Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA číslo 4 únor 2023

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

Úvod
STALO SE: Přehledně
V SÍTI: Středisko Teiresiás představuje nový podcast
LIDÉ KOLEM NÁS: Lépe vnímám sebe i vlastní hodnotu
ZORA RADÍ A INFORMUJE: O čem se moc nemluví – Jak prožívat tady a teď III.
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Týden vodicích psů 2023
Kotva reálného socialismu
ČNB připomíná výročí měnové odluky
OSOBNOST: Miroslav Horníček
SPORT: Čarostřelci a ostrostřelci
ZDRAVÍ: Hypochondrie

OSOBNOST: Miroslav Horníček

Miroslav Horníček (10. listopadu 1918 až 15. února 2003)
Herec, spisovatel, dramatik, režisér, výtvarník, glosátor a divadelní teoretik. Tím vším byl Miroslav Horníček, mimořádná osobnost naší kultury. V letošním roce v únoru to bude dvacet let, co opustil pozemská jeviště, a v listopadu budeme vzpomínat půlkulaté výročí jeho narození – 105 let.
K divadlu se dostal na plzeňské reálce, kde chodil do ochotnického spolku a se spolužáky založil Studentský avantgardní kolektiv. Po vystudování byl krátce zaměstnán jako úředník v plzeňské nemocnici. V roce 1941 přijal angažmá v Městském divadle v Plzni, brzy po válce odešel do Prahy. Nejprve hrál v Divadle Větrník, o rok později nastoupil k bratrům Oldřichu a Lubomíru Lipským do Divadla satiry. Poté hrál šest let na scéně Národního divadla. V roce 1955 se stal partnerem Jana Wericha v Divadle ABC (Jiří Voskovec po 2. světové válce emigroval do Spojených států amerických). S Werichem hrál šest let, například ve hrách Těžká Barbora nebo Husaři.

Po Werichově odchodu roku 1961 vytvořil podobnou dvojici s Milošem Kopeckým. Nehráli však spolu dlouho. Už v roce 1962 se stal na dva roky členem Hudebního divadla v Karlíně a záhy i Divadla Semafor, kde účinkoval například ve hře Člověk z půdy. Působil i v Městských divadlech pražských, velmi známé a značně populární byly jeho Hovory přes rampu, kde přímo z divadelní rampy odpovídal na živé dotazy diváků kladené z hlediště a tak neformálně besedoval s publikem.
Hrál také ve filmech. Ztvárnil hlavní role ve filmech Táto, sežeň štěně! a Kam čert nemůže a v televizním seriálu Byli jednou dva písaři, dále několik vedlejších rolí v mnoha dalších filmech, z nichž nejznámější je role Krásného prince ve filmové pohádce Byl jednou jeden král. V roce 1965 si zahrál v komediálním snímku z produkce východoněmecké Defy Bez pasu v cizích postelích. Známé je také jeho působení v roli moderátora filmového zpravodajství z Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech.

V roce 1966 byl zvolen králem Pražského a Plzeňského Majálesu. V roce 1968 byl jmenován zasloužilým umělcem.

Montreal a Kinoautomat
V roce 1967 se účastnil avantgardního projektu Kinoautomat autorů Radúze Činčery, scenáristy Pavla Juráčka a režisérů Jána Roháče a Vladimíra Svitáčka na světové výstavě v Montrealu. Horníček působil v roli průvodce filmovým představením, které se v určitých dramatických momentech větvilo. Samo publikum rozhodovalo, jak bude děj pokračovat. Zajímavostí je, že on sám neuměl vůbec anglicky. Text měl foneticky odposlouchaný a naučený. Tehdejší novinka vzbudila značný ohlas a po celou dobu výstavy byla představení beznadějně vyprodaná, jednalo se o první případ tzv. interaktivního filmu na světě.

Hovory H
Po návratu z Montrealu se společně s režisérem Vladimírem Svitáčkem pustili do televizního projektu, který mu přinesl obrovskou popularitu. Scéna byla jednoduchá. Uprostřed publika byl stolek, u kterého seděl nad lahví červeného vína Horníček se svým hostem. Promlouval s takovými osobnostmi, jako byli mj. Jan Werich, Jan Pivec, Jiří Sovák, Július Satinský a Milan Lasica. U nás to byl patrně první pořad v televizi tohoto typu.

Slavný plzeňský rodák byl také známý svými výroky, které nejen pobaví.

„Štěstí je důvěra v lidi.“
„Dny bolesti se podobají lávkám. Nechceš-li, aby chvilková závrať ohrozila tvůj život, dívej se vždycky o několik kroků vpřed.“
„Domov – vždycky to budu opakovat – není prostor, ale proces. Tady se schovávám před deštěm a zimou, tady žiju, tady trávím svůj volný čas, tady se rodí moje rodina, tady ji tvořím léty, trpělivostí a tolerancí a vůbec řadou kladných principů. Domov je bytost.“
„Někdo mlčí, protože neví, a někdo mlčí, protože ví své.“
„V životě by měl člověk jednoho dne spatřit věci jakoby poprvé a vídat je tak stále. Les, řeku, prázdniny, kvetoucí třešně, déšť, hvězdnou oblohu, štěňata, všechno. Jako by poprvé přistupoval k tomu všemu. I k vlastní ženě.“
„Není strašné, když žena, stárnouc, ztratí některé své dívčí návyky. Strašné je, když stárnouc, si tyto návyky zachová.“
„Dvojice – to jsou dva lidé, kterým se daří dobře až večer. Partnerství začíná ráno a trvá celý den. Partnerství řeší všední, banální, nudné, trapné a tísnivé otázky – rozpočet, nákupy, zmatky, únavy, opravy bot či vymalování bytu, ledacos a všechno.“
„Nedorozumění mě trápí víc než neúspěch. Hrozně mě mrzí, když někdo slyší něco jiného, než jsem řekl.“
„Dítě se neptá proto, že by nevědělo a vědět chtělo, dítě se ptá přesto, že ví, ale proto, že chce uvést do běhu mechanismus řeči.“
„Ženství není kdesi nad námi a netáhne nás vzhůru, ženství je v nás. Muž, ve kterém není, může být mužem, ale nemůže být člověkem.“
„Co že je dobré manželství? Když ti dva po deseti, dvaceti,… letech dovedou prožít týden vytrvalého deště v hotelovém pokoji a sedmého dne z něj vyjdou oba živí.“
„Fotografie je chodící oko. Klusající zřítelnice… Buď někdo vidí, co se má fotografovat, anebo nevidí. Když to vidí, tak to uvidí i bez fotoaparátu; tím aparátem to jenom sdělí. To je jako když má někdo myšlenky a píše je. Píše už to, co měl dřív, než vzal pero do ruky. Kdežto někdo může mít v každé ruce pět per, a když nemá myšlenky, tak nemá co sdělovat.“
„Člověk se má učit rozlišovat mezi tím, co poslouchati má a co slyšeti nemusí.“
„Slova „míti se“ neberu hmotně. Někdo se nemá nikdy a někdo pořád. Mít se, to není stav peněženky nebo úspěchů, to je dispozice. Být šťasten – to znamená umět to. Radovat se ze všeho, z každého dne, z každé hodiny. Raduji se. A proto se mám. A pořád. I když někdy, občas, ne. A vždycky jen svou vinou.“
„Smysly můžou slábnout, a slábnou. Ale jeden smysl může léty sílit a růst: smysl pro humor.“
„Čas je pojem relativní a den může mít hodnotu pěti minut anebo šedesáti dvou hodin, což záleží na tom, co v něm prožijeme.“
„Žena, která vidí na muži krásnou látku, odmyslí si toho muže. Muž, který vidí krásnou látku na ženě, odmyslí si tu látku.“
„Člověk vzlétá, aby předstihl zvuk, ale nedovede se zastavit, aby postřehl ticho.“
„Moudrost nepřichází vždy s věkem. Někdy věk přichází sám.“
„Když muž otevře ženě dveře auta, je nové buď auto, nebo žena.“
„K zadržení času je vždycky třeba dvou. Pokud jsou spolu, mají to, co bylo.“
„Blbec se nejlépe utají tím, že moudře mlčí… ovšem ten, který to ví a praktikuje, není vlastně vůbec blbej!“
„Nesplněná přání jsou krásná, protože trvají. Je-li přání splněno, hyne.“
„Nic na světě není pro všechny, všecko je jenom pro někoho a hlavně že pro každého je tu něco.“
„Je těžké být debilem, protože konkurence je veliká.“

Citáty vybral: Lukáš Mucha
Zdroj: www.nasregion.cz

Obsah

Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 107 číslo 4 únor 2023
Redakce:
Šéfredaktorka: Daniela Thampy
Redaktoři: Ilona Ozimková, Daniela Thampy, Petr Mašek, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Korektor: Václav Senjuk
Tajemnice redakce, předplatné, administrace: Kateřina Rovenská
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR, z. s.
Tiskne: KTN v Praze.
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Vychází dvakrát měsíčně, roční předplatné v roce 2023 činí 100 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
Obsah
Úvod
STALO SE
Přehledně
V SÍTI
Středisko Teiresiás představuje nový podcast
LIDÉ KOLEM NÁS
Lépe vnímám sebe i vlastní hodnotu
ZORA RADÍ A INFORMUJE
O čem se moc nemluví – Jak prožívat tady a teď III.
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Týden vodicích psů 2023
Kotva reálného socialismu
ČNB připomíná výročí měnové odluky
OSOBNOST
Miroslav Horníček
SPORT
Čarostřelci a ostrostřelci
ZDRAVÍ
Hypochondrie

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.