Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA , číslo 22, listopad 2023

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


ÚVODEM
STALO SE: Kalendárium
Přehledně
Unikátní expozice hudebních nástrojů v Ostružné
Za tajemstvím svatovítské katedrály
LIDÉ KOLEM NÁS: „Náš vztah musí být vážný,“ řekli jsme si hned na začátku
ZORA RADÍ A INFORMUJE: O čem se moc nemluví – Přivřené dveře II
UDÁLOSTI: Poděkování nejlepším
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Pojeďte do Děčína, brány severních Čech
FEJETON: O cestách, věžích i rozhlednách
SPORT: Tradiční fotbalový turnaj v Bučovicích
INZERCE


ZORA RADÍ A INFORMUJE: O čem se moc nemluví – Přivřené dveře II


Poměrně nedávno jste překročili čtyřicítku, možná padesátku svého věku a všechno vám připadá ok. Nevypadáte nejhůř, máte dobrou práci, děti jsou samostatné, můžete si dovolit šetřit na pravidelnou dovolenou, protože byt máte zařízený, nic vám nechybí a celkem si žijete docela spokojeně.
U těch z vás, kteří zrovna nemusí řešit nějakou progresivní degenerativní vadu svého očního pozadí, se věci stabilizovaly. Naučili jste se se svou zrakovou vadou nebo slepotou žít a po této stránce se váš život nijak nemění. Nicméně i na vás mohou dolehnout změny, kterým se člověk po čtyřicítce obvykle nevyhne. Všechny krize se ale dají řešit, pokud se zamyslíme sami nad sebou, pokud je vůbec řešit chceme. Je správné, abychom na krize nebyli sami, ale – pozor, abychom svými osobními krizemi nezpůsobili problémy někomu dalšímu.
Tak si trochu zrekapitulujeme, co se nám v poslední době nahromadilo přede dveřmi, které bychom tak rádi otevřeli dokořán… Anebo ne?

Neradost
Jsem vlastně docela OK. A přesto – jízlivý hlásek uvnitř se ptá – a to je jako všechno? Teď už mě nic nečeká? Takhle už to bude do konce života?
Jasně, těmito myšlenkami se zabývat nechcete. Od starého dobrého Marca Aurelia přece víme, že štěstí v životě závisí na povaze myšlenek, a tak se je snažíte rychle zapudit, věnovat se něčemu konkrétnímu, třeba "tady a teď", jak jste poučeni z minula. Nebo vybudit v sobě vděčnost, máme přece všechno, co máme rádi. Nebo se v rámci pozitivního autogenního tréninku snažíte rozpomenout, co všechno je úžasné.
Ale co to? Oblíbené techniky jako by najednou vyšuměly, vašemu směřování chybí vášeň, intenzita, motivace a jistota, že všechno bude fajn, ne-li lepší. Nějak se vám nedaří zapojit synergii mysli a těla, rozumu a emocí. Můžete se svobodně nadechnout po přestálých výkonech a nárocích rodiny, můžete cestovat, tvořit. Vlastně můžete cokoliv, ale přesto je ve vás jakési prázdno, kterému chybí důvod k radosti.
Začínáte si víc všímat lidí kolem vás, ale nikoliv proto, abyste s nimi prožívali společné zájmy nebo vztahy. Častým důvodem zájmu o druhé bývá v tomto období spíš závist než radost ze setkání. Závidíte kde co – finanční zajištění, počet vychovaných dětí, počet vnoučat, hodnotu nemovitostí, aut, oblečení, skvělého zázemí. Důvodů si najdete desítky, někdo i stovky.
Na svých cestách životem jsem se setkala s dámou, kterou občas potkávám mezi lidmi se zrakovou nejasností. Předvedu jen málo upravený dialog:
N: „Ahoj, jak se máš? Jsem ráda, že jsi tady, bývají tu dobré programy.“
X: „No, taky tě ráda nevidím, vlastně vidím, hehe. Jak se mám? Nic moc. Se zrakem je to v kopru, nikam se pořádně nedostanu.“
N: „Ale teď jsi tady, tak se snad alespoň občas zadaří, ne?“
X: „No, jak komu. Mladí o mě už nestojí, na starý nemám náladu. Tak zkouším, co se dá a jak se dá. A kde ty se tu bereš?“
N: „Inu, já dostávám různé pozvánky a newslettery po mailu. Mám diář, a když se něco hodí, začnu shánět průvodce.“
X: „Hmm, na průvodce mám smůlu, buď jsou k ničemu, nebo nemají čas. Je to fakt náhoda, když se mi podaří někoho ukecat. Asi chtějí nějaký úplatek. A na to já nemám…“
N: „Úplatek? To tedy zírám. V životě jsem se s nikým takovým nesetkala. Možná to spíš chce včas zadat poptávku, většinou to vyjde. A když ne, oslovím třeba nějakou kamarádku nebo sousedku.“
X: „No jasně, někdo si to umí zařídit, ale každý to má prostě jinak.“
Nemyslete si. I tahle paní X se umí smát a zaradovat se. Pokaždé, když se někomu přihodí nepříjemnost, jako by okřála a chvilku je i veselá.

Neláska
Zaposlouchali jste se do romantické písně, poezie, románu nebo filmu. Tušíte, že v prostoru, kterým procházíte, se lidé drží za ruce, objímají, špitají si něžná slůvka, vyměňují si zamilované pohledy.
To je zvláštní, říkáte si v duchu – už dlouho mě nic podobného nepotkalo. Zároveň se trochu stydíte, protože ten pocit zamilovanosti, který se najednou hlásí o slovo, vám chybí. Zdá se vám, že potřebujete ze všeho nejvíc prožívat touhu, vášeň, sdílení a zbytečné, leč příjemné pozornosti. Toužíte prožívat touhu, bolí, když ji neprožíváte, bolí to, když ji prožíváte. Místo touhy se však nabízí stereotypní bezbarvé živoření, připomínající vanilkový pudink těsně před ztuhnutím. To, co byste chtěli, je ale ďábelský toast zapitý sklenkou ohnivého vína.
A tak se může stát, že se ocitneme v cizí posteli, někdo ani neví, jak se to přihodilo. A jiný – nebo jiná – sami sebe přesvědčili, že konečně ve svých 40+ letech našli životní lásku. Něco jako šanci na – konečně – nový život. Někdo se probere a zjišťuje, že je ještě otrávenější než před tím. Chtěli jsme zažít něco nového, dobře, stalo se. Ale že by to přineslo zlepšení naší dlouhodobé frustrace, to se nestává.
Chvilku si můžeme myslet, že právě TOHLE, romantika, touha a vyšponovaný sex, je opravdická láska. Že by?
A co je vlastně opravdická láska?

Zkuste jednoduchý, naprosto soukromý a pravdivý test:
Po dobu jednoho měsíce si denně udělejte chvilku na to, abyste si sepsali 30 věcí nebo lidí, které fakt milujete. Nechtěli byste ty lidi, věci, zvyky, zážitky za nic vyměnit.
Možná za pár dní zjistíte, že některé věci opakujete. Zamyslete se nad tím, proč asi, ale pište dál.
A kdyby se stalo, že vám nakonec zůstane jen třicet nenahraditelných věcí, lidí, prožitků a zvyklostí, které milujete a bez kterých by byl váš život nudný a marný, tak to bude dobré skóre. Za třicet láskyhodných záležitostí stojí za to se alespoň občas bezdůvodně usmát, možná i rozesmát. Aspoň na takovou chvilku, abyste pozapomněli, že jste vlastně v krizi středního věku.

(pokračování)
PaedDr. Jaroslava Novotná


Obsah

ÚVODEM
STALO SE: Kalendárium
Přehledně
Unikátní expozice hudebních nástrojů v Ostružné
Za tajemstvím svatovítské katedrály
LIDÉ KOLEM NÁS: „Náš vztah musí být vážný,“ řekli jsme si hned na začátku
ZORA RADÍ A INFORMUJE: O čem se moc nemluví – Přivřené dveře II
UDÁLOSTI: Poděkování nejlepším
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Pojeďte do Děčína, brány severních Čech
FEJETON: O cestách, věžích i rozhlednách
SPORT: Tradiční fotbalový turnaj v Bučovicích
INZERCE


Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 107, číslo 22, listopad 2023
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR, z. s.
Tiskne: KTN v Praze
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Redakce:
Šéfredaktorka: Daniela Thampy
Zástupkyně šéfredaktorky, administrace: Kateřina Rovenská
Redaktoři: Ilona Ozimková, Petr Mašek, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Korektor: Václav Senjuk
Vychází dvakrát měsíčně, roční předplatné činí 100 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
OBSAH
ÚVODEM
STALO SE
Kalendárium
Přehledně
Unikátní expozice hudebních nástrojů v Ostružné
Za tajemstvím svatovítské katedrály
LIDÉ KOLEM NÁS
“Náš vztah musí být vážný,” řekli jsme si hned na začátku (Petra a Ondřej Dvorští)
ZORA RADÍ A INFORMUJE
O čem se moc nemluví – přivřené dveře II
UDÁLOSTI
Poděkování nejlepším
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Pojeďte do Děčína, brány severních Čech
FEJETON
O cestách, věžích i rozhlednách
SPORT
Tradiční fotbalový turnaj v Bučovicích
INZERCE



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR