Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.


Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA číslo 4 únor 2023

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah


Úvod
STALO SE: Přehledně
V SÍTI: Středisko Teiresiás představuje nový podcast
LIDÉ KOLEM NÁS: Lépe vnímám sebe i vlastní hodnotu
ZORA RADÍ A INFORMUJE: O čem se moc nemluví – Jak prožívat tady a teď III.
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Týden vodicích psů 2023
Kotva reálného socialismu
ČNB připomíná výročí měnové odluky
OSOBNOST: Miroslav Horníček
SPORT: Čarostřelci a ostrostřelci
ZDRAVÍ: Hypochondrie


ZORA RADÍ A INFORMUJE: O čem se moc nemluví – Jak prožívat tady a teď III.


My, kterým příroda nenadělila zrak (anebo nám ho ukradla?) míváme blbou náladu dost často. Ze zkušenosti vím, že nejhůř prožívají svůj nejistý a stále se měnící zrakový nedostatek ti, kteří o zrak přicházejí postupně anebo naráz v dospělém věku. Vím, že i ti, kteří znají svou prognózu, nejsou nikdy zcela připraveni na to, že ze zrakového vnímání jim nemoc nebo stáří odkrajuje stále větší porce. Já sama, ač jsem se na slepotu teoreticky mohla připravovat zhruba od patnácti let, se někdy dostávám do situace, kterou bych nečekala. Zaskočí mě, že něco nezvládnu bez pomoci jiné osoby nebo kvůli tomu, že mě prostě taková epizoda zastihla nepřipravenou. Nepříjemná událost mi nabídne sebeobviňování, protože jsem selhala, a to buď kvůli nepředvídanému nároku na zrakové vnímání, nebo kvůli skutečnosti, že o takové situaci dopředu nevím nebo jsem ji podcenila.
Po přestálém karambolu nebo šoku přijde zklamání, stud, dodatečný stres, znechucení, sebelítost a – blbá nálada. Upřímně – hodně blbá nálada, kdy mám našlápnuto na depresi nebo nespavost, jsem melancholická, úzkostná a prožívám paniku. V hlavě mi jako roj včel bzučí chaotické myšlenky a vzpomínky na přestálou nepříjemnost, které mě okrádají o klid, radost a vnitřní řád. Přestávám vnímat svoje tělo, vypínám smysly, jsem unavená a nic mě netěší, nic mě nemotivuje. Jdu si lehnout, protože nemám žádnou energii, ale fyzický odpočinek nepomáhá, myšlenky víří v mé hlavě ještě intenzivněji. Když si je zakážu, všelijak se vysmívají a dělají naschvály. Když se je pokusím vypnout, samovolně se znovu spustí, někdy zrovna ve chvíli, kdy bych si přála tvrdě spát.
Proč se mi tohle děje?
Už v předchozím článku jsme se dočetli, že nás často provázejí podněty, které sice sotva vědomě vnímáme, ale které zahlušují naši mysl. Mohou to být zvuky, pachy, vnější teplota, ale především to, že se stále dokola zabýváme uplynulými událostmi nebo vykonstruovanými situacemi, které by nás možná mohly v budoucnosti potkat. Dozvěděli jsme se, že máme problém s vnímáním našeho tady a teď, že se neumíme odtrhnout od myšlenkových smyček a raději místo toho vědomě vnímat, co se děje s námi v přítomném okamžiku.
Dobrý a osvědčený recept na zahánění vtíravých myšlenek je činnost, při které nemusíme moc myslet, která je zautomatizovaná, ale vyžaduje nutnou dávku všímavosti k vlastnímu prožívání.
Kdysi byla v domě SONS v Praze posilovna, součástí jejího vybavení byly poměrně jednoduché stroje, které pomáhaly zlepšovat svalovou výbavu. Nevím přesně, jaké názvy tyto mučicí nástroje měly, ale vím zcela jistě, že velice dobře pomáhaly vyplavit z mozku myšlenkový vír. Vzpomínám, že nejužitečnější byl běžecký pás, veslice, rotoped a simulované lyže. Výhoda byla, že kdo chtěl, mohl si přinést vlastní nahrávky a ke cvičení zvolit vyhovující hudbu. Poměrně rychle přešla moje hlava z původního labyrintu myšlenkových uliček a zákoutí na vnímání rytmického pohybu a tělo na hluboké a pravidelné dýchání a zvýšené úsilí. To vše pomohlo vyplavit z mozku, co do vnímání tady a teď nepatřilo.
Posilovna sice už k dispozici není (ale brzy opět bude – pozn. red.), ale podobný způsob změněného vnímání můžeme aplikovat při cíleném běhu (jogging), individuálním tanci, při rychlé chůzi bez doprovodného rozhovoru s trasérem a také při flor aerobicu, který speciálně pro nevidomé připravil tým Pavly Kovaříkové. Nabídka manuálu a doprovodného audiozáznamu proběhla našimi konferencemi i portály. Ti, kteří mají o tento druh pohybu zájem, mohou navštívit stránky Rozhledna.cz, kde jsou základní potřebné informace Zde je odkaz: https://www.rozhledna.info/aerobik/

Vytěsňování nekonečných myšlenkových schémat prý také prospívá úklid domácnosti, kypření půdy na zahradě, štípání dříví a podobné činnosti. Ráda tomu věřím, ale ne každému mohu doporučit. Určitě také prospívá cvičení hudebních skladeb a třeba i deklamování eposů. Každý jsme unikátní osobnost a ne každé osobnosti jsou dány stejné vlohy. Činnost, pro kterou se rozhodujeme, abychom zaplašili chmury, bychom měli ovládat, aniž bychom riskovali úraz, stres nebo beznadějný pocit marnosti. Ne každý, kdo uklízí, uklízí suverénně a s pocitem, že si tuto činnost vychutnává. A ne každý, kdo běhá ranní kolečka kolem hřiště, vynakládá úsilí. Někdo běží maraton a myslí si přitom na svoje věci, což znamená, že se může do myšlenkového labyrintu doběhat bez větších problémů.
Zkoušela jsem po dobu jednoho týdne najít činnost, kterou by měl zvládnout každý ve věku od pěti do pěti set let. Už jste někdy zkusili všímat si, co se děje kolem vás a ve vás při sprchování v koupelně?
Předkládám mapu prožitků, které se mi při sprchování dobře hodily, abych si z hlavy vyhnala omílané téma „co bude, když bude“.

1. Přicházím do koupelny, vnímám ticho a teplo, těším se, že svléknu použité oblečení, přitom je zkoumám hmatem i čichem, abych je následně vhodila do koše na špinavé prádlo.
2. Vstupuji do vany, sleduji, jak se mi tento sportovní výkon daří. Jsem spokojená, že zmizely problémy, které jsem měla a už nemám, prožívám radost.
3. Rukama si kontroluji, že sprchový gel, který mi pěkně voní a je příjemný na kůži, je na svém místě. Pouštím sprchu, reguluji teplotu, aby byla příjemná. Hodně horkou si sprchuji záda, a přímo vidím, jak se mi uvolňují stažené svalíky kolem páteře. Je to příjemné.
4. Uvědomuji si, že pod sprchou nemohu být věčně, vodou se v poslední době šetří, a já uvažuji, že ta šetrnost je vlastně docela dobrá vlastnost prospěšná lidstvu i přírodě, kterou tak fatálně potřebujeme. Prožívám vděčnost a radost, že máme dostatek teplé vody i příjemné kosmetiky, která nás očistí i osvěží.
5. Konečně se pouštím do vlastní hygieny. Nepoužívám houbu ani žínku, mám ráda kontakt se svou kůží, zběžně i zkoumám, jestli někde není něco neobvyklého. Modřiny samozřejmě nezjistím, ale spíš se jedná o nějaké kosmetické nepříjemnosti. Pokud se objeví, rozvažuju, jak je zneškodnit.
6. Odkládám sprchový gel na místo, kde ho příště zas najdu.
7. Opatrně vystoupím z vany, cítím měkkou podložku pod nohama, vůni čistého ručníku a frotýrování, které mám ráda od dětství. Oblékám si župan, omyju vanu a zavěsím sprchu. Slyším, jak ještě odkapává, je to trochu jako když přestává pršet. Odcházím. Přemýšlím, jestli zapnout elektrický žebříček na sušení ručníků, ale nakonec se rozhodnu, že je raději pověsím na balkon. Energie jsou drahé a někdy zbytečné. Sluníčko a vítr sušení zvládnou zdarma.
8. Je mi dobře, jsem čistá, suchá, voňavá a vlídně naložená. A teď něco příjemného na sebe a mohu se pustit do dalšího programu.
Možná někomu tyhle samozřejmosti připadají příliš prostinké a nenáročné, než aby se jimi zabýval. Ale věřte mi – deset minut být sám se sebou a s příjemnými pocity, které zaměstnají vaše smysly, je lepší než tabletka lexaurinu.

-pokračování-
PaedDr. Jaroslava Novotná


Obsah

Úvod
STALO SE: Přehledně
V SÍTI: Středisko Teiresiás představuje nový podcast
LIDÉ KOLEM NÁS: Lépe vnímám sebe i vlastní hodnotu
ZORA RADÍ A INFORMUJE: O čem se moc nemluví – Jak prožívat tady a teď III.
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Týden vodicích psů 2023
Kotva reálného socialismu
ČNB připomíná výročí měnové odluky
OSOBNOST: Miroslav Horníček
SPORT: Čarostřelci a ostrostřelci
ZDRAVÍ: Hypochondrie


Hlavička časopisu

časopis pro zrakově postižené
Ročník 107 číslo 4 únor 2023
Redakce:
Šéfredaktorka: Daniela Thampy
Redaktoři: Ilona Ozimková, Daniela Thampy, Petr Mašek, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Korektor: Václav Senjuk
Tajemnice redakce, předplatné, administrace: Kateřina Rovenská
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail:zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR, z. s.
Tiskne: KTN v Praze.
Časopis je dotován Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Vychází dvakrát měsíčně, roční předplatné v roce 2023 činí 100 Kč.
Za vyjadřované názory dopisovatelů nepřejímá redakce odpovědnost. Nevyžádané příspěvky redakce nevrací, při jejich výběru a použití si vyhrazuje právo redakční úpravy textu.
Obsah
Úvod
STALO SE
Přehledně
V SÍTI
Středisko Teiresiás představuje nový podcast
LIDÉ KOLEM NÁS
Lépe vnímám sebe i vlastní hodnotu
ZORA RADÍ A INFORMUJE
O čem se moc nemluví – Jak prožívat tady a teď III.
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Týden vodicích psů 2023
Kotva reálného socialismu
ČNB připomíná výročí měnové odluky
OSOBNOST
Miroslav Horníček
SPORT
Čarostřelci a ostrostřelci
ZDRAVÍ
Hypochondrie



V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.

K jakémukoliv užití textů a obrázků, uvedených na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2002 - 2015 SONS ČR