Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis Zora Číslo 7 duben 2011

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

Stanovisko SONS ČR
P R O H L Á Š E N Í
Usnesení mimořádného jednání Republikového výboru NRZP ČR
Sociálně právní komise SONS ČR informuje
Zemřel Antonín Kubálek
Otazníky kolem 3D
Chce být užitečný
Kdo si ještě umí hrát?
Hledáme nevidomé průvodce
P O Z V Á N Í
Letní tábor pro děti
Tramvaj 15T ForCity
Inspo pojedenácté
Zaveďte mne, prosím...
Galavečer ZP hudebníků
V Brně se křtilo
Moje druhá rodina
Pozvánka
Okradl nevidomou
Č E R N O B Í L É P R O B L É M Y
Třetí místo pro Kulíškovou
Město ocenilo úspěšné sportovce
I N Z E R C E

Zaveďte mne, prosím...

Tak tohle jsem musel říci nekonečně mnohokrát. Jsem totiž
prakticky nevidomý. Ale v cizím městě to musí řešit i ten
vidoucí, kam má dojít. Jenže jemu se lépe napovídá. To půjdete
támhle k tomu červenému domu, vidíte, jak tam jsou ty vysoké
stromy, a tam se dáte doleva kolem hospody, a když narazíte na
prodejnu, tak přejdete a tou ulicí... Tak takto já netrefím. A
věřte, lidi neumí popsat trasu příliš jinak. Neví, co já vnímám.
Ale je tu již nová technika. A ta to ví. Ta mne chytne za ruku a
vede krok za krokem.
Ano, chci vám tu popsat novou navigaci v mém mobilu. Seznamuji se
s tím přístrojem necelý měsíc a tak ještě ne všechno vím a znám.
Ale vodění za ruku jsem již zvládl. Říká se tomu odborně
navigace. Dokonce GPS navigace. No dobrý, pojmy a průjmy občas
významově přehodím. Já mám radši výraz průvodce. To je název pro
tu věc a program, co mi pomůže nezabloudit.
Slovník cizích slov taky mluví o navigaci jako o trasách pro lodě
a letadla, zjišťování jejich polohy a technické řešení tohoto.
Taky ovšem mluví o upravených hrázích vodních toků, splavných
úseků řek, kanálů a řek obecně, jako o navigaci. No a jsem já
letadlo nebo loď? Nebo řeka? Nejsem. A tak mám v mobilu
turistického průvodce.
Už, už, já vím, moc řečí a žádná fakta. Tak jak mne provází ten
mobil? Předně tomu hlasu, co z toho mluví, říkám Gina. To je od
anglické výslovnosti "džípíes". Tak Džína. A pojďme na to. Zítra
pojedu do Luhačovic a tam je hotel Zálesí. Nevím, neznám. Doma se
připravím. Najdu na internetu přesnou adresu. Potom si zapnu
mobil, najdu mapy a tady hledat. To je přece logické. A když se
to objeví a řekne editovat, vím, že můžu psát. Tak píši: ulici,
číslo, město a dám enter. A hle, světe div se, ono to našlo v
Luhačovicích tu adresu. Tady v nabídce je uložit do "oblíbených",
a můžu vypnout mobil a jít na pivo. Zítra se neztratím.
Přijel jsem do Luhačovic. Opět mobil, mapy, tentokrát oblíbené.
Zadám první tři písmena hotelu, tak jsem si ty informace uložil,
a ono se mne to zeptá, co chci. No přece chci jít pěšky. Tady to
je: stisknu a již slyším. Na šestce je východ (myšleno dle
hodinového ciferníku). Tak se otočím a vyjdu z nádraží. Hlas již
mluví o tom, že mám jít 50 metrů Nádražní ulicí. Stále hlásí,
kolik zbývá, a to po pěti metrech. "Nyní odbočte vlevo na
Masarykovu ulici a po 280 metrech další odbočka." Tak se blížím.
Chvíli před odbočkou se ozve: "Další odbočka mírně vpravo. Nyní
odbočte."
Přejdu silnici a skutečně, tady je ulice mírně odbočující. Vydám
se po ní. A Gina hlásí metry do cíle. Fakt do cíle! Vždyť mi na
začátku ulice řekla název ulice, a já vím, že sem jdu. Najednou
se ozve: "Jste u cíle." U chodníku to nevypadá na hotel, tak
přejdu na druhou stranu a věřte nevěřte, jsem přímo proti dveřím.
Báječné, úžasné! O uvedení do hotelové restaurace se již
postarají kamarádi, Gina může odpočívat v kapse.
Nu vidíte, a zajímá vás, jak to funguje? Kde je ta mluvící
ženská? Nezajímá. Ale přece jen trochu technických informací vám
tu podstrčím.
Předně - můj mobilní telefon je Nokia N8. Má operační systém
Symbian. Zase cizí slovo. Je to něco jako Windows v počítači.
Nevíte, proč to tam je, ale jen díky tomu to funguje. Tak je to i
s tímto operačním systémem pro mobily. Je to taková neuvěřitelná
spousta příkazů, co má ten procesor mobilu či počítače dělat. Ony
ty procesory jsou docela hloupé. Rozeznají jen "nic" a "něco".
Nulu a jedničku. Jde proud - nejde proud. To bychom my asi taky
neuměli poručit tomu procesoru. A tak jsou chytří programátoři a
ti to vše dají dohromady, aby miliardy niců a něčeho cosi dělalo.
Moc pěkný, že jo. Kdo chce víc, ať se jde učit na programátora.
Nám stačí, že počítač i mobil, aby byly chytré, potřebují nějaký
operační systém. U počítačů nejznámější jsou Windows a Linux, u
mobilů pak právě Symbian, Android, Windows mobile. To když máte,
máte chytrý zařízení.
A pak ten program zvaný navigace. V mém mobilu je to OVI maps
verze 3.x.GPS. Je to americký systém, kdy mnoho satelitů nad naší
zemí vás hledá. Správně je to obráceně. Vy řeknete mobilu, aby si
našel satelity, ony se mu přihlásí a on spočítá, kde jsou, jak
daleko, a z toho si opět vypočítá, kde je sám ten mobil a jeho
majitel. Složité? Je. A moc. Sám to počítat, tak neodmaturuju a
nehnu se o milimetr z místa a zde i zahynu, bez další
informace...
Tak máme spočítáno, kde jsme. Poledníky a rovnoběžky si
pamatujete. Ty tvoří takovou síť. A dle toho se pak dá naše
poloha najít i v mapě. To umí ty chytré mašinky strašně rychle.
Jak to vše dál vykoumali ti chytří, to vám nepovím. Jen opět
stroj počítá a počítá. Kde jsem, kam mířím, kudy můžu a kam to
nejde. A ještě to převede do mluvené řeči, abych chápal, i když
na mapu nevidím. Obdivuhodné. Ale taková je současná technika.
Nic jsem vás nenaučil? Ani jsem nechtěl. Jen jsem měl v úmyslu
říci, že ono to funguje, že se nemusíte starat a stačí používat
selský rozum. Ty "nicy" a "něca" to zvládne ta mašinka
nepředstavitelně rychle.
Tak suma sumárum: chytrý mobil s nějakým operačním systémem,
navigační program, v mém případě byl zdarma, trochu odvahy a
můžeme samostatně vyrazit na jakoukoliv cestu.
Pro ty, co vidí, musím připomenout, že my potřebujeme navigaci v
přístroji, kde mluví vše, tedy i zadávání adres, vyhledávání
apod. Proto ten mobil s mluvicím programem Mobile speak! Jasné?
The end.
P.S.: Pokud si někdo myslí, že navečer řeknu svému vodicímu
psovi, že jdeme do hospody na bowling a on mne tam dovede, tak to
prosím ne. On se jen postará, abych do něčeho nevrazil, do ničeho
nespadl. On fakt nemá v hlavě ani mapu, ani GPS...
Divná poznámka? Ale oni někteří jsou o tom přesvědčeni...

J. Čajka

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 95. Číslo 7 duben 2011
Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel
Redaktoři: Dana Kudlová a Jiří Kolda
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
Fax: 221 462 471
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR
Tiskne: KTN v Praze
Vychází dvakrát měsíčně
Roční předplatné činí 72,- Kč

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.