Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA , číslo 12, červen 2023

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM
STALO SE: Kalendárium
Přehledně: Co se děje v našich oblastních odbočkách? Pojďme se na to podívat, dnes ze západu na východ.
Předsedové oblastních odboček a celostátních klubů SONS se sešli v Olomouci
RECENZE: SightCity 23 - Postřehy přiměřeně kvalifikovaného laika
Festival Open House Praha 2023 rekordně navštívený
LIDÉ KOLEM NÁS: Nejvíce se cítím být hudebníkem
ZORA RADÍ A INFORMUJE: O čem se moc nemluví – Jak prožívat tady a teď VI.
NAPSALI JSTE NÁM: Návštěva Velké synagogy v Plzni
POVÍDKA: Chtěl jsem to opravdu takhle? Část pátá, útěk
SPORT A HRY: Golden Cup Prague 2023 – Slovní poker

POVÍDKA: Chtěl jsem to opravdu takhle? Část pátá, útěk

Ozval se strašlivý výbuch. Ne však v Arbajtrově kobce, ale za Magdou, v chodbě do naší komůrky. Právě tam zasypal zborcený strop Velína i jeho vojáky. „Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá!“ zašklebil se Arbajtr. Úsměv mu ale okamžitě ztuhnul. Královskou komůrkou totiž zadunělo několik dalších ohlušujících ran. Otočná tyč turniketu, v němž jsem byl stále zaklesnutý, se povážlivě zachvěla, a ze stropu mi na hlavu spadly další kamínky. Naštěstí už nešlo o nic vážného. Magda jen několikrát prudce udeřila zadečkem o stěnu, aby si z něho setřepala prach. „Můžete mi laskavě vysvětlit, co má tohle všechno znamenat?“ osopila se na nás na oba, a zdvihla ze země jeden z hadrů, aby si zadeček ještě vyleštila.
„To to to je ta tak,“ vykoktal ze sebe Arbajtr. Rychle jsem ho přerušil. Plány na útěk z termitiště jsem přece spřádal já, Magda se o nich vůbec neměla dozvědět. Teď, když to dopadlo poněkud jinak, povím jí raději vše sám. „Arbajtr nám zachránil život!“ pravil jsem povzneseně. „Doufám, královno, že sis toho ráčila povšimnout!“ „Usmrtit? Mě?“ „Ano, madam! Nevím sice proč, ale nemám o tom nejmenší pochybnosti! A myslím, že ani teď nejsme v bezpečí! Jakmile se Velín ze zasypané chodby vyhrabe, půjde po nás znovu.“ „Je to přesně tak, Veličenstvo!" přitakal Arbajtr.
„Cože?“ vyjekl jsem na něho popuzeně. „Ještě jsem neřekl vše!“ Vůbec nereagoval, a klidně pokračoval: „K smrti jste urazil Vybírala! Křičel jste na něho, že si vaše děti budou samy rozhodovat o svém osudu. A její Veličenstvo situaci ještě korunovalo výrokem, že ho má u zadečku. Tohle ten ješita nikdy nerozchodí! Od té doby neustále spřádá plány, jak vás odstraní. Myslím, že chce být sám králem, a stvořit si i vlastní královnu. Možná i několik. Bere si do kanceláře mladé termitky, zavírá se s nimi do skříně, a vykonává na nich nějaké pokusy. Když je pak večer vypustí, jsou holky jako omámené, a několik dnů nechtějí pracovat. Ta, co tu byla naposledy, mu ještě hodinu bušila na dveře, a zpívala „Pepíčku začni!“ Museli jsme ji spoutat a odvléct na ošetřovnu.“
Dojatý Arbajtr se na chvilku odmlčel, a pak pološeptem pokračoval. „Podezírám ho, že chce uchvátit funkci vaši, moji i Velínovu, a jako jediný vládnout termitišti.“ „Ať si to užije!“ opáčil jsem trochu ironicky. „S královským řemeslem mám své zkušenosti! A nepředpokládám, že bych přitom vedl dělníky, cvičil armádu, třídil vajíčka, a ještě dělal pokusy s mladými termitkami.“ „Nezapomínejte, že je o deset let mladší,“ snažil se namítnout. „Arbajtre!“ okřikla ho důrazně Magda. „Vše, co Vybíral plánuje, mu zatrhne první královna, ke které vstoupí do komůrky. Uzavře mu zadečkem východ, a na všechny ostatní funkce, i pokusy s dalšími děvčaty může ihned zapomenout.“ „To je pravda,“ připustil jsem.
„Ale co měla znamenat ta bomba?“ přerušila po chvilce trapné ticho opět Magda. „S pomocí jeho veličenstva jsem vám oběma skutečně zachránil život!“ pyšně vypjal svou hlavohruď Arbajtr. „O tom, že je nutné vás odstranit, přesvědčil totiž Vybíral i Velína. A ten navrhl, že vám do komůrky vhodí zapálenou dělovou kouli. K tomu ale potřeboval, abyste zvedla zadeček, a uvolnila vchod. Jenže to jste neudělala. Rozhodli tedy, že vám kouli strčí přímo pod něj. Já o jejich plánech věděl prakticky vše. A také mě nutili, abych spolupracoval. Bůh ví, jak by vše dopadlo, kdyby mě váš choť nenaučil Braillovu písmu! Asi by vám zadeček ustřelili!“
Zbledl jsem. Arbajtr právě vyzradil část našeho tajemství. Magdu to ale vůbec nevzrušilo. „Pokračuj!“ vybídla ho a dál napjatě poslouchala. „Téhle ďábelské spolupráci jsem se samozřejmě snažil vyhýbat. Ale po pravdě, nemohlo to jít do nekonečna. A když mě pak král skrz stěnu oslovil tím zvláštním písmem, napadl mě plán s turniketem. Středovou tyč jsem schválně upevnil do rezavých ložisek, aby zaskřípala, až s ní začnu otáčet. Otáčel jsem pomalu, to kdyby vás, madam, snad neprobudilo první vrznutí. A správně jsem předpokládal, že králův pokus o útěk vás ze země pořádně nadzdvihne. Jakmile se to stalo, vhodil vám Velín do komůrky zapálenou dělovou kouli.“
„Jak ale mohl Velín vědět, že zvednout zadeček donutí královnu právě zaskřípání tyče turniketu?“ zeptal jsem se, znovu podrážděný tím, že Arbajtr vyzradil i to, že chci z termitiště utéct. „Sám jsem to těm dvěma řekl,“ odvětil hrdě. „Cos jim řekl?!“ „Popsal jsem jim systém turniketu, i plán, jak vás oba mohou pohodlně odstranit. Byli nadšení! Vybíral mi ihned udělil titul škůdce roku. Jen maličkost jsem jim zatajil. Totiž že dělovou kouli pronesu skrz turniket, i svou kobku, a nechám ji vybuchnout za těmi jejich zadky, ve společné chodbě. Z ní vede nejen vchod k vám, do královské komůrky, ale i oblastní odbočky do kanceláří všech nejvyšších funkcionářů. Ještě před výbuchem jsem ale přikázal, pardon, doporučil, aby královna znovu ucpala vchod svým zadečkem. Aby nám sem tolik neprášilo. A také aby si ti dva dosyta užili toho, co plánovali udělat vám. Teď jsou zasypáni v chodbě. Ale jak sám říkáte, za chvíli se vyhrabou, a půjdou po nás znovu. Musíme odsud! Tady nám už pšenka nepokvete. Máme však několik hodin náskok. Balte kufry, Veličenstvo, ať rychle zmizíme!“
„Jak nás chceš odsud vyvést?“ zeptal jsem se s viditelnou skepsí v hlase. „Jediná přístupová chodba je přece zasypaná.“ „A ucpaná nejvyššími funkcionáři!“ doplnila s trpkým úsměvem Magda. „Není jediná,“ opáčil sebevědomě Arbajtr. „Zatímco jsem vyvíjel turniket, mí dělníci tajně prorazili další chodbu. Vede z mé kobky ven, na svobodu! Jen doufám, že bude dostatečně široká pro zadeček jejího Veličenstva.“ „Neboj se Arbajtre. Vtáhnu ho do hlavohrudi, podobně jako to děláš ty s břichem.“
Za pár minut jsme už dýchali čerstvý vzduch. Arbajtr, kterému zůstal největší zbytek zraku, se rozhlížel z malého kopečku do krajiny, a spekuloval, kam se vydáme. „A není to úplně jedno?“ zeptala se po delší chvíli už trochu netrpělivě Magda. „Stejně tvrdíš, že všude vidíš jen zelenou.“ Arbajtr chtěl něco namítnout, ale už to nestihl. Ve vzduchu nad námi něco prudce a hvízdavě zasvištělo. „Prásk!“ ozvala se dutá rána, jakoby všude okolo nás, a zelená se náhle změnila v šedou. „Ty brďo, to jsou ale mackové!“ ozval se nad námi nadšený chlapecký hlas. „Až přijde táta, bude z nich mít obrovskou radost.“ přitakal druhý, dívčí. „Do háje!“ zaklel Arbajtr, a bezmocně klesl k zemi. „To je přece Luboš s Veronikou! Moje děti! A zase se nezeptali, jestli si tu síťku na motýly mohou půjčit! Já je snad přerazím!“

Jiří Petr

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 107, číslo 12, červen 2023
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR, z. s.
Tiskne: KTN v Praze
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Redakce:
Šéfredaktorka: Daniela Thampy
Zástupkyně šéfredaktorky, administrace: Kateřina Rovenská
Redaktoři: Ilona Ozimková, Petr Mašek, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Korektor: Václav Senjuk
Vychází dvakrát měsíčně, roční předplatné činí 100 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
Obsah
ÚVODEM
STALO SE
Kalendárium
Přehledně
Předsedové oblastních odboček a celostátních klubů se sešli v Olomouci
RECENZE
SightCity 23: Postřehy přiměřeně kvalifikovaného laika
Festival Open House Praha 2023 rekordně navštívený
LIDÉ KOLEM NÁS
Nejvíce se cítím být hudebníkem
ZORA RADÍ A INFORMUJE
O čem se moc nemluví – Jak prožívat tady a teď VI.
NAPSALI JSTE NÁM
Návštěva Velké synagogy v Plzni
POVÍDKA
Chtěl jsem to opravdu takhle? V. část
SPORT A HRY
Golden Cup Prague 2023 – Slovní poker

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.