zde rovněž i obrázky, vztahující
se k současnému životu našeho města. Vyobrazeny jsou tu mj.
jednotlivé části hradu, osobnost Albrechta z Valdštejna, kaple
Maria Loretto nebo chrám Sv. Mikuláše s jeho dvěma velkými a osmi
malými věžičkami atd.
Jistě velmi zajímavým obrázkem je např. vstup do Evropské unie.
Obrázek znázorňuje hranice celé EU, do níž je symbolicky vložen
ciferník, představující uplývající čas. Nad rafičkami hodin, ve
středu Evropy, je vyobrazena stojící alegorie ženy, v jedné ruce
třímající zlatý věnec, v druhé zlatou ratolest. Z mapy Evropské
unie vycházejí ven dvě figury, vítající vstup ČR do Evropy,
z druhé strany můžete spatřit také dvě figury, jejichž kroky
směřují do Evropské unie. Nad tímto obrázkem vpravo je vyobrazena
"špaleta", tedy brána, kde jsou vypsány státy, které už v té době
byly členy EU. Na opačné straně jsou jako symbol ČR vyobrazeny
naše Hradčany. Nechybí tu samozřejmě ani ony symbolické
hvězdičky, připomínající počet členských států Evropské unie.
Takto a podobně je ilustrována celá kronika. Za její nádherné
ilustrování, ale i její celkovou úpravu a vedení získala mnohá
významná ocenění a to i mimo hranice Karlovarského kraje.
Listování kronikou v bílých rukavičkách jen umocňovalo vážnost
této významné archiválie.
Jelikož většina z nás byla zrakově postižená, tak nám pan
kronikář velmi věrohodně popisoval náhodně vybrané obrázky,
zároveň nám k nim přečetl příslušnou zprávu o té či oné události.
Kromě jiných zpráv nás velmi zajímal např. průběh návštěvy
prezidenta ČR Václava Klause v Chebu či zpřístupnění a křest
zvonů kaple Maria Loreto, jež byla z důvodu hraničního pásma
skoro 50 let veřejnosti nepřístupná. Bez zajímavosti nebyl popis
sanace a otevření oddechové zóny "Krajinka" nebo průběh
literárních a hudebních festivalů jako jsou "Chebské dvorky" nebo
"FIJO", Valdštejnské slavnosti atd.
Ještě bych se zde rád zmínil o jedné z nejvýznamnějších akcí
poslední doby, kterou byla výměna válkou poškozených a posléze
provizorně nainstalovaných věží na chrámu Sv. Mikuláše. Toto
"provizorium" od ukončení 2. svět. války trvalo až do roku 2008.
Vyrobit a osadit kostel novými věžemi nebylo žádnou levnou
záležitostí. Výměna věží přišla na částku 9 milionů korun, na
kterou město nestačilo, a tak musela být vyhlášena veřejná sbírka
k financování této akce. Jednalo se o dvě štíhlé, špičaté věže,
vysoké 24 m, severní vážící 32 a jižní 36 tun. Každá z nich je
obklopena dalšími čtyřmi, 17 m vysokými věžemi. Gotickou helmici
věží tvoří dřevěná konstrukce, pokryty jsou tmavou břidlicí. Na
samotném vrcholu věží jsou umístěny pozlacené koule s křížkem,
průměr koulí je 90 cm.
V kronice je podrobně popsán celý průběh výměny všech věží,
k tomuto účelu bylo nutno použít "příhradového" jeřábu, jehož
samotné sestavení trvalo dva dny. Pro úplnost ještě dodávám, že
rameno jeřábu dosahovalo výšky 115 metrů. Před osazením věží na
střechu kostela došlo k jejich vysvěcení přímo na "matičce Zemi".
Duchovní, pan Bauchner, vystoupil na vrchol hasičského žebříku
a odtud světil 24 m vysoké věže, kropenku tentokrát plně
nahradila stříkačka z hasičské cisterny.
Na webových stránkách města lze najít i elektronickou obdobu
chebské kroniky. K jejímu naskenování bylo městem zakoupeno
speciální skenovací zařízení v hodnotě 2 mil. Kč, umožňující
velmi jemné a pečlivé naskenování všech velmi významných
a důležitých dokumentů.
V průběhu přednášky došlo i na mnohé zvídavé
dotazy, přibližující přípravu a vedení tak významné knihy, jakou
je právě "Kronika města Chebu".
Emil Miklóš

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 95. Číslo 15 srpen 2011
Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel
Redaktorka: Dana Kudlová
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
Fax: 221 462 471
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR
Tiskne: KTN v Praze
Vychází dvakrát měsíčně
Roční předplatné činí 72,- Kč

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.