Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis Zora Číslo 12 červen 2011

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

Od Eureky k tabletům 2 část
Koncert pro Tyfloservis
Příslib pro léčbu slepoty
25 let neviděl
Pomoc Africe
Koho potkáváme (6): Bratr
Z letního tábora
Obří mandala pro nevidomé
Jak začalo mé košíkaření
Doteky techniky
Muzejní noc potmě?
Zahrada u Šesti kapek rosy
MAKABARA koncertovala
Poetické odpoledne
Vodicí houser
Bowling zná mistry!
Vzpomínali na mistra Floriana

Od Eureky k tabletům 2 část

1991
Koncem ledna roku 1991 byla do tehdejšího Československa dovezena
první zásilka česky mluvících Eurek a koncem března začal jejich
oficiální prodej. Zajišťovaly jej Kancelářské stroje Brno.
Původní cena byla stanovena na téměř 59 000 Kčs. I přes tuto
horentní částku bylo uživatelům už 12. března prodáno 15 kusů
tohoto malého zázraku.
Dne 27. července 1991 převzala prodej Eurek firma Tech Rentals.
Původní cena byla přehodnocena a Eureka se začala prodávat za
40 000 Kčs.
V září 1991 založil Josef Konečný při základní organizaci
Společnosti nevidomých a slabozrakých Brno-jih první Eureka-klub
v Československu. Jeho cílem bylo předávání zkušeností při práci
s Eurekou, její popularizace a později i výuka její obsluhy.
O rok později byl založen podobný klub i v Praze a o další rok
později také v Žilině.
Dne 9. listopadu 1991 pak uspořádal tento Eureka - klub, jako
doprovodnou akci Tmavomodrého festivalu, první setkání uživatelů
a příznivců Eureky, které bylo zakončené tiskovou konferencí. Na
závěr hudební přehlídky TMF byly předány 4 Eureky školám v Brně,
Litovli, Opavě a Levoči.
Koncem roku 1991 pak proběhl první víkendový kurs práce s Eurekou
v Olešnici. Pořádal jej tehdejší brněnský Tyfloservis pod vedením
Františka Ficiána. Výuku na něm vedl ing. Vladimír Jareš, kterému
příležitostně sekundovali Josefové Konečný a Tesař.

1992
Začátkem roku byl zahájen v brněnském Eureka-klubu první kurz
programování na Eurece, který vedla RNDr. Hana Bubeníčková.
Později vedla kurzy programování i v Praze a Olomouci.
V tomto roce byl rovněž zahájen provoz Digitalizačního střediska
České unie nevidomých a slabozrakých, takže se možnost využití
Eureky rozšířila i o možnost čtení digitalizovaných textů, které
byly zasílány uživatelům Eurek na disketách.
V září jsme pak, opět u příležitosti konání Tmavomodrého
festivalu, uspořádali druhé setkání příznivců Eureky. Na programu
už bylo kromě výměny zkušeností také vyhlášení výsledků prvního
ročníku soutěže ve využití Eureky, kterou jsme při této
příležitosti zorganizovali. Soutěžilo se v kategoriích:
- užitkové programy v basicu
- zábavné programy v basicu
- tvorba v hudebním editoru
- obecné využití Eureky
Této soutěže se zúčastnilo kolem 20 soutěžících ve všech čtyřech
kategoriích.

1993
V Brně, v Praze a Olomouci pokračovaly kurzy programování na
Eurece pod vedením RNDr. Hany Bubeníčkové.
Byla založena a svůj provoz zahájila modemová centrála BBS
Braillnet (BBS = Buletin Board System). Tím našla své uplatnění
i funkce Eureky, která se jmenuje "komunikace". Díky zabudovanému
modemu, kterým Eureka disponovala už před dvaceti lety, bylo
možné využít i tento komunikační kanál. Prostřednictvím
telefonního modemu bylo možné přes telefonní linku propojit
například také dvě Eureky na dálku a svým způsobem chatovat,
případně si posílat různé soubory.
Největším problémem tehdy bylo paradoxně vlastní připojení
k telefonní síti, neboť Eureka byla vybavena dnes již běžnými
konektory typu RJ, zatímco k naší telefonní síti jsme se v té
době připojovali mnohdy ještě dráty uchycovanými pod šroubky,
nebo v lepším případě čtyřkontaktními vidlicemi.
V roce 1993 se Tmavomodrý festival konal naposledy v podzimních
měsících a byl koncipován pouze jako odborný seminář očních
lékařů a pedagogů na téma "Integrace nevidomých a slabozrakých
dětí". Eureka se zde představila odborné veřejnosti a my jsme se
tohoto semináře zúčastnili pouze jako hosté.

1994
Konání Tmavomodrých festivalů se přesunula do jarních měsíců a od
té doby probíhají vždy v polovině měsíce května. Na tento ročník
setkání eurekářů přijel také ing. Milan Hudeček (tvůrce Eureky)
a přivezl s sebou i prezidenta Světové unie nevidomých, pana
Davida Blytha. Společně nám pak představili a předvedli první
autonomní čtecí zařízení pro nevidomé Sunrise.
Na závěr této prezentace pak proběhlo vyhodnocení druhého ročníku
soutěže ve využívání Eureky. K původním čtyřem, před dvěma roky
vyhlášeným kategoriím, přibyla ještě kategorie "programy v jazyce
Pascal" a Hudební tvorba byla rozdělena na kategorie "zápis
převzaté hudby" a "vlastní hudební tvorbu". Soutěže se zúčastnilo
tentokrát celkem 21 zájemců, z nichž někteří soutěžili i ve více
kategoriích.
V tomto roce se začaly bouřlivě rozvíjet hlasové výstupy
a zpřístupňovat práce na standardních počítačích. Tato skutečnost
pak v následujících letech výrazně zasáhla do náplně doprovodných
akcí Tmavomodrého festivalu.

1995
Osobní počítače se podařilo prosadit jako kompenzační pomůcku, na
kterou bylo možné požádat o příspěvek na úřadech. Díky tomu se
také počet jejich dodavatelů, ale hlavně uživatelů, začal značně
rozšiřovat. Proto brněnský Eureka-klub při příležitosti konání
Tmavomodrého festivalu 1995 uspořádal první výstavu kompenzačních
pomůcek na bázi výpočetní techniky pro uživatele se zrakovým
postižením. Na ní se prezentovalo celkem 7 vystavovatelů. Byly to
tyto firmy:
ASFIX (Praha): představil sestavu pro slabozraké s vlastním
programem DAFNE, pracujícím pod operačním systémem MS DOS.
ELVOS (Brno): představil čtecí zařízení pro nevidomé, TV lupu v
kancelářském provedení a povelovou soupravu pro aktivaci
akustických majáčků.
GALOP (Praha): představil noteboooky pro nevidomé s hlasovým
výstupem.
MAGNA (Brno): předvedla braillskou tiskárnu.
ROSASOFT (Kladno): k nám přivezl ozvučený Windows programem
CS-VOICE firmy FROG.
SPEKTRA (Praha): představila PC sestavy pro nevidomé i slabozraké
uživatele.
TECH-RENTALS (Brno): nám ukázal anglickou verzi Eureky
professional, čtecí zařízení Sunrise a mluvicí kompas.

Nedílnou součástí těchto výstav však nadále zůstávají tradiční
sobotní tematicky zaměřené přednášky a prezentace. Programovou
náplní přednášky tohoto ročníku byla:
- prezentace čtecího zařízení Sunrise,
- možnosti využívání BBS,
- možnosti využívání archivačních programů a programů na dělení
a spojování souborů.
Na závěr přednášek byly vyhlášeny výsledky třetího a zároveň
posledního ročníku soutěže ve využití Eureky.

Pokračování příště

První čtecí zařízení pro nevidomé

Digitální čtecí zařízení pro nevidomé jsou, obecně řečeno,
počítačové sestavy, skládající se ze skeneru a počítače,
vybaveného mimo jiné nějakým OCR programem (nejčastěji Fine
Readerem) a odečítačem obrazovky. Text vložený do skeneru je
sejmut, převeden do počítače, pomocí OCR programu převeden do
textového formátu a následně přečten pomocí hlasového výstupu.
Práce s takovým zařízením však přes maximální snahy
o zjednodušení celé procedury vyžaduje od uživatelů nemalé
znalosti obsluhy PC, znalost psaní na klávesnici i práce
s hlasovým výstupem.
Ne každý zrakově postižený člověk však má schopnosti na zvládnutí
těchto činností. Proto dodavatelé speciálních pomůcek pro
nevidomé přicházejí s nabídkami speciálních čtecích zařízení,
která v sobě zahrnují výše popsané prvky, a navíc jsou vybavena
ovládacími tlačítky, která umožňují jejich obsluhu i méně
počítačově zdatným osobám.
Prvním speciálně vyrobeným kompaktním čtecím zařízením, se kterým
jsme se u nás mohli seznámit, byl přístroj nazvaný poetickým
názvem SunRise (východ Slunce). Vyvinula jej australská firma
Robotron, kterou tam založil brněnský rodák Milan Hudeček. U nás
byl poprvé představen zástupci brněnské firmy Tech - Rentals na
Tmavomodrém festivalu v roce 1995.
O tři roky později jej nahradil přístroj s názvem Rainbow
(duha), který vypadal úplně stejně, byl však programově vylepšen
o OCR program s lepšími rozlišovacími parametry. Cena obou
zařízení se tehdy blížila k horentní částce 119 tisíc korun.
Sunrise bylo jednolité zařízení o rozměrech přibližně 60 krát 40
krát 20 centimetrů a váze kolem třinácti kilogramů. Byl vybaven
sériovým i paralelním portem, které umožňovaly propojení
s tiskárnou, počítačem, eventuálně s tehdy velice oblíbenou
a rozšířenou Eurekou. Poslech naskenovaného textu byl možný
prostřednictvím zabudovaného reproduktoru, nebo přes připojená
sluchátka. Po zapnutí přístroje síťovým vypínačem stačilo jen
počkat přibližně 10 vteřin, než se přístroj ohlásil hlasovou
frází: "Čekám na tvé příkazy."
Veškeré další ovládání, jako je nastavování parametrů i pohyb po
textu pak bylo možné za použití pouhých osmi, barevně i tvarově
od sebe snadno rozlišitelných tlačítek. Ta byla umístěna na
čelním panelu a v pořadí zleva doprava sloužila k:
- oranžový, svisle orientovaný obdélník = reset - slouží ke
zrušení nežádoucích započatých kroků.
- zelené čtvercové tlačítko = start - zahájení snímání,
automatického rozlišení textu a čtení.
- šedý, svisle orientovaný obdélník = alt - sloužil jako
přeřaďovač
- čtyři šedá, trojúhelníková tlačítka, směřující špičkami doleva,
doprava, nahoru a dolů jsou kurzorové šipky. Sloužily pro pohyb
v textu, v menu nastavení apod.
- žlutý, svisle orientovaný obdélník (mode) sloužil pro nastavení
parametrů.
Při vkládání textu do skeneru nebylo důležité, jak byl text
směrován. Program už si jej v případě potřeby uměl sám přetočit.
Pro ruční prohlížení textu sloužily také kurzorové šipky, které
se používaly i v soustiscích, například:
- pravá šipka = pohyb o znak vpřed
- levá šipka = o znak zpět
- horní šipka = o řádek nahoru
- levá a pravá současně = plynulé čtení
- horní a pravá současně = o slovo vpřed atd.
V parametrech nastavení pak bylo možné nastavit například
položky:
- sloupcové čtení - zapnuto/vypnuto
- poloha předlohy - na šířku, na výšku, poznám
- korektor polohy - zapnuto/vypnuto
- osvit - slabý/silný/normální
- parametry přenosu dat ze Sunrise do jiného zařízení
- a samozřejmě také nastavení hlasitosti, výšky hlasu, tempa
a intonace řeči a řadu dalších.
Kompaktní čtecí zařízení byla postupem času dále vyvíjena
a zdokonalována, avšak ani přes jejich jednoduchost obsluhy,
velice dobrou srozumitelnost a spolehlivost, ani přes podstatně
sníženou cenu se u nás nikdy masověji nerozšířila.
Josef Konečný

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 95. Číslo 12 červen 2011
Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel
Redaktorka: Dana Kudlová
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
Fax: 221 462 471
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR
Tiskne: KTN v Praze
Vychází dvakrát měsíčně
Roční předplatné činí 72,- Kč

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.