Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis Zora Číslo 2 leden 2011

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


Již 20 let nezavíráme oči
Bitva o oči nedonošených
Genetikou proti slepotě
Laser zachraňuje
Kolagen neodmítli
Sociálně právní komise SONS ČR informuje
Jubilejní dotaz
Průvodce znakovým jazykem
Senzibil Sztyper
Praktická pomůcka
Pozorně k obalům
Hlučnější elektromobily
ZNÁTE GUIDE?
Inspirací je Bohuslav Reynek
Cobhams Emanuel Asuquo
Moravská vesnička je hračka
Viewegh pro ZP čtenáře
Sportovec každým coulem
Vánoční šachový turnaj
Bowling a punč i televize
Věnoval nevidomému televizor
INZERCE


Genetikou proti slepotě


Před časem jsme zde psali o pokroku léčení slepoty pomocí
elektronických zařízení nahrazujících sítnici. Zajímavých
výsledků ale dosahují i vědci, kteří se snaží pomoci nevidomým
lidem jinými způsoby léčby.
Snahám o léčení různých typů slepoty pomocí biochemických
a genetických prostředků se nedávno věnoval podle vlastního webu
nejčtenější lékařský časopis na světě - Journal of the American
Medical Association. Buňky lidské sítnice představují naštěstí
ideální cíl pro podobné pokusy, protože se přestávají dělit
krátce po narození a zůstávají víceméně stejné po celý zbytek
života. O léčbu pomocí voperovaných čipů se doktoři pokoušejí,
pokud sítnicových buněk z nějakého důvodu ubývá.
Mnohdy však zůstávají na místě a jen přestávají správně fungovat.
Asi vás napadne, jestli by se nedaly spravit, aby správně
pracovat zase začaly.
O jejich ovlivnění je možné se pokusit dvěma hlavními způsoby.
Každá buňka je cosi jako chemická továrna, ve které probíhá
množství přesně řízených reakcí. Ty se navíc řadí za sebe
v rovněž řízeném sledu. Produkt jedné reakce vstupuje většinou
hned do další.
Pokud se nepovede, může navazující reakce selhat a následně selže
i buňka, jež neudělá to, co by udělat měla. Kdo chce buňku
spravit, může buď najít sled reakcí, jenž způsobuje problémy,
a pokusit se ho usměrnit tak, aby vedl ke správnému výsledku,
nebo aspoň vypnout, aby neškodil. Další možnost je ovlivnit
systém řízení.

Záchrana žluté skvrny
Výzkumníci se snaží o oba přístupy. Druhý, ovlivnění buňky na
úrovni jejího řízení, tedy DNA, je náročnější. Oproti prvnímu by
ale pravděpodobně měl velkou výhodu - pacientům by nebylo potřeba
podávat léky tak často. Některé z dosavadních léků se přitom musí
vpichovat přímo do sítnice. Přesto se přímé ovlivňování reakcí
uvnitř buňky nedá zavrhnout a vědcům se s ním podařilo dosáhnout
mnoha úspěchů. Ani ono se však neobejde bez genetiky. Příkladem
může být třeba snaha o léčbu věkem podmíněné makulární

degenerace.
Makula je oblast sítnice, v níž máme nejvíc světločivných buněk.
Česky se jí říká žlutá skvrna. Lidem po 45. roce života hrozí
pomalá ztráta její funkce, což znamená ztrátu schopnosti vidět ve
střední části zrakového pole. Má dvě formy - suchou a mokrou.
Suchá forma postihuje přímo sítnicové buňky, mokrá zásobovací
cévy, jež začnou abnormálně růst. Suchá forma je častější, má ji
okolo devadesáti procent pacientů.
Vědcům se podařilo najít geny způsobující degeneraci, ačkoliv
zatím přesně nevědí, jak to dělají. To jim nebrání, aby se
pokusili ovlivnit jejich produkty.
Jedna cesta je ovlivnění tzv. komplementu, což je systém asi
třiceti bílkovin, které slouží k řízení imunitní odpovědi
organismu. Některé varianty genů pro tento systém zvyšují
pravděpodobnost makulární degenerace. Molekuly, jež vypínají
jejich produkty, několik laboratoří už zkouší jako kandidáty na
léky. Dosavadní výsledky vypadají slibně.
Další možností je ovlivňování shluků cholesterolu a dalších
bílkovin, které jsou v degenerované sítnici často vidět. Zatím
ale není jasné, jestli se rozložení cholesterolu v sítnici řídí
stejnými procesy jako v oběhovém systému.

Genová terapie
Zásahy do systému řízení buňky, genová terapie, se zatím nejlépe
osvědčily u choroby zvané Leberova kongenitální amauróza (LCA).
Je to vzácná dědičná nemoc. Postihuje zhruba jednoho z osmdesáti
tisíc lidí. Až donedávna šlo o beznadějnou diagnózu. Začíná se
projevovat krátce po narození a znamená ztrátu zraku. Lví podíl
na objevu metody léčení této nemoci má laboratoř Jean Bennettové
z Pensylvánské univerzity. Tým americké oftalmoložky byl první,
jemuž se podařilo dopravit za pomoci upravených virů předem
připravený gen do jader sítnicových buněk.
V další fázi pokusů dokázala se svými spolupracovníky vyléčit
psy, kteří trpěli psí verzí LCA. Vycházela z předpokladu, že
nemoc způsobuje mutace v genu jménem RPE65, jenž má udržovat
v aktivním stavu tyčinky a čípky schopné zpracovávat světelný
signál. Výzkumníci zavedli do sítnice psů virus s opravenou verzí
genu. Vrátil jim zrak!
Postup fungoval i u lidí. Čím mladší pacienti byli, tím víc se
jim zlepšil zrak. Sítnicové buňky při LCA i odumírají, takže

starší lidé mají méně tyčinek a čípků, jež může opravený gen
zprovoznit. Nejvýhodnější se zdá aplikovat léčbu dětem do tří
let.
Minulý rok se dalšímu týmu podařilo vyléčit pomocí genové terapie
barvoslepé opičky kotuly. Následující krok bude léčení stejné
nemoci u lidí. Molekulární biologie přináší na začátku nového
století lidem s dědičným poškozením zraku naději.


Obsah

Již 20 let nezavíráme oči
Bitva o oči nedonošených
Genetikou proti slepotě
Laser zachraňuje
Kolagen neodmítli
Sociálně právní komise SONS ČR informuje
Jubilejní dotaz
Průvodce znakovým jazykem
Senzibil Sztyper
Praktická pomůcka
Pozorně k obalům
Hlučnější elektromobily
ZNÁTE GUIDE?
Inspirací je Bohuslav Reynek
Cobhams Emanuel Asuquo
Moravská vesnička je hračka
Viewegh pro ZP čtenáře
Sportovec každým coulem
Vánoční šachový turnaj
Bowling a punč i televize
Věnoval nevidomému televizor
INZERCE


Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 95. Číslo 2 leden 2011
Šéfredaktor: PhDr. Jiří Reichel
Redaktoři: Dana Kudlová a Jiří Kolda
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
Fax: 221 462 471
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR
Tiskne: KTN v Praze
Vychází dvakrát měsíčně
Roční předplatné činí 72,- Kč



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR