Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA , číslo 21, listopad 2023

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM
STALO SE: Kalendárium
Přehledně
Fyzikální odpoledne pro nevidomé a slabozraké
LIDÉ KOLEM NÁS: Nevidomý často netuší, že hovoří „se svým kolegou“
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Informace ze Sociálně-právní poradny
FEJETON: Pořád ještě tě zapomínám
POZVÁNKa: Mikulášský turnaj QARDO na Dědině
SPORT: Evropský pohár poprvé do Budapešti
Střílí se dál
SOUTĚŽ: Vyhlášení výsledků soutěže
Nová soutěž
DŮLEŽITÉ - omluva

STALO SE: Kalendárium

Končí říjen, přichází zima. Už 99 let připadá na poslední říjnový den oslava Světového dne spoření. V roce 1924 se na tom shodli zástupci 29 zemí na prvním mezinárodním kongresu spořitelen v italském Miláně. Chtěli nás přimět k zamyšlení, zda jsou naše úspory dostatečné. Hned den poté, prvního listopadu, slavíme Den Všech svatých. Mnohé z nich si církev připomíná v průběhu celého roku. Jenže kolik jich vlastně je? Stačil by jim kalendář? Tak jim už staří Keltové vyhradili den na společnou oslavu. První listopad byl pro Kelty zároveň počátkem nového roku, a tak mohlo být skutečně veselo.
Zajímavé osobnosti našeho světa pravidelně „navštěvujeme“ v „Tyflopedickém lexikonu jmenném“ od Josefa Smýkala.

25. 10. 1891 se narodil český dramatik František Síla. O zrak přišel za první světové války, a své technické vzdělání tak nemohl uplatnit. Miloval však také umění. Hrál na lesní roh, zpíval a působil v ochotnickém divadle. A tak i jako nevidomého ho přijali členové žižkovského ochotnického divadelního kroužku. Ne však jako herce, ale jako režiséra a dramaturga. Díky jeho organizačním schopnostem se podařilo na Žižkově přeměnit zrušenou kapli na divadelní sál. Napsal několik historických divadelních her, například „Věž trubačů“, „Zvon Ungeltu“ a „Barikády“. Vedl kurzy pro divadelní ochotníky, a také zastával funkci kulturního referenta v Ústřední matici divadelního ochotnictva českého.

2. 11. 1922 se narodil český tyfloped František Bůžek. Ve školách pro nevidomé a slabozraké žáky vyučoval češtině, němčině a tělesné výchově, ve spolupráci s lékaři se věnoval rehabilitaci lidí, kteří přišli o zrak ve druhé světové válce. Pro žáky s vadami zraku vypracoval metodiku vyučování tělesné výchovy a určil pro ně vhodné sportovní činnosti. V časopise Zora vedl rubriku „Zacvičte si s námi“ a zeměpisnou přílohu, která měla výbornou úroveň. Spolupracoval také s tehdejším Československým rozhlasem na ranních tělocvičných čtvrthodinkách.

A ještě na skok do slunné Itálie. 1. 11. 1897 tu byl založen fotbalový klub Juventus Turín. K tomuto datu přičteme 25 let, odečteme jeden den, a máme datum 31. 10. 1922. Toho dne se narodil třetí prezident Unione italiana dei ciechi (UIC – italská obdoba SONS) Giuseppe Fuca. Dětství neměl jednoduché. Narodil se nevidomý a rodiče mu zahynuli při zemětřesení. Vyučil se masérem a v letech 1946 až 1955 pracoval jako fyzioterapeut. Od roku 1955 pak v masérské škole ve Florencii i vyučoval. Přitom vedl školu pro vodicí psy a v roce 1965 byl zvolen prezidentem UIC. Zasadil se o to, aby všichni nevidomí občané obdrželi pravidelný měsíční finanční příspěvek na opatrovné.

A z dovolené v Itálii zase rychle domů. 28. 10. slavíme vznik samostatného Československa. Jak osamostatnění probíhalo? Končila první světová válka. Už 8. 1. 1918 vyhlásil prezident USA Woodrow Wilson 14 bodů pro mír, které požadovaly i autonomii pro rakousko-uherské národy. Tomáš Garrigue Masaryk (dále TGM) dosáhl v průběhu roku příslibu uznání nezávislosti od západních mocností a v Paříži ustanovil prozatímní československou vládu. U nás se politické strany mezitím dohodly na vytvoření Národního výboru československého (dále NVČ), který připravil převzetí moci.
Císař Karel I. se snažil zachránit monarchii a 16. října byla zveřejněna jeho nabídka prezidentu Wilsonovi, tzv. Národní manifest. Dovoloval autonomii Čechům, ale ne Slovákům. TGM o jeho počínání věděl a 17. 10. zaslal Wilsonovi „Prohlášení nezávislosti československého národa“. Tento text je označován jako Washingtonská deklarace. 18. 10. Wilson odmítl nabídku císaře s tím, že o míru bude jednat jen za podmínky uznání samostatnosti Čechoslováků a Jihoslovanů. Rakousko-Uhersko ji přijalo 27. 10.
28. 10. ráno jednala v Ženevě delegace NVČ vedená Karlem Kramářem s představitelem protirakouského zahraničního odboje Edvardem Benešem o vytvoření samostatného Československa. Má být republikou, prezidentem se stane TGM a předsedou vlády Karel Kramář. Téhož dne večer vydal NVČ zákon o zřízení samostatného státu československého a provolání „Lide československý. Tvůj odvěký sen se stal skutkem…“ Pod oběma dokumenty byli podepsáni Antonín Švehla, Alois Rašín, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár a František Soukup, později zvaní „muži 28. října“. 30. 10. rakouské vojenské velitelství kapitulovalo, protože maďarští a rumunští vojáci odmítli bojovat.

A co památka zesnulých, Dušičky? U nás připadají na 2. listopadu. Ovšem i tady platí „jiný kraj, jiný mrav“. V Číně se podobný svátek slaví počátkem dubna. Zajímavým zvykem je pálení peněz či papírových replik domů a aut u hrobů zesnulých. Rodina je takto posílá zemřelým do posmrtného života. Zřejmě zatím nic nevědí o Světovém dnu spoření. Mexičané přinášejí k hrobům jídlo, pití, a pořádají oslavy se zdobenými kostrami a lebkami. Nepálské rodiny, které v minulém roce přišly o své příbuzné, jdou průvodem městem s krávou, pro hinduistický svět posvátným zvířetem. Pokud rodina krávu nemá, průvodem jde dítě v jejím převleku. A proč právě průvod? Má prý ukázat, že nejsme nikdy jediní, kdo trpí, a na smutek nejsme sami.

A na závěr trochu muziky. 5. listopadu 1882 poprvé na pražském Žofíně zaznělo souborné provedení Smetanova cyklu „Má vlast“. Jeho šest symfonických básní patří k největším symbolům české hudby i státnosti. Jeho výjimečnosti si byl vědom i sám Bedřich Smetana a přál si, aby zněl jen při slavnostních příležitostech. A jaké že skladby "Má vlast" obsahuje? „Vyšehrad“, „Vltava“, „Šárka“, „Z českých luhů a hájů“, „Tábor“ a „Blaník“.

Antonín Vraný

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 107, číslo 21, listopad 2023
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR, z. s.
Tiskne: KTN v Praze
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Redakce:
Šéfredaktorka: Daniela Thampy
Zástupkyně šéfredaktorky, administrace: Kateřina Rovenská
Redaktoři: Ilona Ozimková, Petr Mašek, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Korektor: Václav Senjuk
Vychází dvakrát měsíčně, roční předplatné činí 100 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
OBSAH
ÚVODEM
STALO SE
Kalendárium
Přehledně
Fyzikální odpoledne pro nevidomé a slabozraké
LIDÉ KOLEM NÁS
Nevidomí často netuší, že hovoří „se svým kolegou“ (Zdeněk Rybák)
ZORA RADÍ A INFORMUJE
Informace ze Sociálně-právní poradny
FEJETON
Pořád ještě tě zapomínám
POZVÁNKA
Mikulášský turnaj QARDO na Dědině
SPORT
Evropský pohár poprvé do Budapešti
Střílí se dál
SOUTĚŽ
Vyhlášení výsledků soutěže
Nová soutěž
DŮLEŽITÉ . omluva

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.