Webový Archiv časopisu Zora a jejich příloh

Šéfredaktorka Daniela Thampy
Redaktoři: Petr Mašek, Ilona Ozimková, Bc. Jiří Hubáček, Daniela Thampy, Mgr. Ing. Antonín Vraný, PhDr. Václav Senjuk
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Roční předplatné činí 330 Kč
Vydává: SONS ČR
Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví.

Internetový komplet obsahuje časopisy ZORA, EMA, Azor, Obzor, Kontakty a Světluška (přílohy pro žáky ZŠ) a časopis Téčko.

Periodika z minulých let bez nutnosti přihlášení

Pro aktuální periodika z tohoto roku použijte přihlášení pro předplatitele

Časopis ZORA, časopis pro zrakově postižené , číslo 3, únor 2023

zpět na seznam časopisů | textový soubor časopisu [nové okno] | zip soubor časopisu
článek se po vybrání zobrazí pod obsahem

Obsah

Úvodem
STALO SE: Přehledně
Soutěž Nevídaná píseň
V SÍTI: Téčko Plus v roce 2023
LIDÉ KOLEM NÁS: Braillské písmo potřebuji cítit v prstech
ZORA RADÍ A INFORMUJE: Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 2/23
O čem se moc nemluví – Jak prožívat tady a teď aneb Pryč s blbou náladou II.
Nová zelená úsporám Light
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Když se řekne masopust (II. část)
SPORT: 3. Novoroční turnaj v kuželkách v České Třebové
Program akcí Turistického oddílu TJ ZORA Praha na únor a březen 2023
ZDRAVÍ: Co se stane s vaším tělem, když pracujete více než 40 hodin týdně
INZERCE
Tiráž

BUDE VÁS ZAJÍMAT: Když se řekne masopust (II. část)

V minulém čísle jsme uveřejnili první část článku o masopustních tradicích. Dnes vám přinášíme jeho druhou část o předvelikonočním období.

Popeleční středa
Na Popeleční středu lidé chodili do kostela pro popelec, což je znamení kříže, které kněz na čelo uděluje věřícím prostřednictvím posvěceného popela. Tímto dnem také začínalo postní období a na čtyřicet dnů utichalo všeobecné veselí. Pouze na několika málo místech lidé dodržovali také „pytlový čtvrtek“, tedy čtvrtek po Popeleční středě, kdy se dojídaly poslední zbytky z masopustních hodů a všechno se takzvaně zpytlovalo.

Masopustní průvod
Maškary, které na masopustní úterý procházely vesnicí, měly za úkol obejít každé stavení a žertovat na účet hospodáře či hospodyně. Během obchůzky od jednoho domu ke druhému hrála muzika, při návštěvách se pak zpívalo a tancovalo. Nechyběly ani různé taškařice, vtipné řeči nebo třeba masopustní představení.
Mladí muži také obíhali před každým domem kolečko a nápadité maškary byly odměňovány výslužkou, což mohl být například příspěvek do kasičky. Rozdávaly se ale i koblihy, koláče, vejce, jablka, obilí, uzené maso nebo kořalka. Taková výslužka se maškarám hodila, protože si na ní buď pochutnaly, nebo se za ni pilo večer v hospodě.
V různých krajích se pak dodržovaly (nebo dodnes dodržují) různé humorné zvyky, které maškary při obchůzce vesnicí praktikovaly. Někde převlečení lidé vtrhávali do domů, kde honili mladé dívky a místní hospodyně, které se poté musely vykoupit. Mezi domy milenců se vysypávaly cestičky pískem a na vrata stavení se malovala srdce. Dalším oblíbeným žertem bylo vynášení vozů na střechu a stoliček do rybníka.

Masopustní masky
Masopustní průvod si lidé spojují především s maškarami, které se vydávaly na cestu vesnicí či městem, aby obveselily místní obyvatelstvo. Některé z nich se objevovaly každoročně a byly obecně velmi oblíbené. Masopustní průvody se tak rozhodně neobešly bez medvědáře, který si na řetězu vedl svého medvěda, jenž během obchůzek tančil s hospodyňkami, aby jim jako symbol plodnosti zajistil dobrou úrodu.
Čím byla maska pitvornější, tím obvykle mezi lidmi budila větší pozornost. Velkým favoritem se proto stala také kobyla tvořená dvěma osobami, z nichž jedna představovala hlavu a druhá zadní část těla. Mezi ústřední postavy patřil i šašek, kterého zdobily barevné papírky a špičatá čepice. V ruce pak nesl bič, který sloužil k odhánění lidí bez masek.
Další pro masopust tradiční masky, které se v masopustních průvodech hojně objevovaly, zahrnovaly třeba postavu kominíka se žebříkem, bábu s nůší, myslivce či hejtmana. Tradiční součástí masopustního veselí bývala i caperda neboli střapatá maska s cepem a mezi symboly plodnosti patří třeba masky ženicha, nevěsty a cikánky s kočárkem. Mužskou plodivou sílu pak znázorňovaly různé zvířecí maškary, kam patřil kůň, kohout nebo čáp.
Zdroj: internet

Obsah

Hlavička časopisu

Ročník 107, číslo 3, únor 2023
Obsah
Úvodem
STALO SE
Přehledně
Soutěž Nevídaná píseň – Veřejné finálové hlasování
V SÍTI
Téčko Plus v roce 2023
LIDÉ KOLEM NÁS
Braillské písmo potřebuji cítit v prstech
ZORA RADÍ A INFORMUJE
Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 2/23
O čem se moc nemluví – Jak prožívat tady a teď aneb Pryč s blbou náladou II.
Nová Zelená úsporám Light
BUDE VÁS ZAJÍMAT
Když se řekne masopust (II. část)
SPORT
3. Novoroční turnaj v kuželkách v České Třebové
Program akcí Turistického oddílu TJ ZORA Praha na únor a březen 2023
ZDRAVÍ
Co se stane s vaším tělem, když pracujete více než 40 hodin týdně
INZERCE

V případě zájmu o předplatné volejte na 221 462 472 nebo pište na zora-objednavky@sons.cz. Můžete též využít online objednávkový formulář. V případě technických problémů či problémů s přihlášením pište na zora-webarchiv@sons.cz.