Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis Zora Číslo 4 únor 2011

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


Koncert Pro Mathildu
Pozor na dětské oči!
Zájemci, hlaste se!
Koho potkáváme
Ani letos nazahálíme
Pozvání
MEZISVĚTY 2011
I nejnovější mobilní telefony
Patent na dotykový displej
Nové autobusy
Startuje další ročník
Amadou a Mariam
Cesta do pravěku
Nevidomý Ironman
Kulíšková má zlato!


Pozor na dětské oči!


Oči nám umožňují vnímat přes 80 % informací z okolního světa.
Jsou jedinečným a velmi citlivým orgánem, proto je třeba věnovat
jim zvýšenou pozornost. Jejich případné nemoci a vady u dětí
nepodceňujte.

Záněty spojivek
Představují jedno z nejčastějších onemocnění očí v dětském věku.
Podle příčin je můžeme dělit na záněty bakteriální, virové nebo
alergické. Většinou se vyléčí poměrně rychle a bez komplikací,
ale není radno je podceňovat. Některé druhy mohou probíhat
chronicky nebo se mohou často opakovat.
Typický bakteriální zánět spojivek u kojenců a novorozenců začíná
mezi 2.- 14. dnem života. Projevuje se hustým hnisavým sekretem,
otokem a zčervenáním očí, které můžou být světloplaché. Léčba
spočívá v asi 10 dní trvající aplikaci antibiotik ve formě kapek
nebo mastí. Jako první pomoc můžete použít kapky, jako jsou
O-Septonex nebo O-Azulen, případně přírodní preparáty (Ocuflash,
Omnisan Baby kapky). Oči můžete také opatrně vyplachovat sterilní
borovou vodou, aby hnisavý výměšek nezůstával v očích.
Je nezbytné dodržovat hygienická opatření: mýt si ruce po každé
aplikaci léků (často i 1x za hodinu), používat odděleně ručníky
a ostatní věci, protože zánět očí se může rozšířit i mezi ostatní
členy rodiny.
Zvláštní skupinu představují mikroorganismy chlamydie. Způsobují
zánět spojivek charakterizovaný jejich zčervenáním a přítomností
folikulů (váčků) na vnitřní straně víček. Dítě se většinou nakazí
od matky průchodem porodními cestami. Tyto záněty nereagují na
lokální léčbu očí běžnými antibiotiky, diagnózu potvrdí speciální
testy ze stěrů spojivky.
Léčba spočívá v aplikaci antibiotik erytromycinové řady
a přeléčení rodičů (sexuálně přenosná infekce). Virové záněty
většinou nejsou provázeny výraznou sekrecí. Oči jsou podrážděné
a červené. Zánět bývá často spojen s obtížemi horních cest
dýchacích, nachlazením nebo oslabením organismu. Rodiče si mohou
všimnout zduřelých uzlin před ušima a pod čelistí dítěte.
Častým problémem u dětí jsou i alergické záněty spojivek, které
vznikají při setkání organismu s alergeny (prach, pyly, roztoči,
bakterie, léky atd.). Dítě mohou obtěžovat dlouhodobě a často
přecházejí i do dospělosti. Bývají spojeny se záněty dýchacích
cest, s astmatem nebo alergickou rýmou. Typickým projevem je
svědění a pálení očí a také periodické opakování zánětů v určitém
období (např. sezonní alergie na pyly a prach, senná rýma).
Sekrece z očí není velká, oči jsou podrážděné a červené. Někdy
můžete pozorovat otok víček a spojivek.
Optimální terapií je nalezení a odstranění alergenu, ale to se ne
vždy podaří. Na trhu je však dnes řada očních přípravků ve formě
kapek, mastí, gelů i sprejů, které tlumí různorodé alergické
projevy. Někdy se bohužel nevyhneme lokálnímu či celkovému podání
kortikoidů.

Ječné a vlčí zrno
Ječné zrno vzniká ucpáním mazových žlázek na okraji víčka. Vlčí
zrno má obdobnou příčinu, ale je uloženo hlouběji na víčku a je
větší. V akutní fázi zánětu je zřetelná bolest v okolí víčka,
které je zduřelé a červené. Akutní formy léčíme lokálně
antibiotiky nebo kortikoidy (kapky a mastičky). Někdy se hnisavý
obsah samovolně vyprázdní. Ječná a vlčí zrna nikdy
nevymačkávejte! Pokud se útvarky ohraničí nebo přejdou do
chronického stadia a dítěti způsobují obtíže, odstraňují se
chirurgicky.

Neprůchodnost slzných cest
Slzné cesty zajišťují odtok slz do nosu. Mohou být vrozeně zúžené
nebo i uzavřené. Jejich neprůchodnost je charakterizována
opakovaným jednostranným slzením, které později přechází do
zánětu spojivek jednoho a později i obou očí. Příčinou je
většinou mechanická překážka. Řešením je sondáž nebo průplach,
kterým se rychle a definitivně zprůchodní slzné cesty.

Vývojové vady oka
Vrozené oční vady postihují menší procento narozených dětí.
Příčiny jsou různé (genetika, toxoplazmóza, zarděnky,
imunologické problémy atd.). Velmi důležitá je včasná diagnostika
vady brzy po narození a specializovaná léčba.

Vrozený šedý zákal
Vrozený šedý zákal neboli kongenitální kataraktu můžeme definovat
jako poruchu v průhlednosti čočky. Narušuje optickou osu vidění,
a pokud je rozsáhlá, omezuje zrakové vnímání postiženého oka.
Klíčová je včasná diagnóza. Je velikým pokrokem, že v porodnicích
v celé ČR se u novorozenců provádí cílený screening (včasné
odhalení) očních vad zaměřený především na vrozenou kataraktu.
Pomocí jednoduchého testu lze odhalit brzy po narození různé
patologické stavy očí, což zvyšuje šance na vyléčení.

Vrozený zelený zákal
Prvním příznakem vrozeného zeleného zákalu neboli glaukomu je
jednostranné slzení a světloplachost. Někdy vidíme zašednutí
rohovky oka (jakoby zamlžené sklíčko od hodin) a často jeho
zvětšení. Glaukom může poškodit nervová zakončení na sítnici
a vážně ohrozit zrakový vývoj oka, proto je velmi důležitá včasná
diagnóza a léčba ve specializovaném zařízení. K léčbě se
používají léky snižující nitrooční tlak a často se nevyhneme
operaci. Dítě musí být neustále pod kontrolou očního lékaře.

Vrozené vady
Takové vady (víčka, rohovky, sítnice, sklivce, optického nervu)
bývají u dětí vzácnější. Pokud se objeví, mohou ohrozit zrakový
vývoj dětského oka. Častý bývá např. pokles očního víčka.
Jestliže je většího rozsahu, může bránit v rozvoji vidění, nutí
dítě zaklánět hlavičku nebo si prstíky nadzvedávat víčko.
Plastická operace řeší jak kosmetický handicap, tak i funkční
omezení.

Šilhání
V ordinaci dětského oftalmologa představuje jednu z nejčastějších
očních diagnóz. Příčiny vzniku šilhání jsou různé. Nejčastější je
porucha koordinace zrakových center v mozku. Problémem není ani
tak nápadné narušení postavení očí, ale jeho méně viditelná
stránka, kterou je riziko narušení vývoje zrakové ostrosti
a prostorového vidění.
Nejvážnější komplikací je tupozrakost. Takto postižené oko má
sníženou zrakovou ostrost, protože vjemy ze šilhajícího oka jsou
aktivně tlumeny zrakovými centry v mozku. Jinými slovy, dítě toto
oko nepoužívá nebo jen velmi málo. Záludné je to, že tupozrakost
dítě nebolí a ani mu nevadí, protože obvykle dobře vidí druhým
okem. Proto je u každého šilhání důležité zjistit zrakovou
ostrost obou očí. Vyšetření se provádějí již kolem 3. roku při
pravidelných prohlídkách u pediatra. Existují ale testy, kterými
lze zjistit zrakovou ostrost u kojenců a velmi malých dětí.
Rodiče by také měli vědět, že za šilháním se může skrývat
anatomická vada oka, např. vrozený šedý zákal nebo dokonce nádor
sítnice.
Platí, že šilhání, které spontánně nemizí po narození, je nápadné
a trvalé, musí být vždy vyšetřeno očním lékařem. Bývá často
spojeno s dioptrickými vadami očí, a to hlavně s dalekozrakostí.
Jaká je léčba? Pokud se zjistí dioptrická vada, nasadí se brýle
s plnou hodnotou zjištěných dioptrií. Ty často zmenší šilhání
a zlepší i vidění, právě proto jsou velmi důležité.
Při zjištěné tupozrakosti spočívá léčba v pečlivém zakrývání
vedoucího oka tzv. okluzorem, který se nosí do doby, než se
vidění zlepší. Spolupráce rodičů je v této fázi nezastupitelná.
Je dobré vědět, že zraková ostrost a prostorové vidění se vyvíjí
od narození až do 6. roku. V tomto období lze důležité zrakové
funkce léčebně ovlivnit, později jen minimálně nebo vůbec.
Operace šilhání je součástí komplexní léčby. Provádí se v celkové
anestezii a spočívá v oslabení nebo zesílení okohybných svalů.
Dítě zůstává obvykle hospitalizováno 2-3 dny.
U novorozenců diagnostikujeme v některých případech i vrozené
šilhání. To se operuje do 1 roku života, aby dítě získalo
podmínky pro rovnovážný rozvoj očí. Celková léčba šilhání by měla
být skončena v předškolním věku dítěte.

Dioptrické vady
Nejsou to onemocnění v pravém smyslu slova. Jsou způsobeny buď
různou lomivostí, nebo různou předozadní délkou oka. Jsou
většinou geneticky dané, naprogramované a nelze je ovlivnit
žádným cvičením okohybných svalů, zaostřováním, užíváním
vitaminů, akupunkturou, homeopaticky atd. Pokud dítě s brýlemi
nebo kontaktními čočkami normálně vidí, není třeba se
znepokojovat.
Existují 3 typy dioptrických vad v dětském věku:
Krátkozrakost - dítě vidí špatně do dálky a dobře nablízko. Vada
se většinou projeví ve školním věku nebo kolem puberty
a stabilizuje se kolem 20. roku věku. Prvním příznakem je
mhouření očí nebo výrazné přibližování předmětů k očím.
Řešením je nošení brýlí nebo kontaktních čoček. Rodiče se nemusí
znepokojovat, když dioptrie "rostou", protože roste i jejich
dítě. Brýle dnes nejsou kosmetickým problémem a pomáhají rozvoji
vidění. Na sportování je možno používat kontaktní čočky. Ty jsou
dnes bezpečné a mají i některé výhody - neomezují zorné pole a je
s nimi dobré prostorové vidění.
Kontaktní čočky mohou nosit dokonce i velmi malé děti. Musí se
ale o ně naučit správně pečovat a chodit na pravidelné kontroly.

Dalekozrakost - pacient může vidět špatně do dálky i do blízka,
ale protože dobře akomoduje a zaostřuje, dlouhou dobu mu
dalekozrakost nezpůsobuje potíže. Zaostřování ale může být
spojeno se šilháním.

Astigmatismus - oko má rozdílné zakřivení v určitých rovinách,
a proto může být zaostřování problematické. Při větším
astigmatismu předepisujeme brýle (tzv. torická skla).

U dětí se může vyskytnout i tzv. anizometropie. Při této vadě je
zjištěna rozdílná velikost dioptrií obou očí, např. na jednom oku
je 1 dioptrie a na druhém 6. Aby nevznikla tupozrakost z tohoto
rozdílu, jsou brýle nebo kontaktní čočky předepsány brzy po
objevení vady. V některých případech je dokonce i u dětí
doporučeno snížení dioptrií pomocí laserového zákroku.

Nádory očí
Jsou vážnou kapitolou dětské oftalmologie. Nejznámějším očním
nádorem v dětském věku je tzv. retinoblastom. Je zhoubný a velmi
nebezpečný. Vyskytuje se nejčastěji do tří let věku a je patrný
i u kojenců. Jeho prvním projevem může být šilhání oka. Nádor
v nitru oka roste a očičko postupně přestává vidět a stáčí se na
různé strany. Dalším znakem je změna barvy zorničky oka.
Optimální je, když se podaří včas nádor rozpoznat a zahájit
vhodnou léčbu.
Terapie se provádí na specializovaném pracovišti ve spolupráci
očních lékařů a dětských onkologů. Léčba spočívá v ozařování
a chemoterapii, někdy chirurgickém zákroku. Výsledky včasné léčby
jsou v dnešní době velmi dobré.
V dětském věku se můžeme setkat v okolí víček s takzvanými
hemangiomy. Jsou to nezhoubné nádůrky cévního původu. Rostou
někdy rychle a mohou překrýt i oční štěrbinu. Léčba se provádí
prostřednictvím podávání kortikoidů.

Úrazy oka
Tato kapitola je smutná, protože mnoho úrazů je opravdu
zbytečných. Nejvíce se jich vyskytuje u chlapců kolem 10.- 15.
roku věku. Mechanismem poranění jsou pády na stoly a židle
(u malých dětí), uhození kamenem a pěstí (u větších dětí), úrazy
při manipulaci s ostrými předměty, bodnutí nožem, experimenty
s výbušninami, střelivem, chemikáliemi, ale také poranění
zvířaty.
První pomoc u těžkých úrazů většinou spočívá pouze ve sterilním
zakrytí poraněného oka. Z oka nic nevytahujeme ani do něj
nedáváme žádné masti nebo kapky. Jedinou výjimkou při poskytnutí
první pomoci je poleptání. Zde naopak je rychlý zásah klíčový,
protože žíravina (hlavně louhy) rychle poškozuje rohovku oka. Co
nejrychleji pečlivě a opakovaně proudem vody očistíme oko a jeho
okolí od chemikálií a mechanických zbytků škodliviny (zbytky
vápna). Pokud by k úrazu došlo, neváhejte ani otočit víčka
a vyčistit prostor pod nimi. Pacienta co nejrychleji odešlete za
odborníky do nemocnice na oční pracoviště.

Vidí dobře?
Zjistit úroveň vidění u malého dítěte nebývá snadné. Je třeba si
uvědomit, že děti do 3 let věku obvykle nevidí dobře do dálky.
Například kojenec sleduje předměty vzdálené 30 cm od sebe.
Orientačně lze i v domácím prostředí získat určité informace
o vývoji zraku. Dítě otestujete tak, že držíte zpříma a rovně
jeho hlavičku a hodnotíte, např. jak sleduje náš pohybující se
prst nebo hračku v horizontální rovině a ve vertikále. Poté mu na
chvíli zakryjete jedno a pak druhé oko a sledujete, zda se
zakrytí úporně nebrání. Můžete na něj také posvítit baterkou
a zaměřit se na tvar a průhlednost očí. Pozorujte, jak reagují
jeho zorničky, jak se nám jeví symetričnost očních štěrbin.
Rozhodně nic nepodceňujte - svojí všímavostí a informovaností
můžete udělat pro zdravý vývoj očí svých dětí mnoho. Jestliže se
ve vaší rodině a příbuzenstvu vyskytuje tupozrakost, šilhání,
dioptrické vady nebo vrozené vady očí, existuje riziko přenosu
určitých genů na potomstvo, proto je vhodné navštívit očního
lékaře již brzy po narození.

Varovné známky možných očních vad či onemocnění:
- kmitavé nebo bloudivé pohyby očí, jejich záškuby
- šedavé zabarvení rohovek, viditelný šedavý stín v očích
- zvětšení oka nebo rozšíření oční štěrbiny
- asymetrie očních štěrbin
- nápadné slzení očí
- neschopnost se zaměřit na nabízený předmět, hračku
- dítě si dává předměty těsně před oči, mhouří oči do dálky
- viditelné nebo časté stáčení očí, např. k nosu, zevně, vzhůru
- nepřirozený náklon hlavy nebo pootočení obličeje
- narážení do předmětů

Retinopatie nedonošených dětí - onemocnění sítnice těch
nejmenších
Obor neonatologie zaznamenal obrovský medicínskotechnický pokrok.
Nedonošené děti, které dříve obtížně bojovaly o život, se dnes
daří zachránit a vrátit do života. Ne vždy ale probíhá vše bez
možných komplikací nebo následků. U některých, zvláště u těch
velmi nezralých, může vzniknout retinopatie nedonošených
(retinopathy of prematurity - ROP). Statisticky je na předních
místech dětské nevidomosti ve vyspělých zemích. Nejvíce jsou
ohroženy děti narozené před 29. gestačním týdnem s porodní váhou
pod 1000 g. Určité nebezpečí vzniku je u dětí, které musely být
léčeny intenzivně kyslíkem brzy po porodu nebo mají problémy
s plicním a srdečním systémem.
První známky onemocnění jsou patrné obvykle až za několik týdnů
po narození. Akutní retinopatie obvykle probíhá v několika
fázích, které na sebe navazují. Následkem může být částečné nebo
úplné odchlípení sítnice, které naruší vývoj světločivných
a nervových buněk nezbytných pro zrakové vnímání. Poslední stadia
mohou těžce poškodit zrakový systém dítěte (slabozrakost až
nevidomost). Nejhorších případů je naštěstí stále méně. Většinou
se totiž onemocnění v počátcích samo zastaví a vývoj sítnice pak
proběhne normálně.
Jak zjistíte, že dítě trpí tímto onemocněním?
Na všech neonatologických jednotkách je propracovaný a zavedený
screeningový program vyšetřování očního pozadí u rizikových dětí.
Vlastní vyšetření se provádí po aplikaci kapiček do očí (je
potřeba široká zornice). Lékař v pravidelných intervalech chodí
dítě sledovat. Zkušený oftalmolog pozná počínající změny na
sítnici a podle toho pak společně s neonatologem určují další
postup a terapii. Cílem léčby je zabránit odchlípení sítnice se
všemi jejími důsledky pro zrakové funkce.
Diagnostické a léčebné metody se neustále vyvíjejí a díky
pokrokům v neonatologii a oftalmologii je situace z pohledu
celkové četnosti onemocnění a výsledků léčby příznivá. U 70-80 %
dětí dochází po prvním ošetření sítnice k ústupu onemocnění.

MUDr. Milan Odehnal


Obsah

Koncert Pro Mathildu
Pozor na dětské oči!
Zájemci, hlaste se!
Koho potkáváme
Ani letos nazahálíme
Pozvání
MEZISVĚTY 2011
I nejnovější mobilní telefony
Patent na dotykový displej
Nové autobusy
Startuje další ročník
Amadou a Mariam
Cesta do pravěku
Nevidomý Ironman
Kulíšková má zlato!


Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 95. Číslo 4 únor 2011
Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel
Redaktoři: Dana Kudlová a Jiří Kolda
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
Fax: 221 462 471
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR
Tiskne: KTN v Praze
Vychází dvakrát měsíčně
Roční předplatné činí 72,- Kč



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR