Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA , číslo 10, květen 2023

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

ÚVODEM
STALO SE: Přehledně
Smyslů plná dubnová Invalidovna, aneb Jak na památkách s osobami se zdravotním znevýhodněním
LIDÉ KOLEM NÁS: Dvě strany téže mince
NAPSALI JSTE NÁM: Praha 1990 v Havlíčkově Brodě
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Historie českého sociálního zabezpečení III.
O čem se moc nemluví – Jak prožívat tady a teď V.
POZVÁNKA: Naposledy s Danem Sywalou
SPORT: Střelecký kaleidoskop
Zlato putuje na Slovensko
Showdown – tři Češi v Top 20!
INZERCE

LIDÉ KOLEM NÁS: Dvě strany téže mince

„Braill a hmatová grafika jsou podle nás dvě strany téže mince,“ říká dnešní dotazovaný. „Vždy mě zajímaly humanitní vědy. Původně sociologie, později jsem se rozhodl pro sociální práci. Obor mimořádně zajímavý. Při své práci mám totiž možnost podílet se na procesu zlepšování života a organizace nevidomých i na kultivaci prostoru, kde působí neziskovky.“ Za dnešním rozhovorem jsme se vydali do střediska Elza při Českém vysokém učení technickém (ČVUT). Povídáme si s Mgr. Radkem Seifertem.
Od dětství trpím glaukomem, který se dlouho nijak zvlášť neprojevoval. Do 15 let jsem viděl prakticky normálně. Až poté mi začal ztrpčovat život mnohem výrazněji. Operace nebyla možná, znamenala by prý okamžitou ztrátu zraku a s největší pravděpodobností i oka. Po deseti letech jsem přišel o zrak zcela. Při téhle smůle jsem však měl i kapku štěstí, znal jsem se totiž s výborným tyflopedem Pavlem Wienerem.
Studium sociální práce jsem dokončil v roce 2008 na Univerzitě Karlově. Ale už v roce 1995 jsem pracoval i v Centru Tereza při ČVUT. A to je škola technického zaměření. Hodně jsem učil, hlavně práci s počítači. Těmi se zabývám i dnes a vnímám je jako skvělé pomocníky pro sociální práci. Počítač pro mě vždy byl nástroj, který má sloužit nevidomým v jejich sociálním prostředí, a který může měnit jak jejich život, tak i realitu jejich světa. V roce 2012 se Centrum Tereza, které se staralo o studenty a uživatele s postižením zraku, spojilo s Handicap poradnou, jež podporovala studenty s dalšími typy znevýhodnění. Vzniklo Středisko Elza. My si povídáme na jednom z jeho dvou pracovišť, které se nachází v pražské Trojanově ulici a kde se děje prakticky vše, co souvisí se specifickými technologiemi s důrazem na zrakový handicap. Naše aktivity pro klienty s postižením zraku jsme sjednotili pod značkou „Atelion“. Dříve nás navštěvovali uživatelé, dnes jsou to hlavně lidé, kteří s nimi pracují. Zaměstnanci Tyfloservisu TS), speciálně pedagogických center (SPC), sociální pracovníci Úřadů práce i speciální pedagogové. Studenti speciální pedagogiky u nás mohou absolvovat odbornou praxi.
Pro všechny uvedené lidi pořádáme i semináře a workshopy zaměřené na tyflografiku, též hmatovou grafiku. Jsme totiž přesvědčeni, že tak, jako se nevidomí učí Braillovo písmo, tak by se měli učit i rozvíjet hmat a poznávat svět prostřednictvím hmatových obrázků od jednoduchých po složitější. Braill a hmatová grafika jsou podle nás zkrátka dvě strany téže mince. Často slýchávám námitku, že někteří nevidomí trpí i postižením psychickým nebo motorickým. Jenže i oni se Brailla učí! Proč by tedy neměli zkoumat i hmatovou grafiku?
V jejím využití tedy spatřujeme podceňovanou oblast, jistou díru na trhu, i naše know how. Proto vydáváme hmatové letáky, hmatáky. Každý je na zajímavé téma, má své číslo, název, a jeho součástí je list grafický a list textový, psaný v Braillově písmu. Pro lidi slabozraké jsou zpracovány i vizuálně a v textové části je u každého braillského znaku i jeho ekvivalent v latince. Hmaták číslo jedna jsou kraje ČR, dvojka kraje SR, trojka plánek pražského metra. Dále vyšlo bludiště pro prsty, znaky řecké abecedy, mince ČR apod. Hmatáky si u nás můžete objednat na e-mailu atelion@elsa.cvut.cz. Zašleme vám je jako zásilku pro nevidomé. Jejich cena je od 30 do 130 Kč, tedy nic nedostupného. A co je důležité, naše hmatáky jsou jakýmsi předstupněm pro hmatové, též haptické mapy.
Pokud se dříve dělaly mapy pro nevidomé, dělo se tak ruční technologií. Obkreslením, vytlačením do vhodného materiálu, nalepením hmatových bodů na podložku apod. Nebyly to mapy, spíše různě podrobné plány. My však mluvíme o skutečných hmatových mapách, dostupných pro celý svět. Jak vznikají? S pomocí unikátní technologie, kterou jsme ve spolupráci s kolegy z Masarykovy Univerzity v Brně vyvinuli v roce 2014 u nás na ČVUT. Ale to trochu předbíhám. Už v roce 2007 jsme se zástupci společnosti seznam.cz uvažovali, jak zpřístupnit jejich služby nevidomým. O mapách jsme si řekli, že to nepůjde. Já přišel o zrak v 25 letech. Mapy mám od dětství velmi rád, a také jsem s nimi hodně pracoval. Když se mě jednou novináři zeptali, co mi po ztrátě zraku nejvíce chybí, odpověděl jsem, že je to právě možnost pohybovat se podle mapy. Není divu, že jsem nad jejich přístupností neustále přemýšlel. Napadlo mě převést složitou mapu do jednoduššího formátu. V té době to byl především kolega Karel Břinda, který zvedl hozenou rukavici a celý projekt rozběhl. Poté jsme znovu vše projednali se zástupci seznamu.cz. Prý by to šlo, ovšem bude to náročná týmová práce. Po sedm let jsme tak společně vyvíjeli výše zmíněnou technologii. Ta dnes dokáže převést standardní mapu do podoby, která je po vytisknutí na mikrokapslový papír v zařízení s názvem fuser čitelná hmatem.
Co je vlastně mapa? Pro vidícího člověka strukturovaný obrázek se spoustou barev, značek a symbolů. Ale vše to, co oči vidí, prsty nepoznají. Proto je haptická mapa o něco jednodušší. Musí zobrazovat vše, co nevidomý fyzicky nalezne v prostoru, který prochází. To znamená objekty jako reliéf ulice, zástavby, zeleně, zastávky autobusu, liniové značky jako je tramvajová kolej atd. A naopak je očištěna od značek a symbolů, které kresbu prostředí nepředstavují. Tak tu například nenajdete symbol pro knihovnu, restauraci, nebo údaje pro nadmořskou výšku.
Pro nevidomého je dále třeba doplnit do mapy popis v bodovém písmu. Pojďme si ho ukázat na mapě pražského Loretánského náměstí. Ta je zároveň naším hmatákem s pořadovým číslem deset. Ulice jsou popsány třípísmennými zkratkami. Celý název ulice by se totiž do mapy nevešel. Loretánská ulice je tak popsána zkratkou „lrt“. Náměstí popisují čtyřpísmenné zkratky, to Loretánské tak bude mít zkratku „lrtn“. Naše technologie umí zkontrolovat, aby na jednom listu nebyly dvě zkratky stejné. K listu mapy je následně generován textový seznam zkratek a podrobný popis, jak mapu prohlížet. Vše, jak jsem už řekl, v bodovém písmu. Jména ulic jsou v mapě psána ale i latinkou. Ta ovšem nevytvoří reliéf. Nevidomého tak popisek neruší, ale pokud potřebuje pomoc vidícího, mapu mu prostě ukáže.
Mapa Loretánského náměstí je zhotovena v měřítku 1 ku 1100. Jeden centimetr na mapě je tedy roven jedenácti metrům ve skutečnosti. Toto měřítko je nejvíce využívané a uzpůsobené pro detailní zkoumání vnitřního prostředí města. Míra rozlišení je taková, abychom dokázali rozpoznat budovy, silnice, chodníky, schody, drobné cestičky v parku atd. Existuje též střední měřítko, jež zobrazuje obce, části větších měst, a je vhodné třeba pro plánování tandemových výletů. V malém měřítku jsou pak tvořeny mapy, které zobrazují velká sídla a hlavní komunikace.
Můžete si vytisknout mapu jakéhokoliv místa na světě. Tento servis pro nevidomé je běžně dostupný, funguje automaticky, na počkání, a nevyžaduje odborníka. Pokud jste připojeni k internetu, máte mikrokapslový papír, fuser a barevnou tiskárnu, vytvoříte si mapu sami. Jednotlivé listy získáte na stránce hapticke.mapy.cz, a to buď zadáním jejich unikátního identifikátoru, nebo výchozího, též adresného bodu. Pro zkušenější uživatele jsme do jisté míry umožnili i ruční editaci mapy. Vyberete si konkrétní list a stáhnete si ho do počítače jako grafický soubor s příponou pmg. Poté ho otevřete, třeba v aplikaci „Malování“, a před tiskem si ho upravíte. Například označíte místo vchodu do vašeho domu.
Mapu si lze také objednat. Na stejné stránce najdete a potvrdíte odkaz „formulář“ a načtete novou stránku. Do formuláře následně vyplníte své kontaktní údaje a do poznámky napíšete, že potřebujete například mapu, která zobrazuje trasu z Krakovské 21 do stanice metra Muzeum. Svůj požadavek nám poté odešlete. My se vám ozveme, sdělíme, kolik listů obdržíte, a vy svou objednávku potvrdíte. My listy mapy vytiskneme a pošleme jako zásilku pro nevidomé. Pokud si budete přát mapu rozšířit až do Českého rozhlasu na Vinohradské ulici, budete postupovat stejným způsobem.
Jak se s mapou učit pracovat? Nikam nespěchejte. Nejprve se naučte poznávat jednotlivé objekty. Ulice je zobrazena vymezením dvou čar, vystouplé čtverce, obdélníky a další tvary jsou budovy, krátké příčné čáry schody atd. Studujte objekty i to, jak jsou vzájemně propojeny. Snažte se pochopit a procítit prostor. Po zvládnutí prvního listu přidejte další, jež na něj navazuje. Poté si v mapě můžete zvolit trasu a požádat svého instruktora prostorové orientace, aby ji s vámi prošel. V terénu si ověřujte informace, které vám mapa poskytla. Postupně vám odkryje vztahy jednotlivých objektů, umožní pochopit prostor a dovede vás na zvolené místo. Dobře vím, o čem mluvím. Když dnes jdu se svou dcerou po městě, nejsem na ni odkázán. Naopak, sám plánuji trasu a beru na sebe odpovědnost za směr i cíl. A to i v místech, kde jsem předtím nikdy nebyl.
Jaký je zájem o využití map? Čekali bychom ho větší. Komunita lidí s postižením zraku je sama o sobě poměrně malá. Pro lidi nevidomé od narození, kteří nepracují s hmatovou grafikou, je představivost i čtení map náročné. Existují ale i lidé, pro něž je to velká pomoc. Patří sem ti, kteří dříve viděli a s mapami pracovali. A také ti, kteří schopnost orientovat se podle mapy prostě mají nebo se jí naučí, bez ohledu na to, zda dříve viděli. Odhadujeme, že haptické mapy jsou užitečné zhruba pro polovinu naší komunity. A pro další čtvrtinu by použitelné být mohly. Dříve jsme mysleli, že brzdou je též cena, 30 Kč za list. To není moc, ale nejsme ještě všichni zvyklí na to, abychom si služby kupovali. Dnes Seznam.cz ale mapový servis dotuje. Zájem však není o moc větší. Zřejmě i proto, že oblast hmatové grafiky je poměrně zanedbávaná, a že máme málo učitelů, kteří by ji dokázali efektivně předávat. Přitom se v mnoha učebnicích speciální pedagogiky dočtete, jak skvěle dokáže nevidomému zprostředkovat realitu. Didaktiku výuky orientace v haptických mapách máme dnes zpracovanou jen my. A bylo by dobré vychovat následovníky. Málo je podle nás i kvalitních hmatových obrázků a publikací.
Proto se snažíme, aby se povědomí o hmatové grafice a mapách více dostávalo do speciálních škol, SPC, SONS, dalších institucí, ale i k jednotlivým uživatelům. Jsme rádi za každý projev jejich zájmu. Vlaštovkou je spolupráce s časopisem Zora. Domluvili jsme se s jeho šéfredaktorkou Danielou Thampy, že naše hmatáky poskytneme jako přílohu do lichých vydání časopisu Kontakty. Další hmatové obrázky, které si redakce sama připravuje, vycházejí v sudých číslech. Daniela sama haptické mapy využívá, pomáhá nám je prezentovat, je součástí našeho týmu. A díky ní se hmatová grafika více dostává mezi mládež. Díky kolegyni Báře Bertlové jsme navázali též užitečnou spolupráci s Tyfloservisem. Mapy se tak mohou stát pomůckou pro jejich klienty i instruktory. Ti u nás už absolvují kurzy, jak pracovat s grafikou a mapami i s potřebnou technikou. Mapy poskytujeme i provozovateli festivalu Open House. I jeho průvodci, kteří běžně s nevidomými nepracují, absolvovali v Atelionu potřebná školení. Možnost vytisknout si haptickou mapu bychom uvítali v SONS. Jako svou běžnou součást by ji mohlo zavést třeba Navigační centrum. A vedle oddělení odstraňování bariér by tu klidně mohlo působit i oddělení tyflografiky. Tu oficiálně nedělá vlastně nikdo. Připadá mi, že těžiště je dnes spíše v audio kultuře.
Náš dnešní tým? Ve středisku Elza je mou kolegyní Barbora Bertlová a na Masarykově Univerzitě v Brně kolega Petr Červenka. V partnerském Seznamu se lidé často měnili. Dlouhodobějším kolegou byl Lukáš Marvan. Naši technologii jsme už představili v Montrealu, v Paříži, a nyní se chystáme do Varšavy. A také do Levoče. Tam vznikla Slovenská autorita pre Braillovo písmo. Má za úkol podporovat Braill, hmatovou grafiku, a měla by se stát naším partnerem. Bohužel, u nás žádný její ekvivalent neexistuje.
Naše práce, to je zkrátka běh na dlouhou trať, neboť nové věci se prosazují hůře. Pracujeme deset let a stále se setkáváme s lidmi, kteří nevěří, že mapy fungují tak, jak je popisujeme. Ale také postupně roste skupina těch, kteří se o jejich kvalitě opakovaně přesvědčují.

S Radkem Seifertem hovořil Antonín Vraný

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 107, číslo 10, květen 2023
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR, z. s.
Tiskne: KTN v Praze
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Redakce:
Šéfredaktorka: Daniela Thampy
Zástupkyně šéfredaktorky, administrace: Kateřina Rovenská
Redaktoři: Ilona Ozimková, Petr Mašek, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Korektor: Václav Senjuk
Vychází dvakrát měsíčně, roční předplatné činí 100 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
ObsaH
ÚVODEM
STALO SE
Přehledně
Smyslů plná dubnová invalidovna
LIDÉ KOLEM NÁS
Dvě strany téže mince
NAPSALI JSTE NÁM
Praha 1990 v Havlíčkově Brodě
ZORA RADÍ A INFORMUJE
Historie českého sociálního zabezpečení III.
O čem se moc nemluví – Jak prožívat tady a teď V.
POZVÁNKA
Naposledy s Danem Sywalou
SPORT
Střelecký kaleidoskop
Zlato putuje na Slovensko
Showdown – tři Češi v Top 20!
INZERCE

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.